V práci budu často až do noci. Termíny na květen mám plné, říká kadeřnice

1 měsíc starý 14

Kromě rezervací momentálně řeší i to, jak vše organizačně zvládne. „Testování plně schvaluji, ale! Podle mě je opravdu zbytečné, aby se lidé testovali speciálně jen kvůli návštěvě kadeřnictví, když se pravidelně testují v práci. Být to na mně, stačilo by mi potvrzení od zaměstnavatele s razítkem a datem provedení testu,“ přemítá Marie Valentová v pondělí dopoledne, kdy ještě není jisté, jak bude vše vypadat.

Jediné, čemu by se vyhnula, jsou domácí samotesty. „Pod nimi není nikdo podepsaný a dají se zfalšovat. Věřím ale, že kdyby se podmínky časem trochu rozvolnily, že budou lidé poctiví a nebudou lhát,“ uvažuje nahlas brodská kadeřnice, které klienti neřeknou jinak než Maruška.

Že by povinné testování zákazníky odradilo, se nebojí. „Kdo bude chtít, cestu k nám si vždycky najde. Můžeme být rádi, že nás vůbec pustí znovu do práce. Toto je to poslední, co bych řešila,“ pokračuje Valentová.

Bez ohledu na podmínky

To potvrzuje i Markéta Dlouhá z Havlíčkova Brodu. „Zkoušela jsem se stříhat sama a s výsledkem rozhodně spokojená nejsem. Už se nemůžu dočkat, až své vlasy svěřím do rukou profesionála. Bez ohledu na podmínky. Ostatně daly se čekat,“ komentuje mladá žena.

Z napravování „škod“, které na sobě její klientky napáchaly, Marie Valentová strach nemá. „Jsou skvělé a poradily si celkem obstojně. Buď tu dobu prostě nějak přečkaly, nebo jsem jim barvy prodávala domů, případně radila s jejich výběrem přes sociální sítě. Konzultovaly jsme složení produktů i konečné výsledky, takže mám celkem přehled,“ popisuje s úsměvem.

Naopak, co jí dělá trochu starosti, je to, jak bude zjišťovat, že je člověk v „chráněné“ devadesátidenní době po prodělání covidu. „Nemůžu po nikom chtít, aby mi nechával nahlédnout do své zdravotní karty. Doufám, že případně bude stačit, když mi ukáže SMS zprávu z hygieny,“ přemítá rodačka z Okrouhlice.

O tom, že práce bude mít i tak nad hlavu, ale nepochybuje. Diář už má plný až do konce května. „Každý chce termín ideálně hned. Není to úplně legrace, ale snažím se jim vycházet maximálně vstříc. Už loni, když nás otevřeli po několika týdnech, jsem tady trávila celé dny a domů jezdila klidně i v jednu v noci. A čeká mě to i teď,“ prozrazuje.

Jeden zákazník v salonu? Komplikace

Určitou komplikací pro ni bude nařízení, že v salonu smí být jen jeden zákazník. „Jsem zvyklá pracovat na dvou křeslech, hlavně když mám barvení. Zákaznice pak střídám podle potřeby a nemám zbytečné prodlevy, kdy čekám, až mi dopůsobí barva. Za dvě a půl hodiny bez problémů stihnu dva lidi,“ svěřuje se Valentová.

„Nicméně čert vem prodlevy, hlavně, že se konečně můžeme vrátit ke své profesi. Navíc věřím tomu, že po prvním týdnu fungování bude zase všechno jinak. Třeba nakonec povolí i dva zákazníky ve stejný čas,“ dodává jedním dechem.

Čas, kdy nemohla pracovat, využila pro rodinu. „Loni na jaře jsem se z toho sesypala. Musela jsem chodit alespoň na brigádu do obchodu, abych byla mezi lidmi, jinak bych doma nevydržela. Teď už jsem ale počítala s tím, že nás po Vánocích zavřou, takže to nebyl takový šok. Alespoň jsem měla čas věnovat se dcerám a pomáhat jim s domácí výukou,“ uzavírá dvojnásobná maminka.

Zdroj