Evropa se po útoku v Moskvě obává Islámského státu. Paříž musí uhlídat olympiádu

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že podle zpravodajských informací za masakrem v koncertním sále v Krasnogorsku, při kterém zemřelo přinejmenším 137 lidí, skutečně stojí Islámský stát. Stejně se už dříve vyjádřily Spojené státy, které před touto hrozbou Rusko i varovaly, ale Putin to odmítl jako pokus o zastrašování. Afghánská větev teroristické organizace se k útoku navíc sama přihlásila. Moskva přesto naznačovala souvislost s Ukrajinou, což Kyjev rezolutně popírá.

„Tato konkrétní skupina, o které se předpokládá, že je zapojena do tohoto útoku, učinila v posledních měsících několik pokusů i na naší půdě,“ prohlásil Macron bez dalších detailů. Francie se každopádně v reakci na dění v Rusku rozhodla zvýšit bezpečnostní výstrahu Vigipirate na nejvyšší úroveň: hrozící útok.

Výstražný systém má přitom tři stupně, nejvyšší se aktivuje v případě bezprostřední hrozby a umožňuje zvýšená bezpečnostní opatření, včetně hlídek vojenského personálu ve veřejných prostorách, jako jsou vlaková nádraží, letiště a náboženská místa. Země ho v současnosti zvedá na nejvyšší úroveň ani ne čtvrt roku poté, co byl snížen na střední stupeň.

Francie už snížila počty olympijských diváků

Pro Francii je noční můrou zejména blížící se olympiáda, která začne v Paříži 26. července. „Tohle nejsou prázdná slova. Pro ministerstvo vnitra jde o největší logistickou a bezpečnostní výzvu, jakou jsme kdy museli zorganizovat,“ prohlásil počátkem března podle Le Monde ministr vnitra Gérald Darmanin.

„Francie systematicky bezpečnostní opatření zvyšuje už od mistrovství světa v ragby v uplynulém roce a testuje je. To byla první událost, kdy se učili pracovat s velkým počtem lidí, zahraničních návštěvníků, sportovními událostmi v centru Paříže. A olympiáda je samozřejmě ještě o úroveň výše,“ vysvětluje odborník na bezpečnost z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus.

Francouzské úřady se už dříve rozhodly omezit zahajovací ceremoniál právě z obavy z možného teroristického útoku islamistů. Předpokládá se, že slavnostní události bude na nábřeží a mostech Seiny přihlížet zhruba 225 tisíc lidí. Původně se hovořilo o tom, že by jich mohlo být až šest set tisíc. Web Politico s odkazem na zdroj z ministerstva vnitra uvedl, že snížení počtu diváků si z bezpečnostních důvodů vyžádal Macron. Obezřetnost zdůvodňoval faktem, že dav lidí ve veřejném prostoru bude hůře kontrolovatelný než na stadionu.

Další zdroje tvrdí, že francouzské bezpečnostní složky jsou nuceny „být až trochu paranoidní“ a zvažují všechny možné scénáře, včetně těch nejhorších. Není tak zřejmé, jestli Francie v té době měla nějaké konkrétní poznatky o hrozícím nebezpečí. Dá se však očekávat, že po páteční události v Rusku snaha o ochranu her ještě vzroste.

Česká muslimská komunita je zatím bezproblémová

Ve střehu jsou však podle bezpečnostního experta Jana Paďourka zcela jistě i další státy. „Podobná opatření se přijímají určitě všude, protože IS může zareagovat v zemích, které patří do západního světa. Už jen proto, aby ukázal, že bojuje proti svým nepřátelům širokopásově a ne na jednom místě,“ je přesvědčen. Útok v Moskvě a fakt, že se ozbrojencům podařilo utéct docela daleko, podle něj naznačuje, že šlo o akci profesionálů, což by měly západní bezpečnostní složky včetně těch českých zohlednit.

Česko přitom také čeká relativně velká sportovní událost, v květnu se v Praze a v Ostravě uskuteční mistrovství světa v ledním hokeji. „Nepodceňoval bych žádnou velkou akci, která má i mezinárodní přesah. A věřím, že ji ani české bezpečnostní složky nepodceňují,“ podotýká Paďourek a zdůrazňuje, že rozhodně není na místě panikařit

Odborníci nicméně upozorňují, že rizika v Rusku, ve Francii a v Česku jsou značně odlišná. Zejména kvůli nesouměřitelné významnosti a rozdílné velikosti a nebezpečí radikalizace muslimské komunity. „Nejpravděpodobnější varianta nějakého útoku v Paříži je, že to provedou lidé s francouzským pasem, kteří jsou dlouhodobě součástí extremistických struktur,“ vysvětluje Kraus.

Česká bezpečnostní opatření jsou podle něj přiměřená tomu, v jakém bezpečnostním prostředí se země nachází. „My tu máme asi dvacetitisícovou muslimskou komunitu, která je velmi asimilovaná a přátelská a my jsme v tuto chvíli neindikovali žádné problémy,“ dodává Paďourek.

Afghánská odnož IS se snaží rozšířit působnost

Experti rovněž zdůrazňují, že zatím mnoho nevíme o motivech a pozadí moskevského útoku a je otázkou, nakolik lze informacím z Kremlu věřit. Nevylučují ani možnost falešné operace ruského režimu s cílem obvinit Ukrajinu, podle Paďourka by však nejspíš taková akce byla zorganizována tak, aby na Kyjev ukázala jasněji.

Spojené státy a jejich západní partneři navíc opakovaně varovali, že Islámský stát-Chorásán hodlá provést údery mimo území Afghánistánu. Skupina, která vznikla v roce 2014 a má podle dostupných informací několik stovek až dva tisíce bojovníků, přitom vnímá Rusko dlouhodobě jako nepřátelskou zemi, která utlačuje muslimy v blízkém regionu.

„Rusko je aktivní v celém tom prostoru, ve střední Asii, na severním Kavkaze, mají tam své zájmy i vojenské základny,“ vypočítává Kraus. Organizace se podle některých zdrojů snaží rozšířit svoji působnost v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, což by vysvětlovalo údajný tádžický původ čtyř pachatelů.

Paďourek míní, že situace, která v Afghánistánu nastala po odchodu spojenců z NATO, nyní ohrožuje i celý západní svět. Jisté je, že existují i další náznaky o hrozící aktivitě islámských radikálů. Německá policie uplynulý týden zadržela dva muže, které podezřívá z příprav útoku na parlament ve Stockholmu jako pomstu za pálení koránu. Jeden z mužů se údajně připojil ke zmíněné odnoži Islámského státu.  

Němečtí vyšetřovatelé věří, že ho organizace pověřila přípravou akce v létě minulého roku. Muži se podle nich chystali zabít švédské policisty i další lidi. Údajně provedli i nějaké přípravy a pokusili se sehnat zbraně, ale plán jim nevyšel.