V sutinách hledají aspoň zbytky mouky. Afghánce děsí budoucnost

5 měsíce starý 43

Z domu dvacetiletého Arafata Gyankhaila zbyla jen hromada ruin, mezi nimiž leží rozbitá okna a osobní věci. Při zemětřesení, které silně zasáhlo vesnici, kde žil, zemřelo několik členů jeho rodiny. „Té noci jsem slyšel zvuk, který připomínal výbuch a něco mě udeřilo do hlavy. Myslel jsem si, že umřu,“ popisuje pro BBC.

„Nakonec jsem ale vylezl zpod trosek, odsunul jsem kameny a bahno a našel jsem svou matku. Když jsem se jí dotkl, uvědomil jsem si, že je mrtvá,“ říká.

Oblast už předtím sužovala ekonomická krize. Po nástupu radikálně islamistického hnutí Tálibán k moci loni v srpnu se země potýkala s nedostatkem potravin, který se dotkl milionů lidí, a průměrné příjmy se snížily asi o třetinu, uvedla BBC.

Mnoho přeživších teď vůbec neví, jaká bude jejich budoucnost. Středeční zemětřesení podle státních médií zabilo nejméně tisíc lidí, zraněných jsou podle posledních údajů asi dva tisíce, otřesy zničily nebo vážně poškodily asi 3 tisíce domů.

O zemětřesení se mluví jako největším, které za posledních 20 let Afghánistán zasáhlo.

Abdul Qadir se snažil v sutinách svého domu najít alespoň zbytek mouky, poslední jídlo, které jeho rodina před zemětřesením měla. „Tento dům byl jedinou útěchou, kterou jsme ještě měli,“ popisuje pro The New York Times. „Nemáme žádnou možnost, jak získat půjčku, žádnou možnost, jak získat peníze. Nic.“

Nedostatek zdravotnické péče

Afghánské nemocnice nezvládají nápor zraněných. Veřejný zdravotní systém financovaly v minulosti hlavně zahraniční zdroje, které po nástupu Tálibánu pomoc zastavily. Úroveň nemocniční péče se od té doby výrazně propadla.

V ústřední nemocnici zasažené provincie Paktika leží například osmiletá Shakrina, má mnohočetné zlomeniny, při každém otočení na nemocniční posteli pláče. V nemocnici jsou hlavně matky s dětmi. „Běžně spíme venku, ale tu noc byla bouře, a tak jsme si řekly, že budeme radši spát uvnitř,“ popisuje Shakrinina matka pro BBC.

Svou druhou dceru v troskách domu po šesti hodinách od zemětřesení nemohla najít. Po prohledávání sutin jí lidé, kteří pomáhali, řekli, že zemřela.

Nemocnice má jen 72 lůžek, nedisponuje ani vybavením pro léčbu vážnějších zranění, jako je například poranění páteře. Mnoho zraněných pak musí podnikat dlouhé cesty do jiných nemocnic v okolí.

Dopravu do zdravotnických středisek po malých a rozbitých silnicích ještě zhoršilo zemětřesení a déšť, uvedl mluvčí humanitární organizace. Pákistán otevřel hranice, aby umožnil převoz zraněných lidí z Afghánistánu do pákistánských nemocnic. Kolik zraněných tuto možnost využilo, ale není jasné. V regionu je také pět nemocnic, které provozuje Mezinárodní červený kříž.

Zastavení pátrání po přeživších

V pátek afghánské úřady zastavily pátrání po lidech, kteří mohli středeční zemětřesení přežít. Ukončení záchranných operací je po 48 hodinách neobvyklé, protože po jiných zemětřeseních byli přeživší vytaženi i po výrazně delší době, upozorňuje americká CNN.

Mluvčí úřadu pro řešení následků přírodních katastrof Muhammad Nasí Hakkání neuvedl, proč se pro předčasné ukončení pátrání úřady rozhodly. Vesničané podle deníku The Guardian ale prohledávají trosky ručně sami dál.

V Dweguru, jedné ze zasažených vesnic, zatím nikdo nezačal uklízet trosky domů. Místní se obávají, že přijde další zemětřesení. ​

​„Cítili jsme mnoho následných otřesů. Každý den jsou nejméně dva. Včera večer ve 23 hodin byl jeden, který nás všechny probudil. Proto spíme venku, nikdo se neodváží jít do toho, co ještě zbylo z našich domovů," řekl starší muž ve vesnici Taj Ali Khan pro BBC.

V pátek úřady potvrdily také další zemětřesení o síle 4,3 stupně, které si vyžádalo 5 obětí, o následných otřesech mluvily ještě v pondělí.

Humanitární pomoc ze zahraničí

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že se podařilo doručit humanitární pomoc a podporu rodinám do některých částí provincií Paktika a Chóst. Země je od nástupu Tálibánu kvůli sankcím odříznuta od přímé mezinárodní pomoci.

Distribuci dodávek komplikuje také nedostatečná infrastruktura. Pro obyvatele vesnic pak může být cesta pro pomoc, která se skladuje ve městě Gajan, náročná a někdy i zbytečná.

„Každý den naši vesničané sjíždějí do Gajanu, aby požádali o pomoc, ale každý den se vracejí s prázdnýma rukama,“ řekl Taj Ali Khan. „Apeluji na svět, aby nám prosím pomohl. Potřebujeme jídlo a peníze na přestavbu našich domovů,“ popisuje nedostatek pomoci v zemi. Místní sdělili BBC, že vědí o mnoha dalších vesnicích v horách, do kterých žádná pomoc nedorazila.

Afghánistán potřebuje mimo humanitární pomoci také možnosti, jak se do odlehlých oblastí, které potřebují pomoc, dostat. Podle BBC je Tálibán postrádá. Pomoct by mohlo letectvo nebo vycvičené týmy, kterými disponují mezinárodní organizace.

Islamistické hnutí Tálibán stojí podle agentury Reuters před těžkou zkouškou v podobě následků zemětřesení. Humanitární pomoc do země ale posílají i státy, které s Tálibánem jinak nespolupracují.

Zdroj