6 měsíce starý
19
Parikka se zabývá mediální archeologií, digitální estetikou, ale také rozebírá mediální technologie do jejich samotného základu – toho materiálního. Mobily se skládají z mnoha vzácných kovů, k jejich výrobě se využívají vzácné zeminy, těžbu těchto materiálů zase provází mnohdy neetické postupy, včetně vykořisťování lidské práce a nakonec i samotné přírody.
Jeho knihy Geologie médií a Co je mediální archeologie? vyšly v posledních letech i v češtině. Je také hostujícím profesorem na pražské FAMU, kde vede výzkumný projekt o operativní analýze a vizuální kultuře. Mediální teoretik Martin Charvát představuje Parikkovy koncepty a myšlení v nově vydané monografii s názvem Jussi Parikka: Od archeologie ke geologii médií.
Na co se v rozhovoru ptáme:
- Jaké státy si v těžbě a zpracování kovů pro výrobu technologií konkurují?
- Dožijeme se doby, kdy vydolujeme celou planetu?
- Co se děje pod zemí, kam nevidíme?
- Blíží se Evropa nezávislosti na zbytku světa díky novému nalezišti vzácných zemin ve Švédsku?
- Kam až jsme schopni zajít v honbě za novými ložisky surovin?
- Kdo si nakonec rozebere zlato, stříbro a hliník z mobilů poté, co je vyhodíme?
Právě vám na kameru ukazuji svůj iPhone. Když jsem se připravoval na tento rozhovor, přemýšlel jsem, kolik lidských práv bylo při jeho výrobě porušeno a jak velké množství přírody bylo zničeno.
Otázkou je, zda se to vůbec dá spočítat. Žijeme přece ve světě kapitalismu a právních režimů, které umožňují naprosto „legálně“ potlačovat nejrůznější práva lidí i všeho ostatního prostřednictvím opatření, jako je uvolnění pracovního práva v některých částech světa, aby bylo možné vyrábět spotřební zboží pro jiné části světa.
Outsourcing výroby výrobků Apple, ale i mnoha dalších je dlouhodobějším trendem globalizace, který nás také následně upozorňuje na to, abychom se dívali na výrobní společnosti, jako je Foxconn, nikoli pouze na značku Apple.
Důležité je, že průměrný západní – a v mnoha případech i nezápadní – spotřebitel tuto škodu akceptuje, pokud se netýká
