před 48 mminutami|Zdroj:
ČTK
Konkrétní a měřitelné cíle nevyžadovaly ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od žadatelů o dotace z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad, který chtěl zkontrolovat využití peněz z programu, ale jejich vliv na rozvoj venkova vyhodnotit nemohl. Zároveň obvinil příjemce, že v monitorovacích zprávách uváděli nesprávné údaje, a centrální úřady, že se těmito chybami nijak nezabývaly. Ministerstvo zemědělství nicméně uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu, a tvrdí, že monitorovací zprávy využívalo a ověřovalo. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.
Nejvyšší kontrolní úřad se při kontrole využití peněz na rozvoj venkova zaměřil na konkrétní opatření, na která bylo do loňského září vyplaceno 15,7 miliardy korun. Detailně úřad kontroloval sedm projektů na podporu investic zemědělských podniků a třináct na podporu nezemědělských činností a agroturistiky.
Podle kontrolorů ministerstvo zemědělství nedefinovalo cíle programu konkrétně a měřitelně a konkrétní cíle nepožadoval ani od autorů jednotlivých projektů. „Údaje požadované v žádostech o dotaci a v monitorovacích zprávách nejsou vzájemně provázány, a lze tedy jen těžko ověřit, zda projekt dosáhl zamýšleného cíle,“ kritizoval NKÚ.
Projekty na podporu investic zemědělských podniků přesto většinou byly připraveny tak, že kontroloři mohli ověřit, jak peníze od státu a Evropské unie přispěly například k vyšší produktivitě či péči o zvířata. Z projektů na podporu nezemědělských činností a agroturistiky však neprošel ani jeden kontrolou bez výhrad.
K vyhodnocení projektů měly sloužit monitorovací zprávy, které se NKÚ také nelíbily. Kontroloři tvrdí, že v nich příjemci dotací často uváděli nesprávné údaje. Chyby odhalili u poloviny kontrolovaných projektů, přičemž v některých případech byly nesprávné údaje zcela zjevné.
Úředníci Státního zemědělského intervenčního fondu ale kontrolorům sdělili, že uvedená data ve své činnosti nijak nevyužívali. Ověřovali jen, zda zprávy byly odevzdány v termínu. A zatímco za nedodání zprávy riskoval příjemce sankci, za nesprávné informace žádný postih nehrozil, poukázal NKÚ.
Ministerstvo zemědělství nicméně vyzdvihlo, že NKÚ nenalezl žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání veřejných zakázek projektů Programu rozvoje venkova 2014–2020. V reakci na závěry také resort zdůraznil, že NKÚ u žádného z kontrolovaných projektů nezjistil, že by příjemci vynaložili peníze na projekty nehospodárně a v rozporu s právními předpisy. Ministerstvo také odmítlo, že by nepracovalo s monitorovacími zprávami od příjemců dotací. „Údaje sbírané od příjemců dotace v rámci monitorovacích zpráv jsou dále používány jako jeden ze zdrojů pro sledování plnění celkových ukazatelů programu a před jejich využitím jsou vždy ověřeny,“ ujistilo.
NKÚ se domnívá, že ve třech případech se objevily skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu žadatele o dotaci, což ale ministerstvo ani státní fond neoznámily orgánům činným v trestním řízení. Resort ale tvrdí, že ani on, ani SZIF nedošly k závěru, že okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu.