Válka na Ukrajině: EK chce zabavit zmrazený ruský majetek a vytvořit tribunál pro válečné zločiny

Středa, 10:30: Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to předsedkyně komise Urskula von der Leyen, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka.

„Rusko a jeho oligarchové musí odškodnit Ukrajinu za škody a pokrýt náklady na obnovu země. A my máme prostředky, jak přimět Rusko platit,“ prohlásila von der Leyen. Unie podle ní v rámci bezprecedentních sankcí zablokovala 300 miliard eur (zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Škody způsobené boji na Ukrajině se přitom podle ní odhadují na 600 miliard eur. Unie by podle von der Leyen chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala pro pomoc Ukrajině.

Zejména země východního křídla unie už od jara navrhují, aby evropský blok zabavoval zmrazený majetek a využil jej k financování ekonomické pomoci Ukrajině a její poválečné obnovy. Státy EU se v pondělí shodly na tom, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny, což má k zabavování majetku otevřít cestu. Právní experti přitom upozorňují, že nebude jednoduché jmění oligarchů či bankovních ústavů konfiskovat a mohou hrozit dlouholeté soudní spory. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou. „Navzdory extrémně velkým ztrátám se okupanti stále pokoušejí postoupit v Doněcké oblasti, získat oporu v Luhanské oblasti, posunout se do Charkovské oblasti, plánují něco na jihu,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství.

Luhanská a Doněcká oblast jsou součástí východoukrajinského Donbasu, kde se už měsíce odehrávají těžké boje. Z takřka celé Charkovské oblasti Ukrajinci invazní síly vytlačili v září, v listopadu pak získali znovu kontrolu nad jihoukrajinským městem Cherson, které Rusové okupovali prakticky od začátku invaze. „V uplynulých 24 hodinách jednotky obranných sil (Ukrajiny) odrazily útoky okupantů u obcí Stelmachivka v Luhanské oblasti a Bilohorivka, Bachmutske, Pervomajske, Nevelske a Marjinka v Doněcké oblasti,“ uvádí ukrajinský generální štáb.

Velení ukrajinských ozbrojených sil dále mimo jiné tvrdí, že ruská armáda provedla dva raketové údery na civilní objekty v obci Kivšarivka v Charkovské oblasti a ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti. „Nepřítel nepřestává ostřelovat jednotky našeho vojska a obce na pravém břehu řeky Dněpr, včetně Chersonu,“ píše generální štáb. Upozornil také, že nadále existuje hrozba raketových úderů Rusů na kritickou infrastrukturu země.

Server Ukrajinska pravda rovněž s odvoláním na místní úřady informuje o ruském dělostřeleckém ostřelování míst v Dněpropetrovské oblasti, kde v úterý odpoledne utrpěla zranění jedna starší žena. Ostřelována byla rovněž severoukrajinská Sumská oblast, píše web. O případných raněných tam neinformuje. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. (čtk)

Úterý, 21:00: Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO. Byla by to podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. „Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu. Prezident Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo. Používá zimu jako zbraň,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat. „Neustoupíme,“ dodal generální tajemník. Pokud by Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

https://www.youtube.com/watch?v=PENOWsu8MNo

Podle generálního tajemníka se na schůzce hovořilo i o tom, zda by mělo NATO poskytnout Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale byla po jednání k takové možnosti skeptická.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl při společném vyjádření pro média se Stoltenbergem Kuleba. "Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů. Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a někdejší premiér Ruska Dmitrij Medveděv Severoatlantickou alianci varoval, aby Ukrajině žádné systémy Patriot nedodávala. NATO přitom označil za zločinný útvar. „Pokud, jak naznačil Stoltenberg, by NATO ukrajinským fanatikům dodalo systémy Patriot společně s vojáky aliance, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil,“ napsal Medveděv na telegramu.

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Ministři zahraničí NATO také v Bukurešti podle agentury Reuters potvrdili závěry summitu NATO z roku 2008, které počítají s tím, že se Ukrajina časem může stát členskou zemí. Žádné konkrétní kroky ale od té doby aliance v tomto ohledu nepřijala. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: Ukrajině by mohly při obstarávání dodávek elektřiny pomoci generátory z vyřazených lokomotiv. Na okraj jednání ministrů zahraničí NATO v Bukurešti to řekla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbock. Podle ní Berlín nyní hledá způsoby, jak tyto výkonné generátory na Ukrajinu dopravit. Ukrajina řeší problémy s dodávkami proudu kvůli rozsáhlým ruským útokům, které se v poslední době zaměřují právě na energetickou infrastrukturu. Je to velký problém pro podniky i jednotlivce, a to zejména s ohledem na zimní počasí. Podle Baerbock útoky na infrastrukturu ukazují na brutalitu ruského prezidenta Vladimira Putina, který vychází z toho, že zničené rozvody elektřiny, ale i vody nelze opravit ze dne na den a že kvůli tomu civilní obyvatelstvo bude trpět.

https://www.youtube.com/watch?v=0s4JuNnSITI

Baerbock řekla, že Ukrajina potřebuje peníze na opravy sítí a že je potřeba zapojit i kreativitu. Proto chce využít generátory z nevyužívaných lokomotiv, které mají na Ukrajinu putovat v nákladních autech nebo po železnici. Generátory už dodává na Ukrajinu řada aliančních zemí a ministři se na schůzce v Bukurešti nejspíš shodnou, že dodávky se ještě navýší. Francouzská ambasáda v Rumunsku na twitteru informovala, že stovka generátorů, které Kyjevu slíbila Francie, už je v rumunském překladišti ve městě Suceava poblíž ukrajinských hranic a na Ukrajinu se dostanou brzy. (čtk)

Úterý, 13:00: Ukrajina v posledních týdnech otevřela stovky míst, která nazvala „stanice nezlomnosti“. V těchto centrech pojmenovaných po ukrajinském vzdoru vůči ruské vojenské agresi se obyvatelé země, kteří kvůli ruským vzdušným úderům už několik týdnů čelí výpadkům v dodávkách elektřiny, topení a vody, mohou ohřát, nabít si mobilní telefony, občerstvit se a dát si horké nápoje. Dokonce se tam mohou i pobavit, popisuje agentura AP. Tyto stanice podle ní lidem poskytují i odolnost.

Stavební dělník v důchodu Borys Markovnikov se musel už několikrát stěhovat. Vzpomíná, jak byl vyhnán ze svého domova na východoukrajinském Donbasu, když se části tamního území v roce 2014 zmocnili Moskvou podporovaní separatisté. Letos prchal znovu - z adoptivního města Buča v Kyjevské oblasti, které se do povědomí světa dostalo kvůli masakrům lidí za krátké okupace ruskými silami. Markovnikov se pěšky dostal přes frontovou linii do Kyjeva. Později se mohl vrátit, ale život doma pořád není snadný.

Vyhledal proto útočiště a teplo v místní „stanici nezlomnosti“. „Sousedé mi řekli, že je tady stan s elektřinou a televizí, a tak jsem se přišel podívat,“ řekl AP osmasedmdesátiletý muž při sledování pondělního zápasu fotbalového mistrovství světa mezi Ghanou a Jižní Koreou. Poznamenal, že doma nemá elektřinu. „Pořád věříme. Bez víry se nedá přežít,“ upozornil.

https://www.youtube.com/watch?v=k2KQBcSzG6I

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) v pátek oznámila, že od 18. listopadu vyrostlo po celé zemi 1000 takovýchto středisek. Existuje i zvláštní webová stránka s on-line mapou, kde si lidé tyto stanice mohou dohledat. Do pátku v nich vyhledalo pomoc přes 67.000 lidí a další k nim mohou přibýt, pokud se naplní varování odborníků a prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko podnikne další údery.

„Stanice nezlomnosti“, které často tvoří zateplené stany, jež nejsou větší než školní třída, vznikly právě včas, jelikož série masivních ruských vzdušných útoků připravuje od října mnoho Ukrajinců o přístup k základním službám v jejich domovech. Střediska jsou v podstatě provizoriem, zatímco se pracovníci veřejných služeb snaží opravovat přerušené elektrické vedení a zprovozňovat dodávky vody, popisuje AP. Po havarijních výpadcích obvykle následují řízené odstávky, které jsou podle úřadů mimo jiné nezbytné ke stabilizování ochromené energetické soustavy a zamezení dalším výpadkům.

Nedaleko „stanice nezlomnosti“ v Buči se mezitím koulovali kluci a před nafukovacím stanem brnkal na svůj hudební nástroj kytarista. Vevnitř děti hrály hry na mobilní telefonech, dospělí cosi ťukali do klávesnic notebooků a starší ženy jen tak tiše posedávaly. Pracovníci stanice nalévali do hrnků horký čaj a sladili ho medem. „Stanice nezlomnosti“ tak nabízejí bezplatnou alternativu mnoha kavárnám a restauracím, které se staly středisky pro přístup k internetu a také k teplu pro mnoho Ukrajinců, kteří hledají útočiště před chladem a tmou ve svých vlastních domovech.

„Když vypadla elektřina, musel jsem hledat místo s připojením,“ řekl šestadvacetiletý obyvatel Buče Mykola Pestikov, zatímco se krčil nad svým počítačem. „Mohou to být kavárny, které berou energii z jiných míst, nebo hledám ‚stanici‘ - jako právě teď,“ dodal. Hasič Jurij Michajlovskyj, jenž pomáhá s provozem tohoto místa, mezitím dal agentuře nahlédnout do úředních záznamů, podle nichž prošlo tímto střediskem od jeho otevření před deseti dny více než 1000 lidí. (ceskenoviny)

Úterý, 11:00: Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selhává a chce využít zimu jako zbraň, Severoatlantická aliance by proto měla dál podporovat Kyjev a pomáhat zejména s opravami a zprovozněním energetické infrastruktury a zajištěním protivzdušné obrany. Před zahájením schůzky ministrů zahraničí zemí NATO to v Bukurešti řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj by žádné země neměly podporovat ruskou „nezákonnou válku“ dodávkami zbraní; konkrétně Stoltenberg zmínil Írán, jehož drony ruská armáda na Ukrajině hojně využívá.

Šéf NATO už před schůzkou zástupce aliančních vlád vyzval, aby zvýšili nejen dodávky zbraní, ale i vojenského vybavení potřebného pro náročné zimní boje na Ukrajině. Slíbil, že aliance dodá Kyjevu další palivo, zimní výstroj či rušičky bezpilotních letounů. „Dodali jsme generátory a náhradní díly a spojenci pomáhají s obnovou poškozené infrastruktury,“ řekl Stoltenberg. V Bukurešti se má mluvit také o ukrajinské žádosti o přijetí do NATO, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj podal v září. Stoltenberg před novináři v této souvislosti ale pouze zopakoval, že aliance pokračuje ve své politice „otevřených dveří“. (čtk)

Úterý, 10:00: Bez podpory Valného shromáždění OSN by bylo právně obtížné ustanovit tribunál pro vyšetřování ruské agrese proti Ukrajině, uvedli v pondělí při vystoupení v Evropském parlamentu právní experti, píše web EUObserver. Ačkoliv otázkou ustanovení zvláštního tribunálu se budou v příštích týdnech zabývat členské státy EU i Evropská komise, odborníci na mezinárodní právo varují, že současná legislativa není dostatečná k tomu, aby bylo možné vést soudní řízení ve věci ruské agrese proti Ukrajině.

V jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC) je vyšetřování genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti se souhlasem státu, na jehož území byly tyto činy údajně spáchány. Soud však nemůže vyšetřovat „zločin všech zločinů“, tedy zločin agrese, pokud s tím nesouhlasí jak napadený stát, tak agresor. „Všechny možnosti jsou právně problematické, protože neexistuje žádný zvláštní tribunál kompetentní k vyšetřování zločinu agrese,“ řekl evropským poslancům Olivier Corten, odborník na mezinárodní právo z bruselské univerzity ULB (Université Libre de Bruxelles). (čtk)

Pondělí, 17:30: Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod kontrolou Rusů a informace o jejich plánu se stáhnout jsou nepravdivé, uvedla Moskvou dosazená správa ukrajinského města Enerhodar o tamním ukrajinském atomovém zařízení. O známkách toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu hovořil v neděli šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin.

„Média aktivně šíří falešné zprávy o tom, že Rusko údajně plánuje stažení z Enerhodaru a opuštění Záporožské jaderné elektrárny. Tato informace neodpovídá skutečnosti,“ uvedla proruská městská administrativa v prohlášení na platformě Telegram. Interfax s odkazem na okupační úřady dále píše, že pracovníci elektrárny dostávají ruské pasy, pracovní smlouvy s „novým zaměstnatelem“ a vyšší plat. Zprávy o plánovaném stažení ruských vojsk ze Záporožské jaderné elektrárny později popřel rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Není třeba hledat nějaká znamení tam, kde nejsou a ani nemohou být,“ reagoval mluvčí ruského prezidenta na dotaz novinářů podle Interfaxu.

https://www.youtube.com/watch?v=MjwJJ9db6iE

Ruské invazní vojsko se za dramatických okolností zmocnilo tohoto zařízení, které je největším svého druhu v Evropě, v březnu během prvních dnů invaze na Ukrajině. Provoz elektrárny stále zajišťuje ukrajinský personál, který podle ukrajinské strany pracuje pod obrovským tlakem. Ukrajina a Rusko se rovněž už delší dobu vzájemně obviňují z ostřelování této atomové elektrárny a varují před jadernou katastrofou. Zařízení nyní elektřinu neprodukuje.

Ruský prezident Vladimir Putin 5. října podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ovšem nadále považuje elektrárnu za ukrajinskou. Dosavadní snahy Kyjeva o vyhlášení demilitarizované zóny v okolí zařízení ztroskotaly, Moskva to odmítla. Rusko se zároveň na konci září pokusilo nelegálně anektovat některé ukrajinské regiony, které částečně kontroluje jeho vojsko, včetně Záporožské oblasti.

„V posledních týdnech jsme skutečně dostali informace, že existují náznaky možných příprav odchodu ruských sil z elektrárny,“ řekl v neděli Kotin v ukrajinské televizi. Zdůraznil přitom, že je příliš brzy na to tvrdit, že Rusové elektrárnu opouštějí, ukrajinská strana se ale na takovou variantu připravuje. „V ruských médiích se objevilo velké množství zpráv, že by stálo za to (elektrárnu) opustit a předat kontrolu nad ní MAAE,“ prohlásil Kotin. „Zdá se, že balí kufry a kradou přitom, co můžou,“ dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale v neděli řekl, že nepochybuje, že ruské síly elektrárnu opustí. „Obranná linie se začíná stahovat k hranicím Ruské federace,“ řekl Podoljak a dodal, že Ukrajina si (elektrárnu) „vezme zpět“. Ukrajinská armáda dnes uvedla, že koncem minulého týdne zničila šest jednotek ruské vojenské techniky a v bojích u Enerhodaru bylo zraněno asi 30 ruských vojáků, píše Reuters s poznámkou, že nebyl schopen tyto zprávy bezprostředně ověřit. (čtk)

Pondělí, 17:00: Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici odmítl vyjádřit - petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli. „Víte, bohužel jsem (petici) neviděl, a proto ji nemohu komentovat,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. Neví prý nic ani o organizaci, která petici vytvořila a začala pod ní sbírat podpisy. „Nemohu to hodnotit, protože nerozumím, o co jde, co to znamená,“ dodal.

Autorky petice v ní také píší, že od ruského vpádu na Ukrajinu se situace ruských rodin jen zhoršuje. Západní sankce vyvolané vojenskou operací na Ukrajině vedou ke zvýšení inflace, a ta znehodnocuje veškeré dávky státu pro matky a děti, kterých i před válkou „sotva bylo dost“. Připomněly, že podle oficiálních statistik téměř každé páté dítě v Rusku žije v chudobě. „Stát nás povzbuzuje, abychom více rodily, a pak nás uvrhne do chudoby, anebo obětuje naše děti svým ambicím,“ stěžují si ženy v petici. Místo prázdného titulu „matka-hrdinka“, který nedávno obnovil prezident Vladimir Putin, požadují skutečná opatření, které rodinám zajistí slušný život.

„Obrovské peníze utracené každý den na vojenské akce by mohly být investovány do našeho blahobytu. Ale místo nových školek, porodnic, škol a nemocnic dostáváme v televizi jen nekonečné prázdné řeči o našem ‚úspěchu‘ a ‚velikosti‘,“ píše se také v petici, kterou dosud podepsalo na 6600 lidí.

Už na začátku ruské invaze z 24. února ruský ochránce lidských práv Lev Ponomarjov zveřejnil petici za ukončení války, pod kterou se během několika dnů podepsal téměř milion lidí. Ponomarjova zatkla policie.

Putin se v pátek setkal se skupinou 17 vybraných žen, které podle prokremelských médií reprezentovaly matky vojáků. Podle kritiků byla akce zinscenovaná. Jednu z účastnic média identifikovala jako zastupitelku jedné z moskevských městských částí a členku vládnoucí strany Jednotné Rusko, další jako šéfku výkonného výboru Putinova provládního uskupení Všeruská lidová fronta a po Putinově levici seděla režisérka filmů pravoslavného a vlasteneckého zaměření. Zda synové nebo jiní příbuzní těchto žen skutečně bojují na Ukrajině, známo není, uvedl portál Meduza. Ruský prezident, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, ruské vojáky na frontě nikdy nenavštívil. (čtk)

Pondělí, 15:00: Americké ministerstvo obrany zvažuje nabídku společnosti Boeing vyrobit pro ukrajinskou armádu nové rakety s dostřelem až 150 kilometrů odpalované ze země. Jde o jednu z asi šesti koncepcí dodávek zbraní pro Ukrajinu, které Pentagon od firem dostal. Navrhovaný zbraňový systém Boeingu má zkratku GLSDB (Ground-Launched Small Diameter Bomb). Pokud Pentagon schválí jeho výrobu, na Ukrajině by mohl být už na jaře.

GLSDB je podle agentury inovativní kombinací raketového motoru M26 a výbušné hlavice GBU-39. Obě technologie jsou v amerických zásobách běžné. USA podle Douga Bushe, nákupčího zbraní Pentagonu, také plánují navýšit produkci 155milimetrových dělostřeleckých granátů tím, že je umožní vyrábět soukromým firmám.

Podle zbraňového experta z Centra pro strategická a mezinárodní studia Toma Karakoa se americké zásoby tenčí oproti objemu, který by armáda „ráda měla po ruce“ a objemu potřebnému k udržení rovnováhy a zamezení konfliktu s Čínou. „Jde o to získat jich hodně a za nízkou cenu,“ poznamenal Karako.

Mluvčí Boeingu odmítl žádost Reuters o komentář. Mluvčí Pentagonu Tim Gorman nechtěl mluvit o specifikách zbraňových systémů pro Ukrajinu, USA i jejich partneři ale podle něj „identifikují a zvažují ty nejvhodnější“, které Kyjevu pomohou.

Spojené státy již před několika měsíci odmítly Ukrajině poskytnout rakety ATACMS s dostřelem téměř 300 kilometrů. Ukrajinské jednotky momentálně disponují americkými systémy HIMARS s dostřelem asi 80 kilometrů. GLSDB by tak jejich dosah téměř zdvojnásobila. (čtk)

Pondělí, 11:00: Ruské jednotky v noci ostřelovaly tři obce v Dněpropetrovské oblasti, ale podle místních úřadů se ostřelování obešlo bez obětí. Nejméně dva civilisty naopak zabily ruské útoky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinské ministerstvo vnitra mezitím ruské síly obvinilo z toho, že jen tři procenta jejich útoků zasáhly vojenské cíle, zbytek podle něj mířil na civilní objekty. Z nedávno osvobozeného Chersonu se kvůli ruskému ostřelování evakuují někteří obyvatelé.  

List The Guardian upozornil, že řada Ukrajinců opouští jihoukrajinský Cherson, nedávno osvobozený od ruských okupačních sil. Prchají před ruským ostřelováním, které v posledních dnech výrazně zesílilo, a podle ukrajinských úřadů zabilo 32 lidí. Obyvatelé města se také potýkají s nedostatkem vody, tepla a dodávek elektřiny, protože Moskvou vyslaní vojáci zničili před svým odchodem elektrárny, píše britský deník. Evakuace začala minulý týden kvůli obavám, že škody na infrastruktuře jsou příliš velké na to, aby lidé byli schopni ve městě přečkat tvrdou ukrajinskou zimu.

O ruském bombardování Chersonu informuje v analýze rovněž britské ministerstvo obrany, které konstatuje, že město je zranitelné, jelikož zůstává v dosahu většiny ruských dělostřeleckých systémů. Ty na něj pálí z levého (východního) břehu řeky Dněpr - z týlu nově upevněných obranných linií. „Velkou část škod v Chersonu Rusko způsobuje pravděpodobně salvovými raketomety, především systémy BM-221 Grad,“ píše britský resort obrany.(ceskenoviny)

Pondělí, 09:00: Rusko během devíti měsíců války podniklo více než 16.000 raketových útoků proti Ukrajině, z toho 97 procent zasáhlo civilní cíle, uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Reznikov na twitteru napsal, že 12 300 ruských střel mířilo na předměstské oblasti a venkov, 1900 zasáhlo obytné domy, více než 250 dopadlo na dopravní infrastrukturu a asi 220 na energetickou infrastrukturu. Cílem více než 500 raket byly vojenské objekty. „Bojujeme proti teroristickému státu. Ukrajina zvítězí a postaví válečné zločince před soud,“ zdůraznil ministr.

Dosavadní ruské útoky podle poznatků ukrajinské rozvědky vedly ke spotřebování větší části přesně naváděných raket a střel s plochou dráhou letu. Rusové se je snaží nahradit drony íránské výroby či raketami S-300, které byly původně určeny k protivzdušné obraně. Při palbě na pozemní cíle sice vykazují značnou nepřesnost, ale k dispozici je jich hodně.

Moskva od začátku války tvrdila, že neútočí na civilisty a civilní objekty, přestože fakta často svědčila o opaku. Útoky z poslední doby na energetickou infrastrukturu, které uvrhly miliony Ukrajinců do tmy a zimy, obhajuje tím, že souvisí s vojenskými schopnostmi Ukrajiny a připouští, že mají přimět Kyjev k jednáním a ke splnění požadavků ruského vedení. (čtk)

Neděle, 14:00: Suverénní Ukrajiny je zapotřebí k tomu, aby Rusko nepředstavovalo pro Evropu hrozbu, uvedl podle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán. V době vrcholícího sporu o vyplacení peněz z regionálních fondů Evropské unie jde o změnu rétoriky šéfa maďarské vlády, který v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi dával podle západních pozorovatelů opakovaně najevo spíše proruské postoje.

Evropa je jednotná ve svém snažení zastavit Rusko, které představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy, prohlásil podle MTI předseda Orbán na konferenci křesťansko-demokratických a centristických stran (CDI) v Panamě. Podle Orbána je pro naplnění tohoto cíle zapotřebí svrchovaná Ukrajina. Uvedl také, že v Evropě se liší pohled na to, jak tohoto cíle dosáhnout, a to zejména v otázce protiruských sankcí. Podle něj bude debata v této věci pokračovat.

Orbán, jehož podle agentury AP mnozí považují za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v EU, vystupuje proti uvalení sankcí na Moskvu, ačkoliv nakonec hlasoval pro všechny balíky postihů. Maďarsko jako jediné ze zemí ve střední a východní Evropě odmítlo dodávat Ukrajině zbraně nebo umožnit jejich převoz přes své hranice.

Orbán zároveň prohlásil, že invaze Moskvy na Ukrajinu je „jasnou agresí“ a jeho vláda podporuje ukrajinskou územní celistvost. V současnosti směřuje k vyústění vleklý spor Evropské unie s Budapeští ohledně dodržování demokratických standardů v Maďarsku. Podle zpráv několika médií z tohoto týdne Evropská komise patrně členským státům doporučí, aby Maďarsku zablokovaly vyplacení části peněz z evropských regionálních fondů kvůli nedostatečným reformám v oblasti právního státu.

Maďarsko se minulý týden vyslovilo proti tomu, aby si EU společně půjčovala na finanční pomoc Ukrajině v příštím roce. Řada médií spekulovala o tom, že Budapešť blokováním tohoto a dalších návrhů zbytek EU vydírá ve snaze vymoci si vyplacení evropských fondů.

V sobotu přijela do Kyjeva na pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podle agentury APA tam odsoudila ruskou agresi vůči Ukrajině a uvedla, že zodpovědnost za válku leží zcela jasně na ruském prezidentu Putinovi. (čtk)

Neděle, 11:00: V Kyjevě byly k nedělmímu dopoledni téměř zcela obnoveny dodávky elektrického proudu, vody a tepla. Opravy rozvodné sítě, kterou poškodily středeční ruské vzdušné útoky, jsou podle úřadů třímilionové ukrajinské metropole v závěrečné fázi. „Od dnešního rána má většina obyvatel elektřinu a nedochází ani k nouzovým nebo dokonce stabilizačním výpadkům dodávek,“ uvedla kyjevská vojenská správa na Telegramu. Později oznámila, že přeci jen nastávají dílčí výpadky kvůli nadměrnému zatížení přenosové soustavy.

Kvůli několikadenním výpadkům dodávek elektřiny v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj nezvykle otevřeně kritizoval kyjevského starostu Vitalije Klička. Ten v reakci varoval před politickými spory a vyzval Ukrajince k soudržnosti. Deníku Bild am Sonntag řekl, že na obnovení dodávek elektřiny se pracuje „rekordní rychlostí“.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zatím poslední velký vzdušný útok z této středy způsobil rozsáhlé škody na ukrajinské energetické soustavě nejen v Kyjevě, ale i mnoha dalších oblastech země. (čtk)

Sobota, 20:00: Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.

Návrh G7 ale nemá na Západě jednoznačnou podporu. Vlády zemí Evropské unie, které chtějí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zkomplikovat financování války, se mezi sebou zatím na společném postoji neshodly. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Itálie a Francie, Evropská unie jako celek s nimi spolupracuje.

Cenový strop má začít platit od 5. prosince a od stejného data chce EU přestat ruskou ropu dovážet. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, který přivádí ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Embargo je součástí sankcí, které západní státy zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

„Limit, o kterém se dnes uvažuje - kolem 60 dolarů - je podle mého názoru limitem umělým,“ řekl Zelenskyj. Ten se neustále snaží spojence tlačit k tvrdším protiruským sankcím všeho druhu. „My bychom rádi, aby sankce byly v tom boji velmi efektivní, a tedy aby limit byl stanoven na úrovni 30 až 40 USD a Rusko ty sankce pocítilo,“ řekl na tiskové konferenci.

Návrh na zavedení cenového stropu předpokládá, že pro firmy poskytující přepravu, pojištění a další služby už nebude mít smysl obchodovat s ruskou ropou. Atraktivní by to pro ně bylo pouze tehdy, kdy by cena ropy klesla pod limit stanovený zeměmi G7 a jejich spojenci. Nižší strop než 65 až 70 USD za barel se snaží prosadit Polsko, Estonsko a Litva. Naopak Řecko, Kypr a Malta chtějí strop nastavit na vyšší úrovni.

Severomořská ropa Brent, která je považována za hlavní typ ropy na světových trzích, se nyní prodává za méně než 85 dolarů za barel, zatímco v létě se dostala zhruba na 120 USD. Ruská ropa je levnější, aktuálně stojí zhruba 67 dolarů za barel. Na jaře stála více než 100 USD za barel. (čtk)

Sobota, 16:00: Kyjev přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině. „Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.

Program Obilí z Ukrajiny má za cíl do konce jara příštího roku vypravit z ukrajinských přístavů do zemí ohrožených hladem a suchem nejméně 60 plavidel s obilím. Mezi příjemci ukrajinského obilí mají být Etiopie, Súdán, Jemen či Somálsko. Podle Zelenského by program mohl zabránit hladomoru nejméně pěti milionů lidí.

Zelenskyj také uvedl, že Kyjev od 20 zemí a Evropské unie vybral zhruba 150 milionů dolarů, které budou použity na financování ukrajinského exportu do nejzranitelnějších zemí. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že na Ukrajinu v tuto chvíli míří Německem financovaná loď, která má dopravit ukrajinské obilí do Etiopie.

Summitu se kromě De Crooa osobně zúčastnili také šéfové vlád Polska a Litvy Mateusz Morawiecki a Ingrida Šimonytéová, přítomna byla také maďarská prezidentka Katalin Nováková. Německý kancléř, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vystoupili s projevem přes video.

Politickým cílem iniciativy je mimo jiné vyvrátit tvrzení Moskvy, že bohaté západní země svými protiruskými sankcemi vyvolaly celosvětovou potravinovou krizi. Zatímco Západ ruskou agresivní válku na Ukrajině ostře odsoudil, mnohé chudé země se s hodnocením drží zpátky - zčásti kvůli obavám před možnými důsledky pro vlastní zemi. Rusko patří stejně jako Ukrajina k největším dodavatelům obilí na světový trh.

OSN a Turecku se v červenci podařilo Moskvu přimět, aby zrušila námořní blokádu ukrajinských černomořských přístavů určených pro vývoz obilí. Minulý týden Ukrajina a Rusko dohodu o vývozu ukrajinských potravinových produktů prodloužily o 120 dní. (čtk)

Sobota, 13:00: V ukrajinské metropoli Kyjevě po ruských útocích z tohoto týdne k sobotnímu dopoledni zůstává bez proudu kolem 130 tisíc lidí, uvedla městská rada. Vodu již podle ní mají k dispozici všichni obyvatelé a pokračuje také obnova dodávek tepla.

Podle kyjevské radnice byly dodávky vody obnoveny ve všech částech třímilionové metropole. V některých výškových budovách, které jsou dosud bez elektřiny, mohou ale nastat problémy s nízkým tlakem vody, upozornilo vedení ukrajinského hlavního města. „Veškeré práce na obnově mají být hotovy do 24 hodin. Voda, teplo a komunikace se vrátí k normálnímu provozu,“ uvedla městská rada na komunikační síti Telegram. Mobilní signál je podle ní dostupný na celém území města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním videoposelství nezvykle ostře kritizoval kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem, kteří kvůli ruským útokům zůstali bez elektrické energie. Podle něj kyjevské vedení v čele se starostou Vitalijem Kličkem musí vyvinout větší úsilí.

V jihoukrajinském Chersonu naopak byly podle prezidentské kanceláře poprvé od osvobození v první polovině listopadu obnoveny dodávky elektřiny.  „Dodali jsme elektřinu do Chersonu,“ napsal zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko na síti Telegram. Upřesnil, že nejprve bude dodána objektům kritické infrastruktury a ihned poté i domácnostem.  Město bylo od té doby bez elektřiny. Obnovu dodávek podle ukrajinských představitelů znesnadňovala skutečnost, že ruské síly v oblasti zaminovaly kritickou infrastrukturu.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Země se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. (čtk)

Pátek, 14:00:  Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že ruské vzdušné útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny od 10. října zabily nejméně 77 civilistů a miliony dalších uvrhly do krajní nouze. Podle Červeného kříže ruské údery vyhánějí z domovů čím dál více lidí. „Útoky uvrhly miliony lidí do extrémní nouze a otřesných životních podmínek,“ uvedl Türk v prohlášení. „V souhrnu to vyvolává vážné problémy z hlediska mezinárodního humanitárního práva, které vyžaduje (získání) konkrétní a přímé vojenské výhody pro každý napadený objekt,“ dodal.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.

Türk v prohlášení také uvedl, že předběžná analýza videozáznamů zachycujících pravděpodobně ukrajinské vojáky při popravě ruských válečných zajatců ukazuje, že jsou snímky „s vysokou pravděpodobností autentické“. Z brutální popravy ruských zajatců ukrajinskou armádu v souvislosti se zveřejněnými videi minulý týden obvinilo ruské ministerstvo obrany. Podle ukrajinských představitelů je na plné verzi videí jasně vidět, že část z těchto Rusů na Ukrajince zaútočila. (čtk)

Pátek, 13:00:  Ukrajinci jsou připraveni vydržet kritickou energetickou situaci způsobenou rozsáhlými ruskými útoky další dva až tři roky. V rozhovoru se stanicí BBC to uvedla ukrajinská první dáma Olena Zelenská, podle které naději udrží vyhlídka na připojení země k Evropské unii. „Bez našeho vítězství v naší zemi nikdy nezavládne mír,“ řekla manželka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Rusko podle ní nabízí pouze falešný mír, který by pro Ukrajince znamenal jen krátké období klidu.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Od začátku října při masivních vzdušných úderech útočí na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, kterou výrazně poškodilo. Ukrajince tak s nadcházející zimou čekají výpadky proudu, odstávky a výzvy úřadů, aby se co nejvíce šetřilo energií. Kvůli chladnému počasí úřady evakuují nedávno osvobozená města na jihu země a doporučily, aby lidé zvážili, zda úplně na několik měsíců neodejít ze země.

„Jsme připraveni to vydržet,“ řekla Zelenská. „Máme za sebou spoustu příšerných útrap, zažili jsme tolik obětí, tolik ničení, takže výpadky proudu nejsou to nejhorší, co nás potkalo,“ uvedla. Řekla také, že podle nedávného ukrajinského průzkumu přes 90 procent respondentů uvedlo, že jsou připraveni žít bez tepla a světla další dva až tři roky, pokud mají vyhlídku na připojení k Evropské unii. „Chtějí být rovnocennými členy evropské rodiny,“ dodala první dáma. (ceskenoviny)

Pátek, 12:00: Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat zbraně a vojenskou techniku potřebnou pro těžké zimní měsíce obrany proti ruské agresi. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož alianční země navýší dodávky aktuálně potřebného vybavení jako jsou rušičky dronů, palivo či zimní výstroj. „Nejlepší způsob, jak zvýšit šance na mírové řešení, je podporovat Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci, kde představil program jednání aliančních ministrů zahraničí začínajícího příští úterý v Bukurešti.

Od schůzky očekává shodu na navýšení dodávek zmíněného vybavení, které již v současnosti podle něj aliance Ukrajině poskytuje. Kyjev se v poslední době potýká s útoky Íránem dodaných dronů explodujících po útoku na cíl, proti nimž mu má pomoci technika rušící signál bezpilotních strojů.

Ke schůzce ministrů se podle Stoltenberga připojí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba, s nímž budou probírat také další potřeby ukrajinské armády. Šéf NATO dodal, že se ministři budou bavit též o dalších dodávkách zbraní, které by umožnily modernizaci ukrajinské armády a její přizpůsobení aliančním standardům.

„Vyzvu spojence, aby dále navýšili svou podporu, zvláště u systémů protivzdušné obrany,“ uvedl Stoltenberg. Západní země začaly v posledních měsících v reakci na masivní ruské raketové útoky dodávat Ukrajině vyspělou obrannou techniku, Kyjev však vzhledem k nepolevujícím útokům proti energetické infrastruktuře a civilním cílům potřebuje více například systémů protivzdušné obrany.

Ministři budou také jednat se svými kolegy z Moldavska, Gruzie a Bosny, jejichž země obávající se ruské rozpínavosti chce podle Stoltenberga aliance nadále podporovat. NATO podnikne „další kroky, které pomohou ochránit jejich nezávislost a posílí jejich schopnost bránit se“, řekl šéf aliance bez podrobností.

Tématem dvoudenního ministerského zasedání budou také vztahy s Čínou, kterou aliance vzhledem k jejím vojenským aktivitám považuje za rostoucí výzvu. Ruská agrese podle Stoltenberga odhalila nebezpečnou závislost zemí NATO na ruských energiích, z čehož se aliance musí poučit. „Musíme zhodnotit, jak jsme závislí na dalších autoritářských režimech, především na Číně,“ dodal. (ceskenoviny)

Pátek, 10:00: Ukrajinští vojáci za uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u 11 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu na východě země a způsobili nepříteli ztráty ostřelováním ruských sil v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb. Válka Ruska proti Ukrajině pokračuje už více než devět měsíců. Rusové každým dnem na frontě přicházejí o počet mužů odpovídající síle praporu, podotkl Oleksij Arestovyč, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

„Dokonce i v případech, kdy intenzivnost bojů klesá, ruská vojska na Ukrajině denně přicházejí o 400 až 600 zabitých a zraněných vojáků. V případě aktivních bojů je zabitých a raněných u ruských vojsk až tisíc za den,“ řekl Arestovyč podle agentury Unian. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ukrajinské jednotky za uplynulých 24 hodin zabily 430 ruských vojáků. Ruské ztráty od začátku války odhadl na celkem 86 150 vojáků.

V Armjansku na anektovaném Krymu spustila palbu protivzdušná obrana, uvedl podle ruských médií starosta města, ležícího na Perekopské šíji spojující poloostrov s pevninou. Bližší podrobnosti nejsou známy, v nedávné minulosti se ruská letiště, námořní základna či muniční sklady na Krymu staly terčem útoku ukrajinský dronů. Ruský list Kommersant připomněl, že úřady posilují u Armjansku opevnění, ale šéf správy Krymu Sergej Aksjonov jako lživé odmítl pověsti o evakuaci města. Tyto fámy podle Aksjonova šíří ukrajinské tajné služby, aby destabilizovaly situaci na poloostrově.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v rozhovoru, který otiskl list Financial Times, opět najevo, že Kyjev vážně počítá s osvobozením všech okupovaných území, včetně Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014. „Jestli je někdo schopen předložit návrh, jak nevojensky osvobodit Krym, budu jen rád,“ řekl. Ale jakoukoliv variantu nepočítající s ukončením ruské přítomnosti na Krymu označil za ztrátu času. Britský ministr obrany Ben Wallace vybídl Ukrajince, ať zachovají tempo své protiofenzívy a pokračují v útocích na ruská vojska i v zimních podmínkách. (čtk)

Pátek, 00:00: Při ruském ostřelování rezidenční části Chersonu na jihu Ukrajiny zahynulo ve čtvrtek večer sedm lidí a 21 dalších utrpělo zranění, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ruské síly se nedávno z Chersonu stáhly, usadily se ale na druhé straně řeky Dněpru, takže Cherson je vůči jejich ostřelování stále zranitelný. Prezident země Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu uvedl, že zprávy o ruských útocích na Cherson a další města v oblasti přicházejí od doby, kdy Rusové ustoupili, téměř každou hodinu.

„Dnešní den je další hroznou stránkou v historii našeho hrdinného města,“ napsal Januševyč. Na Cherson Rusové podle gubernátora zaútočili dělostřelectvem a salvovými raketomety odpoledne. „Kvůli ostřelování začala hořet výšková budova. Střely vypálené nepřítelem zasáhly i dětské hřiště,“ uvedl. „Upřímnou soustrast všem příbuzným, kterým tyto nelidské bytosti vzaly to nejcennější. Neodpustíme!“ napsal.

Ukrajinský prezident Zelenskyj sdělil, že téměř nemine hodiny, aby nedostal upozornění na ruské útoky na Cherson nebo na další města a vesnice v Chersonské oblasti. „Teror začal hned potom, co byla ruská armáda nucena dát se v Chersonské oblasti na úprk. Je to msta těch, co prohráli,“ podtrhl.

O den dříve ruské síly podnikly rozsáhlé vzdušné údery napříč celou Ukrajinou, které vyřadily dodávky proudu po celé zemi. Ve středu ukrajinské úřady informovaly o deseti mrtvých po těchto útocích, ve Vyšhorodu v Kyjevské oblasti se ale bilance obětí během dneška zvýšila ze čtyř na sedm.

„Kyjevská oblast. Po středečním ostřelování zemřel na jednotce intenzivní péče sedmý člověk,“ napsal na telegramu šéf správy oblasti Oleksij Kuleba. Podle vyjádření ukrajinské policie jsou mezi oběťmi také nejméně dvě děti. Dalších přes 50 lidí včetně šesti dětí při náletech utrpělo zranění, informovala také policie. Další dítě zahynulo, když v noci na středu ruská raketa zasáhla porodnici v Záporožské oblasti, sdělil dříve šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. (čtk)

Čtvrtek, 22:00: Více než 15 000 lidí se pohřešuje v důsledku ruské invaze na Ukrajině. Agentuře Reuters to řekl Matthew Holliday z Mezinárodní komise pro pohřešované osoby (ICMP), který však zároveň upozornil, že není jasné, kolik lidí bylo násilně převezeno či je zadržováno v Rusku. Není podle něj zřejmé, zda jsou někteří lidé na živu a byli odděleni od svých rodin, nebo zemřeli a jsou pohřbeni v provizorních hrobech.

Údaj 15 000 nezvěstných je konzervativní číslo vzhledem k tomu, že jen úřady přístavního města Mariupol odhadují, že až 25 000 lidí tam zemřelo nebo je pohřešovaných, píše Reuters. „Ta čísla jsou obrovská a stejně tak výzvy, kterým Ukrajina čelí,“ uvedl Holliday, podle něhož bude proces vyšetřování týkající se nezvěstných na Ukrajině trvat roky i poté, co utichnou boje.

Organizace, která vznikla po balkánských válkách v 90. letech minulého století, otevřela svou kancelář v Kyjevě v létě, aby pomohla tamním úřadům zdokumentovat a vypátrat pohřešované lidi. Díky ukládání vzorků DNA do databáze a hledáním shod s příbuznými dohledala ICMP více než 27 000 ze 40 000 nezvěstných během konfliktů v bývalé Jugoslávii.

V Kyjevě začala ICMP shromažďovat vzorky DNA a navyšuje svou kapacitu pro letitý proces, jenž také pomůže státním zástupcům při vyšetřování válečných zločinů. „Drtivá většina pohřešovaných osob, tedy těch, které zemřely, jsou oběti válečných zločinů a je třeba, aby pachatelé nesli odpovědnost,“ uvedl Holliday. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 20:00:  Ukrajinské elektrárny se po středečních plošných výpadcích způsobených masivními ruskými nálety vracejí do provozu a už pokrývají zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje, sdělil ve čtvrtek večer provozovatel ukrajinské sítě. Přestože dodávky byly obnoveny na celé Ukrajině, domácnosti jsou k síti připojovány jen postupně, informoval na telegramu Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře. V Kyjevě bylo  v podvečer okolo 70 procent domácností stále bez proudu, oznámila podle agentury Unian tamní správa. Elektřinu začaly po pauze vynucené středečními útoky vyrábět také všechny funkční atomové elektrárny na Ukrajině s výjimkou té Záporožské, k původní kapacitě se ale dostávají pomalu.

„Do 19:00 místního času (18:00 SEČ) pokryli výrobci elektřiny asi 50 procent potřeb země. V provozu je už velká část tepelných a vodních elektráren. K původní kapacitě se postupně dostávají všechny jaderné elektrárny s výjimkou obsazené Záporožské elektrárny,“ uvedla společnost Ukrenerho, která zajišťuje provoz ukrajinské rozvodné sítě. Upozornila, že k původnímu provozu se jaderná zařízení kvůli technologickým danostem vracejí jen postupně.

„Energetici, pracovníci komunálních služeb a záchranáři pracují 24 hodin denně,“ sdělil Tymošenko z prezidentské kanceláře k obnovám dodávek proudu. Uvedl také, že prioritně byla elektřina obnovena v objektech kritické infrastruktury. (čtk)

Čtvrtek, 18:00:  Ve všech ukrajinských oblastech se po středečních plošných výpadcích proudu způsobených masivními ruskými nálety podařilo obnovit dodávky proudu, domácnosti jsou ale k síti připojovány postupně. ve čtvrtek odpoledne to na telegramu uvedl Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře. Prioritně byly dodávky proudu obnoveny do objektů kritické infrastruktury.

K rozvodné síti byl připojen první reaktor Chmelnycké jaderné elektrárny, kde byly po středečních útocích stejně jako v dalších jaderných zařízeních v zemi odpojeny všechny bloky, uvedl šéf správy Chmelnycké oblasti Serhij Hamalij.

„Energetici, pracovníci komunálních služeb a záchranáři pracují na obnově 24 hodin denně,“ sdělil Tymošenko z prezidentské kanceláře. Doplnil, že po celé Ukrajině vzniklo na 4000 speciálně vybavených míst, kde si lidé mohou dobít telefon, ohřát se a dát si teplé pití.

Rusko ve středu podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy nejméně deseti lidí. Úřady týž den oznámily, že hlavní město je bez vody a přilehlá Kyjevská oblast bez proudu. Rozsáhlé výpadky energií postihly i mnoho dalších míst na Ukrajině.

Podle ranního oznámení starosty Kyjeva Vitalije Klička bylo bez dodávek proudu 70 procent Kyjeva a v metropoli nejezdily tramvaje. Odpoledne Kličko informoval, že v celém městě se podařilo obnovit dodávky vody. Upozornil, že v některých bytech, zejména ve vyšších patrech, mohou kvůli nízkému tlaku vody problémy přetrvávat.

Podle ministra energetiky Haluščenka se  nad ránem energetický systém v zemi podařilo stabilizovat a obnovit napájení kriticky důležitých objektů. „Očekáváme, že jaderné elektrárny začnou fungovat do večera, takže deficit (elektřiny) se sníží,“ uvedl podle agentury Unian ministr. Ještě ráno byla velká část Kyjevanů bez elektřiny, topení a vody, uvedl bývalý ministr hospodářství Tymofij Mylovanov. (čtk)

Čtvrtek 14:00:   Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu. „Vedení Ukrajiny má všechny možnosti vrátit situaci do normálu, má všechny možnosti urovnat situaci tím způsobem, že splní požadavky ruské strany, a ukončí tak veškeré možné utrpení civilního obyvatelstva,“ prohlásil Peskov.

Požadavky ale blíže neupřesnil. Moskva je během války navíc změnila, zpočátku hovořila o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země. Peskov také uvedl, že nic neví o schůzce ruských a ukrajinských představitelů, která se podle agentury Reuters konala před týdnem ve Spojených arabských emirátech a byla věnována výměně zajatců a vývozu ruského čpavku používaného k výrobě hnojiv přes Ukrajinu.

Kyjev odmítá vést mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí ukrajinské území, a rozhodně odmítá jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, neboť od únorové invaze podniknuté na jeho rozkaz přišly desítky tisíc lidí o život a miliony musely opustit své domovy. Putin označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že „kolektivní Západ“ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie a jediného společného národa.

Důsledky ruského útoku ve městě Vyšhorod poblíž Kyjeva • Autor: REUTERS

Sám od začátku války přitom udělal řadu protichůdných prohlášení. Kupříkladu tvrdil, že cílem „speciální vojenské operace“ není okupovat Ukrajinu, ale na konci září se pokusil připojit k Rusku okupované části ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Mezitím ukrajinská armáda osvobodila Cherson, jedinou oblastní metropoli, kterou se Rusům za 274 dnů války podařilo dobýt.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov v televizi varoval krajany, aby se připravili na další masivní útok ruských raket, který nepochybně přijde. „Víme, že četnost je plus-mínus týden. Takovou dobu potřebují, aby se nachystali k dalšímu masivnímu raketovému útoku. Mezitím Ukrajina zase vylepšuje protivzdušnou obranu. Ale bohužel. teroristický režim bude bezpochyby pokračovat v útocích,“ řekl mluvčí . Upozornil, že Rusko sice má už jen omezené množství přesných raket a střel, ale disponuje značnou zásobou raket S-300. Ty jsou sice určeny k sestřelování letadel a dalších vzdušných cílů, ale Rusové je nyní používají k ostřelování pozemních cílů, přestože v takovém případě bývá odchylka i kilometrová, a rakety místo energetických objektů zasahují obytné domy, porodnice a nemocnice.

Ohroženy jsou nadále především města v blízkosti fronty, jako je Záporoží, Charkov, Mykolajiv a Cherson. Server RBK-Ukrajina napsal, že středeční ruský útok si vyžádal nejméně deset mrtvých a 55 zraněných. (čtk)

Čtvrtek, 13:00: Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Ukrajiny o sabotáž „na plynovodu South Stream“, který podle jejího sdělení přivádí ruský plyn do Turecka a Evropy. Tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinští představitelé se k záležitosti nevyjádřili. Agentura Reuters v této souvislosti upozornila, že projekt plynovodu South Stream, který měl přepravovat ruský plyn přes Černé moře do Bulharska, nebyl nikdy realizován a byl zrušen ve prospěch projektu nazvaného TurkStream, který vede z Ruska do evropské části Turecka.

„Díky souboru vyšetřovacích opatření se podařilo zabránit pokusu ukrajinských speciálních služeb o sabotáž a teroristický čin na plynovodu South Stream, který dodává energetické zdroje do Turecka a Evropy,“ citoval Interfax z prohlášení FSB. Ruský prezident Vladimir Putin už v říjnu při setkání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Astaně uváděl, že se odehrál pokus výbuchem poškodit plynovod TurkStream, připomněla agentura Interfax.

Podle vyjádření ruské kontrarozvědky byli v souvislosti s případem zatčeni dva ruští občané, kteří se podíleli na přípravě útoku. Zabavena byla údajně také plastická trhavina a magnetické miny. Výbuch se měl podle FSB uskutečnit ve Volgogradské oblasti, která se nachází na jihu evropského Ruska při hranici s Kazachstánem. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Bez dodávek elektrického proudu je po středečních vzdušných útocích Ruska na ukrajinskou kritickou infrastrukturu stále 70 procent Kyjeva. Omezeny jsou nadále i dodávky vody a do ulic metropole nevyjely ani tramvaje, uvedl starosta Vitalij Kličko. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že přenosovou soustavu se po středečním kolapsu podařilo stabilizovat.

Rusko ve středu podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy několika lidí a zapříčinily výpadky proudu. Úřady týž den oznámily, že hlavní město je bez vody a přilehlá Kyjevská oblast bez proudu. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla aktivována havarijní ochrana ve třech ukrajinských jaderných elektrárnách, které odpojily všechny své bloky.

„Sedmdesát procent hlavního města je stále bez elektřiny,“ uvedl na Telegramu Kličko s tím, že energetici vyvíjejí maximální úsilí, aby byly dodávky co nejdříve plně obnoveny. „Na levém břehu města jsme již obnovili dodávky vody. Na pravém břehu je plánujeme obnovit v dopoledních hodinách,“ dodal. V ukrajinské metropoli dnes nejezdí tramvaje, radnice na sedmi linkách nasadila náhradní autobusovou dopravu.

https://www.youtube.com/watch?v=9NXCF3ZzOo8

Podle ministra energetiky Haluščenka nastal po středečních ruských útocích rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny, nad ránem se však energetický systém podařilo stabilizovat a obnovit napájení kriticky důležitých objektů. „Očekáváme, že jaderné elektrárny začnou fungovat do večera, takže deficit (elektřiny) se sníží,“ uvedl podle agentury Unian ministr. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko oznámil, že k ránu byly dodávky obnoveny zcela či částečně v 16 ukrajinských oblastech. Postupně se podle něj daří obnovovat i dodávky tepla a vody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci uvedl, že obnovení dodávek elektřiny v Kyjevě očekává dopoledne.

„Není elektřina, topení ani voda. Venkovní teplota se pohybuje kolem nuly. V bytě je ještě teplo z předchozích dnů. Uvidíme, jak dlouho to vydrží,“ popsal situaci v Kyjevě Tymofij Mylovanov, bývalý ministr hospodářství, který nyní vede Kyjevskou ekonomickou školu. „Voda je jiný problém. Problémem jsou záchody. Máme v zásobě asi 100 litrů vody. Na našem balkoně je také sníh. Je to překvapivě velká zásoba vody,“ dodal. Mobilní signál i banky podle něj fungují a obchody jsou dostatečně zásobeny potravinami. Často je však k placení nutná hotovost, neboť nefungují terminály pro bankovní karty.

Zelenskyj také vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety na klíčovou infrastrukturu v zemi. Hovořil o „velmi tvrdé reakci“. „Tak vypadá ruský teror,“ řekl. (čtk)

Středa, 18:00: Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka vyžádaly životy nejméně šesti lidí, další čtyři desítky zranily a zapříčinily výpadky proudu. V ukrajinské metropoli invazní síly podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli tam nejméně tři lidé. Kyjev je podle starosty Vitalije Klička bez vody a Kyjevská oblast podle oblastního šéfa Oleksije Kuleby bez proudu.

Kyjev žádá kvůli ruským úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vraždění civilistů a ničení civilní infrastruktury je terorismus. Ukrajina nadále žádá rozhodnou reakci světa na tyto zločiny,“ napsal na twitteru ukrajinský prezident.

https://www.youtube.com/watch?v=FqXmZf3PNhw

Nad celou Ukrajinou se po poledni rozezněl protiletecký poplach. Exploze hlásily Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny, Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě i západoukrajinská Lvovská a Vinnycká oblast. Výbuchy zaznamenali také obyvatelé Poltavské oblasti, podle tamního gubernátora Dmytra Lunina ale zafungovala obrana v Kremenčuku.

Mezi třemi mrtvými v Kyjevě je podle starosty Klička také 17letá dívka. Dalších 11 obyvatel hlavního města utrpělo zranění. Kličko také uvedl, že útoky ve městě zasáhly infrastrukturní objekt a že celý Kyjev je bez dodávek vody a v některých čtvrtích není elektřina. Policejní šéf Andrij Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které podle něj ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal.

Další tři lidé zemřeli při ruských úderech ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti, kde byl taktéž zasažen obytný dům, oznámil šéf ukrajinské policie Klimenko. Šéf regionální policie Něbytov podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ruské údery ve Vyšhorodě zabily čtyři lidi a dalších 27 jich zranily.

Lvov na západě Ukrajiny hlásil výpadky proudu. „Celé město je bez světla. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody,“ uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj na svém telegramovém účtu a vyzval obyvatele města, aby zůstali v krytech.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj později upřesnil, že ozbrojené síly sestřelily 51 z celkových 67 ruských řízených střel, které invazní jednotky na jeho zemi odpoledne vypálily. Jen na Kyjev Rusové podle něj vystřelili 30 raket, přičemž 20 se jich podařilo sestřelit. Ukrajinské vzdušné síly před tím sdělily, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět dronů. „Mnoho raket. Z jihu i z východu. Protivzdušná obrana funguje,“ sdělil předtím na telegramu šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Rusko podle něj využilo nejméně devět bombardérů Tu-95.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. Zatím nejmasivnější útok Moskva provedla podle ukrajinských úřadů v úterý 15. listopadu, kdy zasáhla na 15 energetických zařízení. (ceskenoviny)

Středa, 13:45: Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepise Vagnerovu) skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel. Rozhodnutí Evropského parlamentu uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“. Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací. Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajině a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.

Ukrajinský prezident Zelenskyj usnesení europoslanců uvítal. „Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě,“ napsal na twitteru. „Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová, podle které jde především o symbolický čin, který v praxi „nic nezmění“.

Europoslanec Alexander Vondra poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože „je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty“.

Podle europoslance Luďka Niedermayera je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmražený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. „Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmražených peněz,“ řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.

V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40 000 válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje „groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu,“ stojí dále v rezoluci. Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018. (čtk)

Středa, 12:00: Papež František válku na Ukrajině přirovnal ke genocidě, při níž za sovětského vůdce Josifa Stalina ve 30. letech minulého století zahynuly miliony Ukrajinců. V souvislosti s jejich utrpením také ve Vatikánu podle agentury Reuters mluvil o mučednictví. Hlava katolické církve se k válce na Ukrajině vyjádřila na závěr generální audience, které se na Svatopetrském náměstí účastnily tisíce lidí. Ukrajinci podle papeže trpí „mučednictvím agrese“. Válku pak přirovnal ke „strašlivé genocidě“ ze 30. let.

Při hladomoru - na Ukrajině známém jako holodomor - zahynulo za vlády sovětského diktátora v letech 1932 až 1933 podle odhadů historiků 3,5 až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika komunistického režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považuje za úmyslně vyvolanou genocidu. (čtk)

Středa, 10:30: Kreml si zřejmě chystá informační prostor pro zinscenovaný útok „pod cizí vlajkou“ na Belgorodskou oblast, která leží u hranic s Ukrajinou, aby se tak pokusil opět získat podporu veřejnosti pro válku proti Ukrajině, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).

ISW poukazuje na to, že kremelští propagandisté začali rozvíjet hypotézy ohledně „nevyhnutelného“ ukrajinského vpádu do Belgorodské oblasti. Kvůli zmenšení hrozby ukrajinského útoku prý je nezbytné znovu dobýt Kupjansk v Charkovské oblasti. Tyto spekulace podle analytiků již dávno kolují v prostředí vojenských blogerů, kteří kritizují ruské vojenské velení za ústupy na bojišti a vyzývají k opětovnému dobytí území v Charkovské oblasti, které osvobodili Ukrajinci. Varování před ukrajinským útokem na Belgorodskou oblast, kde místní úřady začaly budovat obranu a záseky, ale mají podle expertů ISW za cíl pouze vystrašit veřejnost, jejíž podpora pro válku klesá, a Ukrajina nemá žádný důvod ke vpádu do Ruska.

Rusko od září „s omezeným úspěchem“ použilo už stovky dronů íránské výroby, zřejmě aby jimi kompenzovalo vážný nedostatek přesných střel ruské výroby. Použilo je při útocích na taktické vojenské cíle, elektrickou síť či zdravotnická zařízení. Ale většinu dronů ukrajinská obrana zneškodnila a od 17. listopadu nejsou hlášeny nové útoky bezpilotních letadel, takže Rusko pravděpodobně stávající zásoby dronů vyčerpalo. Rusko si ale pravděpodobně může opatřit nové drony rychleji než vyrobit vlastní střely s plochou dráhou letu, upozornilo pak britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky. (čtk)

Středa, 10:00: Ruská raketa v noci na středu zasáhla porodnické oddělení nemocnice ve Vilňansku v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. Při ostřelování zahynulo novorozené dítě, oznámil šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Ukrajinská média s odvoláním na úřady také informují, že dva lidé přišli o život a další dva utrpěli zranění ráno při ruském ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. V Doněcké oblasti na východě země ruská palba během úterka zabila jednoho civilistu u Bachmutu, dalších osm bylo zraněno.

„Ruské zrůdy v noci ostřelovaly velkými raketami malé porodnické oddělení vilňanské nemocnice. Naše srdce jsou plná smutku: zabili dítě, které sotva přišlo na svět,“ napsal Staruch na sociální síti Telegram. Záchranářům se mezitím z trosek dvoupodlažní budovy podařilo vyprostit lékaře a ženu. Při ruském útoku byli zraněni dva lékaři, jeden z nich je ve vážném stavu. Zahynul chlapeček, který se narodil před dvěma dny, jeho matka přežila, upřesnila ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Unian.

„Nepřítel se znovu rozhodl terorem a vražděním dosáhnout toho, čeho není schopen dosáhnout devět měsíců,“ okomentoval ruské ostřelování ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přislíbil, že Rusové se budou zodpovídat ze všeho zla, které na Ukrajině spáchali. Ve válce přišly podle ukrajinských úřadů o život již stovky dětí. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva potvrdil, že ve válce bylo zabito nejméně 415 dětí, ale připouští, že tyto údaje nejsou úplné a že skutečný počet obětí bude vyšší. (čtk)

Středa, 9:00: Británie dodá Ukrajině tři záchranářské a pátrací vrtulníky, oznámil ministr obrany Ben Wallace. Je to poprvé od začátku ruské invaze, co britská armáda posílá Kyjevu pilotované stroje, uvedla BBC. První ze tří helikoptér Sea King, které do roku 2018 sloužily v Královském letectvu a Královském námořnictvu, již převzala ukrajinská armáda. V uplynulých týdnech prošli v Británii výcvikem na pilotování těchto strojů ukrajinští letci.

Londýn pošle Ukrajině také dalších 10 000 dělostřeleckých nábojů, uvedl Wallace na návštěvě Norska, kde se účastní jednání o posílení vojenské spolupráce mezi severskými zeměmi. Od začátku invaze letos v únoru vyslalo na Ukrajinu pilotovaná letadla jen několik zemí. Patří k nim nejspíše také Česko, které Kyjevu podle dostupných informací předalo bitevní vrtulníky Mi-24/35. Žádosti ukrajinských představitelů o dodávky stíhaček nechávají západní země dosud bez odezvy.

O víkendu využil premiér Rishi Sunak návštěvu Kyjeva k představení nového balíčku obranné pomoci ve výši 50 milionů liber, který zahrnuje 125 protiletadlových děl a další vybavení proti dronům, které Írán dodává ruské armádě. Začátkem listopadu oznámil Londýn dodávku další tisícovky raket země-vzduch. Spojené království rovněž poskytuje ukrajinské armádě zimní vybavení a podílí se na výcviku ukrajinských vojáků. (čtk)

Úterý, 22:00: Rusky, které usilují o návrat svých manželů nebo synů z fronty na Ukrajině, vyzývají ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s nimi sešel. Spolku Rada matek a manželek se totiž nelíbí, že ani jedna z jejích členek nebo představitelek dalších kritických skupin k částečné mobilizaci nebyla pozvána na Putinovo plánované setkání s matkami vojáků. Nespokojené ženy tvrdí, že setkání bude dopředu zinscenované. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

„Rada matek a manželek je už třetí den v Moskvě. Všemi způsoby se snažíme přimět úřady k dialogu,“ sdělila ve videoprohlášení na sociálních sítích lídryně spolku Olga Cukanovová. Vysvětlila, že její organizace tak reaguje na Putinovo naplánované setkání s matkami vojáků, které se má uskutečnit 27. listopadu. „Ze zkušenosti můžu s jistotou říci, co to bude za setkání. Matky položí správné otázky, které budou dopředu schváleny a ověřeny,“ sdělila. „Na akci se nedostane jediná osoba, jejíž účast nebude dopředu potvrzena,“ doplnila.

„Vladimire Vladimiroviči, jste chlap, nebo ne? Máte dost odvahy na to, abyste se setkal tváří tvář a veřejně se ženami, jejichž účast nebude schválena?“ apeluje také ve svém videoprohlášení Cukanovová. Putinovo vyhlášení částečné mobilizace 21. září vyvolalo po celém Rusku vlnu protestů. Přestože velké demonstrace od té doby postupně utichly, čas od času se konají menší protestní akce žen.

Rada matek a manželek mimo jiné požaduje, aby při mobilizaci nedocházelo k nesrovnalostem, zákaz použití jaderných zbraní na Ukrajině a mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, řekla stanici Nastojaščeje vremja Cukanovová. Lídryně spolku uvádí, že jejího syna, který je vojákem základní služby, přinutili podepsat kontrakt, aby mohl být poslán do bojů na Ukrajinu. (čtk)

Úterý, 21:00: Ukrajinské ozbrojené síly doposud osvobodily od ruské okupace 1886 obcí. S odvoláním na zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka o tom  informovala agentura Ukrinform. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že je nutné dobýt zpět ještě kolem 2000 měst a vesnic.

„Celkem je měst a vesnic, které ještě musíme osvobodit a obnovit, asi 2000,“ sdělil v projevu na kongresu francouzských starostů. „Nejméně desítky z nich jsou po úderech ruské armády zcela zničeny, například jde o Mariupol nebo Volnovachu,“ dodal prezident s odkazem na dvě města v Doněcké oblasti. Ruské invazní síly obvinil z ničení infrastruktury na okupovaných územích a krádeže vybavení, když místa opouštějí.

„K dnešnímu dni bylo deokupováno 1886 obcí. Humanitární štáby zahájily práci v 1620 osvobozených obcích,“ prohlásil mezitím Tymošenko a dodal, že v těchto obcích pokračuje obnova práce státních a místních úřadů.

Zásobování plynem se podle něj podařilo zatím obnovit v 1303 osvobozených městech a obcích, dodávky elektřiny v 1340 místech a voda a kanalizace jsou opět dostupné v 1432 obcích. Zdravotnická zařízení obnovila svou činnost v 965 osvobozených místech, dodal činitel. Mobilní signál a internet jsou podle něj nyní plně dostupné v 1190 městech a vsích.

List The New York Times dnes napsal, že Ukrajina podniká protiofenzivu podél většiny frontové linie, která je 600 kilometrů dlouhá. Invazní ruské síly jsou vesměs v defensivě. Rusko však stále okupuje přibližně pětinu ukrajinského území, upozornil deník, podle něhož ukrajinská armáda dosud dobyla zpět asi 55 procent území, které Moskvou vyslané jednotky obsadily po začátku letošní invaze. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: Rusové cítí lhostejnost, nevidí optimisticky budoucnost země a válka na Ukrajině je unavuje, vyplývá podle zpravodajského portálu Meduza z neveřejných průzkumů, které si nechal vypracovat Kreml. Na úplné odmítání takzvané speciální vojenské operace, jak Kreml označuje válku na Ukrajině, ale výsledky průzkumů neukazují, zjistil portál od dvou nejmenovaných zdrojů blízkých Kremlu.

Průzkumy provedené na základě skupinových diskuzí proběhly na začátku tohoto měsíce na různých místech v Rusku včetně Dálného východu. Cílem bylo zjistit, jaký je postoj místních lidí k válce na Ukrajině. Výsledky sociologického šetření podle jednoho ze zdrojů Meduzy ukázaly, že Rusové necítí optimismus ohledně své budoucnosti nebo budoucnosti země.

https://www.youtube.com/watch?v=6eMGxHYo7×E

„Nejde o příklon k opozici nebo úplné odmítání speciální vojenské operace. Ale o lhostejnost a apatii. Necítí žádné povzbuzení, nic co by je nutilo jít vpřed,“ uvedl. Dodal, že tyto nálady podle zadavatelů průzkumů ani tak nesouvisí s úspěchy ukrajinské protiofenzivy a stažení ruských sil z ukrajinského Chersonu. Kreml se totiž domnívá, že Rusové jsou unaveni válkou jako takovou.  Za „nejvíce bolestivé“ aspekty války přitom Rusové v průzkumu označili částečnou mobilizaci, ekonomické obtíže vyvolané sankcemi, ale také například zablokování sociální sítě Instagram ruskými úřady.

Výsledky tohoto neveřejného šetření v zásadě potvrzují veřejný průzkum provedený společností Russian Field začátkem listopadu v Moskvě, ve kterém pouze 19 procent oslovených uvedlo, že v blízké době očekává změnu svého života k lepšímu, připomněla Meduza. Naopak 29 procent respondentů ve stejném průzkumu sdělilo, že očekává změnu k horšímu, a 36 procent, že se jejich život nezmění. Vedle toho se 57 procent respondentů přiznalo, že je válka unavuje, zatímco na konci července o takovém pocitu v sociologickém šetření stejné společnosti mluvilo jen 41 procent lidí. (čtk)

Úterý, 17:00: Rusové cítí lhostejnost, nevidí optimisticky budoucnost země a válka na Ukrajině je unavuje, vyplývá podle zpravodajského portálu Meduza z neveřejných průzkumů, které si nechal vypracovat Kreml. Na úplné odmítání takzvané speciální vojenské operace, jak Kreml označuje válku na Ukrajině, ale výsledky průzkumů neukazují, zjistil portál od dvou nejmenovaných zdrojů blízkých Kremlu.

Průzkumy provedené na základě skupinových diskuzí proběhly na začátku tohoto měsíce na různých místech v Rusku včetně Dálného východu. Cílem bylo zjistit, jaký je postoj místních lidí k válce na Ukrajině. Výsledky sociologického šetření podle jednoho ze zdrojů Meduzy ukázaly, že Rusové necítí optimismus ohledně své budoucnosti nebo budoucnosti země.

„Nejde o příklon k opozici nebo úplné odmítání speciální vojenské operace. Ale o lhostejnost a apatii. Necítí žádné povzbuzení, nic co by je nutilo jít vpřed,“ uvedl. Dodal, že tyto nálady podle zadavatelů průzkumů ani tak nesouvisí s úspěchy ukrajinské protiofenzivy a stažení ruských sil z ukrajinského Chersonu. Kreml se totiž domnívá, že Rusové jsou unaveni válkou jako takovou.

Za „nejvíce bolestivé“ aspekty války přitom Rusové v průzkumu označili částečnou mobilizaci, ekonomické obtíže vyvolané sankcemi, ale také například zablokování sociální sítě Instagram ruskými úřady.

Výsledky tohoto neveřejného šetření v zásadě potvrzují veřejný průzkum provedený společností Russian Field začátkem listopadu v Moskvě, ve kterém pouze 19 procent oslovených uvedlo, že v blízké době očekává změnu svého života k lepšímu, připomněla Meduza. Naopak 29 procent respondentů ve stejném průzkumu sdělilo, že očekává změnu k horšímu, a 36 procent, že se jejich život nezmění. Vedle toho se 57 procent respondentů přiznalo, že je válka unavuje, zatímco na konci července o takovém pocitu v sociologickém šetření stejné společnosti mluvilo jen 41 procent lidí.

Úterý, 16:00: V plné verzi videí, která podle Moskvy ukazují popravu ruských zajatců Ukrajinci, je jasně vidět, že část z těchto Rusů na Ukrajince zaútočila. V rozhovoru s ruským novinářem Alexandrem Pljuščevem to řekl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a dodal, že Kyjev má tuto plnou verzi k dispozici. Ukrajinský představitel podtrhl, že videozáznamy podle něj zachytily obvyklý vojenský střet, a nikoli popravou zajatců.

https://www.youtube.com/watch?v=nvKUR6Lz3a0

Z brutální popravy zajatců ukrajinskou armádu v souvislosti se zveřejněnými videi minulý týden obvinilo ruské ministerstvo obrany. Záběry, které se od minulého týdne šíří na internetu, ale přímo zabití zajatců neukazují. Na jednom z videozáznamů je vidět, jak se ruští vojáci vzdávají Ukrajincům a lehají si na zem, načež jeden z Rusů začne střílet. Na dalším videu, natočeném z výšky, je vidět, jak asi 11 mužů, pravděpodobně mrtvých, leží na zemi na tom samém místě, kam uléhali muži na prvním záznamu. Americký deník The New York Times uvedl, že pravost videí ověřil.

„Když se člověk dívá jen na kousek videa, může nabýt dojmu, že během toho, co se (Rusové) vzdávali, byly narušeny ženevské úmluvy. Když ale sleduje celý videozáznam, je z toho jasné, že část ruských vojáků se opravdu chystala vzdát, ale část začala na Ukrajince střílet,“ uvedl Podoljak. Představitel ukrajinské kanceláře dodal, že pokud ze strany vzdávajících přetrvává hrozba, tak nejsou považováni za válečné zajatce.

Ukrajinské úřady podle Podoljaka v nejbližší době události osvětlí na základě úplné verze videozáznamu. „Máme plnou verzi videa, u ní je důležitý nesestříhaný konec. Podle toho, co zatím bylo ukázáno, leží (na zemi) nějací lidé a potom už najednou leží v loužích krve,“ poznamenal ukrajinský představitel. V úplné verzi je podle něj lépe než v dosud zveřejněných záběrech vidět, že dva Rusové zaútočili na Ukrajince, kteří je obklíčili.

Rusko podle něj viní Ukrajinu z popravy ruských zajatců, aby ukázalo, že není jedinou stranou, která ve válce na Ukrajině jedná nehumánně, když například útočí na ukrajinská města. Ukrajina se nicméně chystá události zachycené na videích prošetřit, dodal Podoljak. Ukrajinská prokuratura už v souvislosti s videozáznamy zahájila trestní stíhání, uvedl zpravodajský portál Meduza. (čtk)

Úterý, 14:00: Ukrajinští vojáci budou v Česku cvičeni ve výcvikovém prostoru Libavá. Na jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl velitel Velitelství pro operace české armády Josef Kopecký. Výbor schválení příslušné mise podpořil, stejně jako vyslání vojáků do Kosova a do Iráku. Vláda se výcvikem ukrajinských vojáků zabývala minulý týden. Do konce příštího roku by se měl uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Návrh nyní musí schválit obě komory Parlamentu. První cyklus by se měl uskutečnit ještě letos. Celkové náklady na výcvik v ČR se odhadují na 975 milionů korun.

Výcvik vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převeden pod asistenční misi EU. Česko by do ní mělo vyčlenit až 55 lidí, působili by na území jiných členských států EU ve velitelských strukturách mise, případně na pozicích instruktorů. Cílem je poskytnout výcvik až 15.000 Ukrajinců, především na základně v Polsku. Náměstek ministryně obrany Jan Jireš řekl, že se do výcviku chtějí zapojit dvě desítky unijních zemí. Mandát umožňuje vyslání českých vojáků do kterékoli členské země. Podle Kopeckého budou v Česku ukrajinští vojáci cvičit na Libavé. Výcvik se bude týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. (čtk)

Úterý, 12:00: Výpadky a odstávky proudu na Ukrajině, způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, mohou trvat až do jara. Uvedl to šéf ukrajinské energetické společnosti Yasno Serhij Kovalenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu opět vyzval Ukrajince, aby šetřili elektřinou.

„Energetici se nyní i přes nepřízeň počasí snaží ze všech sil dokončit obnovu (energetické sítě) dřív, než přijde ještě větší chlad. A i když je teď výpadků méně, chci, aby všichni pochopili: Ukrajinci s největší pravděpodobností budou muset žít s výpadky proudu minimálně do března,“ napsal v příspěvku na facebooku Kovalenko. „Zásobujte se teplým oblečením, dekami, promyslete možnosti, díky kterým přečkáte dlouhou odstávku,“ dodal .

Ukrajina od 24. února čelí ruské vojenské agresi, která se od října s nadcházející zimou soustředí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zatím nejrozsáhlejší útok Moskva provedla podle ukrajinských úřadů 15. listopadu. Ukrajinské úřady kvůli útokům provádějí plánované odstávky proudu za účelem stabilizace sítě, časté jsou ale i výpadky proudu.

Zelenskyj v projevu upozornil, že pondělní výpadky způsobila vyšší spotřeba, která přesáhla možnosti poničené sítě. „Obracím se proto na zástupce oblastních úřadů a místních komunit: prosím, pokračujte v komunikaci ohledně rozumné spotřeby elektřiny,“ řekl prezident. Situace byla podle Zelenského v pondělí nejhorší v Kyjevě a Kyjevské oblasti a ve Vinnycké, Sumské, Ternopilské, Čerkaské a Oděské oblasti.

Provozovatel ukrajinské sítě Ukrenerho oznámil, že plánované odstávky dnes zasáhnou všechny oblasti v zemi. „Ukrajinský energetický systém po šesti vlnách vzdušných úderů stále není plně obnoven a nemůže operovat v plné kapacitě,“ uvedla společnost. (čtk)

Úterý, 10:00:  Rusko se pokusí využít nadcházející zimu, aby zajistilo dobytá území na Ukrajině, připravilo případnou jarní ofenzivu a zejména aby neustálým zabíjením a terorizováním civilního obyvatelstva zlomilo morálku Ukrajinců, domnívá se slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer. Podle něj se Kreml v souvislosti s konfliktem na Ukrajině přepočítal, když vsadil na neschopnost Západu jednat kolektivně.

„Během nadcházející zimy bude naším úkolem pomoci Ukrajině přežít a bránit se, zároveň zajistit, aby Rusko porozumělo, že svůj boj už prohrálo. Více vojenské podpory pro Ukrajinu, víc osvobozených území a lidí a efektivnější sankce znamenají lepší vyhlídky i pro mírovou diplomacii v dohledné budoucnosti,“ uvedl Káčer. Dodal, že poučením z roku 2022 je, že zlo musí narazit na sílu, nikoliv na slabost.

Šéf slovenské diplomacie odmítl falešná volání po okamžitém diplomatickém řešení, které by zahrnovalo výrazné ústupky částečně okupované Ukrajiny, či vytvoření základů pro zamrzlý konflikt a následně další válku. Dlouhodobější mír lze podle něj dosáhnout vítězstvím Ukrajiny. „Rusko má podvratné koloniální a imperialistické snahy, které se v příštích letech nezmění, zvláště ne naším přičiněním. Musíme omezit schopnost Ruska platit a financovat svou dobyvační válku, jeho možnost podkopávat Ukrajinu a útočit na území NATO,“ uvedl Káčer. Dodal, že Ukrajina už nyní ve významné míře zajišťuje evropskou bezpečnost, protože vůči revizionistické mocnosti brání svobodu a demokracii.

Podle slovenského ministra Moskva nečekala nevídanou humanitární, politickou a vojenskou podporu Ukrajině, dále balíky protiruských sankcí od evropských zemí, Spojených států, Británie a dalších států či ztrátu vlastní pozice v rámci evropské energetiky. (ceskenoviny)

Pondělí, 19:00: Ukrajinská prokuratura informuje o nálezu čtyř míst, kde podle ní ruské jednotky za okupace Chersonu brutálně mučily nezákonně zadržované lidi. Mučírny zřídili v budovách vazebních věznic a policejních oddělení, uvedl ukrajinský úřad na svém webu. Moskva navzdory mnoha svědectvím dlouhodobě popírá, že by se její vojáci dopouštěli na Ukrajině zločinů.

„Byly zajištěny části gumových obušků, dřevěná pálka, zařízení, jímž okupanti týrali civilisty elektřinou, žárovka a náboje ze zdí,“ informuje prokuratura, podle níž se v jedné místnosti našla také část trubky a pouta. „Využívali různé metody mučení, fyzického i psychického násilí,“ obvinil ukrajinský úřad ruské okupační síly. Vyšetřování pokračuje, poznamenala kancelář generálního prokurátora, která dále uvádí, že se snaží dohledat všechny oběti.

Ukrajinská armáda osvobodila Cherson od ruské okupace kolem 11. listopadu, Kyjev poté opakovaně obvinil ruské síly z páchání válečných zločinů a zvěrstev v Chersonské oblasti, poznamenala agentura AFP. Moskva na tato obvinění podle ní dosud nereagovala. Ruské úřady - navzdory množícím se svědectvím - dlouhodobě popírají páchání zločinů na Ukrajině.

Devětašedesátiletý Oleksandr Maksimenko nedávno řekl stanici BBC, že ho ruské jednotky v době okupace Chersonu zadržovaly déle než měsíc v mučírně na policejní stanici. Byl v místnosti s dalšími 15 muži, kteří byli nemilosrdně biti a mučeni, přičemž některé z nich jejich trýznitelé zabili elektrickým proudem, píše BBC s odvoláním na svědectví Maksymenka. Stanice před několika dny také informovala o tom, že Ukrajina oznámila nález 63 mrtvých civilistů u Chersonu, kteří měli na tělech známky mučení.

Obyvatelé Chersonu nemohou uniknout připomínkám děsivých osmi měsíců, které strávili pod ruskou okupací, napsala před pár dny agentura AP. Řada lidí se podle ní pohřešuje, všude jsou miny, mnoho obchodů a restaurací má zavřeno, lidé nemají dost elektřiny a vody. Ve dne i v noci přitom slyší exploze, bojuje se hned za řekou Dněpr. Navzdory těžkostem vyjadřují obyvatelé směs úlevy, optimismu a dokonce radosti - v neposlední řadě i díky znovunabyté možnosti se svobodně projevovat, píše AP o městě, kde z původních téměř 300 tisíc obyvatel zůstalo přibližně 80 tisíc. (ceskenoviny)

Pondělí, 18:00: Letošní zima ohrozí životy milionů lidí žijících na Ukrajině a bude zkouškou tamního zdravotního systému, varoval šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Deseti milionům Ukrajinců, tedy čtvrtině obyvatelstva, hrozí podle něj psychologické obtíže, zejména kvůli trvalému vystavení stresu, úzkostem, depresím nebo posttraumatickému syndromu. Klugeho dnešní tiskovou konferenci WHO vysílala živě na internetu.

Ukrajina, která se už devátý měsíc brání ruské agresi, musí řešit zejména problémy s dodávkami tepla a elektřiny. Proud je nezbytný pro provoz přístrojů na jednotkách intenzivní péče, pro inkubátory nebo pro skladování krve, upozornil Kluge. „WHO dosud prověřila 703 útoků na zdravotnická zařízení, ke kterým došlo od začátku války před devíti měsíci. Je to porušením mezinárodního humanitárního práva a válečného práva,“ řekl na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se potkal s členy ukrajinské vlády.

Podle Klugeho je bez elektřiny čtvrtina Ukrajinců, což je vede k používání alternativních zdrojů tepla, včetně uhlí nebo naftových generátorů. To s sebou přináší zdravotní rizika, včetně vystavení toxickým látkám, které jsou škodlivé pro děti, starší lidi a osoby s dýchacími a kardiovaskulárními chorobami, a hrozí také náhodné popáleniny a zranění, varoval Kluge.

kromě hrozeb bezprostředně způsobených válkou jsou na Ukrajině i stejná zdravotní rizika jako jinde v Evropě, včetně pandemie covidu-19 nebo sezónní chřipky. Ve válkou zmítané zemi ale jejich léčbu komplikuje nízká proočkovanost i nedostupnost léků. Šéf evropské WHO proto vyzval k rychlému zřízení humanitárních koridorů, kterými by bylo možné dopravit na Ukrajinu vše potřebné a to zejména do nedávno od ruské okupace osvobozených území, kde je situace ještě horší než v jiných částech země. (čtk)

Pondělí, 17:00: Americký deník The New York Times uvádí, že ověřil pravost videí, která podle Ruska ukazují popravu asi deseti ruských válečných zajatců Ukrajinci v obci Makijivka v Luhanské oblasti. Deník ale podotkl, že stále není jasné, jakým způsobem a z jakého důvodu byli ruští vojáci zabiti. Ukrajinská armáda už dříve uvedla, že videa prověřuje.

Záběry se od minulého týdne šíří na internetu a smrt zajatců přímo nezachycují. Na jednom z nich je vidět, jak ruští vojáci vycházejí z garáže nebo kůlny na zahradu, vzdávají se Ukrajincům a lehají si na zem obličejem dolů. Pak ale jeden z mužů vycházejících z kůlny začne střílet, zřejmě na ukrajinské vojáky. V tu chvíli je záznam přerušen. Na dalším videu, natočeném z výšky, je vidět, jak nejméně 11 mužů, pravděpodobně mrtvých, leží na zemi na tom samém místě, kam si lehali ruští vojáci na prvním záznamu. U některých jsou vidět známky toho, že byli zřejmě střeleni do hlavy. Například podle červených pásek kolem nohou lze usoudit, že jde o ty stejné muže.

„Vypadá to, že většina z nich byla střelena do hlavy,“ citoval americký list lékařku Rohini Haar, která je poradkyní organizace Lékaři za lidská práva. Haar také podotkla, že když byli Rusové na zahradě obklíčeni, lehali si na zem, zřejmě neozbrojeni a s rozpaženýma rukama nebo s rukama za hlavou.

Podle listu, který porovnal videa se satelitními snímky, byly záznamy skutečně natočeny u zemědělského stavení v Makijivce v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Autorem prvního z nich je podle NYT nejmenovaný ukrajinský voják, který natáčel na mobilní telefon deníkové záznamy z osvobozování vesnice, které se odehrálo zhruba v polovině listopadu. Druhý videozáznam byl pravděpodobně pořízen z dronu ukrajinskými silami.

Ruský voják, který začal střílet na Ukrajince, byl s velkou pravděpodobností okamžitě zabit. Na videu, které zachycuje bezvládně ležící těla, leží totiž na stejném místě, odkud zahájil palbu. Bílá zeď, před kterou stál, je čerstvě poničená, možná ukrajinskými vojáky, kteří jeho palbu opětovali, všiml si také NYT.

Iva Vukusicová, která se věnuje stíhání válečných zločinů na univerzitě v Utrechtu, upozorňuje, že jen ze samotných videí nelze určit, zda ukazují spáchání válečného zločinu Ukrajinci, nebo nikoliv. Jedním z rozhodujících faktorů podle ní je, zda Ukrajinci ruské vojáky zastřelili jednou nebo dvěma dávkami ve stejné chvíli, kdy Rus zahájil palbu či bezprostředně poté, nebo zda šlo o akt pomsty ve chvíli, kdy už byla bezprostřední hrozba střílejícího Rusa neutralizována. Vukusicová také poukazuje, že pokud Ukrajinci vzdávající se Rusy neprohledali, nemohli vědět, zda jsou ozbrojeni, nebo ne.

Podle ruského ministerstva obrany videozáznamy zachycují brutální vraždu ruských vojáků. Ruské obvinění přichází nedlouho poté, co šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová sdělila, že obě válčící strany na Ukrajině se dopouští mučení zajatců nebo špatného zacházení se zajatci. Bognerová také uvedla, že OSN obdrželo „věrohodná obvinění“ z hromadných poprav ruských válečných zajatců zajatých ukrajinskými silami a z několika případů mučení a špatného zacházení. (čtk)

Pondělí, 16:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyzvali, aby mezinárodní společenství ochránilo Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na Ukrajině okupují ruská vojska. Oba přitom ve svých prohlášeních obvinili druhou stranu z ostřelování zařízení, které je největším svého druhu v Evropě.  Areálem jaderné elektrárny v sobotu a v neděli otřásly silné exploze. Odborníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili škody na některých budovách, systémech a vybavení. Poškození ale podle nich jadernou bezpečnost neohrožuje.

„Nikdo z našich národů nemá zájem na tom, aby se v našich jaderných zařízeních odehrály nějaké nebezpečné incidenty,“ řekl Zelenskyj ve videopřenosu na parlamentním shromáždění NATO v Madridu. „Všichni potřebujeme zaručit ochranu před ruskou sabotáží,“ dodal.

Rusko předtím uvedlo, že při ostřelování Záporožské jaderné elektrárny hrozí riziko jaderného neštěstí. Podobně jako v neděli přitom uvedlo, že je za útoky zodpovědná Ukrajina, což Kyjev opakovaně odmítl. Ve snaze přinutit Kyjev, aby s útoky přestal, by se měly sjednotit „všechny země světa“, uvedl Peskov.

Ruští vojáci areál Záporožské jaderné elektrárny obsadili na začátku března, provoz stále zajišťují Ukrajinci. Z ostřelování a poškozování zařízení se Kyjev a Moskva opakovaně viní navzájem. Ruský prezident Vladimir Putin na začátku října nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. MAAE navzdory Putinovu dekretu elektrárnu považuje dál za ukrajinskou. (čtk)

Pondělí, 14:00: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poslance z členských zemí aliance varoval před polevující pomocí Ukrajině. Řekl, že státy NATO by za případné vítězství Ruska zaplatily vysokou cenu. Na parlamentním shromáždění NATO připustil, že podpora Ukrajiny s sebou nese náklady a že mnoho lidí se potýká s problémy kvůli rostoucím cenám energií a potravin. Pokud by ale ruský prezident Vladimir Putin dostal šanci zvítězit v útočné válce na Ukrajině, stálo by to podle šéfa NATO ještě více. „Autoritářské režimy na celém světě by se tak dozvěděly, že brutální válkou dosáhnou, čeho chtějí,“ uvedl. Svět by pak byl podle něj ještě ve větší nejistotě a státy NATO zranitelnější. Proto je nutné stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal Stoltenberg.

https://www.youtube.com/watch?v=b7cItDEbbbM

Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že koncem tohoto měsíce začne v Toledu fungovat nové výcvikové středisko pro ukrajinské vojáky. Na Ukrajinu podle něj v nejbližších týdnech také vyrazí španělští policisté, aby pomohli s vyšetřováním údajných ruských válečných zločinů.

Stoltenberg západní země také v souvislosti s odklonem od dodávek ruských energetických surovin varoval, aby si dávaly pozor a nevytvořily si novou závislost na Číně. „Vidíme rostoucí snahy Číny o kontrolu nad naší kritickou infrastrukturou, dodavatelskými řetězci a klíčovými odvětvími průmyslu,“ uvedl.

Parlamentní shromáždění NATO je diskuzní fórum, na němž zákonodárci ze 30 členských zemí aliance probírají otázky bezpečnosti a obrany. (čtk)

Pondělí, 12:00: Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně. „V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč vyzval k evakuaci do bezpečí už 13. listopadu. Tato výzva ale souvisela s vysokým rizikem nepřátelských útoků po stažení ruských jednotek z oblasti. Tisíce civilistů město opustily už před ruskou okupacía a ti, kteří zůstali, jsou často starší a nemohoucí. Stejně tak je častým cílem ruského ostřelování město Mykolajiv, které se nachází zhruba 60 kilometrů na severozápad od Chersonu.

Po stažení ruských jednotek z Chersonu usiluje ukrajinská vláda o obnovení klíčové infrastruktury a základních služeb a v posledních dnech byly částečně obnoveny dodávky elektrického proudu. Do města dorazilo přibližně 80 tun humanitární pomoci v podobě hygienických balíčků, dek, generátorů, balené pitné vody a dětského zimního oblečení, uvedl Januševyč.

Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od poloviny října čelí Ukrajina rozsáhlému ostřelování energetické infrastruktury. Útoky z minulého týdne závažně poničily energetickou síť země. Podle Oleksandra Charčenka, ředitele ukrajinského Centra energetického výzkumu, síť ještě není ve stavu, aby se dokázalo předejít rozsáhlým výpadkům proudu v případě dalších útoků.

Charčenko v neděli uvedl, že situace se zlepšuje každou hodinou, ale země potřebuje deset až 12 dní na „obnovení stability sítě, aby příštím útokům mohla čelit sebevědoměji“. S klesajícími teplotami a stále trvající válkou vyzvala ukrajinská vláda občany, kteří ze země uprchli, aby se ještě nevraceli. Maksym Timčenko, výkonný ředitel soukromé ukrajinské energetické společnosti DTEK, doporučil, aby i další lidé zvážili na následující tři až čtyři měsíce dočasný odchod ze země.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny před válkou od února uteklo 7,8 milionu lidí, a jedná se tak o největší vysídlení osob v Evropě od druhé světové války. (čtk)

Pondělí, 09:00: Město Svatove na severovýchodě Ukrajiny se zdá být zranitelným místem na křídle ruských vojsk, upozornilo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky britské rozvědky. „V posledních sedmi dnech pokračovaly výměny intenzivní dělostřelecké palby u Svatove v Luhanské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruské síly nadále upřednostňují budování obranných pozic, téměř jistě částečně obsazených špatně vycvičenými mobilizovanými záložníky. Vzhledem k tomu, že jihozápadní frontovou linii mohou Rusové snáze hájit podél východního břehu řeky Dněpr, sektor Svatove je nyní pravděpodobně zranitelnějším operačním křídlem ruských sil,“ píše se v přehledu britského ministerstva.

Úřad předpokládá, že ruští vůdci budou pravděpodobně pokládat za prioritu udržení tohoto města, které před válkou mělo asi 16 000 obyvatel. Velitelé se však pravděpodobně potýkají s vojenskou realitou v podobě nutnosti udržet důvěryhodnou obranu a zároveň zajistit zdroje pro útočné operace jižněji v Donbasu. Ruské obranné i útočné schopnosti nadále omezuje vážný nedostatek munice a kvalifikovaného personálu, upozornil Londýn.

Ukrajinské velení v ranní svodce hlásí odražení jižněji vedených ruských útoků u Bachmutu a u dalších devíti obcí v Donbasu na východě země. Rusko od začátku války před 271 dny přišlo již o 84.600 vojáků, z toho 390 zabili ukrajinští obránci během uplynulých 24 hodin, tvrdí ukrajinský generální štáb. Rusko také ztratilo 2892 tanků, 5822 obrněných vozidel, 1870 děl, 393 raketometů, 209 protileteckých zbraní, 278 letadel, 261 vrtulníků,1537 dronů, 480 střel s plochou dráhou letu a 16 plavidel. Tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

List Ukrajinska pravda nicméně s odvoláním na analytiky portálu Oryx opírající se o fotografie a videa z bojiště, píše, že Rusko od začátku války přišlo o nejméně 8044 kusů vojenské techniky, z toho 4927 kusů bylo zničeno,198 poškozeno, 300 opuštěno posádkami a 2619 ukořistěno Ukrajinci. Rusové mimo jiné přišli o 1504 tanků, z nichž 522 ukořistili Ukrajinci. Deník upozornil, že tyto údaje neberou v potaz nepřátelskou výzbroj a techniku nezdokumentovanou záběry.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své svodce upozorňuje na rostoucí vliv společenství ruských vojenských blogerů a válečných zpravodajů, které podporuje i Kreml, nehledě na jejich čím dál kritičtější komentáře ohledně ruského počínání na Ukrajině. Společenství čítá více než 500 nezávislých autorů a stalo se uznávaným zdrojem informací o válce v Rusku. Jeho zástupci podporují válku a zastávají nacionalistické názory.

Těsné styky válečných zpravodajů s ozbrojenými silami přidaly hlasu tohoto společenství na autoritě, a tak v ruském informačním prostoru zní hlasitěji než hlas představitelů ruského ministerstva obrany, míní ISW. Dodává, že ruský prezident Vladimir Putin tyto blogery bránil před útoky ministerstva a chránil je, přestože v Rusku zesílily represe a cenzura, a dovolil jim vyjadřovat vlastní názory na válku. Společenství blogerů se skládá z širokého spektra lidí, od přívrženců Kremlu přes kritiky ruského velení až po ty, co přímo obviňují Putina z vojenských neúspěchů. Snášenlivost Kremlu americké analytiky udivuje, a to i se zřetelem na cenzuru postihující tradiční média. (čtk)

Neděle, 20:00: Ukrajinské úřady naráží v osvobozených oblastech kolem Chersonu, Charkova a Doněcka na stále více důkazů o zvěrstvech někdejších ruských okupantů. Za poslední dva měsíce se na těchto územích našlo přes 700 těl, uvedl v sobotu večer ve státní televizi ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Celkem podle něj při ruské agresi zahynulo přes 8300 ukrajinských civilistů, včetně 437 dětí.

„Našli jsme prakticky v téměř každé vesnici Charkovské oblasti místa, na nichž byli zabíjeni mírumilovní civilisté,“ řekl Kostin. S podobnou situací se vyšetřovatelé podle něj setkávají v nedávno osvobozené části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. „A každý den dostáváme nové informace,“ dodal Kostin. Ve zhruba 90 procentech případů šlo podle něj o civilisty. Kromě toho bylo objeveno zhruba 20 míst, na nichž byli civilisté vyslýcháni a drženi v zajetí, pokračoval generální prokurátor.

Celkem si zatím boje podle Kostina vedle tisíců mrtvých vyžádaly také přes 11 000 zraněných. Skutečná čísla přitom mohou být ještě vyšší, ukrajinské úřady nemají přesné zprávy z oblastí, které jsou stále okupované Ruskem.  (čtk)

Neděle, 17:00: Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny v neděli a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem.

„Odborníci MAAE nahlásili desítku výbuchů, které mají původ patrně v ostřelování, a škody na některých budovách, systémech a vybavení,“ uvedla MAAE na twitteru. „Zprávy našeho týmu ze včerejška a dnešního rána jsou extrémně znepokojivé,“ napsal šéf MAAE Rafael Grossi. „Ať je za tím kdokoliv, musí okamžitě přestat.“

Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu, že ostřelovala elektrické vedení vedoucí k elektrárně. Podle agentury TASS ostřelování zasáhlo sklady v areálu zařízení. „(Elektrárnu) ostřelovali nejenom včera, ale i dnes, ostřelují ji právě teď,“ uvedl v neděli Renat Karčaa, poradce generálního ředitele Rosenergoatomu, který je součástí energetické divize ruského koncernu Rosatom. Rusko podle něj zaznamenalo 15 střel. Ukrajinská společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje, obvinila z ostřelování naopak ruskou armádu. Informace ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Ruští vojáci areál Záporožské jaderné elektrárny obsadili na začátku března, provoz stále zajišťují Ukrajinci. Z ostřelování a poškozování zařízení se Kyjev a Moskva opakovaně viní navzájem. Ruský prezident Putin na začátku října nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. MAAE navzdory Putinovu dekretu elektrárnu považuje za ukrajinskou. (čtk)

Neděle, 10:00: Nedávné stahování ruských jednotek z jihoukrajinského Chersonu se uskutečnilo relativně spořádaně v porovnání s jinými velkými ústupy, které Rusko muselo od začátku invaze na Ukrajinu učinit. Napsalo to britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace vojenské rozvědky. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) nyní Rusko stažené jednotky z jihu nasazuje v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Ruské síly po sobě při ústupu za řeku Dněpr zanechali pravděpodobně mnohem méně vybavení, které by mohlo padnout do rukou Ukrajinců, než v předchozích případech, píše britské vojenská rozvědka. Relativně úspěšné stažení je podle ní částečně dílem lepšího jednotného vedení generála Sergeje Surovikina. Moskva ho jmenovala velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině na začátku října.

Ruští vojáci se pod tlakem ukrajinské protiofenzivy museli od léta stáhnout z dobytého ukrajinského území nejen v okolí Chersonu, ale i v Charkovské či Doněcké oblasti. Na jaře se ruská vojska také stáhla ze severu po neúspěšné kampani s cílem dobýt metropoli Kyjev.

Navzdory Surovikinovu vedení ruské jednotky stále trpí špatným velením na nižších pozicích a dalšími problémy, uvádí Londýn. V posledních měsících například dvě jednotky podléhající Východnímu vojenskému okruhu utekly ze svých pozic poté, co byl zabit jejich velitel. Jiní velitelé o incidentu pravděpodobně lhali, aby o něm nemuseli nejvyšší velení informovat. (ceskenoviny)

Neděle, 08:00: Írán se s Moskvou dohodl na výrobě bezpilotních prostředků na ruském území. Začít by mohla do několika měsíců, píše deník The Washington Post s odkazem na zdroje z tajných služeb. Rusko podle západních rozvědek nasadilo na Ukrajině už zhruba 400 bezpilotních prostředků íránské výroby.

Podle zdrojů amerického listu se Moskva a Teherán dohodly na transferu technologií a zahájení výroby na ruském území na začátku listopadu. Dohoda předpokládá, že do Íránu odcestují ruští specialisté, aby zajistili logistiku přepravy strojů a technologií. Zajištění výroby na vlastním území by Rusku mělo pomoci získat velký počet relativně levných a účinných dronů.

„Pokračuje to rychle od přijetí rozhodnutí po jeho realizaci,“ řekl o dohodě jeden ze zdrojů listu The Washington Post. Podle rozvědek Rusko použilo na Ukrajině již okolo 400 bezpilotních prostředků íránské výroby. Drony slouží Moskvě jako náhrada za přesně naváděnou munici. Podle západních zemí bezpilotní prostředky ruská armáda používá například při útocích na ukrajinská města a či energetický sektor napadené země.

Moskva použití dronů nekomentuje. Írán přiznal jejich dodávky před začátkem konfliktu na Ukrajině. Teherán za dodávky těchto zbraní ostře kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého se Írán stává komplicem ruských teroristických činů proti ukrajinskému obyvatelstvu. (čtk)

Sobota, 22:00: Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, nejde jen o přehmaty, řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Na bezpečnostní konferenci v Kanadě také varoval, že pokud se nepodaří zajistit Ukrajině budoucnost, mohlo by to vést ke „světu tyranie“. Agentura Reuters jeho slova označila za jednu z jeho nejtvrdších kritik na adresu Moskvy od února, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině.

„Rusko nevede jen útočnou válku. Záměrně útočí i na civilní cíle a civilní infrastrukturu - cíle bez jakéhokoli vojenského účelu. Nejde o pouhé přehmaty. Nejsou to výjimky z pravidla. Jsou to zvěrstva,“ prohlásil Austin v projevu. „Tragický a znepokojivý výbuch v Polsku tento týden celému světu připomněl bezohlednost války (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ poznamenal dále. Ve východopolské vsi Przewodów, která leží jen pár kilometrů od hranic s Ukrajinou, v úterý výbuch rakety zabil dva civilisty. Šlo podle všeho o ukrajinskou raketu, kterou se východoevropská země bránila ruským útokům.

„Nenechte se mýlit: nenecháme se zatáhnout do Putinem zvolené války. Budeme však stát po boku Ukrajiny, která bojuje za svou obranu. A budeme bránit každý centimetr území NATO,“ řekl také Austin, podle něhož Severoatlantická aliance nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu.

Putinovu invazi Austin označil za nejhorší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války. Její vyústění „pomůže určit směr globální bezpečnosti v tomto mladém století“, domnívá se. Americký ministr také varoval před šířením jaderných zbraní. Autokratičtí kolegové ruského prezidenta Putina podle něj konflikt na Ukrajině pozorně sledují a mohli by dojít k závěru, že získání jaderných zbraní jim dá licenci k útoku. „A to by mohlo roztočit nebezpečnou spirálu šíření jaderných zbraní,“ řekl Austin. (čtk)

Sobota, 20:00: Ukrajinské ministerstvo energetiky požádalo občany, aby snížili spotřebu elektrické energie o 25 procent. Mají si zajistit teplé oblečení, termosky a zásobit se vodou a potravinami. Premiér Denys Šmyhal v pátek oznámil, že kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu je vyřazena z provozu už téměř polovina energetického systému země. Podle šéfa největšího soukromého dodavatele energií v zemi Maxima Timčenka by Ukrajinci měli vedle úspor na spotřebě zvážit i dočasný odchod ze země.

„Jsme vděční občanům, kteří už v průměru spotřebu energie omezili o deset procent. Abychom ale síť mohli odpojit a obnovit dodávky co nejrychleji, žádáme je o omezení spotřeby o 25 procent a o to, aby nepoužívali elektrické přístroje, které nejsou nezbytné,“ citovala dnes agentura Unian náměstka ministra energetiky Farida Safarova.

https://www.youtube.com/watch?v=zeA14ztaeLQ

V přesnějších pokynech pak radí nesvítit v místnostech, kde nikdo není, raději nepoužívat mikrovlnné trouby a místo nich vařit a ohřívat na sporácích. Nezapínat také naráz pračky se žehličkami a snížit teplotu v bojlerech na 50 stupňů. Situace se podle Safarova může ještě zhoršit a Ukrajinci se na to mají připravit. Podle něj je třeba počítat nejen s náhlými výpadky proudu, ale také s plánovanými odstávkami.

Šéf společnosti DTEK, která je největším soukromým dodavatelem elektřiny v zemi, Maxim Timčenko řekl BBC, že by Ukrajinci měli zvážit také dočasný odchod ze země. „Pokud mají jiné místo, kam odejít na příští tři nebo čtyři měsíce, tak to by systému velmi pomohlo,“ řekl britské stanici. Odchod ze země nebo snížení spotřeby by podle něj Ukrajině pomohlo ve válce proti Rusku. „Při nižší spotřebě budou mít nemocnice s raněnými vojáky dodávky proudu zaručené,“ poznamenal. Dodavatelé se snaží s pomocí vlády i mezinárodních partnerů zajistit součástky potřebné k opravám sítě, jejichž zásoby se tenčí.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak zopakoval, že mír na Ukrajině je možný jedině, až budou obnoveny hranice z roku 1991. „Mír bude, až zničíme ruskou armádu na Ukrajině a dosáhneme hranic z roku 1991,“ napsal Jermak na sociálních sítích. List Ukrajinska pravda napsal tento týden s odvoláním na kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, že Rusko chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu Kyjev přinutit k jednáním. Peskov řekl, že raketové údery na Ukrajině jsou zaměřeny na takovou infrastrukturu, která „přímo či nepřímo souvisí s vojenským potenciálem“. Nedostatek elektřiny a tepla v mnoha ukrajinských oblastech jsou podle něj důsledkem toho, že kyjevské úřady odmítají vyjednávat. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=p_XRx7g30Ys

Sobota, 18:00:  Do osvobozeného ukrajinského Chersonu přijel poprvé do začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.

Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných i už osvobozených měst.

Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze a na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli. „Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. (čtk)

Sobota, 17:00: Do Kyjeva neohlášeně přicestoval britský premiér Rishi Sunak. Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že Londýn pošle napadené zemi vojenskou pomoc za 50 milionů liber.  „Poskytujeme novou protivzdušnou obranu, včetně protiletadlových děl, radarového a protidronového vybavení a posílíme humanitární podporu vzhledem k nadcházející tuhé zimě,“ uvedl. Ukrajinu po zahájení ruské agrese opakovaně navštívil i Sunakův předchůdce Boris Johnson,. Velká Británie se řadí k nejbližším spojencům Kyjeva. Celkově už letos avizovala podporu ve výši 2,3 miliardy liber. (čtk)

Sobota, 16:00: Ukrajinská armáda oznámila, že ověřuje pravost videí, která podle Ruska dokazují, že Ukrajina popravila desítku ruských vojáků, kteří se vzdali. Mluvčí generálního štábu ukrajinské armády uvedl, že záběry zkoumají specialisté protože v poslední době se zvýšil počet nejrůznějších podvržených videonahrávek. „Než zahájíme vyšetřování, musíme mít podklady. Snažíme se zjistit, zda ta videa nejsou podvrh,“ uvedl mluvčí Bohdan Senyk.

Rusko v pátek obvinilo Ukrajinu, že popravila více než deset ruských vojáků, kteří složili zbraně. Rusko to označilo za válečný zločin. Jeho ministerstvo obrany uvedlo, že „záměrnou a metodickou vraždu deseti odzbrojených ruských vojáků zasažených do hlavy nemůže nikdo vydávat za tragickou výjimku“.  Na neověřených záběrech jsou údajně ruští vojáci, kteří leží na zemi poté, co se vzdali mužům se žlutými páskami na pažích. Následně zazní střelba a video ukáže nehybné tělo. Není jasné, kdo a kdy natočil video, které podle BBC vzniklo u obce Makijivka v západní části Luhanské oblasti.

Ruské ministerstvo k záběrům neuvedlo žádné datum. Podle BBC byly pořízeny 12. listopadu nebo dříve. Právě v sobotu před týdnem se na proukrajinských webech objevilo video snímané ze vzduchu, pravděpodobně z dronu, s vojáky v uniformách ležících na zemi na dvoře statku. O pět dní později 17. listopadu se pak objevilo další video natočené někým, kdo byl přítomen a stál na zemi. V ukrajinštině na něm někdo volá na lidi ukrývající se uvnitř stavby, aby vyšli ven. Vojáci vycházeli jednotlivě a položili se na zem. Pak ale vyšel ven kdosi v černém oblečení se zbraní a začal střílet. Z videa se nedá podle BBC určit, zda je dotyčný Ukrajinec nebo Rus ani cíl jeho střelby. (čtk)

Sobota, 12:30: Iniciativa Ukrajiny na bojišti se podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany snižuje, a to kvůli únavě vojsk a nedostatku zbraní a munice. Ukrajina v posledních měsících přešla v několika oblastech do protiofenzívy, ruskou armádu místy vytlačila o desítky kilometrů zpět.

Konflikt na Ukrajině podle Petráše takřka po devíti měsících dostal novou podobu. Od statické opotřebovávací války se podle něj díky ukrajinské protiofenzívě přesunul do podoby manévrovací s celkem vysokou dynamikou operační činnosti. „Nicméně v současné době je znatelné snížení dynamiky vedení operace a tím pádem i iniciativy na straně Ukrajiny. Tuto skutečnost bude mít na svědomí značná únava vojsk a rovněž tak nedostatek zbraní a munice, hlavně pak munice pro dělostřelectvo a raketové vojsko,“ uvedl Petráš v analýze pro ČTK.

Na druhé straně podle něj ale ukrajinská armáda několikrát prokázala schopnost rychle přeskupit své jednotky do míst, kde to protivník neočekával a kde se projevilo jeho slabé místo. Především v severovýchodní části frontové linie, tedy v oblasti Charkova, a v části jižní v oblasti Chersonu. „Zde došlo i k zásadním územním ziskům a vytlačení protivníka z okupovaného území. Nicméně tyto územní zisky a jejich vojenská kontrola ukrajinskými silami bude mít pravděpodobně dosti podstatný vliv na další vývoj konfliktu. To je otázka především části Chersonu, hlavně pak západního břehu Dněpru,“ uvedl Petráš. (čtk)

Sobota, 11:00: Ruská armáda pokračuje v dělostřeleckých a raketových útocích na okolí jihoukrajinského města Nikopol, které leží na severním břehu řeky Dněpr. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Jevhena Jevtušenka uvedl, že celkem tři obce v okolí byly v noci zasaženy přibližně šedesátkrát. Lidé podle prvotních informací zraněni nebyli, poničeny však podle něj byly rodinné i činžovní domy a automobily. Místa dopadů nyní prověřují specialisté, dodal Jevtušenko. Na město a jeho okolí podobně ruské síly střílely také v minulých dnech, v noci na pátek ukrajinská správa hlásila asi 40 dopadů dělostřeleckých nábojů a raket.

Generální štáb ukrajinské armády v pravidelném ranním hlášení uvedl, že Rusové dál útočí na klíčovou infrastrukturu země i objekty využívané civilisty, čímž “porušují normy mezinárodního humanitárního práva, zákony i válčené zvyklosti”. Za posledních 24 hodin podle Kyjeva ruské síly uskutečnily desítku raketových a deset leteckých útoků a ve 42 případech použily salvové raketomety. Podle hlášení štábu také pokračují pokusy ruských jednotek o útoky ve vsích v Doněcké oblasti. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že ruské jednotky posilují své pozice v Luhanské oblasti podél linie Svatove-Kreminna. (ceskenoviny)

Sobota, 09:00: Ukrajinské síly odrazily v Doněcké oblasti na východě země asi 100 útoků, boje nijak neustávají, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu. Vojáky, kteří na Donbase bojují, označil za opravdové hrdiny.

„Tvrdé boje v Doněcké oblasti pokračovaly i dnes…nedošlo k žádnému zmírnění bojů ani období klidu,“ řekl ukrajinský prezident. „Jen během včerejšího dne bylo v Doněcké oblasti odraženo asi 100 ruských útoků. Všichni naši bojovníci, kteří se drží na Donbasu, jsou skuteční hrdinové,“ dodal. Jak doplnil, Ukrajinci se „nikde na frontové linii nevzdávají nepříteli“. (čtk)

Sobota, 07:00: V ukrajinské Chersonské oblasti, když byla letos pod ruskou kontrolou, zmizely nebo byly zadrženy stovky lidí. Další desítky lidí byly nejspíš mučeny. Vyplývá to ze zprávy, kterou vypracovali výzkumníci z americké Yaleovy univerzity. „Rusko musí zastavit tyto operace a stáhnout své síly, aby ukončilo zbytečnou válku, kterou nemůže vyhrát a nevyhraje - bez ohledu na to, jak opovrženíhodná a zoufalá je jeho taktika,“ uvedlo v prohlášení ke zprávě americké ministerstvo zahraničí.

Zpráva, do které agentura Reuters nahlédla ještě před její publikací, dokumentuje zadržení a zmizení 226 lidí v Chersonu mezi březnem a říjnem letošního roku. Čtvrtina z nich byla údajně mučena a pět jich zemřelo ve vazbě nebo krátce poté, co se dostali na svobodu. Cherson ruské jednotky obsadily krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Šlo o jediné ukrajinské oblastní centrum, které se jim podařilo ovládnout. (čtk)

Pátek, 17:00: Ruské útoky vůči ukrajinské kritické infrastruktuře vyřadily z provozu téměř polovinu energetického systému v zemi, oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Moskva v posledních týdnech cílí na ukrajinskou energetickou síť, zatím nejrozsáhlejší útok podle Kyjeva provedla tento týden v úterý. „Rusko pokračuje s útoky na civilní kritickou infrastrukturu na Ukrajině, bojuje proti civilní populaci a v zimě jí odepírá světlo, vodu, teplo a komunikaci. Jenom 15. listopadu Rusko na ukrajinská města vypálilo okolo 100 střel. Vyřadilo tím z provozu téměř polovinu našeho energetického systému,“ řekl podle agentury Unian premiér na setkání s místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem.

Ukrajina proto od svých evropských partnerů potřebuje další podporu svého energetického sektoru, vybavení i dodatečnou finanční podporu pro nákup plynu, řekl během společného brífinku Šmyhal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu v noci na pátek uvedl, že kvůli ruským útokům je bez elektřiny zhruba deset milionů Ukrajinců, tedy přibližně čtvrtina populace.

Útoky na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivnily v posledních týdnech, Ukrajina se kvůli nim potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tento týden v rozhovoru s agenturou Interfax uvedl, že cílem útoků na ukrajinskou infrastrukturu je donutit Kyjev k jednáním. Ukrajinské úřady a některé další země označují ruské údery na civilní cíle za terorismus. V úterý 15. listopadu byl po celé Ukrajině vyjma Ruskem obsazeného Krymu vyhlášen letecký poplach a exploze hlásila prakticky celá země včetně západních oblastí. Údery poškodily 15 energetických zařízení. (čtk)

Pátek, 13:30: Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny zbytky výbušnin, dodala. Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura. Dánsko minulý měsíc oznámilo, že podle předběžných výsledků vyšetřování byly úniky plynu způsobeny mohutnými explozemi.

„Provedená analýza ukázala stopy výbušnin na několika předmětech, které byly zajištěny v místě úniků,“ uvedl dnes švédský prokurátor Mats Ljungqvist, který byl pověřen předběžným vyšetřováním. Analytická práce bude podle něj pokračovat, aby bylo možné z incidentu vyvodit přesvědčivější závěry. Evropské státy již dříve vyjádřily podezření, že plynovody přepravující plyn z Ruska do Evropy byly poškozeny záměrně. Rusko, jehož polostátní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ. Prezident Vladimir Putin výbuchy na plynovodech označil za akt mezinárodního terorismu. Ruské ministerstvo obrany koncem října připsalo odpovědnost britskému námořnictvu.

Švédské oznámení „o sabotáži nebo teroristickém činu - můžete to nazývat, jak chcete“ potvrzuje informace, které má i ruská strana, uvedl v páteční reakci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je velmi důležité najít ty, kdo za explozí stojí,“ dodal. Podle Peskova musí Moskva počkat na plné zhodnocení škod, než se rozhodne, zda plynovody opraví. Západní politici ruská obvinění z poničení ropovodů odmítají a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. (ceskenoviny)

Pátek, 11:00: Ruská armáda v noci vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení i automobily, oběti ale podle prvních zpráv nezpůsobily. Počet mrtvých po čtvrtečním útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti, kde zůstali lidé uvěznění v troskách obytné budovy zasažené ruským útokem, se podle Kyjeva zvýšil na devět.

Nikopolský okres, který se dnes stal opět terčem ruského ostřelování, čelil rozsáhlému raketovému útoku i v noci na čtvrtek. V samotném Nikopolu rakety poničily 20 obytných domů, vysokou školu nebo plynovod. Odstavena byla čerpací stanice, která je součástí městské vodárenské infrastruktury, a bez dodávek vody zůstalo 40.000 rodin, informuje ruskojazyčný servis BBC.

Nikopol leží na jihu Dněpropetrovské oblasti nedaleko administrativní hranice s Chersonskou oblastí, jejíž západní část se ukrajinským silám v uplynulých týdnech podařilo znovu ovládnout. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) ve svém nejnovějším hodnocení vývoje na bojišti uvádějí, že ruské jednotky jsou ve východní části regionu zranitelné vůči taktice Ukrajinců, kteří se snaží je odříznout od zásobování. Oblastí vede do Rusy kontrolovaných míst na jihu Ukrajiny několik strategických silničních tahů a ze satelitních snímků vyplývá, že ruské jednotky budují obranné pozice kolem některých z těchto komunikací.

ISW uvádí, že zprávy objevující se na sociálních sítích naznačují, že Ukrajinci začali v oblasti zaměřovat své útoky na místa, kde se koncentruje ruská bojová technika a ruské síly. Rusové budují poblíž hranice Chersonské oblasti s poloostrovem Krym systém zákopů, podobné obranné systémy staví také na ukrajinském Donbasu poblíž řeky Severní Doněc, upozornilo britské ministerstvo obrany. Některá z těchto opevnění jsou až 60 kilometrů od současné frontové linie, což by mohlo znamenat, že Rusové se připravují na případ, že se Ukrajincům podaří další významný průlom ruských pozic.

Jižní velení ukrajinské armády informovalo, že ruské okupační síly ostřelovaly pravý břeh Dněpru v Chersonské oblasti z raketometů, minometů i děl. Terčem palby se stala zejména Čornobajivka, Antonivka a samo město Cherson. Tam zemřel člověk, kterého zasáhly úlomky z ruské střely. (čtk)

Čtvrtek, 21:00: Kreml přiznal, že chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu donutit prezidenta Volodymyra Zelenského k jednáním. S odvoláním na prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informoval list Ukrajinska pravda. Deník citoval Peskovovo vyjádření z rozhovoru poskytnutého agentuře Interfax. Putinův mluvčí podle něj prohlásil, že raketové údery na Ukrajině jsou zaměřeny na takovou infrastrukturu, která „přímo či nepřímo souvisí s jejich vojenským potenciálem“. Nedostatek elektřiny a tepla v mnoha ukrajinských oblastech jsou podle Peskova důsledkem toho, že kyjevské úřady odmítají vyjednávat.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí na jeho prohlášení reagovalo tím, že ruská agrese může být zastavena jedině systémy protivzdušné obrany, tanky a salvovými raketomety. Mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko na facebooku přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. „Teroristé z ISIS se chovají stejně, zabíjejí nevinné lidi, aby dosáhli splnění svých požadavků,“ uvedl. „Peskovovo prohlášení by mělo otevřít oči některým zemím, které stále věří, že ruskou agresi lze zastavit rozhovory,“ dodal.

Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý ve videoprojevu na summitu G20 uvedl, že přišel čas zastavit válku na Ukrajině, což by se mělo stát na základě jím navrženého plánu. Válka by podle něj měla skončit „spravedlivě“ a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat. Po Zelenského projevu následovaly dosud nejsilnější ruské vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. (čtk)

Čtvrtek, 12:30: Polsko dalo  najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Pracuje tam tým polských a amerických vyšetřovatelů, uvedl  v televizi TVN24 poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch.  „Pokud s tím bude souhlasit polská i americká strana, a pokud vím, Američané proti nebudou, bude možné brzy takový přístup umožnit,“ řekl. „Pokud na technické úrovni vyšetřovací tým nebude mít žádné výhrady, nebude určitě důvod k tomu, proč tam Ukrajince nepustit,“ dodal.

Aby úterní incident, kdy raketa ruské výroby zasáhla polskou vesnici nedaleko hranice s Ukrajinou, mohli vyšetřovat i ukrajinští odborníci, chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trvá na tom, že šlo o raketu vystřelenou Rusy, kdežto Západ předpokládá, že to byla střela odpálená ukrajinskou protivzdušnou obranou.

https://www.youtube.com/watch?v=aIedvGMlSI8

„Nikdo Ukrajinu neobviňuje z toho, že úmyslně bombardovala polské území,“ řekl Kumoch. Mnoho skutečností totiž podle něj nasvědčuje tomu, že ve vesnici Przewodów dopadla jedna ze střel, které ukrajinská armáda odpálila proti ruské raketě, svůj cíl ale minula, a navíc u ní selhal sebedestrukční  mechanismus. „Experti vypočítávají směr, ze kterého raketa přiletěla, a dokonce i množství použitého paliva, což pomůže určit, z jakého místa mohla být odpálena,“ řekl  k vyšetřování. Ukrajinu v úterý odpoledne, kdy střela v Przewodówě dopadla, zasáhla smršť ruských raket.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po telefonickém rozhovoru se svým americkým kolegou Antonym Blinkenem na twitteru uvedl, že „sdílíme názor, že Rusko nese plnou odpovědnost za svůj raketový teror a jeho následky na území Ukrajiny, Polska a Moldavska.“ Na Ukrajině ruské raketové útoky v úterý zasáhly energetickou infrastrukturu, masivní výpadky v dodávkách elektřiny postihly i sousední Moldavsko.

Ukrajinské vedení kvůli neochotě připustit možnou odpovědnost za úterní explozi v Polsku kritizují západní analytici a nejmenovaní činitelé. „Začíná to být směšné. Ukrajinci ničí naši důvěru, jakou k nim chováme. Nikdo Ukrajinu neobviňuje a oni otevřeně lžou,“ cituje na twitteru zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller nejmenovaného diplomata z členské země NATO. Řekl to podle něj v souvislosti se středečním proslovem Zelenského, ve kterém ukrajinský prezident zopakoval, že raketu vystřelila ruská armáda.„To je ničivější než ta raketa,“ řekl diplomat podle Millera.

Také Ian Bremmer, zakladatel think tanku Eurasia Group, na twitteru napsal, že Zelenskyj by svá slova měl vzít zpět, protože narušují důvěryhodnost a ukazují na chybějící koordinaci s NATO. Bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v televizi TVN24 řekl, že by ukrajinskému prezidentovi doporučil, „aby toho nechal“. „Každému se povede udělat chybu, ale s takovými argumenty zřejmě nevyhraje, protože to vypadá, že NATO má solidní důkazy,“ uvedl. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Infrastrukturu v jihoukrajinském přístavu Oděsa ve čtvrtek ráno podle místních úřadů zasáhla ruská střela. Další exploze otřásly Dniprem a výbuchy hlásí i obyvatelé Kyjeva, uvádí ukrajinská média. Při nočním ostřelování v Záporožské oblasti zahynuli čtyři lidé. Na jiných místech v zemi zafungovala protivzdušná obrana.

Ráno byl ve všech oblastech Ukrajiny vyhlášen letecký poplach, napsala agentura Unian. Před možným nebezpečím varovali šéfové několika ukrajinských oblastí, včetně centrální Kirovohradské a Čerkaské a Poltavské na severovýchodě, Luhanské na východě a Chmelnycké na západě Ukrajiny. Části Dnipra jsou po několika explozích bez proudu. Podle místních úřadů byla zasažena dvě zařízení infrastruktury. Starosta města později oznámil, že zranění jsou tři.

Na infrastrukturu podle agentury Unian Rusko cílilo i v Oděse. „Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko. „Teď nad Kyjevem létají střely. Teď bombardují naše plynárenská zařízení, bombardují naše závody v Dněpru a (tamní závod na výrobu raketové a letecké techniky) Južmaš,“ citovala agentura Interfax ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.

V noci Rusko podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka ostřelovalo Vilňansk v Záporožské oblasti. Zasažena byla obytná budova. Záchranáři zatím z trosek domu vytáhli čtyři těla, pod sutinami dál pátrají po přeživších. Na sociálních sítích se objevily zprávy, že nad Čerkaskou, Poltavskou, Lvovskou a Charkovskou oblastí zafungovala protivzdušná obrana. Exploze zaslechli obyvatelé hlavního města, kde podle místních médií rovněž zapracovala protivzdušná obrana, píše ruskojazyčný server BBC. Podle předběžných informací byly sestřeleny dvě střely s plochou dráhou letu.

Rusko v úterý spustilo podle ukrajinských představitelů dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok vůči ukrajinským městům a energetické infrastruktuře od svého vpádu na Ukrajinu. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo 100 střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Dohoda o vývozu ukrajinského obilí bude prodloužena o 120 dnů, napsal na twitteru ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Na základě této dohody uzavřené v červenci bylo možné obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby blokovalo Rusko. Platí do 19. listopadu. Její prodloužení přivítal generální tajemník OSN António Guterres, Rusko se k tomu zatím nevyjádřilo.

„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ napsal Kubrakov. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“. Uvedl také, že strany se na prodloužení domluvily v Istanbulu a že dohodu nadále zaštiťuje Turecko společně s OSN.

Dohoda také umožňuje vývoz ruských zemědělských produktů a hnojiv, podle Moskvy ale export vázne. Děje se tak v souvislosti se sankcemi, které na ni Západ uvalil kvůli invazi na Ukrajinu. Guterres řekl, že OSN udělá vše pro odstranění posledních překážek ve vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv.

Rusko po začátku invaze na Ukrajinu ze 24. února zablokovalo její černomořské přístavy, čímž výrazně klesl objem vývozů zemědělských výrobků z této východoevropské země. Propad ukrajinského exportu obilí vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. Ukrajina i Rusko jsou předními světovými producenty obilí, rostlinných jedlých olejů a hnojiv. Šéf OSN dohody o vývozu těchto komodit považuje za klíčové pro snížení cen potravin a hnojiv a k tomu, aby se podařilo zažehnat globální potravinovou krizi.

V Istanbulu funguje mezinárodní koordinační centrum, které dohlíží na bezpečný vývoz obilí z ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Za necelé čtyři měsíce z nich vypluly lodě s více než 11 miliony tun nákladu. (ceskenoviny)

Středa, 22:00: Ukrajina žádá Vaešavu, aby ji zahrnula do vyšetřování úterního incidentu, kdy v obci ve východní části Polska po zásahu rakety ruské výroby zahynuli dva lidé. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo přístup na místo, kam střela dopadla. Polský prezident Andrzej Duda k tomu odpoledne, že s ukrajinskou účastí na vyšetřování by kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. Na ukrajinskou účast při vyšetřování naléhá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nadále zůstává přesvědčen, že na Polsko nedopadla ukrajinská, ale ruská raketa.

USA už v úterý nabídly svou podporu při vyšetřování a Varšava nabídku přijala, připomněl prezident. Duda také uvedl, že na místě incidentu již pracují polští a američtí vyšetřovatelé. „Americký prezident Joe Biden navrhl společný postup, spojenecký postup. Pokud by kdokoliv měl být připuštěn k tomuto postupu, vyžadovalo by to oboustrannou shodu. Jedině tak na to můžeme hledět,“ vysvětlil Duda. Polský velvyslanec u NATO Tomasz Szatkowski televizi TVN 24 řekl, že ví o tom, že polská strana vede jednání s Kyjevem ohledně  účasti na vyšetřování, ale ponechá na příslušných úřadech, aby informovaly o rozhodnutí v tomto směru.

https://www.youtube.com/watch?v=reE4qJ0bR1c

Dříve polský prezident k úternímu incidentu sdělil, že raketu s vysokou pravděpodobností vystřelily ukrajinské síly, které se bránily ruským vzdušným útokům. Doplnil, že na Polsko nejspíše dopadla nešťastnou náhodou. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov  ale na twitteru uvedl, že Ukrajina má důkazy o ruském pozadí události. „Jsme připraveni předat důkazy, které máme o ruské stopě. Očekáváme také od našich partnerů informace, na jejichž základě dospěli k závěru, že šlo o střelu ukrajinské protivzdušné obrany,“ napsal Danilov.

Verzi, že raketa nebyla vypálena z Ruska, podpořil také americký prezident Joe Biden. Rusko odmítá, že by mělo s incidentem cokoli do činění. Mnozí světoví představitelé nicméně poukazují na to, že by se nestal, kdyby nebylo války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo.

„Nepochybuji, že to nebyla naše raketa a nebyl náš raketový útok,“ řekl Zelenskyj novinářům s odvoláním na hlášení, které obdržel od náčelníka generálního štábu ještě v úterý večer. Podle serveru RBK-Ukrajina zdůraznil, že nevidí důvod, proč by neměl důvěřovat ukrajinským vojákům. Prezident také uvedl, že celou noc hovořil s vůdci různých zemí. Domluvili se s nimi nerozhlašovat, na čem se domluvili, přesto klade prostou otázku, zda lze Ukrajině poskytnout přístup na místo neštěstí a zapojit ji do vyšetřovací skupiny. Domnívá se, že by to bylo čestné, spravedlivé a že Ukrajinci na to mají právo.

Položil také otázku, zda lze činit konečné závěry bez toho, že by vyšetřování dospělo k závěru. Ukrajina jako partnerský stát by přinejmenším na úrovni rozvědek či ministerstev měla být podle šéfa státu seznámena s fakty zjištěnými vyšetřovateli. Zatím se však tak nestalo. „Jestli to bylo (způsobeno) zapojením naší protivzdušné obrany, tak chci (vidět) důkazy. Pokud ten úlomek zabil lidi, pak je nutné se omluvit. Ale nejdřív je třeba vyšetřování a přístup k údajům,“ prohlásil prezident.

Časově podle Zelenského odpovídá jeden z 25 vzdušných útoků, ale v tomto případě existuje záznam, že raketa vybuchla nad ukrajinským územím. Nelze ale vyloučit, že nějaký úlomek odletěl až do Polska. Pozastavil se však nad tím, že tam po dopadu vznikl kráter o průměru 20 metrů a hloubce pěti metrů. „Mohl to způsobit úlomek? Anebo ne? Mám na to svůj názor. Domnívám se, že to byla ruská raketa, a důvěřuji hlášení od našich vojáků,“ dodal podle portálu. (čtk)

Středa, 12:00:  Strach i smutek cítí obyvatelé polského Przewodówa den poté, co na jejich vesnici dopadla raketa, která zabila dva lidi. Zbloudilá střela jim zanesla válku na Ukrajině na vlastní práh a místní lidé se nyní snaží uvyknout realitě nové a děsivé hrozby, napsala agentura Reuters. „Slyšeli jsme ránu, ale nevěděli jsme, co se stalo. Napadlo nás, jestli někde nevybuchl plyn, rozhlíželi jsme se, ale nikdo nic nevěděl,“ řekla polské televizní stanici TVN24 jedna z místních obyvatelek, která později zjistila, že jednou z obětí je manžel její kolegyně z práce.

Několik set metrů od místa výbuchu stojí škola, kde se právě konala výuka. Školu navštěvuje 71 žáků, z toho 15 dětí v předškolním zařízení. Ředitelka instituce Ewa Byrová reportérovi TVN24 řekla, že žáci budou mít celý týden k dispozici psychologickou pomoc. Dnes ale na výuku žádný z nich nedorazil, informoval Reuters. „Řekla jsem rodičům, že nevidím důvod, proč školu zavírat, ale děti nepřišly. Zdá se, že je rodiče raději nechali doma, dokud je vesnice plná policistů,“ dodala Byrová.

„Jsem vyděšená. Umřeli lidé, které jsme hodně dobře znali,“ dodala učitelka polštiny Joanna Magusová. „Tohle je hodně malá komunita,“ dodala. Ředitelka školy upřesnila, že jednou z obětí byl otec bývalého žáka školy a druhou manžel školní uklízečky. Nyní si dělá obavy o psychické následky výbuchu na žáky. „Od začátku války pořád analyzujeme nebezpečí. Poslední dobou se to trochu uklidnilo, ale dneska to tu máme zpátky. Je to děsivé,“ dodala Byrová. „Ve škole jsme naplánovali normální výukové činnosti, ale s přítomností psychologů,“ uvedla ředitelka. Pokud se jim podle ní ozvou obyvatelé vesnice, mohou psychologickou pomoc poskytnout i jim. (čtk)

Středa, 09:00:  Raketa, která v úterý zasáhla Polsko, je snahou Západu posunout se k další světové válce. Prohlásil to bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, kterého citovala agentura Reuters. Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij, podle nějž jde o snahu vyprovokovat přímý střet mezi Ruskem a NATO. „Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět,“ napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.

Polský prezident Andrzej Duda dříve uvedl, že úřady zatím s jistotou neví, kdo raketu odpálil. Střela v úterý zasáhla ves Przewodów asi šest kilometrů od ukrajinské hranice a zabila dvě osoby. Tři nejmenovaní američtí činitelé agentuře AP řekli, že podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu ukrajinské ozbrojené síly ve snaze zastavit přilétající ruskou střelu. (čtk)

Úterý, 19:00: Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po rozsáhlých ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu bez elektřiny, oznámil podle agentury Ukrinform zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Údery poškodily 15 energetických zařízení, výpadky proudu se týkají téměř 20 oblastí včetně metropole Kyjeva. „Více než sedm milionů domácnostní je nyní odpojeno od proudu,“ uvedl Tymošenko a ujistil, že Ukrajina dělá vše proto, aby dodávky proudu co nejdříve obnovila.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo bezpilotními letouny íránské výroby, pomocí Černomořské flotily a 14 bombardéry Tu-95, uvedla s odvolání na ukrajinské vzdušné síly agentura Unian. Ty rovněž uvedly, že jejich obrana sestřelila 73 z více než 90 střel s plochou dráhou letu, které Rusko vyslalo. Sestřelit se jim podařilo i deset dronů, které po zásahu cíle vybuchnou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na vlnu ruských vzdušných útoků varoval, že mohou následovat další. Ukrajince ale ujistil o budoucí obnově země. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na twitteru napsal, že očekává reakci zemí G20, které jsou momentálně na summitu na indonéském ostrově Bali. Rozsáhlé útoky tvrdě odsoudily Spojené státy i Británie.

„Vím, že kvůli útokům je mnoho míst bez elektřiny… Pracujeme, vše obnovíme, přežijeme,“ uvedl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Ukrajince vyzval, aby na sebe dávali pozor a zůstali v krytech. Podle šéfa Zelenského kanceláře je útok ruskou odpovědí na silný prezidentův projev k účastníkům summitu G20. (čtk)

Úterý, 16:00: Rusko při nové vlně vzdušných útoků vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. V Kyjevě byly zasaženy dva obytné domy, sdělil starosta města Vitalij Kličko na sociální síti Telegram. Několik raket podle něj nad městem sestřelila protivzdušná obrana. Řada měst včetně Charkova na východě země, ale i Lvova a Rivne v západní části Ukrajiny hlásí výpadky proudu. V úterý odpoledne byl po celé Ukrajině vyjma Ruskem obsazeného Krymu vyhlášen letecký poplach a na mnoha místech země se ozývaly výbuchy, informovala agentura Unian.

Informace o případných obětech nebo zraněných v Kyjevě budou upřesněny, uvedlo vedení města. Na záběrech z hlavního města, které zveřejnil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko, je vidět hořící pětipodlažní dům. Podle agentury Unian na místě působí záchranné složky. Ukrajinskou společnost Ukrenerho podle něj útoky donutily nouzově odpojit část země od sítě. Polovina odběratelů v Kyjevě je bez elektřiny, uvedl následně starosta Kličko.

Ruské síly zasáhly objekty kritické infrastruktury na řadě míst na Ukrajině. Hlásí je představitelé Charkova, Lvova, Rivne, Žytomyru, Poltavy nebo Sumské a Chmelnycké oblasti, shrnuje zpravodajský portál Meduza. V Charkově se kvůli výpadkům elektřiny zastavilo metro a v Kyjevě začaly havarijní odstávky proudu. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak útok označil za ruskou odpověď na silný projev prezidenta Volodymyra Zelenského k účastníkům summitu G20 na Bali. „Někdo si doopravdy myslí, že Kreml chce mír? Kreml chce poslušnost. Ale teroristé na konec vždy prohrají,“ napsal Jermak na twitteru.

Zprávy o explozích dnes přišly prakticky z celé Ukrajiny. Na řadě míst včetně Černihivské a Sumské oblasti na severu země nebo v Oděské oblasti na jihu byla aktivována protivzdušná obrana. V pohotovosti byly například také Mykolajivská nebo Záporožská oblast na jihu, jejichž představitelé obyvatele vyzvali, aby se kvůli nebezpečí ruských raketových útoků schovali do krytů.

„V žádném případě neposílejte fotografie nebo videa zásahů, činnosti sil protivzdušné obrany nebo rozmístění a přesunů vojsk. Raketový útok pokračuje. Zůstávejte v krytech nebo na jiných bezpečných místech,“ apeloval na obyvatele Černihivské oblasti předseda tamní správy Vjačeslav Čaus. Podobné varování vydal šéf vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul, podle něhož Rusové zaútočili střelami s plochou dráhou letu Ch-101. (čtk)

Úterý, 14:00: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že protahuje řešení konfliktu na Ukrajině a stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání. Čím déle bude Ukrajina odmítat jednání, tím těžší bude dosáhnout dohody, prohlásil Lavrov na tiskové konferenci na summitu skupiny G20 na indonéském ostrově Bali. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20 uvedl, že přišel čas zastavit válku na Ukrajině, což by se mělo stát na základě jím navrženého plánu. Válka by podle něj měla skončit „spravedlivě“ a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat.

Nebude žádná třetí minská dohoda, prohlásil Zelenskyj s odkazem na dvě dohody o urovnání konfliktu na východní Ukrajině, které byly uzavřeny v letech 2014 a 2015 v běloruské metropoli Minsku. „Nedovolíme Rusku, aby vyčkávalo, posilovalo armádu a pak zahájilo nový teror a destabilizaci světa. Nebude žádná třetí minská dohoda, kterou by Rusko hned po uzavření porušilo,“ zdůraznil ukrajinský prezident. Podle Lavrova projev Zelenského svědčí o tom, že ukrajinský prezident nenaslouchá radám západních zemí.

Šéf ruské diplomacie si také před novináři rovněž postěžoval na „přetrvávající překážky ohledně vývozu ruského obilí a hnojiv na světové trhy“, Organizace spojených národů ale podle něj pracuje na jejich odstranění. Lavrov o konfliktu na Ukrajině krátce jednal i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Macron podle něj potvrdil, že bude pokračovat v kontaktech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Práce na společném prohlášení ze summitu G20 je podle Lavrova téměř hotová a text by měl být schválen ve středu. „Naši západní kolegové se snažili všemi možnými způsoby toto prohlášení zpolitizovat a dostat do něj slova, která by naznačovala odsouzení akcí Ruska jménem celé G20, včetně nás,“ řekl Lavrov. Nyní předloha obsahuje jak západní, tak ruský pohled na válku na Ukrajině, sdělil Lavrov. „Řekněme jasně, že v této věci se neshodujeme. Na Ukrajině probíhá hybridní válka, již rozpoutal Západ, který se na ni léta připravoval,“ podotkl ke konfliktu Lavrov.

Předseda Evropské rady Charles Michel podle tiskových agentur dříve uvedl, že členové skupiny největších světových ekonomik G20 se krátce před zahájením summitu dohodli na znění závěrečného usnesení. V návrhu usnesení je pasáž, podle níž většina členů G20 důrazně odsuzuje válku, připouští ale, že existují různé pohledy, napsala agentura Reuters. (čtk)

Úterý, 10:00: Rusko po stažení vojáků z části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny patrně posílí svá vojska na ukrajinském Donbasu. Boje v okolí Bachmutu a Doněcku v Doněcké oblasti by tak mohly zintenzivnit, varovali analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinská armáda dál odráží útoky v Doněcké oblasti a Luhanské oblasti, které společně tvoří Donbas, informoval ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení na facebooku. Na okupovaném území Luhanské oblasti hledá ruská armáda podle štábu ubytování v soukromých domech pro nové rekruty.

Ruská armáda po posílení svých vojsk na Donbasu pravděpodobně dosáhne v nadcházejících dnech nebo týdnech v regionu omezených úspěchů, předpovídá ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině. „Tyto úspěchy ale budou z operačního hlediska jen stěží významné,“ napsali jeho analytici. Na ovládnutí Donbasu se ruská armáda soustředí od doby, kdy na jaře vzdala snahy o dobytí Kyjeva. Ukrajinská armáda za poslední den odrazila až deset útoků, z toho devět v Doněcké oblasti, například u Bachmutu a Krasnohorivky, a jeden severozápadně od města Svatove v Luhanské oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády.

Ukrajinské jednotky podle jižního operačního velení zničily ruský raketový systém S-300 a protiletadlový systém Tor-M2. „Celkem naše raketové a dělostřelecké jednotky provedly 50 misí,“ uvedlo velení. Rusko podle ukrajinského generálního štábu nadále využívá běloruskou pozemní infrastrukturu i vzdušný prostor, odkud nadále hrozí dronové i raketové útoky na Ukrajinu.

Terčem raketových útoků se v úterý ráno stalo předměstí Záporoží v jižní části Ukrajiny, sdělil podle agentury Unian šéf správy Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Dodal, že podle prvních zpráv útok nezpůsobil nikomu újmu na zdraví ani škody. Celkem ruské jednotky za poslední den provedly 23 leteckých úderů a 70 útoků z raketových salvových systémů, upřesnila ukrajinská armáda.

Poté, co ukrajinská armáda opět získala pod svoji kontrolu Cherson, umístí Rusko pravděpodobně své vojenské velení do Heničesku, nově zřízeného ústředí okupované oblasti na břehu Azovského moře, uvádí britské ministerstvo obrany. Z území západně od řeky Dněpr se ruské jednotky téměř jistě stáhly už ke 12. listopadu. Heničesk je momentálně mimo dostřel ukrajinských systémů, které v minulosti způsobily těžké ztráty na ruských polních velitelských stanovištích, a je v dobré pozici na obranu proti potenciálním ukrajinských hrozbám ze západu od nově dobytého Chersonu nebo Melitopolu na severovýchodě, soudí britské ministerstvo. (čtk)

Úterý, 09:00: Valné shromáždění OSN v pondělí schválilo rezoluci, která vyzývá k tomu, aby bylo Rusko pohnáno k odpovědnosti za to, že invazí na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo. Podle rezoluce by Rusko mělo Ukrajině zaplatit reparace za způsobené škody. Rezoluci podpořilo 94 z 193 členských států, včetně Česka. Čtrnáct hlasovalo proti, včetně Ruska, Běloruska, Sýrie, KLDR, Číny, Kuby a Íránu, a 73 se zdrželo, včetně Brazílie, Indie či JAR. Jde o nejméně podporovanou z pěti rezolucí týkajících se Ukrajiny, které Valné shromáždění přijalo od zahájení ruské invaze 24. února.

Nyní přijatá rezoluce uznává potřebu vytvořit „mezinárodní mechanismus pro náhradu škody, ztráty nebo újmy“, která vznikla v důsledku „protiprávních činů“ Ruska vůči Ukrajině. V této souvislosti doporučuje, aby členské státy VS OSN ve spolupráci s Ukrajinou vytvořily „mezinárodní registr“, kde budou zdokumentovány nároky a informace o škodách, ztrátách nebo újmách, které Rusko způsobilo Ukrajincům.

Ruské veto v patnáctičlenné Radě bezpečnosti brání nejmocnějšímu orgánu OSN v přijetí jakýchkoli opatření od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi. Ve Valném shromáždění, které již dříve přijalo čtyři rezoluce kritizující ruskou invazi, však žádné veto není. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, ale mají politickou váhu. (ceskenoviny)

Pondělí, 07:00: Ukrajinská armáda osvobodila více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února, napsala agentura Unian s odvoláním na výzkumníka, který sledoval postup vojsk na základě zpráv z otevřených zdrojů. Agentura Unian současně připomněla, že v současnosti se nejtvrdší boje odehrávají u Bachmutu v Donbasu na východě země, kde ruská vojska pokračují v útocích.

Od Rusů se zatím podle výzkumu podařilo osvobodit skoro 78 000 čtverečních kilometrů, což představuje 52,2 procenta území dobytého Ruskem od únorového vpádu. Okupováno dosud zůstává skoro 71 000 čtverečních kilometrůúnoru. Jde o část Mykolajivské, Chersonské a Záporožské oblasti, několik vesnic v Charkovské oblasti a tu část okupovaného Donbasu obsazenou po únorové invazi. Pokud by se do výpočtů zahrnula i území okupovaná Ruskem od roku 2014, pak v ruských rukou zůstává pětina Ukrajiny, přibližně 120 000 kilometrů čtverečních, uvedla agentura Unian a dodala, že v takovém případě se během ukrajinské protiofenzívy podařilo osvobodit 39 procent ze všech okupovaných území. (čtk)