Válka na Ukrajině: Operace jde podle plánu, ekonomika je stabilní, tvrdí Putin

Pondělí, 09:00: Počet obětí sobotního ruského raketového útoku na obytný dům ve východoukrajinském městě Dnipro vzrostl na 35, uvedl šéf místní oblastní správy Valentyn Rezničenko. Dodal, že osud dalších 35 lidí zůstává nejasný. „Záchranáři v noci vyprostili zpod trosek mnohopodlažního domu zničeného ruskou raketou ještě několik mrtvých,“ uvedl Rezničenko. Zachránit se podle něho podařilo 39 lidí, 75 osob utrpělo ranění, mezi nimi 14 dětí. Dvě děti útok nepřežily. Rezničenko dodal, že pátrání po pohřešovaných pokračuje.

Ruská střela zasáhla devítipodlažní dům se 16 vchody, ve kterém žilo na 1700 lidí. Útok zcela zničil 72 bytů a dalších 230 poškodil. Moskva se k zásahu obytného domu v Dnipru, ležícím 400 kilometrů na jihovýchod od Kyjeva, oficiálně nevyjádřila. Podle ruského ministerstva obrany byly při sobotní vlně útoků na Ukrajinu zasaženy všechny plánované cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli ve svém pravidelném videoproslovu rusky obrátil na Rusy a vyčetli jim „zbabělé mlčení“, které se jim může vymstít.

Nejméně pět zraněných, včetně dvou dětí, si pak v noci na pondělí vyžádalo ruské ostřelování Záporoží v jižní části Ukrajiny, uvedl na sociální síti zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko, kterého citovala ukrajinská média. „Nepřítel zaútočil na oblastní středisko a jeho předměstí raketami,“ napsal Tymošenko. Jedna z raket dopadla vedle pětipodlažního obytného domu. Úlomky z rozbitých oken zranily pět lidí, včetně dvou dětí ve věku devíti a 15 let. Děti byly hospitalizovány. Nosná konstrukce domu nebyla poškozena. Další raketa zasáhla podnik na okraji Záporoží, kde způsobila požár. Zranění podle Tymošenka nebyli hlášeni, na místě zasahují záchranáři. (ceskenoviny)

Neděle, 15:00: Ruská speciální vojenská operace, jak Moskva říká válce na Ukrajině, jde podle plánu, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Interfax to řekl státní televizi Rossija-1. Vyjádřil také přesvědčení, že ekonomická situace v Rusku je stabilní a lepší, než očekávaly předpovědi. Prohlášení šéfa Kremlu zaznělo krátce poté, co při sobotním ruském útoku na obytný dům v ukrajinském Dnipru zahynuly dvě desítky civilistů.

„Dynamika je pozitivní. Vše se vyvíjí podle plánu ministerstva obrany a generálního štábu,“ řekl Putin. Jeho plány únorové invaze přitom podle západních zemí i podle médií počítaly s tím, že Rusové obsadí Ukrajinu za několik dní. „Doufám, že nás naši vojáci ještě nejednou potěší svými bojovými výsledky,“ poznamenal také.

Rusko v pátek oznámilo, že získalo kontrolu nad městem Soledar v Donbasu, což by, jak připomíná agentura Reuters, byl vzácný úspěch na bitevním poli po měsících neúspěchů. Kyjev tvrdí, že boje o Soledar pokračují.

Agentura Interfax zprostředkovala také vyjádření ruského ministerstva obrany k sobotní vlně útoků na Ukrajinu, podle něhož byly zasaženy všechny cíle. Moskva se však nevyjádřila k zásahu obytného domu v ukrajinském Dnipru, v jehož troskách zahynulo nejméně 20 lidí a desítky dalších včetně dětí utrpěly zranění. Celkem za sobotu při ruských útocích podle Kyjeva přišlo o život nejméně 28 civilistů a 83 osob utrpělo zranění. (čtk)

Sobota, 16:00: Po celé Ukrajině byl opět vyhlášen letecký poplach, úřady vybízejí obyvatele, aby se schovali do krytů. Rusko zřejmě podniká útok střelami s plochou dráhou letu. V některých oblastech zasahuje protivzdušná obrana. Výbuchy jsou slyšet v Kyjevě a v Oděse, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Zásah objektu kritické infrastruktury mezitím oznámily úřady ve Lvově na západě země. Ukrajinská metropole i další ukrajinská města se již ráno staly terčem ruských raket. Jejich cílem rovněž byla kritická infrastruktura.

https://www.youtube.com/watch?v=0×zua0ucPcQ

Gubernátor Mykolajivské oblasti ležící na jihu země Vitalij Kim podle deníku oznámil, že první střely jsou už nad Ukrajinou, a později dodal, že v oblasti zasahuje protivzdušná obrana. Na Černé moře podle armádního velitelství Jih vyplulo pět ruských plavidel, schopných najednou odpálit 36 střel s plochou dráhou letu Kalibr. Ruská střela ve Lvovu na západě země zasáhla objekt kritické infrastruktury, uvedl šéf oblastní správy Maksym Kozyckyj. „Jsou možné výpadky elektřiny a vody. Zůstaňte v krytech, hrozba trvá,“ varoval v aplikaci Telegram. Ruská střela zasáhla objekt kritické infrastruktury také v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Podle zpráv ze sociálních sítí protivzdušná obrana zasahuje ve Vinnycké, Chmelnycké, Kyjevské či Dnipropetrovské oblasti. V Dnipru na východě Ukrajiny ruská střela poničila devítipodlažní obytný dům, pod troskami se nacházejí lidé, uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. „Jsou to prostě zrůdy,“ dodal na adresu Rusů s tím, že zasažený dům a jeho obyvatele dobře zná, protože bydlíval hned vedle. Agentura Reuters s odvoláním na místní úřady uvedla, že nejméně deset lidí včetně dvou dětí utrpělo zranění, z trosek se ale podařilo zachránit 15 lidí. (čtk)

Sobota, 14:00: Kyjev se v sobotu ráno stal terčem dalšího ruského raketového útoku, jehož cílem byla kritická infrastruktura. S odvoláním na činitele ukrajinské prezidentské kanceláře to uvedla agentura Reuters, podle níž se ve městě ozvala série výbuchů a byl vyhlášen letecký poplach. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele, aby nevycházeli ven. Asi po hodině byl letecký poplach odvolán. Podle agentury AP šlo o první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok. Při útocích na Ukrajinu zahynuli za 24 hodin tři lidé a devět utrpělo zranění.

Server The Kyiv Independent napsal, že exploze bylo slyšet kolem 9:30 místního času (8:30 SEČ). Jakou infrastrukturu přesně útok zasáhl, ukrajinské úřady neupřesnily, což je jejich běžný postup. Sdělily ale, že požár na místě už je uhašen. Starosta Kličko poznamenal, že trosky jedné rakety dopadly na neobydlenou část západního Kyjeva. Útok podle Kyjeva zasáhl i obytnou budovu ve vesnici Kopyliv, která je vzdálená asi 50 kilometrů západně od hlavního města. Poškozeno zde bylo celkem 18 domů, z nichž některým exploze rozbila okna. Žádné oběti na životech odtud zatím nejsou hlášeny.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v rozhovoru se zdejší televizí uvedl, že Rusko k útoku s velkou pravděpodobností použilo balistické střely, kterým se Ukrajina zatím není schopná účinně bránit. Na Kyjev podle něj přiletěly ze severu.

Server The Kyiv Independent píše také o několika výbuších, které bylo v Kyjevě slyšet už kolem 6:00 (7:00 SEČ). Podle guvernéra Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby šlo také o útok na kritickou infrastrukturu. Ani v tomto případě úřady neinformovaly o obětech.

Další útok na infrastrukturu z brzkého rána dnes oznámil i starosta Charkova. Město podle něj zasáhly dvě protiletadlové střely S-300, které ruská armáda používá k útokům na pozemní cíle.

Při ruských útocích na Ukrajinu zahynuli za posledních 24 hodin tři civilisté a dalších devět lidí utrpělo zranění. Obydlené oblasti byly zasaženy celkem v osmi ukrajinských regionech. Napsal to dnes server The Kyiv Independent s odvoláním na gubernátory jednotlivých oblastí. Jeden civilista přišel podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka o život ve městě Bachmut, kde se nyní odehrávají některé z nejtvrdších bojů. Tři lidé utrpěli zranění v jiných částech Doněcké oblasti.

Dvě oběti hlásí guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dvojice žen podle něj zemřela při ostřelování osvobozeného Kupjansku, tři další byly zraněny. Tři lidé utrpěli zranění také v Chersonské oblasti. (čtk)

Pátek, 15:00: Důvodem pro zvýšení dodávek kvalitních zbraní na Ukrajinu je přesvědčení západních představitelů, že Kyjev má nyní jen omezený čas, aby se připravil na očekávanou ruskou jarní ofenzivu a na svůj vlastní protiútok. Uvedl to deník The New York Times, který poukázal na to, že na Ukrajinu v poslední době proudí zbraňové systémy, jejichž dodání se původně Západ kvůli strachu z vyostření konfliktu bránil.

„Během posledních několika málo týdnů padala jedna překážka za druhou,“ napsal list. Připomněl, že na konci prosince se Ukrajina dohodla s USA na dodání systémů protivzdušné obrany Patriot. Následně i Německo minulý týden oznámilo, že Ukrajině dodá baterii tohoto systému. S odstupem několika hodin pak Francie, Německo a USA slíbily, že poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pošlou obrněná bojová vozidla. Sofistikované tanky Ukrajina přitom požadovala od začátku války.

„USA a jejich spojenci se odvažují k riskantnějším krokům na obranu Ukrajiny, zejména v době, kdy ukrajinská armáda dosáhla řady nečekaných postupů a přestála vyčerpávající útoky,“ podotkl americký deník.

https://www.youtube.com/watch?v=bHqSa_53gQw

Podle Laury Cooper, která na americkém ministerstvu obrany řídí odbor Ukrajiny a Ruska, nyní nastala vhodná chvíle, aby Ukrajina využila svých schopností a změnila dynamiku na bojišti. Ukrajina je připravena začít protiofenzivu, buď ještě v zimě, nebo až na jaře skončí období, kdy je půda rozbahněná. Také Rusko naznačuje, že se chystá na jarní ofenzivu, uvedl podle NYT nejmenovaný vysoce postavený představitel jedné ze západních rozvědek. Ukrajina chce podle něj zabránit, aby Rusko mělo nyní před začátkem těchto intenzivních bojových akcí prostor „popadnout dech“.

Camille Grand, odborník na obranu působící v think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, podotkl, že Moskva zřejmě mobilizuje pro jarní ofenzivu stovky tisíc dalších branců. Právě z toho důvodu se podle něj posunula debata o dodávkách tanků. Cílem je podle něj „umožnit Ukrajině, aby dosáhla významného pokroku už nyní“.

I přes zvyšující se ochotu Západu dodávat Ukrajině pokročilejší zbraně je získání některé západní armádní techniky pro Ukrajinu stále oříškem. Řeč jde o zbraních dlouhého dostřelu, pomocí nichž by mohla Ukrajina provádět údery i na Ruskem okupovaný poloostrov Krym nebo na ruské území. Americká administrativa také odmítá jednat o dodání amerických tanků Abrams. Problematické je také poskytnutí německých tanků Leopard, které má v Evropě ve výzbroji přes deset armád. Média poukazují na to, že předání těchto tanků Ukrajině by vyžadovalo souhlas Německa.

Polský prezident Andrzej Duda ve středu ve Lvově oznámil, že Polsko se v rámci mezinárodní koalice rozhodlo předat Ukrajině rotu těchto tanků. Upozornil přitom, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků. V jedné rotě obvykle bývá 14 tanků. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.

Mluvčí německé vlády tento týden uvedl, že Berlín v současné době poslat Ukrajině tanky Leopard 2 neplánuje. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ale řekl, že Německo by nemělo stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Vládní mluvčí dnes ovšem uvedl, že Berlín zatím neobdržel žádost žádné země o předání tanků Leopard Ukrajině. (čtk)

Pátek, 11:00: Ruská invazní vojska se podle Moskvy zmocnila východoukrajinského města Soledar, o které sváděla těžké boje s ukrajinskými obránci. Ruské ministerstvo obrany dnes podle tiskových agentur sdělilo, že jeho armáda město dostala pod kontrolu ve čtvrtek večer. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřil.

Ruské invazní síly pravděpodobně obsadily většinu, ne-li celé město Soledar v Doněcké oblasti, uvedl ve své nejnovější zprávě o situaci na Ukrajině také americký Institut pro studium války (ISW). Podle jeho analytiků však nejde o operačně významný vývoj - označili ho za „malé vítězství“ pro ruskou armádu, které pravděpodobně není předzvěstí brzkého obklíčení nedalekého města Bachmut, jež se Rusové pokoušejí dobýt už řadu měsíců.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová  v pátek ráno uvedla, že noc v Soledaru byla „horká“ a boje pokračovaly. „Nepřítel vrhnul téměř všechny hlavní síly na doněcký směr a udržuje vysokou intenzitu ofenzivy. Naši bojovníci se statečně snaží udržet obranu,“ napsala dále na platformě telegram s odkazem na oblast, kde se nachází i Soledar. Maljarová poznamenala, že tato fáze konfliktu, který rozpoutalo loni v únoru Rusko, je obtížná. „Ale zvítězíme,“ podotkla.

„Geolokační záběry zveřejněné 11. a 12. ledna naznačují, že ruské síly pravděpodobně kontrolují většinu, ne-li celý Soledar, a pravděpodobně vytlačily ukrajinské síly ze západních okrajů obce,“ uvádí ve své zprávě ISW. Institut si rovněž všímá toho, že ukrajinský generální štáb informoval o tom, že ukrajinští obránci odrazili ruské útoky proti osadě Silj v Doněcké oblasti, což je obec vzdálená přes kilometr severozápadně od Soledaru a leží za předchozími ukrajinskými pozicemi. „Ukrajinský generální štáb a další vysoce postavené vojenské zdroje většinou neinformovaly o tom, že ukrajinské síly 12. ledna odrazily ruské útoky proti Soledaru, jak tomu bylo dříve,“ upozorňuje dále americký institut.

https://www.youtube.com/watch?v=tH9mNoI95Z4

Ruské zdroje podle něj k 12. lednu tvrdily, že ruští vojáci „čistí“ Soledar od zbývajících ukrajinských sil, a ruští vojenští blogeři ve čtvrtek zveřejnili záběry bojovníků z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) žoldnéřské skupiny, jak se volně procházejí po Soledaru. Ruské ministerstvo obrany zatím dobytí Soledaru neoznámilo. V minulých dnech ho hlásil šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin.

„Všechny dostupné důkazy naznačují, že ukrajinské síly už v Soledaru neudržují organizovanou obranu. Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z 12. ledna, že ukrajinské síly v Soledaru udržují pozice, se může týkat obranných pozic v blízkosti Soledaru, ale ne v něm,“ napsal Institut pro studium války.

Ukrajinský generální štáb v ranní operační svodce informuje o odražení ruských útoků u 17 obcí na východě Ukrajiny za uplynulý den, ale ani v ní v této souvislosti nezmiňuje Soledar. O tomto městě píše v souvislosti s dalšími obcemi na východě Ukrajiny, které se podle něj staly terčem nepřátelské palby. Velení ukrajinských sil mimo jiné rovněž informuje o odražení ruských útoků na Bachmut.

O dobytí tohoto ukrajinského města Rusové usilují už měsíce a podle některých analytiků by dobytí Soledaru, o jehož strategickém významu se vedou debaty, umožnilo invazním silám lepší přístup k Bachmutu a zkomplikovalo zásobování ukrajinských obránců. ISW se nicméně ve své poslední zprávě domnívá, že „ruské informační operace“ význam Soledaru zveličily. Jeho dobytí institut označuje za přinejlepším taktické „Pyrrhovo vítězství“ pro Rusko.

Institut soudí, že obsazení Soledaru neumožní ruským silám získat kontrolu nad důležitými ukrajinskými zásobovacími trasami do Bachmutu ani se lépe rozmístit k obklíčení města v krátkodobém horizontu. Rusko podle ISW zároveň při dobývání Soledaru značně vyčerpalo své síly, které mu budou chybět u Bachmutu. (čtk)

Čtvrtek, 22:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.

Agentura Unian připomněla, že náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová oznámila, že těžké boje v Soledaru, který leží na přístupu k Bachmutu, pokračují. Nepřítel se podle ní neúspěšně snaží prorazit ukrajinskou obranu a dobýt Soledar a utrpěl přitom velké ztráty. K Soledaru podle ukrajinských důstojníků přesunulo ruské velení elitní jednotky, které se dříve marně pokoušely dobýt Bachmut.

https://www.youtube.com/watch?v=4LRyy2aQIMM

Ukrajinský vojenský expert Oleksandr Krajev odhadl, že obě strany v bitvě o Soledar každý den přicházejí o několik stovek vojáků a spotřeba munice je obrovská. „Je to jedna z největších a nejtvrdších bitev na evropském kontinentu od druhé světové války,“ řekl stanici BBC.

Porady u vrchního velitele se podle prezidentské kanceláře zúčastnil kancléř Andrij Jermak, tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov, ministr obrany Oleksij Reznikov, náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj, náčelník vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, šéf vnější rozvědky Oleksandr Lytvynenko, velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj a další vojenští velitelé, jakož i šéf tajné služby Vasyl Maljuk, ministři vnitra, zahraničí, financí, infrastruktury a další členové vlády. (čtk)

Čtvrtek, 18:00: Německo by nemělo stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí, řekl německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s poukazem na polské úsilí o koordinované dodávky bojových tanků Leopard německé provenience. „Německo by se nemělo stavět do cesty jiným zemím, které se rozhodnou podpořit Ukrajinu, nezávisle na tom, jaká rozhodnutí přijme Německo,“ reagoval Habeck v Berlíně na otázky novinářů. Média poukazují na to, že předání tanků by vyžadovalo souhlas Německa s jejich reexportem.

Polský prezident Andrzej Duda ve středu ve Lvově oznámil, že Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2 v rámci mezinárodní koalice. Upozornil přitom, že musí být splněna také řada formálních požadavků.

https://www.youtube.com/watch?v=FfSeo5i8×VE

Finský prezident Sauli Niinistö agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Tuto možnost již minulý týden zmínil tak dočasný ministr obrany Mikko Savola. Podle Niinistöa je však Finsko ve specifické situaci, protože není členem NATO a má společnou hranici s Ruskem. „Finský příspěvek, co se týče počtu (tanků), nemůže být příliš vysoký,“ řekl prezident. Finsko podle místního tisku má zhruba 200 těchto německých tanků.

V polském tisku se již dříve objevily zprávy, podle kterých by tanky Leopard německé výroby měla Ukrajině předat koalice západních států. Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé a polské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko či Kanada, anebo také Švédsko a Finsko, které však ještě nejsou členy Severoatlantické aliance. Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Mluvčí německé vlády tento týden uvedl, že Berlín v současné době neplánuje poslat Ukrajině tanky Leopard 2, ale Habeck (Spojenectví 90/Zelení) to už dříve nevylučoval. Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval zemi, která se od loňského února brání ruské ozbrojené agresi, jen tanky sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 11:00:  Ukrajinská armáda v oblasti Soledaru zlikvidovala přes 100 ruských útočníků najednou, tvrdí generální štáb ukrajinských ozbrojených sil podle agentury Ukrinform. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Ukrinform boje o město ležící nedaleko Bachmutu na východě Ukrajiny pokračují. Ruské síly v uplynulých 24 hodinách masivně ostřelovaly Cherson a jeho okolí na jihu Ukrajiny včetně rezidenčních oblastí, sdělil šéf místní oblastní správy Jaroslav Januševyč, podle něhož si tyto útoky vyžádaly jednu oběť na životě.

V oblasti Soledaru se podařilo zlikvidovat asi stovku ruských vojáků, dva kulometné a dva minometné oddíly, „díky sladěné práci vojáků sil speciálních operací, dělostřelců a odpalovačů raket,“ uvedl ukrajinský generální štáb o akci. „Operátoři sil speciálních operací ukrajinské armády zjistili nahromadění nepřátelských vojáků na několika místech. Ke zničení nepřítele bylo použito dělostřelectvo a na jednom z míst rovněž taktický raketový systém Točka-U,“ tvrdí velení ukrajinských sil v prohlášení. O jaké období se jedná, neuvádí.

Ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb Soledar zmiňuje pouze v souvislosti, kde píše, že toto město a další obce v regionu invazní jednotky ostřelovaly z tanků, děl nebo minometů. Ukrajinští představitelé už dříve popřeli úterní tvrzení šéfa Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) soukromé vojenské skupiny Jevgenije Prigožina, že jeho jednotky žoldnéřů získaly kontrolu „nad celým územím Soledaru“. O tom, že boje o město pokračují, ve středu informovalo rovněž ruské ministerstvo obrany.

Prigožin podle agentury AP nicméně své tvrzení o průlomu v Soledaru ve středu zopakoval. „Ještě jednou chci potvrdit kompletní osvobození a vyčištění území Soledaru od jednotek ukrajinské armády,“ napsal Prigožin na sociální síti, kde rovněž tvrdil, že ukrajinští vojáci, kteří se nechtěli vzdát, byli zničeni. Zabito podle něj bylo na 500 lidí.

„Nevěřte tomu, co říkají,“ okomentoval podobná ruská vyjádření pro stanici CNN nejmenovaný ukrajinský voják z místa. „Držíme se, i když v podstatě jen vlastními silami, bez velitelů,“ sdělil stanici v textové zprávě. Upozornil ale, že ukrajinským vojákům hrozí obklíčení. „Ocitáme se v pasti, chtějí nás obklíčit,“ sdělil.

Ruské síly zároveň nepřestávají s útoky ani jinde na Ukrajině. Za uplynulých 24 hodin devadesátkrát ostřelovaly Chersonskou oblast pomocí dělostřelectva, raketometů, minometů a tanků, uvedl na sociálních sítích šéf její správy Januševyč. Střely podle něj zasáhly porodnici, bytové i rodinné domy. Při ostřelování zemřel jeden člověk a dalších pět jich utrpělo zranění, sdělil také Januševyč.

Americká společnost Maxar Technologies mezitím zveřejnila satelitní snímky, které podle ní zachycují Soledar s odstupem několika měsíců. Ukazují podle ní rozsah bojů mezi ukrajinskými obránci a ruskými invazními silami. Na jednom z nich, který datuje k 10. lednu 2023, je vidět devastace v Soledaru v podobě zničených obytných domů, pro srovnání přikládá snímek stejného místa ze srpna loňského roku. Na jiné fotografii ukazuje „tisíc kráterů po bombách v polích a podél silnic“ v nedalekém Bachmutu.

O strategickém významu Soledaru se vedou diskuze, ale podle stanice BBC by jeho dobytí usnadnilo Rusům přístup k Bachmutu, který se snaží dobýt už měsíce, a zkomplikovalo zásobování ukrajinských obránců. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak označil v rozhovoru s agenturou AFP boje o kontrolu nad Soledarem a Bachmutem za nejkrvavější od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Ve svém ranním operačním přehledu ukrajinský generální štáb mimo jiné informoval o tom, že ukrajinští obránci odrazili ruské útoky u 12 obcí na východě Ukrajiny včetně Bachmutu. (čtk)

Středa, 20:00: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní stal Gerasimovým zástupcem, napsal ruskojazyčný server BBC. Britské ministerstvo obrany označilo Gerasimovovo jmenování za významný posun v přístupu ruského prezidenta Vladimira Putina k řízení války a také za přiznání vážnosti potíží, kterým Rusko čelí.

„Náčelník generálního štábu, armádní generál Valerij Gerasimov, byl jmenován velitelem Sjednocené skupiny vojsk (sil),“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Gerasimov podle něj povede vojska v oblasti „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu.

Cílem změn je podle ministerstva zvýšit efektivitu řízení vojenských operací na Ukrajině, na kterou Rusko zaútočilo loni v únoru. „Zvýšení úrovně vedení speciální operace souvisí s rozšířením škály úkolů vedených v průběhu její realizace a potřebou zavést užší spolupráci mezi různými složkami ozbrojených sil,“ píše se v prohlášení.

https://www.youtube.com/watch?v=XBhdpQZVN24

Kromě Surovikina, který působí i jako velitel ruských vzdušných a kosmických sil, se Gerasimovovými zástupci stali velitel pozemních vojsk Oleg Saljukov a zástupce náčelníka generálního štábu Alexej Kim. Šojgu jmenoval Surovikina, tehdejšího velitele Jižního vojenského okruhu, na pozici velitele ruských jednotek na Ukrajině teprve loni v říjnu. Ruská armáda v té době čelila na Ukrajině řadě dílčích porážek a související kritice svých operací, která zaznívala i od podporovatelů Kremlu.

Ruské síly nyní tvrdě bojují s ukrajinskými jednotkami u východoukrajinského Bachmutu a přilehlého Soledaru. Podle ukrajinských představitelů jde o jedny z nejtvrdších bojů od začátku války.

„Nasazení náčelníka generálního štábu jako velitele na bojišti je indikátorem rostoucí vážnosti situace, které Rusko čelí, a jasným uznáním toho, že tažení nedosahuje strategických cílů Ruska,“ uvedlo britské ministerstvo obrany na twitteru. Předpovědělo, že Gerasimovovo jmenování patrně vyvolá krajně odmítavou reakci velké části komunity krajních nacionalistů a válečných blogerů, která stále více obviňuje Gerasimova ze špatného vedení války. Naproti tomu generála Surovikina tato komunita vychvalovala za „realističtější přístup“. Podle Londýna ale budou Surovikinova autorita a vliv ve funkci Gerasimovova zástupce téměř jistě značně omezeny.

Zleva ruský ministr obrany Šojgu, prezident Putin, náčelník generálního štábu Gerasimov • Autor: Profimedia

Sedmašedesátiletý generál Gerasimov je náčelníkem generálního štábu od listopadu 2012, kdy se funkce ministra obrany ujal Šojgu. Předtím byl Gerasimov dva roky zástupcem náčelníka generálního štábu. Rodák z tatarské Kazaně a absolvent několika vojenských akademií slouží v armádě od roku 1976. Během své kariéry působil v Polsku, velel praporu na Dálném východě, sloužil v Pobaltí a za druhé rusko-čečenské války byl například velitelem 58. armády Severokavkazského vojenského okruhu.

Společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem obrany Šojguem podle západních vojenských expertů tvoří Gerasimov trojici, která rozhodovala o ruské invazi na Ukrajinu. Loni se v tisku objevily zprávy, že byl zraněn při návštěvě frontové linie v Donbasu. Moskva tuto informaci nepotvrdila. (čtk)

Středa, 09:00: Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější zprávě o událostech na ukrajinské frontě uvádí, že se ruským jednotkám dosud nepodařilo zcela dobýt město Soledar – navzdory tvrzením některých ruských zdrojů.

Šéf Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin v úterý večer podle ruské agentury TASS prohlásil, že jeho bojovníci mají nad Soledarem plnou kontrolu. Zároveň ale řekl, že v centru města ještě bojuje obklíčená skupina ukrajinských vojáků. Ukrajina Prigožinovo vyjádření zatím nekomentovala. V průběhu úterý uváděla, že ukrajinští vojáci mohutné ruské ofenzivě stále odolávají.

Získání Soledaru by poskytlo ruským invazním silám výhodu v boji o přibližně deset kilometrů vzdálený Bachmut, o jehož dobytí Rusko usiluje měsíce. "I kdybychom věřili těm nejodvážnějším ruským tvrzením, dobytí Soledaru nepovede k okamžitému obklíčení Bachmutu,“ podotýká ISW. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=smSKP-cB1IM

Úterý, 20:00: Pentagon plánuje výcvik ukrajinských vojáků v souvislosti s obsluhou systémů protivzdušné obrany Patriot na území Spojených států, napsaly s odkazem na zdroje obeznámené se situací servery The Washington Post (WP) a CNN. Podle CNN výcvik Ukrajinců může začít už příští týden, američtí činitelé obecně dříve hovořili o lednu. Výcvikový program se uskuteční na vojenské základně ve Fort Sill ve státě Oklahoma. Tam Spojené státy cvičí k obsluze a údržbě tohoto pokročilého systému protivzdušné obrany své vlastní vojáky.

Americký prezident Joe Biden v závěru loňského prosince v rámci návštěvy svého ukrajinského kolegy Volodymyra Zelenského ve Washingtonu slíbil Kyjevu balík pomoci, jehož součástí je právě i systém Patriot. Tehdy ale uvedl, že Spojené státy poskytnou ukrajinským silám výcvik v obsluze tohoto systému ve třetí zemi.

CNN připomíná, že Spojené státy už dříve vojáky z Ukrajiny na výcvik na svém území přijaly, mimo jiné pro obsluhu bezpilotních letounů.

Představitelé Pentagonu odmítli plán na výcvik ukrajinských vojáků komentovat, podotýká WP. Laura Cooper, která se v Pentagonu zaměřuje na záležitosti kolem Ruska a Ukrajiny, ale minulý týden uvedla, že výcvik začne v lednu a potrvá několik měsíců.

Ukrajina se od loňského 24. února brání invazi ruských sil, v posledních týdnech se brání opakovaným ruským vzdušným úderům proti své energetické infrastruktuře. Finančně, humanitárně i vojensky ji podporují západní státy včetně Evropské unie, Británie či Spojených států. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: V dřívějších fázích války zaujímalo ukrajinské vedení méně jednoznačný postoj k bitvám s vysokými ztrátami, jako je nynější boj o Bachmut. Prezident Volodymyr Zelenskyj v jedné vzácné chvilce veřejného sebezpytování pochyboval, zda stojí za to, aby v Severodoněcku a Lysyčansku denně přicházela o život stovka ukrajinských vojáků v boji o dvě zničená města, píše americký list The New York Times (NYT) o pokračující bitvě o východoukrajinské město Bachmut mezi ukrajinskými a ruskými vojsky.

Ponurá patová situace točící se v rytmu boje o titul v těžké váze v jedné z nejdéle trvajících bitev války kontrastuje s ukrajinskou strategií na jiných místech frontové linie. Ukrajinci jinde slavili úspěch tím, že se vyhýbali přímým střetům a namísto toho spoléhali na rychlé manévry, klamání a západní zbraně s dlouhým dostřelem, aby si vynutili ruský ústup.

Tentokrát tu ale žádné váhání znát není. Podle některých analytiků to strategicky dává smysl, protože nová vyhodnocení naznačují, že vražedné městské boje z loňského léta byly méně nesmyslné, než se tehdy zdálo. Oslabily ruskou armádu před dvěma úspěšnými ukrajinskými protiofenzívami, u Charkova na severu a Chersonu na jihu, které uštědřily Rusku prezidenta Vladimira Putina dvě z nejvíce zahanbujících porážek.

„Množství spotřebované munice a utrpěné ztráty způsobily, že ruská armáda selhala,“ řekl analytik Rob Lee z ústavu Foreign Policy Research Institute. Zda Bachmut sehraje podobnou roli před očekávanými jarními ofenzivami ukrajinských sil, závisí podle něj na mnoha proměnných, včetně toho, kolik vojáků může Rusko poslat do boje po podzimní mobilizaci. Vysoký představitel americké armády v pondělí v Pentagonu popsal boj v Bachmutu a jeho okolí jako „opravdu krutý a divoký“.

Strategická hodnota Bachmutu je sporná, ale má symbolický význam pro obě strany. Pro Rusko by jeho dobytí znamenalo nejvýznamnější úspěch za poslední měsíce. Dlouhá bitva a těžké ztráty proměnily Bachmut v očích Ukrajiny v národní symbol odporu. Zelenskyj se o městu zmínil ve vystoupení před americkým Kongresem minulý měsíc a předal předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové ukrajinskou vlajku s podpisy vojáků, kteří v Bachmutu bojují. Požadavek udržet Bachmut s sebou nicméně nese určitá rizika, varují analytici s tím, že by tento cíl mohl případně zatemnit vojenský úsudek a oddálit ústup, pokud by se stal nevyhnutelným.

Rozbitá, bahnitá pole na východním okraji města připomínají první světovou válku: Krátery po granátech jsou všudypřítomné a ukrajinští vojáci si často stěžují na zápach z rozkládajících se těl mrtvých ruských vojáků. „Vypadá to jako u Verdunu v první světové válce. Každá strana se snaž vykrvácet tu druhou,“ řekl generálporučík Frederick B. Hodges, který býval velitelem amerických sil v Evropě, o bitvě o Bachmut, která pokračuje šestý měsíc. Před válkou mělo město asi 100.000 obyvatel, ze kterých nyní na místě zůstalo asi 7000.

Bitva v Bachmutu měla dvě fáze: do prvních zhruba 100 dní byla zapojena ruská pravidelná armáda, později soukromá žoldnéřská společnost Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova), která do svých řad verbuje i trestance. Druhá fáze byla krvavější, protože majitel společnosti Jevgenij Prigožin, který je blízkým spolupracovníkem prezidenta Vladimira Putina, vyzkoušel novou taktiku, aby dosáhl vítězství v Bachmutu, a posílil tak svou politickou pozici. Ukrajinští vojáci hovořili o útocích lidských vln.

Ukrajinský plukovník v záloze a komentátor Serhij Hrabskyj říká, že boje o Bachmut mají „úplně jinou povahu“. Ukrajina podle něj pokračuje v obraně města zčásti i proto, že „ruské ztráty jsou pro nás důležité“. (čtk)

Úterý, 15:00: Rusko dramaticky omezilo dělostřelecké ostřelování ukrajinských pozic, na některých úsecích fronty až o 75 procent, uvedla americká televizní stanice CNN na svém webu s odvoláním na zdroje z USA i Ukrajiny. Ruské dělostřelectvo nyní v průměru podle amerických údajů vypálí 5000 ran za den místo někdejších 20 tisíc. „Ukrajina disponuje poněkud jinými čísly,“ poznamenala k tomu ukrajinská agentura Unian.

Ve Washingtonu a Kyjevě dosud hledají vysvětlení pro omezení ruské palby. Buď Rusko začalo pociťovat nedostatek munice, anebo jde o širší přehodnocení taktiky tváří tvář úspěšným ukrajinským protiofenzívám. Ať tak či onak, výrazný pokles dělostřelecké palby je dalším známkou slábnoucího postavení Ruska na bojišti téměř rok po rozpoutání války, usoudila CNN s odvoláním na vyjádření amerických a ukrajinských představitelů. Pokles intenzity ostřelování přichází v době, kdy se Ukrajina těší zvýšené vojenské podpoře západních spojenců. USA a Německo minulý týden oznámily, že ukrajinským silám poprvé poskytnou obrněná bojová vozidla a také další baterii raket protivzdušné obrany Patriot, která pomůže chránit ukrajinské nebe.

Pokles intenzity ruské palby ale není vždy a všude stejný a v některé dny Rusové vystřílejí mnohem více dělostřeleckých nábojů, například u měst Bachmut, Cherson či Kreminna. (čtk)

Úterý,  10:00:  Rusko provádí velké ofenzivy ve třech částech východní Ukrajiny a soustředí své úsilí na obsazení celé Doněcké oblasti. Uvedl to generální štáb ukrajinské armády. Podle něj se to týká území u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu, všechna se nacházejí ve východní části Doněcké oblasti. Britské ministerstvo obrany v pravidelné ranní zprávě, která se odvolává na informace zpravodajských služeb, hovoří o tom, že ruské síly a žoldnéři z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny pravděpodobně ovládají většinu obydlených částí Soledaru, o který obě strany svádí prudké boje.

Podle ukrajinského generálního štábu se Rusko zjevně snaží dostat až na administrativní hranici Doněcké oblasti, ovšem tyto snahy jsou neúspěšné. Generální štáb rovněž uvedl, že Rusko během uplynulého dne provedlo osm raketových a dalších 31 vzdušných útoků. Třiašedesát útoků s pomocí raketometů pak bylo namířeno i na civilní infrastrukturu v různých částech Ukrajiny, například v Charkově, Chersonu, Kramatorsku i v Doněcké oblasti. V Očakivu v Mykolajivské oblasti jeden útok raketou v pondělí zranil 15 lidí včetně dvouletého dítěte.

Gubernátor Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny na telegramu napsal, že jenom obce v tomto regionu v pondělí čelily 94 útokům dělostřelectva, z raketometů a dronů, aniž si údery vyžádaly oběti. Naopak obec Něvske v Luhanské oblasti, osvobozená loni v říjnu, hlásí po mohutném pondělním ostřelování ruskými silami dva mrtvé a dva zraněné. Generální štáb tvrdí, že ukrajinská armáda dokázala odrazit ruské útoky poblíž 13 obcí v Luhanské a Doněcké oblasti.

Podle britského ministerstva obrany ruské síly a vagnerovci v posledních čtyřech dnech učinili „taktické postupy“ do městečka Soledar. Dobytí Soledaru ležícího deset kilometrů severně od Bachmutu je podle Britů pravděpodobně nadále hlavním bezprostředním operačním cílem Ruska, které se tak pravděpodobně snaží obklíčit Bachmut ze severu, a tím narušit ukrajinské komunikační linie.

Některé boje se zaměřily na vstupy do už nepoužívaných štol solných dolů o celkové délce 200 kilometrů pod soledarským okresem. Obě strany se pravděpodobně obávají, že by mohly být využity k průnikům za jejich obranné linie, domnívá se britské ministerstvo. Navzdory sílícímu tlaku na Bachmut je však podle něj nepravděpodobné, že by Rusko brzy město obklíčilo, protože ukrajinské síly drží stabilní obranné linie a ovládají zásobovací trasy. (čtk)

Pondělí, 22:00: Ruské síly zahájily mohutný útok na město Soledar v Doněcké oblasti, které představuje jedno z klíčových míst pro ukrajinskou obranu u Bachmutu. Informovala o tom náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Známý ukrajinský novinář z místa bojů uvedl, že situace je pro obránce kritická. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina získala díky obráncům Soledaru čas, zatímco Rusko ztratilo tisíce vojáků.

Soledar je již několik dní dějištěm zuřivých bitev mezi útočícími ruskými silami a ukrajinskými obránci. Obě strany do frontového města severně od Bachmutu přesunuly posily. „Po neúspěšném pokusu o dobytí Soledaru a ústupu se nepřítel přeskupil, doplnil ztráty, nasadil další útočné jednotky, změnil taktiku a zahájil silný útok,“ napsala Maljarová na Telegramu. Do ofenzivy se podle ní zapojilo také velké množství žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. „Naši obránci statečně brání každý metr své rodné země. Zuřivé boje pokračují právě teď,“ dodala.

https://www.youtube.com/watch?v=Suz3jeBQHoI

Večerní svodka ukrajinského generálního štábu se o Soledaru a Bachmutu zmiňuje pouze jako o místech, které se dostaly pod ruskou palbu, nikoliv v souvislosti s mohutnou ruskou ofenzivou, připomíná ruské vydání stanice BBC. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak odpoledne uvedl, že Soledar, Bachmut i celý východní úsek fronty ukrajinští obránci drží.

Zkušený válečný novinář Jurij Butusov podle agentury Unian informoval, že Ukrajinci vedou v Soledaru již osm dní nepřetržité boje na blízkou vzdálenost. Rusům se podařilo proniknout do zastavěné oblasti, obránci ale podle něj drží celé město pod palebnou kontrolou.

Později večer Butusov napsal, že situace v Soledaru je pro ukrajinské obránce hrozivá. Rusové podle něj dosáhli postavení, z něhož mohou ostřelovat silnici důležitou pro zásobování ukrajinských sil. „Nejedná se o úplné obklíčení, ale normální zásobování po silnici je nemožné, je to kritické pro obranu. Existují však možnosti, jak situaci zlepšit. V této oblasti máme soustředěny značné síly,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení zdůraznil, že Ukrajina díky vytrvalosti svých vojáků v Soledaru získala dodatečný čas a sílu, zatímco Rusko jen ztratilo tisíce vojáků kvůli kousku zničeného území. „I takovou podobu má šílenství,“ prohlásil Zelenskyj. (čtk)

Pondělí, 13:30: Západní dodávky zbraní Ukrajině v zásadě nic nezmění a nenaruší proces dosažení cílů ruské „zvláštní vojenské operace,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ukrajina, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi, i s pomocí západních zbraní zaznamenala řadu vojenských úspěchů v boji proti agresorovi. Minulý týden nové zbraně pro Kyjev avizoval například Washington, Berlín nebo Paříž.

Peskov tak reagoval na žádost novinářů o komentář ohledně francouzského příslibu dodání obrněných průzkumných vozidel AMX-10 RC. „Kolektivní Evropa, Severoatlantická aliance a Spojené státy už na Ukrajinu napumpovaly v dodávkách zbraní desítky miliard dolarů,“ prohlásil Peskov. „Tyto dodávky mohou zvýšit bolest ukrajinského národa a prodloužit jeho utrpení. V zásadě však nemohou nic vyřešit,“ dodal mluvčí prezidenta Vladimira Putina, který loni v únoru vyslal na Ukrajinu vojska a rozpoutal tím největší pozemní konflikt od druhé světové války.

Washington v pátek oznámil další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle NATO. Do Kyjeva zamíří zbraně a munice v hodnotě 2,85 miliardy dolarů, což je dosud největší balík americké vojenské podpory napadené zemi. Obsahovat bude mimo jiné vůbec poprvé i bojová vozidla pěchoty Bradley. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena tak celková vojenská pomoc Kyjevu od počátku současné administrativy prezidenta Joea Bidena dosáhne přibližně 24,9 miliard dolarů (zhruba 560 miliard korun).

Nové zbraně pro Ukrajinu minulý týden oznámilo rovněž Německo: Berlín poskytne Kyjevu čtyři desítky německých bojových vozů pěchoty Marder a přislíbil mu rovněž jednu baterii systému protivzdušné obrany Patriot. V prosinci systém Patriot slíbili Ukrajincům také Američané. Ukrajinský prezident opakovaně žádal západní spojence o podporu v podobě pokročilejších zbraňových systémů a techniky.

Předseda finského parlamentního výboru pro obranu Antti Häkkänen mezitím podle serveru Euractiv uvedl, že po rozhodnutí Francie, Německa a USA ohledně dodávek obrněných bojových vozidel se čím dál více diskutuje ve Finsku o poskytnutí tanků Ukrajině. Häkkänen v rozhovoru pro MTV3 News řekl, že pokud bude v Evropě existovat širší shoda na dodání bojových vozidel Ukrajině, Finsko by je mělo poskytnout rovněž. Finové by mohli přispět tanky Leopard 2 německé výroby, kterých mají asi 200, píše Euractiv. O víkendu finské ministerstvo obrany uvedlo, že země dodá Ukrajině už dvanáctý balík obranného materiálu.

Naopak Itálie do února neučiní rozhodnutí ohledně dodávky dalších zbraní na Ukrajinu, a to kvůli politickému napětí, nákladům a nedostatku vojenského vybavení, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na list La Repubblica. Premiérka Giorgia Meloniová podle něj patří ke stoupencům Kyjeva, narazila však údajně na odpor svých pravicových spojenců v podobě Mattea Salviniho a Silvia Berlusconiho, kteří mají dobré vztahy s Moskvou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před časem po telefonátu s Meloniovou uvedl, že Řím zvažuje poskytnutí protivzdušné obrany Kyjevu. (ceskenoviny)

Pondělí, 13:00: Ruské letectvo k útokům proti cílům na Ukrajině s největší pravděpodobností nejméně od loňského června používá nejnovější bojové letouny Su-57. Přímo nad území napadené země ale tyto stroje zřejmě nelétají, uvádí na twitteru ve své pravidelné zprávě k ruské invazi na Ukrajinu britská vojenská rozvědka.

Suchoj Su-57 je víceúčelový stíhací letoun páté generace, který nepřátelské radiolokátory mohou jen obtížně zachytit. Podle britských zpravodajců jsou jejich mise v současném konfliktu omezované na přelety nad ruským územím a k odpalování raket vzduch-země nebo vzduch-vzduch proti cílům na Ukrajině. „Rusko se pravděpodobně snaží zabránit tomu, aby byla poškozena jeho pověst a aby byly vyzrazeny citlivé technologie, což by se stalo v případě ztráty některého ze Su-57 nad Ukrajinou,“ uvádí se ve zprávě vojenské rozvědky. Jde podle ní o typický přístup Ruska, které se ve válce na Ukrajině snaží minimalizovat rizika při nasazení letectva.

Prototyp „neviditelné“ ruské stíhačky se poprvé vznesl do vzduchu 29. ledna 2010, více než deset let po americkém stroji F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá. V bojových podmínkách ho ruská armáda vyzkoušela poprvé v roce 2018 v Sýrii.

Poslední dostupné satelitní snímky letounů Su-57 pocházejí z 25. prosince a jsou z Achtubinsku v Astrachanské oblasti. Vzhledem k tomu, že se tam nachází jediná základna pro tyto stíhačky, lze usuzovat, že se letouny zachycené na snímku podílely na operacích proti Ukrajině, uvádí rozvědka. (čtk)

Pondělí, 12:00: Tvrzení Moskvy, že při „odvetné operaci“ za nedávný ukrajinský úder na ruskou základnu v okupované Makijivce její armáda zlikvidovala o víkendu přes 600 ukrajinských vojáků v Kramatorsku, je nepravdivé. Ve své analýze vývoje bojů na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Tento pokus ruského ministerstva obrany podle něj vyvolal další nespokojenost v ruském proválečném informačním prostoru.

Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že jeho síly při raketovém úderu zlikvidovaly přes 600 ukrajinských vojáků v Kramatorsku na východě Ukrajiny. Úder označilo za odvetu za ukrajinský útok na dočasnou základnu ruské armády v ukrajinské Makijivce v noci na Nový rok. Moskva přiznala smrt 89 ruských vojáků v Makijivce, Kyjev tvrdí, že ruských obětí byly stovky.

Novoroční útok v Makijivce rozhněval proválečné ruské komentátory i některé ruské poslance, kteří kritizovali, že vojáci byli zřejmě ubytováni poblíž uskladněné munice. Ta při útoku explodovala. Moskva svedla úmrtí ruských vojáků na to, že hromadně používali mobilní telefony, čímž na sebe upozornili.

ISW označuje ruské nedělní tvrzení o „odvetném“ úderu za Makijivku za nepravdivé, přičemž se odvolává na finského reportéra, který se vydal na místo úderu v Kramatorsku a zaznamenal, že útok zasáhl prázdnou školu. K podobnému závěru došla v neděli agentura Reuters, jejíž reportéři na místě nenašli žádné zjevné známky toho, že by si tento ruský útok vyžádal oběti na životech. Mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj označil tvrzení Moskvy o zabití stovek ukrajinských vojáků v Kramatorsku za lživé, Moskva se podle něj snažila ukázat, že na nedávný ukrajinský úder reagovala rázně.

„Několik ruských vojenských blogerů reagovalo na tvrzení ruského ministerstva obrany negativně. Poukázali na to, že ruské ministerstvo obrany často předkládá nepravdivá tvrzení, a kritizovali ruské vojenské velení za to, že si vymyslelo příběh, aby se ‚pomstilo‘ za útok v Makijivce, místo aby pohnalo k zodpovědnosti velení odpovědné za ztráty,“ píše ISW.

Ruské ministerstvo obrany podle institutu svým uplatňováním strategie „stížnosti a odplaty“ i během předchozího vývoje bojů vytvořilo negativní zpětnou vazbu od prominentních členů proválečného ruského informačního prostoru. Jako konkrétní případ zmiňuje dřívější údajně ukrajinské údery na Krymský most a ruskou infrastrukturu. Moskva po poškození Krymského mostu v říjnu zintenzivnila své vzdušné údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a rovněž tehdy hovořila o „odvetě“, konstatuje ISW.

Ruský resort obrany tento komunikační rámec částečně použil k uklidnění stupňujících se požadavků proválečné komunity volající po pomstě za ukrajinské akce. Vyvolal tím ale řadu reakcí ruských vojenských blogerů, kteří nastínili další případy, za které by se Rusko mělo také „pomstít“, uvedl institut, podle něhož tak ruské ministerstvo obrany vytvořilo „smyčku negativní zpětné vazby“.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v souvislosti s útokem na Kramatorsk novinářům řekl, že Kreml plně důvěřuje informacím ruského ministerstva obrany. „V Kremlu panuje absolutní důvěra. Chci vám připomenout slova prezidenta o tom, že hlavním, zcela legitimním zdrojem informací o tom, co se děje během zvláštní vojenské operace, je ministerstvo obrany,“ řekl Peskov podle agentury Interfax. (čtk)

Pondělí, 10:00: Ruská invazní armáda podniká útočné akce ve směrech na východoukrajinský Bachmut, Avdijivku a Lyman, současně se pokouší vylepšit své taktické postavení u Kupjansku, informoval v ranním operačním přehledu ukrajinský generální štáb. Zároveň tvrdí, že ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u více než desítky obcí na východě země včetně měst Soledar a Bachmut.

Ukrajinská média také dopoledne informovala o ruském raketovém útoku na trh v obci Ševčenkove v Charkovské oblasti, při kterém zemřela šedesátiletá žena a několik dalších civilistů utrpělo zranění, a to včetně třináctileté dívky. Podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova útočilo Rusko pravděpodobně protiletadlovými střelami S-300, které ruská armáda používá k útokům na pozemní cíle.

Rusové za poslední den podnikli 38 vzdušných útoků na Ukrajinu a 73krát pálili ze salvových raketometů, uvádí velení ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajinské vzdušné síly podle něj provedly 17 vzdušných úderů na místa soustředění ruských okupačních sil a tři údery na pozice, kde se nacházejí systémy protivzdušné obrany nepřítele.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že se zhoršuje morálka a psychický stav ruských vojáků. „Mezi vojáky ze 127. samostatné průzkumné brigády, která je dislokovaná v dočasně okupovaném městě Sevastopol, se šíří myšlenka na ukončení války za jakýchkoli podmínek,“ uvádí bez podrobností velení ukrajinských sil. (čtk)

Pondělí, 09:00: Ukrajina posílí jednotky u východoukrajinských měst Bachmut a Soledar, kde se v posledních týdnech odehrávají největší boje mezi silami Kyjeva a Moskvy. Ve videoprojevu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého se situace na frontě v prvním týdnu nového roku výrazně nezměnila. U Bachmutu a Soledaru „pokračují těžké boje“, uvedl Zelenskyj. Frontovou linii podle prezidenta v neděli navštívil velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj, který na místě „zorganizoval kroky nutné k posílení obrany, zejména nasazení dalších jednotek a posílení palby“.

Bachmut a přilehlý Soledar leží na severu Doněcké oblasti, těžké boje v jejich okolí hlásí Kyjev už několik měsíců. Bachmut, kde se ustálila fronta už loni v květnu, je významným dopravním uzlem. Vedou přes něj silnice na Lysyčansk a Severodoněck, Slovjansk, Kramatorsk či Luhansk.

Bachmut i Soledar jsou podle Zelenského zničená. „Jde o jedno z nejkrvavějších míst na frontě,“ uvedl v neděli v pravidelném večerním projevu. „Bachmut se navzdory všemu drží. (…) Soledar se drží,“ řekl Zelenskyj a dodal, že situace na místě je složitá. (čtk)

Neděle, 14:00: Ruské síly v uplynulých 24 hodinách při raketovém úderu zlikvidovaly přes 600 ukrajinských vojáků v Kramatorsku na východě Ukrajiny, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Úder označilo za odvetu za ukrajinský útok na dočasnou základnu ruské armády v ukrajinské Makijivce v noci na Nový rok. Moskva přiznala smrt 89 ruských vojáků v Makijivce, Kyjev tvrdí, že ruských obětí byly stovky. Prohlášení jednotlivých stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

„V reakci na zločinný úder kyjevského režimu, který se odehrál v prvních minutách ledna 2023 a cílil na dočasné základny ruských vojáků v obci Makijivka v Doněcké lidové republice, provedlo vedení sjednoceného uskupení ruských vojsk odvetný úder,“ sdělil mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Rusko pravidelně označuje ukrajinské útoky na ruské síly, které loni v únoru zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, za zločiny nebo i terorismus.

Ukrajina se ruské agresi brání už od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské separatisty, kteří na východní Ukrajině vyhlásili mezinárodně neuznávané lidové republiky: Doněckou a Luhanskou.

Konašenkov v prohlášení dodal, že v Kramatorsku Rusové zasáhli dva objekty, kde byli dočasně ubytovaní ukrajinští vojáci. V jednom z nich podle něj bylo přes 700 Ukrajinců a v druhém přes 600 ukrajinských vojáků. Lokalizovat tyto objekty se podle něj podařilo díky nástrojům ruských rozvědek.

Novoroční ukrajinský útok na ruské vojáky v Makijivce rozhněval proválečné ruské komentátory i některé ruské poslance, kteří kritizovali, že vojáci byli ubytováni ve škole, poblíž které zřejmě byla uskladněna munice. Ta pak při útoku explodovala. Moskva nakonec svedla úmrtí ruských vojáků na to, že vojáci hromadně používali mobilní telefony, čímž na sebe upozornili. (čtk)

Neděle, 10:00: Rusko a Bělorusko zintenzivnily společná vojenská cvičení. Vycházejí při nich ze zkušeností ruských vojsk s boji na Ukrajině a kladou důraz na boj ve městě. Podle agentury Reuters to uvedl televizní kanál běloruského ministerstva obrany. Běloruské ministerstvo obrany již ve čtvrtek sdělilo, že Moskva a Minsk posílily své společné vojenské uskupení v Bělorusku o zbraně, vojáky a specializované vybavení a plánují uspořádat společná letecká cvičení.

„Regionální uskupení (ruské a běloruské) armády cvičí téměř bez přestávky. Intenzita cvičení roste. Cílem je, abychom byli připraveni vzdorovat agresorovi na všech frontách,“ uvedl kanál běloruského ministerstva obrany. Mimořádná pozornost je podle něj věnována boji v zastavěných oblastech tak, aby si vojáci byli schopni poradit se situací, kdy nepřítel zaujme palebné pozice v různých budovách.

Běloruská opozice v sobotu uvedla, že se obává možné mobilizace v Bělorusku na podporu ruské invaze na Ukrajině. Podle bývalého ministra kultury Pavla Latušky, který žije v exilu ve Varšavě a je členem exilové vlády opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, lze také pozorovat, že se ruská vojenská přítomnost v Bělorusku neustále stupňuje.

Bělorusko, nejbližší spojenec Moskvy, se do ruské války proti Ukrajině přímo nezapojilo, nicméně dalo Rusům k dispozici své území a letecké základny. Z běloruského území vedla ruská vojska na počátku invaze loni koncem února ofenzívu ve směru na ukrajinské hlavní město Kyjev.

Zvýšená spolupráce mezi Moskvou a Minskem v poslední době vyvolává obavy, že by ruská armáda mohla využít Bělorusko k novému útoku na Ukrajinu ze severu. (ceskenoviny)

Sobota, 22:00: Rusko se chystá tento měsíc povolat do armády dalšího až půl milionu lidí, sdělil britskému deníku The Guardian zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Na podzim Rusko do bojů na Ukrajině mobilizovalo přibližně 300 000 mužů.

Kyjev se domnívá, že nově mobilizovaní vojáci se na jaře a v létě zapojí do série ofenziv na východní a jižní Ukrajině, uvedl také Skibickyj. Šéf rozvědky Kyrylo Budanov už dříve stanici BBC řekl, že ruské vedení přijalo rozhodnutí začít v lednu s novými odvody, mluvil přitom o datu 5. ledna jako o možném začátku. Skibickyj ale posunul možné ohlášení nové mobilizace na 15. ledna, kdy v Rusku definitivně skončí zimní svátky.

Moskva popírá, že by byla další mobilizační vlna na stole. Ruský prezident Vladimir Putin ale nevydal nařízení, které by podzimní mobilizaci formálně ukončilo. Podle právníků má tak ruské vedení připravenou půdu pro další odvody.

Podle Budanova by druhá mobilizační vlna mohla proběhnout hladčeji než první, poněvadž vojenské správy už mají od podzimu zajetý postup. Pokud by se obavy ukrajinské rozvědky naplnily, Rusko by významně navýšilo počet svých vojáků na Ukrajině. V současnosti na Ukrajině podle ukrajinské vojenské rozvědky bojuje 280.000 ruských vojáků pozemních vojsk.

Podle Skibického Rusku zabere asi dva měsíce, než dá nové jednotky dohromady. Úspěch ruské armády pak bude záviset na tom, jak dobře budou vojáci vycvičeni a jaké budou mít vybavení. (čtk)

Sobota, 14:00: Běloruská opozice se obává možné mobilizace v Bělorusku na podporu ruské invaze na Ukrajině. Německým médiím to podle agentury DPA řekl bývalý ministr kultury Pavel Latuška, který žije v exilu ve Varšavě a je členem exilové vlády opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské.

Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi stačí už jen stisknout na příkaz z Kremlu tlačítko, aby mohl začít mobilizovat. Latuška uvedl s odkazem na zdroje z Minsku, že téměř všichni zaměstnanci běloruského ministerstva vnitra byli požádáni, aby odevzdali své pasy. Tyto informace pocházejí z různých měst v zemi. „To znamená, že tito lidé již nemohou opustit území Běloruska, pokud budou mobilizováni,“ vysvětlil Latuška.

Podle opozičního politika lze také pozorovat, že se ruská vojenská přítomnost v Bělorusku neustále stupňuje. Týká se to jak počtu vojáků tak vojenského vybavení. „Vojenská cvičení ruských ozbrojených sil, včetně cvičení spolupráce mezi ozbrojenými silami Ruska a Běloruska, se konají pravidelně,“ řekl Latuška.

Obavy z aktivního zapojení běloruské armády do ruské útočné války proti Ukrajině se objevují prakticky od začátku ruské invaze do sousední země na konci února 2022. Ruské ozbrojené síly využily území spojeneckého Běloruska jako výchozí bod pro útoky na Ukrajinu. (ceskenoviny)

Pátek, 17:00: Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory příměří, které od pátečního poledne moskevského času (10:00 SEČ) jednostranně vyhlásilo Rusko. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na své reportéry na místě. Poradce ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko po začátku příměří na sociální síti telegram upozornil na ruské ostřelování Kramatorsku nedaleko Bachmutu a později také na ruské ostřelování nemocnice v Doněcké oblasti. Ruská státní televize Rossija-1 spojovaná s prokremelskou propagandou předtím tvrdila, že příměří platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války je Putinem vyhlášené příměří zřejmě jen informační operací s cílem poškodit pověst Ukrajiny.

Jednostranné 36hodinové příměří po dobu pravoslavných Vánoc ve čtvrtek nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Platit má od dnešního poledne moskevského času (10:00 SEČ) do sobotní půlnoci (22:00 SEČ). Podle Kyjeva jde o pokrytectví a skeptičtí jsou ohledně motivů ruského vůdce i západní představitelé. „Dnes v poledne začalo platit příměří podél celé linie dotyku, pokračovat bude do 7. ledna,“ zaznělo ve vysílání ruské televize. Novináři AFP na frontě následně uvedli, že u Bachmutu, epicentru bojů na východní Ukrajině, se po 10:00 SEČ ozvaly výstřely na ukrajinské i ruské straně. Intenzita ostřelování ale podle nich byla menší, než v předchozích dnech.

Navzdory ruskému ujišťování ruské síly dál útočily na Ukrajinu, a to i na civilní cíle, tvrdí Kyjev. Rusové jen nedlouho po deklarovaném začátku příměří podle oznámení Tymošenka z ukrajinské prezidentské kanceláře dvakrát ostřelovali Kramatrosk, přičemž střely zasáhly obytný dům. Odpoledne pak Tymošenko uvedl, že ruské síly zaútočily na rezidenční oblasti ve městě Kurachove, které stejně jako Kramatorsk leží v Doněcké oblasti. Při útocích na Kurachove byla podle něj mimo jiné zasažena nemocnice, kde v tu dobu bylo 21 lidí. Zranění utrpěl jeden zaměstnanec nemocnice, doplnil poradce Zelenského. Brzy ráno kromě toho ruské síly podle ostřelovaly hasičskou stanici v jihoukrajinském Chersonu, uvedl ruskojazyčný server BBC. Tento útok podle Tymošenka způsobil oběti na životech a zranění.

Také Moskva obvinila Ukrajinu z ignorování příměří. Ukrajinské ozbrojené síly podle agentury TASS přesně na úvod jednostranného příměří ostřelovaly východoukrajinský Doněck, který ovládají proruští separatisté. Ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek zpochybnili motivaci, která Rusko k prvnímu podobně plošnému klidu zbraní od začátku války vedla. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ruský krok označil za pokrytecký. Podle Zelenského chce Moskva využít Vánoce jako zástěrku, aby alespoň na chvíli zastavila ukrajinský postup na Donbasu.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková na telegramu Ukrajince varovala, že Rusové mohou plánovat o svátcích na okupovaných územích teroristické útoky. „Vyzývám občany k opatrnosti a pokud je to možné, aby se vyhýbali místům s velkým počtem lidí,“ napsala vicepremiérka. (čtk)

Pátek, 13:00: Ukrajinská společnost Ukrenerho varovala před možnými výpadky proudu kvůli klesajícím teplotám, jež vedou k většímu zatížení energetické sítě. Před potenciálními výpadky varovaly i úřady v Kyjevě, kde teploty v noci dosáhnou minus 11 stupňů Celsia. Ukrajinský energetický sektor se potýká s problémy kvůli ruským útokům na kritickou infrastrukturu. V pátek dopoledne „začala spotřeba na Ukrajině růst kvůli postupnému klesání teplot. Abychom zajistili rovnováhu v energetickém systému, zavedli jsme spotřební limity ve všech oblastech Ukrajiny,“ citovala agentura Unian Ukrenerho.

Správa ukrajinské metropole v očekávání mrazivých teplot připravila pro tamní obyvatele 530 míst, kde si lidé mohou dát horký čaj a nabít si například mobilní zařízení či powerbanky, uvedl na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Další stovku stejných míst otevírají nezávisle na úřadech metropole soukromí provozovatelé, napsal ruskojazyčný server BBC.

Rusko na Ukrajině loni 24. února zahájilo invazi. Od loňského října začalo pravidelně pomocí střel, raket i dronů útočit na energetickou infrastrukturu a ukrajinská města. Kvůli vzdušným útokům se Ukrajinci potýkají s výpadky a odstávkami tepla, elektřiny či vody. (čtk)

Pátek, 09:00: Dočasné příměří v bojích na Ukrajině, které mají ruské jednotky na příkaz prezidenta Vladimira Putina dodržovat od dnešních 10:00 SEČ, je podle amerického Institutu pro studium války (ISW) zřejmě jen informační operací s cílem poškodit pověst Ukrajiny. Kyjev oznámený 36hodinový klid zbraní odmítá, příměří podle něj bude možné jen po stažení ruské armády z ukrajinského území.

ISW uvádí, že Putin se může snažit o příměří s cílem umožnit ruským jednotkám, aby si odpočinuly a obnovily ofenzivu v kritických oblastech fronty. „Taková operace by přinesla nepoměrnou výhodu ruským silám a začala připravovat Ukrajinu o iniciativu,“ píší američtí analytici v hodnocení aktuální situace. Putin podle nich nemůže očekávat, že by Kyjev přistoupil na podmínky nečekaně vyhlášeného příměří, a možná ho oznámil s cílem ukázat Ukrajince jako nepřizpůsobivé a neochotné vyjednávat.

https://www.youtube.com/watch?v=omuNFfbRoN4

ISW poznamenává, že zorganizovat a uvést v život klid zbraní nějaký čas trvá a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě 14. prosince říkal, že Rusko žádné příměří na ortodoxní Vánoce neplánuje. „Datum ruských ortodoxních Vánoc je známé po staletí, a pokud by to Putin s nábožensky motivovaným příměřím myslel vážně, měl více než dost času ho připravit,“ podotýká ISW. Pro ruskou propagandu je Putinovo nábožensky motivované příměří součástí informační operace, v níž je Ukrajina vydávána za někoho, kdo potlačuje věřící, a Putin za opravdového ochránce křesťanské víry.

K dočasnému příměří vyzval v předvečer Vánoc moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, aby se věřící mohli zúčastnit svátečních bohoslužeb. Pravoslavná církev slaví Vánoce 7. ledna podle juliánského kalendáře a bohoslužby se obvykle konají v noci ze 6. na 7. ledna. Šéf Kremlu podle prohlášení své kanceláře reagoval na výzvu patriarchy a nařídil ministrovi obrany, aby zavedl režim příměří podél celé fronty na Ukrajině od dnešních 12:00 (10:00 SEČ) do 24:00 (22:00 SEČ) v sobotu 7. ledna. (čtk)

Čtvrtek, 21:00: Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil ruské armádě 36hodinové příměří, které má v pátek a v sobotu dodržovat na Ukrajině po dobu pravoslavných Vánoc; ke stejnému kroku vybídl Ukrajince. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vzápětí reagoval odmítavě se slovy o ruském pokrytectví.

Putin podle prohlášení své kanceláře reagoval na výzvu moskevského patriarchy Kirilla, který k dočasnému příměří vyzval v předvečer Vánoc, a nařídil režim příměří podél celé linie dotyku na Ukrajině od pátečního poledne moskevského času (10:00 SEČ) do sobotní půlnoci (22:00 SEČ). Pravoslavná církev slaví Vánoce 7. ledna podle juliánského kalendáře a bohoslužby se obvykle konají v noci ze 6. na 7. ledna.

Kyjev na první podobně plošné gesto Moskvy během více než desetiměsíčního konfliktu reagoval zatím zamítavě. „Ruská federace musí opustit okupovaná území - jedině tak bude mít ‚dočasné příměří‘. Pokrytectví si nechte pro sebe,“ napsal na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

https://www.youtube.com/watch?v=cVtQwAnbjG4

Putinovu nabídku označil za „propagandistické gesto a lest“, kterou se Moskva snaží snížit intenzitu bojů a příměří využít k budování opevnění a přeskupení jednotek. Jeho vyjádření nicméně nemusí být konečné oficiální slovo z Kyjeva; Zelenskyj se k možnosti příměří dosud nevyslovil. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Putin se vyhlášením dočasného příměří snaží popadnout dech.

Před ohlášením ruského příměří s Putinem i Zelenským telefonicky hovořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který šéfovi Kremlu řekl, že jednostranný klid zbraní by podpořil úsilí o mír. Erdogan rovněž Putinovi sdělil, že mírové úsilí by kromě příměří podpořila i vize spravedlivého řešení. Zelenskému nabídl, že Ankara je připravena být prostředníkem při jednání o míru.

Putin podle Kremlu v rozhovoru uvedl, že Rusko je otevřeno „serióznímu jednání o Ukrajině“, pokud ovšem Kyjev splní ruské požadavky a uzná připojení čtyř ukrajinských území k Rusku. Ukrajina už dříve upozornila, že na tyto podmínky nepřistoupí. Se Zelenským turecký prezident mluvil také o humanitární a energetické pomoci.

Ukrajině, která se od začátku října potýká s výpadky elektřiny kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu,  slíbily další vojenskou pomoc i humanitární či diplomatickou podporu Německo a Spojené státy. Německá nabídka Marderů a systémů Patriot je pro Berlín zásadním obratem ve vojenské pomoci Ukrajině. Kyjev o Mardery opakovaně žádal, německý kancléř Olaf Scholz ale dosud takové dodávky odmítal.

Washington poskytne Ukrajincům zatím největší balík pomoci. Nejmenované zdroje agentury AP uvedly, že jeho součástí budou desítky ozbrojených pásových vozidel Bradley.

Boje na Ukrajině ve čtvrtek podobně jako v předchozích měsících pokračovaly podle ukrajinského generálního štábu hlavně ve směru na východoukrajinský Bachmut, který je významnou dopravní křižovatkou. Město bylo zničeno z více než 60 procent, prohlásil v ukrajinské televizi gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Velitel ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny (v ruském přepisu Vagnerovy), miliardář Jevgenij Prigožin, propustil na svobodu první skupinu trestanců, kteří válčili půl roku na Ukrajině, načež podle Prigožina dostali milost. Od nynějška tak mají čistý trestný rejstřík, informovala státní agentura RIA Novosti. „První skupina bývalých vězňů, kteří se účastnili speciální vojenské operace jako dobrovolníci ve Wagnerově skupině, ukončila svůj půlroční kontrakt. Všechny záznamy o odsouzení a trestech jim byly vymazány,“ uvedla RIA Novosti. „Svůj kontrakt si odpracovali, se ctí a důstojně. Odpracovali si jej tak, jak málokdo na tomto světě pracuje,“ řekl Prigožin.

Za příklad označil bojovníka s přezdívkou GDR, což za komunismu bývala ruská zkratka pro východní Německo. Dotyčný vězeň podle Prigožina přišel v červenci o život při dobývání ukrajinských pozic u elektrárny ve Vuhledaru v Donbasu na východě Ukrajiny. „Bylo mu dvaapadesát, z toho 30 let si odseděl ve vězení. Zahynul jako hrdina,“ prohlásil miliardář. GDR se podle spolubojovníků raději vyhodil do povětří i s Ukrajinci, než aby upadl do zajetí, a to vše jen den poté, co se dostal na frontu. „Pokud vím, tak sebou vzal (na onen svět) ještě čtyři další lidi, takový to byl krasavec,“ dodal Prigožin.

V první omilostněné skupině jsou dvě desítky bývalých vězňů. Během služby dostávali výplatu a v případě zranění odškodnění. Podle Prigožina jim společnost dala ještě jednu šanci a může být šťastná, že za ni bojovali. Mezi dobrovolníky byli i tací, kterým zbývalo odpykat si už jen pár dní, ale i tak šli bojovat za vlast, tvrdil šéf Wagnerovy skupiny.

V prosinci ruští policisté zadrželi muže podezřelého ze střelby po policistech na předměstí Novošachtinsku na jihozápadě Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev jej označil za zločince. Podle médií šlo o trestance Pavla Nikolina, který byl do Wagnerovy skupiny naverbován ve věznici v Ufě. Podle médií byl odsouzen v roce 2016 za loupež v kanceláři společnosti poskytující půjčky.

Po dopadení Nikolin údajně tvrdil, že ani nevěděl, že překročil ruské hranice, a domníval se, že válčí s Ukrajinci. Novošachtinsk, ve kterém žije asi 100 000 lidí, se nachází asi 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Prigožin tehdy novinářům vyhrožoval trestem za prozrazení tajných informací. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem řekl, že úsilí o mír na Ukrajině by podpořilo jednostranně vyhlášené příměří a také vize spravedlivého řešení. Uvedly to tiskové agentury s odvoláním na kancelář tureckého prezidenta. Erdogan by měl hovořit také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Putin podle Kremlu v rozhovoru s tureckým protějškem zdůraznil „destruktivní roli západních států“, které zásobují Ukrajinu zbraněmi a také ji poskytují informace umožňující zaměřit tyto zbraně na ruské síly. Rusko je podle prezidenta otevřeno „seriózním jednáním o Ukrajině“, pokud ovšem Kyjev splní ruské požadavky a uzná „novou územní realitu“, tedy Putinem ohlášené připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.

Kyjev už 316 dnů nehodlá kapitulovat a ukrajinská protiofenzíva od loňského léta osvobodila asi 40 procent území, které ruská vojska uchvátila po vpádu z loňského 24. února. Ukrajina si klade za válečný cíl vytlačit ruská vojska nejen do pozic před rozpoutáním války, ale obnovit územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014, a té části Donbasu, kterou Rusové posledních osm let ovládali prostřednictvím proruských separatistů.

Jak Kyjev, tak Moskva před několika dny myšlenku příměří po dobu novoročních svátků odmítly. V předvečer pravoslavných Vánoc ale vyzval k příměří moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve. Zastavení palby by podle jeho návrhu mělo platit od pátečního poledne do sobotního poledne, aby se věřící mohli zúčastnit svátečních bohoslužeb. Pravoslavná církev slaví Vánoce 7. ledna podle juliánského kalendáře, bohoslužby se obvykle konají v noci ze 6. na 7. ledna.

„Ruská pravoslavná církev, žehnající militarizaci Ruska a vraždění a genocidě Ukrajinců, není žádná autorita, ale propagandista války, a tak její návrh není ničím jiným než součást propagandy a cynická past,“ zareagoval na patriarchův návrh Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta.

Oba prezidenti podle tureckého komuniké hovořili také o energetice a o obilné dohodě, umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Erdogan ale také Putinovi řekl, že je třeba podniknout konkrétní kroky k vyčištění syrského pohraničí u hranic s Tureckem od kurdských bojovníků, napsala agentura Reuters.

Turecko podobně jako Západ a další země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například OSN zprostředkované dohody o vývozu obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů a snažila se také o zajištění mírových rozhovorů. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Ukrajinské letectvo a pozemní síly za poslední den zasáhly 24 míst soustředění ruských jednotek a odrazily nepřátelské útoky, vedené hlavně ve směru na Bachmut v Donbasu na východě země, tvrdí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení. Současně varoval, že nebezpečí ruských vzdušných útoků trvá po celé Ukrajině.

Ruské síly se podle ukrajinské armády dál snaží útočit právě v okolí už měsíce dobývaného Bachmutu. Útoky u Avdijivky a Kupjanska ale ani nyní neuspěly. Bachmut, o který se vedou boje již několik měsíců, byl zničen z více než 60 procent, prohlásil v ukrajinské televizi gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Ať už nepřítel udělá cokoliv, aby se dostal do města, postoupit se mu nedaří,“ dodal s tím, že Rusové byli znovu vytlačeni do předchozích pozic mimo město, uvízli ve zpustošeném území a utrpěli obrovské ztráty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním projevu zdůraznil, že každý den ruských neúspěchů u Bachmutu a v celém Donbasu představuje významné oslabení Ruska. Současně zdůraznil, že Ukrajina potřebuje od Západu obrněná vozidla a tanky, aby letos ukončila ruskou agresi.

https://www.youtube.com/watch?v=xh34hSZX5lY

U Novopavlivky, Záporoží a Chersonu Rusové pokračují v aktivní obraně a ostřelují pozice ukrajinských vojsk i civilní objekty podél frontové linie. Ukrajinské jednotky odrazily ruské útoky u obcí Stelmachivka a Ploščanka v Luhanské oblasti a Bilohorivka, Soledar, Krasna Hora, Vyjimka, Pidhorodne, Bachmut, Kurdjumivka, Majorsk, Pivnične, Vodjane, Krasnohorivka, Vesele, Marjinka a Pobeda v Doněcké oblasti, uvedlo ukrajinské velení.

Ruské ministerstvo obrany mění podobu každodenních zpráv o situaci na bojišti, aby naplnilo informační prostor zprávami o nepatrných úspěších a odpoutalo pozornost od závažných vojenských neúspěchů, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 08:00: USA uvažují, že Ukrajině dodají americká bojová vozidla pěchoty Bradley, potvrdil podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden. Stroje s výkonným kanónem používá americká armáda pro přepravu vojáků na bojišti od poloviny 80. let. Biden tak ve středu odpověděl kladně na otázku novinářů, zda je možnost poskytnutí obrněných vozidel na stole. V prosinci o ní psala agentura Bloomberg.

Vozidel Bradley má americká armáda má k dispozici tisíce, kolik z nich by USA Ukrajině poskytly, však není jasné. Washington by ale v nejbližších dnech mohl oznámit podrobnosti nového připravovaného balíku vojenské pomoci. O tancích Abrams, o jejichž získání Ukrajina usiluje, se Biden nezmínil, podotkl Reuters. Jak napsal po návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v USA list The Washington Post, o některé pokročilé zbraně Kyjev Bidenovu administrativu žádá zatím marně. Nejmenovaní zástupci amerického ministerstva obrany se podle listu domnívají, že Ukrajina má tanků dostatek a že americké stroje Abrams jsou velmi náročné na údržbu a složité na ovládání.

USA od začátku ruské plnohodnotné invaze Ukrajině podle Reuters poskytly bezpečnostní pomoc už za více než 21 miliard dolarů (474 miliard korun) a postupně jí dodávají čím dál komplexnější zbraně. Na začátku války napadené zemi poslaly protiletadlové střely Stinger, které se odpalují z ramene, nebo protitankové střely Javelin. Později jí dodaly raketomety HIMARS a mobilní raketové systémy země-vzduch NASAMS. Nedávno jí přislíbily také systémy protivzdušné obrany Patriot. (čtk)

Středa, 22:00: Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila od loňského září přes 540 útočných dronů íránské výroby a na 500 ruských řízených střel. Informovalo o tom tiskové středisko ukrajinských ozbrojených sil na platformě telegram. V září ruské invazní jednotky, které na Ukrajinu útočí od loňského února, zahájily údery pomocí bezpilotních letounů Šáhed-136, které využívají styl kamikadze.

Ukrajinská armáda rovněž uvedla, že v prvních dvou hodinách roku 2023 sestřelily ukrajinské síly protivzdušné obrany 84 útočících dronů, což bylo podle ní 100 procent strojů, které v tu chvíli Rusko na Ukrajinu vyslalo. Takového výsledku podle tiskového střediska ukrajinské letectvo dosáhlo vůbec poprvé. Zástupce ukrajinských vzdušných sil se mezitím vyjádřil k článku amerického listu The New York Times (NYT), podle něhož rakety používané k sestřelování dronů jsou výrazně dražší než samotné bezpilotní letouny, což vyvolává otázku, jak dlouho může Ukrajina v tomto úsilí vytrvat.

Šéf ukrajinské poradenské společnosti Molfar Arťom Starosjek podle NYT odhaduje, že použití rakety k sestřelení dronu přijde až sedmkrát dráž než bezpilotní letoun. Konkrétně: íránský dron může stát kolem 20 000 dolarů, zatímco náklady na odpálení jedné z raket typu země-vzduch, které používají Ukrajinci, se mohou pohybovat od 140 000 dolarů za protiletadlové střely ze sovětských dob S-300 až po 500 000 dolarů v případě amerického systému protivzdušné obrany NASAMS, píše list.

„Ovšemže střely, které se používají - NASAMS, IRIS-T, jsou drahé… Budeme je využívat, budeme vysílat na nebe stíhačky, abychom sestřelili šáhedy? Je to drahé, ale budeme. Mluvíme o životě, o záchraně kritické infrastruktury,“ řekl podle ruskojazyčného webu stanice BBC mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat ve vysílání ukrajinské televize. Srovnávání nákladů na rakety a drony označil za nekorektní, jelikož útok bezpilotního letounu s až 40 kilogramy trhaviny může způsobit obrovské škody a zabíjet lidi. Na stejné souvislosti upozornil rovněž Starosjek, podle něhož sestřelení dronu vyjde mnohem levněji než oprava poškozené nebo zničené elektrárny. Dalším faktorem jsou lidské životy. (čtk)

Středa, 21:00: Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov očekává další útoky na ruském území. Naznačil to rozhovoru s americkou stanicí ABC News, aniž by řekl, zda za dosavadními údery v Rusku stál Kyjev. Náčelník vojenské zpravodajské služby rovněž prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin je smrtelně nemocný, má zřejmě rakovinu a pravděpodobně brzy zemře.

„Na tuto otázku vám teď nemohu odpovědět. Až po válce,“ reagoval šéf rozvědky na dotaz reportérky, zda Kyjev stál za nedávným útokem na ruskou vojenskou základnu, která se nachází stovky kilometrů od hranic s Ukrajinou. Budanov prohlásil, že byl za útok rád, a naznačil, že očekává další podobné údery na ruském území.

Rusko 26. prosince informovalo o smrti tří vojáků na letecké základně u Engelsu v Saratovské oblasti, na místo podle něj dopadly části sestřeleného ukrajinského dronu. Kyjev se k zodpovědnosti za podobné útoky na ruském území nehlásí a neučinil tak ani v tomto případě. „Myslíte, že (jich) bude více?“ zeptala se reportérka. „Myslím,“ reagoval Budanov. „Uvnitř Ruska? Hluboko v Rusku?“ pokračovala redaktorka. „Hlouběji a hlouběji,“ řekl šéf ukrajinské rozvědky.

Budanov rovněž uvedl, že při své nedávné návštěvě města Bachmut na Donbasu na východní Ukrajině, kde se odehrávají jedny z nejtěžších bojů současné války, viděl na polích hromady těl mrtvých vojáků. „Jsou tam stovky mrtvých těl, která jen tak hnijí na otevřeném poli. Místy jsou navršena na jiných tělech jako provizorní hradby. Když ruské jednotky na tomto poli útočí, používají těla jako krytí, jako štít,“ řekl šéf ukrajinské rozvědky.

Tématem rozhovoru byl rovněž zdravotní stav ruského prezidenta. Podle Budanova je Putin smrtelně nemocný. „Kdy myslíte, že zemře?“ zeptala se redaktorka. „Myslím, že velmi brzy. Doufám,“ odvětil Budanov, podle něhož má šéf Kremlu zřejmě rakovinu. Tyto informace má podle svých slov ze zdrojů blízkých Kremlu. „Tahle válka by měla skončit dříve, než zemře,“ reagoval na dotaz redaktorky, zda by smrt šéfa Kremlu mohla znamenat konec konfliktu, který Rusko rozpoutalo na Putinův příkaz loni v únoru.

Budanov v interview dále prohlásil, že Ukrajina letos zvítězí. Podle webu ABC News v rozhovoru rovněž avizoval, že Kyjev chystá na jaro zásadní ukrajinský nápor vůči ruským invazním silám, přičemž největší boje se podle něj dají očekávat v březnu. Týkat se mají území od Donbasu po Moskvou anektovaný ukrajinský poloostrov Krym.

„Rusko už není pro svět vojenskou hrozbou,“ řekl Budanov. Ruští vojáci se podle něj omezují jen na obranu okupovaných ukrajinských území a Putinův režim je podle něj „všem pro smích“. „Neměli byste se bát proměny Ruska. Bude jen ku prospěchu světa,“ uvedl. Jediným problémem, který zbývá, je podle Budanova ruský jaderný arzenál a „nekontrolovatelný režim“, což podle něj přiměje svět uvědomit si nutnost „denuklearizace Ruska nebo alespoň mezinárodního dohledu nad jeho jaderným arzenálem“. (ceskenoviny)

Středa, 20:00: Ruské jednotky už neútočí na východoukrajinské město Bachmut stejně zuřivě jako v prosinci. Houževnatý odpor ukrajinských obránců města nutí invazní síly přesunout část své palebné síly do okolních oblastí. S odvoláním na několik ukrajinských velitelů to dnes napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Rusové podle něj přesunuli obrněná vozidla a dělostřeleckou palbu směrem na nedaleký Soledar.

Ačkoli má Bachmut obecně nevelký strategický význam, pro ruskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) soukromou vojenskou skupinu a velitele ruských sil na Ukrajině Sergeje Surovikina je podle WSJ symbolicky důležitý. Rusko se ukrajinské město v Doněcké oblasti, kde před invazí žilo na 70 000 obyvatel, snaží dobýt už zhruba půl roku.

Od podzimu se v Bachmutu a okolí odehrávají jedny z nejtěžších bojů války, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Obě strany tam nasadily obrovské množství vojáků i techniky. Podle britské vojenské rozvědky tam také obě strany zaznamenávají velké ztráty. Obsazení města by podle WSJ mělo pro Moskvu po řadě neúspěchů na bojišti psychologický význam. Britská vojenská rozvědka však tento týden uvedla, že je krajně nepravděpodobné, že by Rusko v nadcházejících týdnech dosáhlo u Bachmutu průlomu.

Bachmut a Soledar jsou součástí stejné fronty a boje se v okolí obou měst přelévaly i dříve. Zmírnění střetů v jedné oblasti tak podle WSJ nemusí svědčit o tom, že by se Rusové zcela vzdali snahy o ovládnutí Bachmutu, ale spíše naznačuje, že tvrdý ukrajinský odpor je tam donutil k přehodnocení svých dobyvačných plánů.

„Mění své pozice směrem k Soledaru. Potřebují jedno malé vítězství, protože nemohou dobýt (Bachmut),“ řekl americkému listu mluvčí 46. výsadkové brigády ukrajinských ozbrojených sil Valerij Jurik. O tom, že Rusko - alespoň prozatím - přesouvá své útoky, jsou přesvědčeni i někteří ukrajinští důstojníci. Invazní síly se podle nich možná snaží v okolí Soledaru otestovat ukrajinskou obranu.

Podle jednoho z velitelů čety poblíž Bachmutu se intenzita ruské palby v posledních dnech snížila zhruba o polovinu a zdá se, že ji Rusové přesměrovávají na Soledar. Podle WSJ se rovněž v jedné z místních nemocnic zpomalil příval zraněných Ukrajinců z Bachmutu.

Mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj ovšem uvedl, že on nezaznamenal výrazné oslabení ruských dělostřeleckých útoků na Bachmut ani přesměrování palby. Za posledních 24 hodin bylo v oblasti 224 dělostřeleckých úderů, uvedl podle The Wall Street Journal.

Ukrajinští vojáci podle Čerevatého navzdory oddechu zůstávají v pohotovosti. „Očekáváme protiútok každou chvíli,“ řekl jeden z ukrajinských důstojníků bojujících u Bachmutu. Velitel zdravotnické jednotky 46. brigády Andrij Žolob poznamenal, že věci se na frontě mění rychle. „Dva nebo tři dny může být klid a pak najednou přijde obrovské bombardování,“ uvedl.

Středa, 10:00: Ruští vojáci stejně jako v závěru minulého roku pokračují v ofenzivních operacích okolo Bachmutu, uvedl v ranním hlášení o situaci na frontě ukrajinský generální štáb. Ruské jednotky podle něj ostřelují i civilní cíle, a to zejména na severu Doněcké oblasti a v jihoukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.

Za posledních 24 hodin vyslalo podle ukrajinského generálního štábu Rusko sedm raket, podniklo 18 vzdušných útoků a přes 85 úderů ze salvových raketometů. Tyto útoky soustředilo „zejména na civilní infrastrukturu měst Kramatarosk v Doněcké oblasti, Záporoží a Cherson. Mezi civilním obyvatelstvem jsou oběti,“ napsalo ukrajinské velení. Varovalo také, že nad celým územím Ukrajiny stále platí nebezpečí vzdušných útoků.

Ofenzivní operace ruská armáda podle Kyjeva dále soustředí na oblast strategicky významného Bachmutu. Jednotky Moskvy se také snaží vylepšit své taktické pozice ve směru na Kupjansk v Luhanské a Lyman a Avdijivku v Doněcké oblasti. Za posledních 24 hodin ukrajinští vojáci odrazili útoky ruských jednotek v okolí Stelmachivky a Bilohorivky v Luhanské oblasti a u Soledaru, Krasne Hory, Bachmutu, Majorsku, Marjinky, Novomychajlivky a dalších obcí v Doněcké oblasti.

O ruské ofenzivě v okolí Bachmutu a Avdijivky a možné snaze o posílení pozic ruské armády na západě Doněcké oblasti píše v analýze také americký Institut pro studium války (ISW). Ruské síly podle něj pokračují v omezených protiútocích podél linie mezi městy Svatove a Kreminna, Ukrajina ostřeluje ruské logistické pozice v Luhanské oblasti. (ceskenoviny)

Středa, 09:00: Rusko dosud oznámilo zničení nebo poškození 35 amerických raketometů HIMARS využívaných Ukrajinou, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Upozornil zároveň, že Kyjev těchto zbraňových systémů k začátku letošního roku obdržel jen dvacet.

Moskva o zničení těchto systémů hovoří pravidelně od loňského léta, kdy Ukrajina obdržela první dodávku od západních spojenců. Naposledy v úterý ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nedaleko Kramatorsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti zničilo několik raketometů HIMARS, spolu s dalším ukrajinským vybavením.

Ruskojazyčný server BBC spočítal, kolikrát se ruské ministerstvo obrany ve svých oficiálních hlášeních zveřejněným na telegramu zmínilo o zásahu raketových systémů HIMARS. Na této sociální síti ohlásilo zničení 24 raketometů, dalších 11 jich ruské síly „zasáhly“ nebo „zdolaly“.

Ukrajina ale dosud od Spojených států obdržela jen 20 raketometů HIMARS. Další mají přijít v tomto roce. Podle amerických představitelů se Rusku nepodařilo zničit ani jeden z raketových systémů. Za stejným tvrzením stojí i ukrajinští činitelé.

List The Washington Post v srpnu uvedl, že ukrajinská armáda používá dřevěné makety raketometů HIMARS, aby na jejich zničení donutila Moskvu plýtvat drahými střelami s plochou dráhou letu.

Díky raketometům HIMARS, které dokážou zasáhnout ruské vojenské cíle na velkou vzdálenost, se Ukrajině podle BBC podařilo zbrzdit ruský postup na východní a jižní Ukrajině včetně osvobození jihoukrajinského města Cherson nebo Charkovské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany s pomocí HIMARS zasáhli Ukrajinci na přelomu roku i Makijivku. Při útoku podle ruských úřadů zahynulo 89 vojáků, podle ukrajinské bilance bylo obětí několik stovek. (čtk)

Středa, 08:00: Ruské ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že v odvetě za novoroční ukrajinský útok na Makijivku, při kterém zemřelo 89 jeho vojáků, podniklo vzdušné údery proti místu „s koncentrací vojenské techniky“ u nádraží v Družkivce. O život podle něho při tom přišlo až 200 členů ukrajinských ozbrojených sil.

Resort obrany v Moskvě také informoval, že v Družkivce v Doněcké oblasti armáda zničila čtyři americké raketomety HIMARS a více než 800 raket. Podle Kyryla Tymošenka, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Rusové v Družkivce zničili zimní stadion, který využíval hokejový klub Donbass. Při útoku také jeden člověk zemřel a další utrpěl zranění.

Moskva v úterý zvýšila počet obětí ukrajinského útoku na Makijivku ze 63 na devětaosmdesát. Útok podle ní umožnili vojáci sami, jelikož porušili zákaz používání mobilních telefonů, a tak na sebe upozornili. Okolnosti této události Rusko vyšetřuje. V Makijivce ve škole, která sloužila jako kasárna, byli umístěni zmobilizovaní ruští vojáci. Jejich zásah rozhněval ruské nacionalisty a některé poslance, zpochybňují vojenskou strategii, jakou tam ruská armáda zaujala, píše agentura Reuters. (čtk)

Úterý, 15:00: Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit, a v letošním roce naopak chystá novou ofenzívu, varuje podle agentury Ukrinform ukrajinská rozvědka. Ruská armáda podle tajné služby může v příštích čtyřech či pěti měsících ztratit dalších 70 tisíc vojáků, na což je ovšem vedení Ruska připraveno. „Rusové se podle hodnocení vojenské rozvědky budou pokoušet pokračovat v útočných operacích. V žádném směru se jim nepodařilo dosáhnout (plánovaných) cílů. Uvědomují si, že prohrávají, ale ukončit válku se nechystají. Posuzujeme hypotézy, zda mohou současně zaútočit ze severu a z východu. Počítáme s tím, naše vojska jsou na to připravena,“ uvedl mluvčí rozvědky.

Rusové se podle něj také budou snažit udržet pozemní spojení s poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014, ale už se jim nepodaří znovu se dostat za Dněpr, aby opět dobyli Cherson, osvobozený ukrajinskou armádou v listopadu. Rusko od vpádu na Ukrajinu na konci loňského února podle odhadu ukrajinského generálního štábu přišlo o téměř 110 000 vojáků. Náčelník ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov nedávno řekl stanici BBC, že ruské vedení přijalo rozhodnutí začít 5. ledna novou vlnu mobilizace, protože ve válce proti Ukrajině pociťuje nedostatek živé síly. „Nevím, zda to oficiálně vyhlásí právě 5. ledna. Ale v plánech mají zapsáno 5. ledna,“ řekl.

https://www.youtube.com/watch?v=OjjzuFWInPQ

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj nedávno časopisu The Economist řekl, že podobně jako za druhé světové války Rusové kdesi cvičí další armádu o 200 000 mužích, aby možná již v lednu, ale spíše na jaře spustili proti Ukrajině novou ofenzívu. Nepochybuje, že se znovu pokusí dobýt Kyjev.

Ukrajina proto naléhá na západní spojence, aby jí poskytli další těžké zbraně, aby ukrajinští vojáci mohli vytlačit ruské jednotky za hranice země. Ukrajinská protiofenzíva podle Zalužného dosud osvobodila asi 40 procent území, kterého se zmocnila ruská vojska po vpádu z 24. února.

Zahraniční analytici, například z polského serveru Defence 24, očekávají spuštění ukrajinské zimní ofenzívy, která opět může být vedena na různých směrech. Je možné, že se zopakuje situace z přelomu léta a podzimu, kdy veškerá pozornost byla upřena na očekávanou ukrajinskou protiofenzívu na jihu země, ale Ukrajinci zaútočili i u Charkova na severovýchodě, kde rychle osvobodili Izjum - a až pak na jihu dobyli Cherson. Nyní se zraky upírají k Melitopolu, jehož případné dobytí by zhoršilo vyhlídky Rusů na udržení Krymu.

Úterý, 14:00: Zářijovou výměnu ruského oligarchy Viktora Medvedčuka za pět velitelů ukrajinského pluku Azov iniciovala Moskva, napsal turecký list Hürriyet. Propuštění, které bylo součástí největší výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou od začátku ruské invaze, se podle listu odehrálo v Turecku za přítomnosti tureckých zpravodajských služeb. „Požadavek vzešel od Rusů, a když Ukrajinci souhlasili, v turecké Ankaře se konala jednání pořádaná Národní zpravodajskou organizací (MIT). Vyjednání nějaký čas trvalo,“ píše turecký list. Rusko nicméně požadovalo, aby pět velitelů pluku Azov zůstalo v Turecku, s čímž Ukrajina souhlasila.

Ruskojazyčný server BBC připomněl, že ukrajinští velitelé podle dostupných informací opravdu v Turecku zůstali a podle dohody mají v jihoevropské zemi strávit zbytek války. Za jejich bezpečí se zaručil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O dalším osudu Medvedčuka zprávy nejsou. V určený den na letišti v Ankaře přistála dvě letadla - jedno z Ruska se zajatými veliteli pluku Azov a druhé z Ukrajiny, ve kterém přiletěl Medvedčuk. Zástupci Moskvy a Kyjeva nastoupili do letadel opačné strany, aby identifikovali zajatce a zkontrolovali jejich zdravotní stav. Následovala výměna, popsal Hürriyet.

https://www.youtube.com/watch?v=ywzIBafzWA4

O nečekané výměně zajatců, při které se na Ukrajinu vrátilo přes 200 lidí a do Ruska bezmála 60, informoval Kyjev loni 22. září. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byly mezi Ukrajinci dvě stovky bojovníků a deset cizinců. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, napsala tehdy Reuters. Ukrajinská tajná služba tehdy zveřejnila video, ze kterého vyplynulo, že tyto zajatce si Rusko a Ukrajina vyměnily v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.

Bojovníci pluku Azov byli jedněmi z těch, kteří loni na jaře při několikaměsíčním obléhání a bombardování bránili jihoukrajinský Mariupol. Ruští vojáci přístav na březích Azovského moře dostali pod kontrolu v květnu. Ukrajinský oligarcha a vůdce proruské strany Medvedčuk je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Loni v únoru, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení, a v dubnu ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. (ceskenoviny)

Úterý, 13:00: Rusko chystá zesílení útoků na Ukrajinu pomocí bezpilotních letounů, uvedl v noci ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj jenom v prvních dvou dnech roku 2023 sestřelila 80 ruských dronů. „Máme informace, že Rusko plánuje dlouhodobý útok pomocí šáhidů,“ řekl Zelenskyj s odkazem na drony íránské výroby, které po útoku na cíl explodují. Cílem Moskvy je podle něj zlomit odpor Ukrajiny a Ukrajince, jejich protivzdušnou obranu a energetický sektor vyčerpat.

Rusko od loňského října začalo pravidelně pomocí střel, raket i dronů útočit na energetickou infrastrukturu a ukrajinská města, kvůli vzdušným útokům se Ukrajinci potýkají s výpadky a odstávkami tepla, elektřiny či vody. Ruské snahy oslabit ukrajinskou protivzdušnou obranu a vyřadit z provozu tamní energetickou infrastrukturu ovšem narážejí na možnosti Ukrajiny drony sestřelit, které ještě podporují dodávky zbraní ze Západu, napsal list The New York Times.

Zatím poslednímu masivnímu vzdušnému útoku čelil Kyjev a jeho okolí v pondělí. Podle ukrajinských vzdušných sil se podařilo sestřelit všech bezmála 40 ruských bezpilotních letounů, ačkoliv vedení metropole i ukrajinská společnost Ukrenerho oznámily škody na energetické síti. (čtk)

Úterý, 10:00: Ukrajinská armáda před několika dny zasáhla soustředění sil nepřítele u vsi Čulakivka v Chersonské oblasti na jihu země, téměř 500 ruských vojáků bylo zraněno či zabito, oznámil ukrajinský generální štáb v ranní svodce situace na bojišti. Informaci nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Útok na ruské síly u Čulakivky se odehrál poslední den loňského roku. Na Nový rok následoval zásah ruské jednotky u vsi Fedorivka, rovněž v Chersonské oblasti, kde jsou ztráty nepřítele stále upřesňovány, uvedl štáb.

Tvrzení Kyjeva o dalších vysokých ruských ztrátách přišlo poté, co ruské ministerstvo obrany v pondělí přiznalo, že v Makijivce u Doněcka na východě Ukrajiny po novoročním útoku ukrajinských sil podniknutém za pomoci raketometů HIMARS přišlo o život 63 ruských vojáků. Zareagovalo tak na tvrzení ukrajinské armády i neoficiální zprávy ze sociálních sítí, že nedělní zásah makijivské školy, kde byli umístěni zmobilizovaní ruští vojáci, si vyžádal stovky mrtvých a raněných. Rusko za uplynulý den přišlo o dalších 750 vojáků a celkové ruské ztráty od začátku války dosáhly 108 190, tvrdí ukrajinské velení.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě upozornil, že zničující ukrajinský zásah v Makijivce vyvolal v ruském informačním prostoru kritiku ruského velení a že ruské ministerstvo obrany se snaží svalit odpovědnost na úřady separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) i samotné mobilizované vojáky. Zástupci DNR totiž v ruských televizích uváděli, že přesný ukrajinský zásah v Makijivce následoval poté, co ruští vojáci porušili bezpečnostní pravidla tím, že si zapnuli mobilní telefony.

Obě strany utrpěly těžké ztráty v bojích o Bachmut na východě Ukrajiny, uvedla britská vojenská rozvědka. Připomněla, že v polovině prosince ruská pěchota - vojáci a žoldnéři z Wagnerovy (Vagnerovy) skupiny - častěji útočila u Bachmutu, ale mnohé z těchto operací nebyly správně připraveny. Za posledních deset dnů Ukrajina k obraně tohoto úseku přisunula značné posily a četnost ruských útoků poklesla. Obě strany utrpěly velké ztráty. „V současnosti se ruské útočné operace v této oblasti vedou jen na úrovni čety či družstva. Je nepravděpodobné, že by Rusko v nejbližších týdnech dosáhlo u Bachmutu významného průlomu,“ usoudil Londýn. (čtk)

Pondělí, 22:00:  Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily 40 procent území, které od loňského února obsadila ruská invazní armáda. Ve svém shrnutí uplynulého roku to na sociálních sítích uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Dále mimo jiné píše, že pyrotechnici napadené země zlikvidovali na 42 000 výbušných předmětů a partnerské země vycvičily přes 20 000 ukrajinských vojáků.

„Několik shrnutí tragického a hrdinského roku 2022. Roku, který navždy změnil nás, naši přítomnost i budoucnost. Roku, který se zapsal do světových dějin. Pod jménem Ukrajiny a jejích ozbrojených sil,“ uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu ve vojenské bilanci loňského roku, v němž Rusko na konci února napadlo jeho vlast a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Zalužnyj se nejprve věnuje osvobozeným regionům a zároveň uvádí, že obráncům se dosud podařilo dobýt zpět 28 procent z celkově Rusy okupovaného ukrajinského území. Podle ruskojazyčného webu stanice BBC tím poukázal na fakt, že Moskva už v roce 2014 anektovala v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský poloostrov Krym.

Šéf ukrajinského generálního štábu také zmiňuje statistiku ruských ztrát, o kterých ukrajinské ozbrojené síly informují denně. Podle nich ruské invazní síly přišly o více než 100 000 vojáků, 3000 tanků, 6000 obrněných vozidel, 2000 dělostřeleckých systémů, 420 salvových raketometů, téměř 300 bojových letadel a 270 vrtulníků. Moskva své celkové ztráty neuvádí a tyto statistiky není možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

Do výcviku ukrajinských vojáků se podle Zalužného zapojilo 17 evropských zemí a dohromady už bylo díky partnerským státům vycvičeno přes 20 000 vojáků. Na 29 000 příslušníků ozbrojených sil obdrželo státní vyznamenání, uvádí dále náčelník generálního štábu, který bez konkrétních údajů také zmiňuje pomoc od západních zemí v podobě zbraní a munice. Do zahraničí podle něj zamířilo na léčení přes 1000 zraněných vojáků. Armáda také loni pomohla z oblastí bojů evakuovat přes 600.000 lidí a dopravit tam a do osvobozených míst přes dva miliony tun humanitární pomoci. (čtk)

Pondělí, 15:00:  V Makijivce u Doněcka na východě Ukrajiny po novoročním útoku ukrajinských sil podniknutém za pomoci raketometů HIMARS přišlo o život 63 ruských vojáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Zareagovalo na tvrzení ukrajinské armády i neoficiální zprávy ze sociálních sítí, že nedělní zásah školy, kde byli umístěni zmobilizovaní ruští vojáci, si vyžádal stovky mrtvých a raněných.

Celkové ruské ztráty od začátku útoku na Ukrajinu loni na konci února dosáhly 107 440 vojáků, 3 031 tanků, 6 093 obrněných vozidel a 1836 dronů, tvrdí ukrajinský generální štáb ve výčtu ruských ztrát, který aktualizuje každý den. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ještě dříve ukrajinská armáda uvedla, že na Nový rok její útok raketomety HIMARS zabil ve městě Makijivka v Doněcké oblasti na 400 ruských vojáků.

https://www.youtube.com/watch?v=zaZ9uc0oi90

Podle ruské verze serveru BBC úřady v Doněcku útok nepřímo potvrdily, ale připustily jen „více než 15 zraněných“. Ruští váleční zpravodajové podle informací ze sociálních sítí hovoří o „několika“ až 70 mrtvých, ale počet obětí se dosud nepodařilo upřesnit. Podobně také na Silvestra ukrajinská armáda tvrdila, že při úderu poblíž města Nova Kachovka v Chersonské oblasti zabila přibližně 200 ruských vojáků, ani tuto informaci se posléze nepodařilo nezávisle ověřit.

Agentura Reuters informovala o novoročním ukrajinském ostřelování města Makijivky (rusky Makejevka) a dalších míst v Doněcké oblasti, jejíž části okupují ruské síly a Moskva ji pokládá za součást svého území. V Makijivce, která leží u Doněcku, podle ní raketomety HIMARS zasáhly školu, která sloužila jako kasárny pro mobilizované ruské vojáky. Podle Reuters při útoku zemřelo „mnoho“ lidí.

O „masivním útoku“ raketomety HIMARS na školu, v níž byli ruští vojáci, informoval na síti telegram podle Reuters také představitel proruských separatistů v Doněcké oblasti Daniil Bezsonov. Podle něj si ostřelování vyžádalo mrtvé a zraněné, bližší údaje ale ani on nesdělil. „Doufám, že viníci, kteří rozhodli o použití tohoto objektu, budou potrestáni,“ uvedl Bezsonov, podle kterého si ruské velení nejspíše stále neuvědomuje, jaké jsou možnosti moderních zbraní v ukrajinských rukou. Varoval také ruské vojáky před používáním mobilních telefonů, protože podle něj osm z deseti zásahů raketami vypuštěnými z raketometů HIMARS lze přičíst právě neopatrnému používání mobilních telefonů, které mohou Ukrajincům prozradit, kde se vojáci nacházejí.

Školu zasáhla raketa HIMARS právě v okamžiku, kdy vojáci usedli ke svátečnímu stolu, uvedl ruský informační kanál Baza působící v aplikaci Telegram a dodal, že počet mrtvých a raněných zatím nelze upřesnit, neoficiálně se hovoří o několika až 70 mrtvých. Ruské ministerstvo obrany se dosud nevyjádřilo.

Někdejší ministr obrany doněckých separatistů Ivan Girkin, který v Rusku nyní patří k nejhlasitějším kritikům vedení války proti Ukrajině, na sociálních sítích psal o „stovkách mrtvých a raněných“ v důsledku výbuchu skladu munice po zásahu školy. Zničena byla podle něj i vojenská technika, zaparkovaná u školy bez jakéhokoliv maskování. „Naši generálové jsou v zásadě nepoučitelní, třebaže po letních pogromech štábů se raději drží dál od vojsk a mimo dolet nepřátelských raket,“ uvedl Girkin - podle agentury Unian v narážce na loňský útok ukrajinského dělostřelectva na ruský štáb v Izjumu v době návštěvy náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova.

Pondělí, 14:00: Bez ohledu na ustavičné vzdušné útoky a teror agresora je většina Ukrajinců nadále proti územním ústupkům Rusku, i kdyby měly vést k ukončení války. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního institutu KMIS, podniknutý minulý měsíc.   

Za nepřípustné pokládá jakékoliv územní ústupky 85 procent dotázaných Ukrajinců. Jen osm procent účastníků usoudilo, že kvůli míru a zachování nezávislosti by se Ukrajina mohla zříct části svého území. Proti ústupkům je drtivá většina dotázaných ve všech regionech, a to i ve východních oblastech země, které válka postihla nejhůře. Průzkum se koná pravidelně od vypuknutí války, ale výsledky se mění jen nepatrně. V květnu bylo proti územním ústupkům 82 procent dotázaných, v září 87 procent, připomněla ruská redakce BBC. (čtk)

Pondělí, 09:00: Ruská armáda v noci na pondělí opět útočila bezpilotními letouny na Kyjev a jeho okolí. Podle starosty Vitalije Klička byl poškozen objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla. Protivzdušná obrana hlásí sestřelení bezmála čtyř desítek cílů. „Rusko vyslalo několik (bezpilotních letounů íránské výroby) Šáhedů. Cílilo na kritickou infrastrukturu,“ napsal na síti Telegram šéf Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba. Podle Klička byl zasažen energetický objekt, v důsledku čehož dochází k nouzovým výpadkům proudu. Bez elektřiny jsou také teplárny. „Zásobování hlavního města vodou pokračuje v běžném režimu,“ dodal starosta.

Vojenská správa v Kyjevě ráno uvedla, že v noci na pondělí bylo nad hlavním městem sestřeleno 22 vzdušných cílů. Trosky jednoho z dronů dopadly na severovýchodní předměstí ukrajinské metropole a podle jejího Klička zranily devatenáctiletého muže. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila po celé Ukrajině 39 íránských dronů Šáhed, dva ruské průzkumné bezpilotní letouny Orlan-10 a jednu raketu Ch-59. Už první noc letošního roku byl v Kyjevě vyhlášen letecký poplach kvůli ruskému ostřelování. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na Nový rok zničila nad Kyjevem přes tři desítky střel.

Výpadky dodávek elektřiny hlásí také ruská Brjanská oblast, která hraničí s Ukrajinou. Podle gubernátora Alexandra Bogomaze ukrajinský bezpilotní letoun poškodil energetický objekt v Klimovském okrese, v důsledku toho v místě nejde proud. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=in6A9C4WRv0

Neděle, 12:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v krátkém novoročním přání lidem ve své zemi řekl, že poznali, kdo je jejich opravdovým přítelem. Ukrajina se už přes deset měsíců s podporou západních zemí, včetně Česka, brání ruské agresi. Podle Zelenského bude rok 2023 rokem vítězství. „Přejete si zázraky? Ukrajinci je dělají už dost dlouho,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na svém oficiálním profilu na telegramu. Zveřejnil v něm fotografii, na níž se s manželkou Olenou drží za ruku před skromně ozdobeným vánočním stromečkem. Oba mají oblečení v tmavě zelené barvě.

„Chcete opravdové přátele? My jsme už s jistotou poznali, kdo jimi je,“ napsal Zelenskyj. V narážce na ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu lidem, kteří touží po světle, připomněl, že „je v každém z nás i bez elektrického proudu“. „Chcete dobrodružství a cestování? Ukrajinci jich nyní mají až moc,“ podotkl Zelenskyj. Kvůli ruské agresi miliony obyvatel Ukrajiny musely opustit své domovy, někteří útočiště našli jinde ve vlasti, mnoho jich ale odešlo do zahraničí.

„Takže dnes to je jen jedno přání. A to se nestane zázrakem, ale naší prací. Bojem. Vzájemnou pomocí. Lidskostí. Všechno nejlepší v novém roce! V roce našeho vítězství!“ napsal také Zelenskyj. (cekenoviny)

Neděle, 08:00: V Kyjevě a okolí byly v noci na neděli slyšet výbuchy a po celé Ukrajině byl opět vyhlášen letecký poplach. Ukrajinská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 45 íránských dronů Šáhed, které Rusko používá ke vzdušným útokům. Jen nad Kyjevem byly zničeny přes tři desítky vzdušných cílů.

Velení ukrajinského letectva ráno oznámilo, že protivzdušná obrana na Ukrajině v posledních hodinách roku 2022 sestřelila 13 dronů íránské výroby. Po půlnoci to bylo dalších 32 strojů. Vojenské správa v Kyjevě podle serveru RBK-Ukrajina uvedla, že nad metropolí bylo v noci na dnešek sestřeleno 32 ruských „vzdušných cílů“. Dříve ukrajinská média informovala, že protivzdušná obrana střílela také na ruské rakety s plochou dráhou letu.

Střepiny jedné zničené střely podle úřadů poškodily osobní vůz v jedné z kyjevských čtvrtí. Kyjevská radnice ráno oznámila, že dopravní podnik v důsledku náletů omezil provoz na jedné z linek metra, neboť na kolejích jednoho otevřeného úseku byly nalezeny předměty podobné úlomkům raket.

Šéf Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba sdělil, že Rusko s pomocí dronů mířilo na objekty energetické infrastruktury. „Předběžně bez obětí. Došlo k poškození infrastruktury. Záchranné složky pracovaly na místech nehody celou noc,“ uvedl na sociální síti telegram.

„Sláva Ukrajině! Sláva hrdinům!“ volali podle agentury Reuters někteří Kyjevané z balkónů, zatímco ječely sirény varující před náletem. Předchozí vzdušný útok na Kyjev podnikli Rusové v poslední den loňského roku. Ukrajinská obrana na přístupech k hlavnímu městu sestřelila sedm střel a jeden dron, dodal RBK-Ukrajina.

Kyjevem při sobotním vzdušném útoku otřásla řada explozí, při nichž zahynul nejméně jeden člověk. Mezi dvacítkou zraněných je i japonský novinář, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ve všech oblastech Ukrajiny byl v sobotu vyhlášen letecký poplach a protivzdušná obrana podle BBC zasahovala v šesti z 24 oblastí země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu řekl, že Ukrajina zvítězí a Rusku, které označil za teroristický stát, nebude odpuštěno. (čtk)

Neděle, 07:00: Nejméně tři zraněné civilisty, včetně tříměsíčního kojence, si vyžádalo ranní ostřelování centra Doněcka ukrajinskou armádou, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na starostu města Oleksije Kulemzina (rusky Alexeje Kulemzina). Doněck je od jara 2014 baštou proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Ukrajina pokládá toto území, které se loni koncem září ruský prezident Vladimir Putin pokusil připojit k Rusku v rámci anexe čtyř ukrajinských oblastí, za okupované.

Ukrajinská armáda podle TASS ostřelovala Doněck ve čtyři hodiny ráno moskevského času (02:00 SEČ) z raketometů, ze kterých vypálila celkem 25 raket.Ty zasáhly mimo jiné krytou tržnici u fotbalového stadionu Donbas. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách prověřit z nezávislých zdrojů.

Doněck podle ruských médií čelí ukrajinskému ostřelování pravidelně, frontová linie není příliš vzdálena od města a ruským vojskům se nedaří vypudit ukrajinské vojáky z dobře opevněných postavení. List Kommersant s odvoláním na ruskou kriminální ústřednu uvedl, že tento pátek při ostřelování Doněcka ukrajinskými děly přišel o život vysoce postavený ruský vojenský vyšetřovatel Jevgenij Rybakov, často vyznamenávaný za své zásluhy, v minulosti byl nasazen v bojových akcích a v protiteroristických operacích na Kavkaze. (čtk)

Sobota, 14:00: Letošní rok byl plný událostí, které budou klíčové pro budoucnost Ruska i světa, řekl v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin. Výjimečně ho nepronesl na pozadí Kremlu, ale během návštěvy vojáků Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu. Podle ruských agentur jde o příslušníky ruských jednotek účastnících se invaze na Ukrajinu.

Putin v projevu řekl, že pravda je na straně Ruska, které „chrání své lidi na svých historických územích“. Ochrana ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny byla pro Putina před více než deseti měsíci záminkou k tomu, aby zahájil válku proti Ukrajině, o níž mluví jako o speciální vojenské operaci. Podle šéfa Kremlu „mnohonárodnostní lid stejně jako ve všech těžkých obdobích ruských dějin prokázal odvahu a důstojnost a slovem i skutkem podporoval obránce vlasti, naše vojáky a důstojníky, všechny účastníky speciální vojenské operace“.

Západ ruský prezident obvinil z toho, že léta ujišťoval Rusko o svých mírových záměrech, ale ve skutečnosti „podporoval neonacisty a připravoval se na agresi“. Západní elity podle něho cynicky využívají Ukrajinu a její obyvatele k tomu, aby oslabily a rozdělily Rusko. „Nikdy jsme nikomu nedovolili, aby to udělal, a nikdy to nedovolíme,“ prohlásil Putin. Kreml označuje vládu v Kyjevě v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským za neonacisty pronásledující ruskojazyčné obyvatelstvo, což ukrajinské vedení popírá.

Agentura Reuters uvádí, že Putinův projev, který trval devět minut a byl za období jeho vlády doposud nejdelší, se nesl v mimořádně bojovném tónu. Západní politici i ukrajinská vláda odmítají vysvětlení Moskvy ohledně začátku války. Putina obviňují z toho, že 24. února proti Ukrajině zahájil neopodstatněnou agresi s cílem zmocnit se ukrajinského území a svrhnout prezidenta Zelenského. (ceskenoviny)

Sobota, 10:00: Ukrajinská armáda při úderu poblíž okupovaného města Nova Kachovka v Chersonské oblasti zabila na 200 ruských vojáků. Dalších více než 100 příslušníků ruských sil bylo zraněno v Moskvou obsazené části Záporožské oblasti. Uvedl to ukrajinský generální štáb ve své ranní svodce. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Dělostřelecký útok se podle generálního štábu odehrál ve čtvrtek v obci Fedorivka v okrese Nova Kachovka. Informace o ztrátách protivníka se dále upřesňují, dodalo velení ukrajinské armády. Při dvou dalších úderech za frontovou linií v Záporožské oblasti činily ztráty Rusů 115 zraněných a pět kusů vojenské techniky. Štáb také sdělil, že ruské síly pokračují v útocích na frontovém úseku u Lymanu a Bachmutu a snaží se zlepšit své taktické postavení u Kupjansku a Avdijivky. Varoval také před možnými novými vzdušnými údery Rusů po celé Ukrajině.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém pravidelném hodnocení bojů na Ukrajině uvedl, že ukrajinská armáda v pátek pokračovala v úderech proti soustředění ruských sil v Luhanské oblasti. Raketomety HIMARS údajně zasáhly ruské základny a opěrné body ve městech Alčevsk, Kadijivka, Brjanka a Hirske.

Podle amerických analytiků Rusové pokračují v útocích na Bachmut. Intenzita jejich útoků se ale oproti posledním dnům snížila, což naznačuje, že ofenziva na tomto úseku fronty by již mohla být za svým kulminačním bodem. (čtk)

Pátek, 18:00: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval členské země aliance, aby zesílily dodávky zbraní Ukrajině. Vojenská podpora země bránící se ozbrojené agresi sousedního Ruska je nejrychlejší cestou k ukončení konfliktu, řekl v rozhovoru s agenturou DPA. „Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru,“ řekl Stoltenberg. Ruský prezident Vladimir Putin musí nabýt přesvědčení, že nedosáhne svého cíle ovládnout Ukrajinu. Pak by mohlo přijít na pořad dne mírové řešení, které by zaručilo přežití Ukrajiny jako nezávislého demokratického státu, dodal Nor.

Ukrajina již dlouho žádá spojence o západní tanky a bojová vozidla pěchoty. Podle ukrajinských zdrojů se vedou jednání o dodávkách německých tanků Leopard 2 a bojových vozidel pěchoty Marder, kancléř Olaf Scholz však nechce vydat svolení, pokud obrněnce neposkytnou i jiní spojenci. Agentura Bloomberg ve čtvrtek uvedla, že Spojené státy zvažují předání amerických bojových vozidel pěchoty Bradley.

https://www.youtube.com/watch?v=zVg-06hKtgU

„Samozřejmě vyzývám spojence, aby dělali více,“ řekl Stoltenberg. „Je v našem bezpečnostním zájmu zajistit, aby Ukrajina zvítězila a Putin nezvítězil,“ dodal s tím, že diskuse by se neměla zužovat pouze na dodávky dalších zbraňových systémů. „Možná ještě důležitější je, aby byl dostatek munice pro všechny systémy, které jsou již k dispozici. Potřeba munice a náhradních dílů je obrovská,“ upozornil.

Generální tajemník NATO také řekl, že považuje nedávné ukrajinské útoky na vojenské cíle v Rusku za zcela legitimní. „Každá země má právo se bránit. Ukrajina také,“ řekl. Oproti tomu Rusko podle něj svými vzdušnými údery na kritickou infrastrukturu Ukrajiny z posledních týdnů „útočí na civilisty“, protože cílem těchto útoků je zbavit ukrajinské obyvatelstvo dodávek elektřiny, tepla a vody.

Stoltenberg to řekl v souvislosti s nedávnými útoky na ruskou vojenskou leteckou základnu Engels, kde jsou umístěny strategické bombardéry, které Rusko používá pro vypouštění střel určených k ničení ukrajinské energetické infrastruktury. Dne 26. prosince zde při útoku bezpilotního letounu zemřeli tři ruští vojáci. „Podporujeme Ukrajinu v právu na sebeobranu,“ řekl Stoltenberg s připomenutím Charty OSN, která takové právo zakládá.

Silná vojenská podpora Ukrajiny ze strany států NATO je citlivá záležitost, protože nelze vyloučit, že by ji Rusko mohlo zneužít jako záminku k útoku na území aliance. NATO by pak muselo reagovat a v krajním případě by konflikt mohl skončit válkou mezi jadernými mocnostmi, připomíná DPA. (čtk)

Pátek, 10:00:  Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pátek  zničila 16 ruských dronů, které útočily na Kyjev. Oznámily to ukrajinské vzdušné síly, které citovala agentura Reuters. Protivzdušný poplach se v ukrajinské metropoli rozezněl kolem 01:00 SEČ.

Gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba uvedl na sociální síti telegram, že Kyjev čelí útoku bezpilotních prostředků. Armádní velitelství v Kyjevě oznámilo, že protivzdušná obrana je aktivní, a vyzvalo obyvatele, aby zůstali v krytech. Kuleba později informoval, že všechny útočící bezpilotní stroje se podařilo zničit. Cílem ruské akce podle něj byla energetická infrastruktura v okolí hlavního města. Podle svědků agentury Reuters byly zhruba 20 kilometrů od Kyjeva slyšet výbuchy a střelba protivzdušných systémů.

https://www.youtube.com/watch?v=CuXVPl9ANp8

Server The Kyiv Independent s odkazem na armádu informuje, že protivzdušná obrana zničila také deset bezpilotních prostředků na východě země - v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti.

Ukrajina čelila masivnímu vzdušnému útoku i ve čtvrtek. Ruské rakety způsobily mrtvé, raněné, výpadky v dodávkách proudu a další hmotné škody. Kyjev tvrdí, že se mu daří podstatnou část raket zneškodňovat protivzdušnými systémy. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Ukrajina ráno oznámila novou vlnu rozsáhlých ruských raketových útoků. V Kyjevě, kde úlomky raket zasáhly obytné domy, jsou podle starosty města Vitalije Klička nejméně tři ranění včetně čtrnáctileté dívky. Lvov na západě Ukrajiny se ocitl z 90 procent bez proudu, oznámil jeho starosta Andrij Sadovyj. Zásah jedné z městských čtvrtí hlásí také Charkov na východě Ukrajiny.

https://www.youtube.com/watch?v=F2vIC7Usuik

Výbuchy zněly ve městech napříč celou Ukrajinou. Z velké části byly podle úřadů důsledkem práce systémů ukrajinské protivzdušné obrany sestřelujících přilétající střely. Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta v příspěvku na twitteru varoval, že na zemi zamířilo přes 120 raket.

V Kyjevě úlomky sestřelených raket poškodily dva obytné domy ve čtvrti v jihovýchodní části města, uvedla podle Reuters správa města. Starosta Kličko v očekávání výpadků proudu vyzval na sociálních sítích obyvatele Kyjeva, aby si nabili telefony a udělali si zásoby vody.

V Charkově na východě Ukrajiny rakety podle prvních informací zasáhly jednu z městských čtvrtí, oznámil starosta města Ihor Terechov na sociální síti Telegram. Informace o případných obětech nebo raněných podle něj zatím nejsou. V Oděse na jihu země zasáhly úlomky rakety obytný dům, informoval ruský servis BBC. V Oděské oblasti stejně jako i jinde byly ohlášeny odstávky elektřiny, jejichž cílem je minimalizovat potenciální škody na energetické infrastruktuře.

Nad ránem se ozvaly sirény varující před vzdušnými útoky jak v metropoli, tak v jižních oblastech kolem Chersonu a Mykolajiva a v západní oblasti Žytomyru. Do osmé hodiny místního času (sedmé hodiny SEČ) byl podle grafiky zveřejněné agenturou Unian letecký poplach rozšířen na celou Ukrajinu.

https://youtube.com/shorts/NY5-W5FAV3s?feature=share

„V hlavním městě byl vyhlášen poplach! Prosím, běžte do krytů!“ napsalo vojenské velení v Kyjevě na sociální síti telegram. Informace o tom, jaké škody mohl výbuch způsobit, zatím nejsou k dispozici.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že se situace na Ukrajině dostala do slepé uličky. Zopakoval tak v zásadě stejné tvrzení, jako v uplynulém dni americký Institut pro studium války (ISW) ohledně situace v Bachmutu; Budanov ho ale rozšířil na celou zemi.

Podle šéfa rozvědky jsou boje na Ukrajině v patové situaci a-  ani Ukrajina ani Rusko nejsou schopné učinit podstatný pokrok. „Situace prostě uvázla, neposouvá se,“ řekl Budanov. Dodal, že Rusko je ve slepé uličce, ale Ukrajina ho „nemůže kompletně porazit ve všech směrech“, zatímco čeká na nové zbraně. (čtk)

Středa, 12:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá ve svém desetibodovém mírovém plánu pro Ukrajinu mimo jiné vyzvat k obnovení bezpečnosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny, ale například i k ochraně ukrajinského životního prostředí. Vyplývá to z přehledu, který zveřejnila agentura Reuters. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že případný plán musí brát v potaz ruské územní zisky během války na Ukrajině.

Podle dřívější zprávy amerického deníku The Wall Street Journal hodlá Zelenskyj plán podrobně představit v únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev bude při případných hovorech s Moskvou nejspíše požadovat zásadní ústupky, jejichž prosazení bude mít o to větší šanci, čím lepší bude ukrajinská pozice na bojišti, podotkl list.

Zelenskyj svůj plán podle agentury Reuters poprvé ohlásil v listopadu na summitu velkých ekonomik G20. V prosinci pak vyzval lídry zemí G7, aby podpořili jeho návrh na uspořádání globálního mírového summitu během zimy, na němž by se probral celý jeho mírový plán nebo i jen jeho některé konkrétní body. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném v pondělí agenturou AP uvedl, že mírový summit by Ukrajina chtěla uspořádat do konce února, nejraději na půdě OSN.

O mírovém plánu podle Reuters Zelenskyj hovořil také při své prosincové návštěvě ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Americký lídr poté novinářům řekl, že má „přesně tu samou vizi“ pro mír jako Zelenskyj. Ukrajinský prezident mluvil o plánu tento týden také po telefonu s indickým premiérem Naréndrou Módím a vyzval ho, aby se Indie zapojila do jeho uskutečnění.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu novinářům řekl, že plán musí brát v potaz ruské územní zisky. „Mírový plán Ukrajiny, který nebere v potaz dnešní realitu - ruská území, připojení čtyř nových regionů k Rusku - nemá šanci na existenci,“ prohlásil podle agentury TASS Peskov. Rusko tvrdí, že ukrajinské oblasti Luhanská, Doněcká, Chersonská a Záporožská se staly součástí Ruska, svět ale tento pokus Moskvy o anektování dalšího ukrajinského území neuznal. Už v roce 2014 Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. „Zatím žádný mírový plán není,“ zdůraznil také Peskov. (ceskenoviny)

Středa, 10:00: Nápor ruské ofenzivy u východoukrajinského města Bachmut se zřejmě blíží vrcholu, po němž začne postupně slábnout. Ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Usuzuje tak mimo jiné z toho, že vysoké ztráty přinutily ruské velení vysílat do útoků menší skupiny.

Ruské síly svádí boje o Bachmut s ukrajinskými obránci již řadu měsíců, přičemž si za tu dobu připsaly jen omezené územní zisky. Město samo je stále pevně v rukou Ukrajinců. Neustálé útoky podle ukrajinských a západních představitelů způsobují ruské straně značné lidské i meteriální ztráty.

Mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj v úterý uvedl, že Rusové v oblasti přestali operovat ve formě rot (30 až 150 vojáků) či praporů (600 až 800 vojáků) a místo toho nyní nasazují družstva o deseti až 15 vojácích. Podobné oslabení útočného potenciálu ruských jednotek pozoroval ISW v srpnu v Chersonské oblasti, z jejíž části na pravém břehu Dněpru se nakonec v listopadu ruská vojska po převzetí iniciativy Ukrajinci stáhla.

„Tempo postupu ruské armády v oblasti Bachmutu v poslední době zpomalilo v důsledku rostoucího nedostatku vojáků i munice,“ uvedli američtí analytici. „Používání skupin o velikosti družstva ruskou armádou je pravděpodobně důsledkem opotřebovávacích bojů a naznačuje degradaci větších vojenských formací,“ dodal institut s tím, že intenzita bojů se pravděpodobně do budoucna sníží, pokud Rusům nedorazí významné posily a zásoby dělostřeleckých granátů.

Ruské síly během úterka pokračovaly v ofenzivě v okolí Bachmutu. Obě strany hlásily prudké boje u Soledaru severně od Bachmutu i na jihu ve vesnici Opytne, kde se podle prokremelských blogerů Rusům podařilo vytlačit Ukrajince z blíže neupřesněného opevněného bodu. (čtk)

Úterý, 22:00: Ruské jednotky při ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny, který minulý měsíc osvobodila ukrajinská armáda, opět zasáhly porodnici. Uvedl to server RBK-Ukrajina s odvoláním na zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka. Ten na sociální síti zveřejnil snímky poškozené budovy, ve které ale podle něj nadále přicházejí na svět děti.

„Rusové ostřelovali porodnické oddělení nemocnice. Ostřelovali místo, kde se dnes narodily dvě děti,“ napsal Tymošenko. Ještě před útokem lékaři stihli dokončit porod dítěte císařským řezem. V nemocnici je nyní pět žen po porodu. „Jako zázrakem nikdo nebyl zraněn,“ dodal.

Cherson, který byl jediným oblastním centrem, které Rusové dokázali dobýt za téměř deset měsíců války proti Ukrajině, je pod palbou prakticky denně od svého osvobození v rámci ukrajinské protiofenzívy. Ta osvobodila přibližně polovinu z území, které Rusové dobyli od vpádu z 24. února. (čtk)

Úterý, 21:00: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.

Moskva už dříve avizovala, že Putin příslušný dekret podepíše tento týden. Nařízení zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“. Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

https://www.youtube.com/watch?v=IyYt9wB8zjQ

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Světový trh s ropou reaguje na Putinův podpis dekretu podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy celkem klidně. „Ropa Brent sice dnes zdražuje, nyní o 1,6 procenta, ale to spíše kvůli uvolňování covidových restrikcí v Číně. Zatím tedy nelze předpokládat, že by ruský krok výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní,“ řekl ČTK Kovanda.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně krok Ruska ovlivní spíše Slovensko, Česko se ke středoevropským státům s výjimkou z unijního embarga připojilo ne tak kvůli ruské ropě, jako spíše kvůli ruským ropným produktům, zejména naftě. „Na tu ale Putin embargo zatím odložil na později. Jde tedy o Putinovu snahu ovlivnit EU nepřímo tím, že nyní bude muset západ více zazásobit východoevropské suchozemské státy,“ dodal.

Putinův krok není podle Kovandy překvapivý, překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo. Strop na ruskou ropu totiž vstoupil v platnost už před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců.

„Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál, i v oblasti dodávek plynu, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko dnes například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal,“ podotkl Kovanda.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak minulý týden uvedl, že Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu ze strany západních zemí snížit těžbu ropy o pět až sedm procent. To by znamenalo o 500 000 až 700 000 barelů denně. (ceskenoviny)

Úterý, 20:00: Maďarsku hrozilo, že bude zataženo do válečného konfliktu, kdyby volby vyhrála opozice. Řekl to premiér Viktor Orbán. Maďarská vláda podle něj podporuje Ukrajinu a má zájem na jejím přežití coby svrchované země. Zároveň má ale zájem na tom, aby Rusko neohrožovalo bezpečnost Evropy a nemá zájem na přerušení všech ekonomických vazeb na Rusko. Orbán to řekl v rozhovoru, který zveřejnil deník Magyar Nemzet.

Maďarský premiér dal také najevo, že ruskou invazi na Ukrajinu nevnímá jako „naši válku“, a proto Budapešť poskytuje Kyjevu pouze humanitární pomoc. „Stojíme na maďarské straně dějin,“ zdůraznil Orbán v rozhovoru, z něhož dnes citovala agentura MTI.

Letošní rok označil za nejnebezpečnější od pádu komunistického režimu v roce 1989. Maďarsku podle něj hrozilo, že bude zataženo do ukrajinského konfliktu, kdyby opoziční levicové strany vyhrály dubnové volby: „Byly bychom v tom až po krk,“ prohlásil Orbán. Zdůraznil, že Maďarsko je jedinou evropskou zemí, které se podařilo udržet se stranou od této války, „protože Maďaři pro to hlasovali“. Dubnové volby opět vyhrála Orbánova strana Fidesz. (čtk)

Úterý, 18:00: Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, pokládaný za věrného spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, před nadcházejícím Novým rokem zveřejnil na sociálních sítích „futuristickou“ prognózu, ve které předpověděl Západu v příštím roce samé problémy a neštěstí, včetně rozpadu Evropské unie, začlenění Česka a dalších středo- a východoevropských zemí do německé „Čtvrté říše“, válčící s Francií. Spojené státy podle něj čeká občanská válka a zvolení miliardáře Elona Muska prezidentem. „Připomeňte mi to za rok,“ zareagoval Musk. Jiní uživatelé na oplátku žertují o konečném zániku Sovětského svazu v podobě rozpadu Ruské federace a zvolení filmové postavy Borata nástupcem Vladimira Putina.

https://www.youtube.com/watch?v=fUGyyVqqb4Y

Medveděv v desetibodové předpovědi přislíbil zvýšení ceny ropy na 150 dolarů (3400 Kč) za barel a ceny plynu na 5000 dolarů (114.000 Kč) za 1000 metrů krychlových. Návrat Británie do Evropské unie. Následný rozpad EU a zánik eura. Obsazení západní Ukrajiny Polskem a Maďarskem. Vytvoření Čtvrté říše na základě Německa a jeho satelitů (Polska, Pobaltí, Česka, Slovenska, Rumunska, Kyjevské republiky a dalších). Válku mezi Francií a Čtvrtou říší. Rozdělení Evropy, včetně nového dělení Polska. Oddělení Severního Irska od Británie a připojení k Irsku. Občanskou válka v USA, oddělení Kalifornie a Texasu jako samostatných států. Vytvoření svazového soustátí Texasu a Mexika. Následné vítězství Elona Muska v prezidentských volbách USA ve státech přidělených po občanské válce republikánům. Přenesení burz a finančních center z USA a Evropy do Asie. Zhroucení stávajícího finančního systému a Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Odmítnutí eura a dolaru jako globálních rezervních měn. Návrat zlatého standardu a přechod k aktivnímu využívání virtuálních měn.

„Vše nejlepší v novém roce, anglosaští přátelé a jejich radostně chrochtající podsvinčátka!“ dodal na závěr. Toto poselství zaznamenala i státní agentura TASS, která ale z citátu vynechala „radostně chrochtající podsvinčátka“.

Medveděv, který je nyní místopředsedou Putinovy bezpečnostní rady, býval ruským prezidentem po čtyři roky mezi lety 2008 až 2012, kdy Putin musel odejít z Kremlu do čela vlády, protože mu tehdejší ústava nedovolovala zastávat tři funkční období v čele státu za sebou. Z někdejšího rádoby liberála v čele světové velmoci se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přeměnil v jednoho z nejvíce bojechtivých jestřábů na ruských sociálních sítích, s apokalyptickými vizemi a titulováním Ukrajinců jako „švábů“; Kyjev označuje Medveděvův jazyk za otevřeně genocidní. Minulý týden uskutečnil vzácnou zahraniční návštěvu a v Číně jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem o zahraniční politice, připomněla agentura Reuters.

„Medveděvovy příspěvky na telegramu si našly nejméně jednoho čtenáře a skutečného obdivovatele: Putina,“ usoudil profesor politologie Vladimir Patuchov, přednášející na londýnské univerzitě UCL. Medveděv svou předpověď uvedl větou, že před Novým rokem se mnozí lidé baví futuristickými hypotézami a soutěží v nejneočekávanějších a dokonce absurdních návrzích, a k tomu také přispěl. (čtk)

Úterý, 09:00: Téměř devět milionů lidí, tedy zhruba čtvrtina populace, zůstává na Ukrajině bez proudu kvůli nedostatku elektřiny a výpadkům v důsledku pokračujících ruských útoků, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přestože výpadky zůstávají, je jich však podle prezidenta nyní méně a bývají kratší. Desítky měst v Luhanské, Doněcké, Charkovské, Chersonské a Záporožské oblasti se za uplynulý den staly terčem ostřelování ruských sil, informoval dnes ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce.

Sergej Kovalenko, šéf společnosti YASNO, která do Kyjeva dodává elektřinu, v noci na úterý uvedl, že i když se situace zlepšuje, výpadky elektřiny budou pokračovat. „Opravy běží, ale nouzové odstávky budou i nadále,“ uvedl Kovalenko na své stránce na facebooku.

Podle ukrajinské armády Rusko ostřelovalo obydlené oblasti podél pravého břehu řeky Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu řekl, že „maximální sílu a koncentraci“ nyní vyžaduje frontová linie v Bachmutu, Kreminně a dalších oblastech Donbasu. Mluvčí generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Štupun v ranní svodce upřesnil, že během uplynulého dne ruské síly provedly dva raketové raketové útoky a 44 útoků z několika raketometů.

Současně jednotky ukrajinských obranných sil odrazily útoky okupantů u Novoselivska a Stelmachivky v Luhanské oblasti a u Dilijivky, Krasnohorivky, Vodjaně, Veselove, Maryinky a Pobedy v Doněcké oblasti. Ve Volyňském, Polském, Siverském a Slobožanském sektoru zůstala situace bez výraznějších změn, nepřítel udržuje vojenskou přítomnost podél státní hranice, nebyly zjištěny žádné známky formování jeho útočných skupin, dodal Štupun. (čtk)

Pondělí, 23:00: Po pádu z okna indického hotelu zemřel v sobotu ruský politik Pavel Antov, který v minulosti kritizoval Ruskem vedenou válku na Ukrajině. Informoval o tom ruský web Meduza či britský bulvární server listu Daily Mail, podle něhož ve čtvrtek v témže hotelu na infarkt zemřel Antovův přítel. Podle médií je to další podezřelé úmrtí některého z vlivných Rusů v letošním roce.

Podle britského listu byl Antov, který býval označován za nejlépe vydělávajícího ruského politika, nalezen mrtvý po „záhadném“ pádu z hotelu ve státě Odiša na východě Indie, kde trávil dovolenou a chystal se oslavit své 66. narozeniny.

Politik, který zbohatl na výrobě uzenin a působil v zákonodárném sboru Vladimirské oblasti, v červnu kritizoval válku na Ukrajině a útoky na Kyjev označil za teror. Podle deníku se kvůli komentáři dostal pod velký tlak, a proto ho odvolal a omluvil se. Zdůraznil, že vždy podporoval prezidenta Vladimira Putina a že sdílí i cíle vojenské operace na Ukrajině.

Podle ruských diplomatů Antov vypadl z okna, podle indických médií skočil ze střechy hotelu a skončil před ním v kaluži krve. Jeho indický průvodce s ním spěchal do nemocnice, kde byl ale prohlášen za mrtvého. Ruský generální konzul v Kalkatě agentuře RIA Novosti řekl, že policie státu Odiša neshledala na úmrtí dvou Rusů v Indii nic podezřelého. Vyšetřování případu je podle něj již uzavřeno. (čtk)

Pondělí, 22:00: Ukrajina by chtěla uspořádat do konce února příštího roku mírový summit, nejlépe na půdě OSN. Agentuře AP to řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Prostředníkem na jednáních, která by se měla uskutečnit v době prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres. Rusko by se podle Kuleby ale summitu mohlo zúčastnit jen v případě, pokud by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům.

Kuleba agentuře AP řekl, že je „naprosto spokojen“ s výsledky nedávné návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Spojených státech. USA tehdy Ukrajincům slíbily mimo jiné dodání amerického systému protivzdušné obrany Patriot. Šéf ukrajinské diplomacie nyní prozradil, že americká vláda připravila speciální plán, jak systém v zemi zprovoznit za méně než šest měsíců. Běžně přitom jen výcvik trvá až jeden rok.

Ukrajina podle Kuleby udělá všechno pro to, aby válku v roce 2023 vyhrála. Doplnil, že diplomacie hraje vždy důležitou roli. „Každá válka končí diplomatickým způsobem,“ řekl. „Každá válka končí v důsledku akcí podniknutých na bojišti a u jednacího stolu,“ dodal.

Ukrajinská vláda by mírový summit ráda uspořádala do konce února. „OSN by mohla být nejlepším místem pro jeho uspořádání, protože tady nejde o projev laskavosti vůči určité zemi,“ uvedl Kuleba. „Je to opravdu o tom přivést k jednání všechny,“ dodal. Na dotaz, jestli bude na summit pozváno Rusko, řekl, že nejprve bude muset být tato země mimo jiné stíhána u mezinárodního soudu za válečné zločiny, které má na svědomí. O roli Guterrese řekl: „Prokázal se jako velmi schopný mediátor a vyjednavač, a co je nejdůležitější, jako zásadový a čestný muž. Takže bychom uvítali jeho aktivní účast.“

Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem. (ceskenoviny)

Pondělí, 19:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počítá s tím, že Indie se zapojí do realizace ukrajinského plánu na ukončení války s Ruskem. Oznámil to v prohlášení zveřejněném na twitteru po telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím. V příspěvku odkazoval na dříve ohlášený „mírový vzorec“, který obsahuje i podmínku stažení všech ruských jednotek z Ukrajiny. Módí v telefonátu vyjádřil podporu jakýmkoliv mírovým snahám.

„Měl jsem telefonát s premiérem Indie Naréndrou Módím a popřál jsem mu úspěšné předsednictví (ve skupině velkých ekonomik) G20. Byla to tato platforma, na níž jsem oznámil mírový vzorec a nyní spoléhám na účast Indie při jeho implementaci,“ napsal ukrajinský prezident. Úřad indického premiéra k rozhovoru uvedl, že Módí zopakoval svoji výzvu k okamžitému zastavení bojů. Obě strany by se podle něj měly vrátit k dialogu a diplomacii, aby nalezly trvalé řešení sporů.

Zelenskyj minulý měsíc v projevu k summitu G20 představil sadu návrhů, která by podle něj mohla přinést konec války spuštěné únorovou ruskou invazí na Ukrajinu. Plán obsahuje požadavky týkající se jaderné bezpečnosti, energetiky, válečných zajatců nebo obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Podle páteční zprávy deníku The Wall Street Journal Kyjev na plánu dále pracuje a výsledek chce veřejně představit v únoru.

Indie patří mezi země, které Rusko po letošním napadení Ukrajiny neodsoudily. Dillí nadále Moskvu bere jako strategického partnera, například pokud jde o dovoz ropy. V poslední době ale vzkazuje Moskvě, že nepovažuje dnešní dobu za vhodnou k vedení války. (čtk)

Pondělí, 15:00: Ruská tajná služba FSB tvrdí, že ruské bezpečnostní složky v neděli zabily skupinu ukrajinských sabotérů, kteří se pokoušeli dostat do Ruska. Podle pondělního prohlášení, které zveřejnily ruské tiskové agentury, čtveřice zemřela na hranicích Ukrajiny s ruskou Brjanskou oblastí. „V důsledku střetu z 25. prosince 2022 byli zlikvidováni čtyři sabotéři, kteří se pokusili proniknout na území Brjanské oblasti z Ukrajiny,“ píše se v prohlášení FSB.

Zároveň bylo zveřejněno video, které ukazuje čtyři zakrvavená těla ve vojenských uniformách se zbraněmi. Podle ruského prohlášení měli údajní záškodníci kromě střelných zbraní také podomácku vyrobené bomby a chystali se „spáchat činy terorismu a sabotáže“.

Ukrajina se ihned k věci nevyjádřila. Agentura AFP napsala, že nedokázala ruská tvrzení ověřit. Zároveň připomenula, že Rusko od svého vojenského útoku na Ukrajinu zažívá sérii výbuchů a dalších incidentů, které Moskva připisuje Ukrajincům. V Brjansku například v dubnu hořel sklad paliv, kde měli naftu i ruští vojáci. (čtk)

Pondělí, 13:00: Ukrajina v pondělí požádá o vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN, uvedl podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Kyjev tak reaguje na nejnovější protizápadní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který jimi chtěl ospravedlnit už deset měsíců trvající ruskou válku proti Ukrajině.

„Oficiálně vyjádříme svůj postoj. Máme velmi jednoduchou otázku: má Rusko právo zůstat stálým členem Rady bezpečnosti OSN a být v OSN?“ uvedl v neděli v televizi ukrajinský ministr zahraničí. „Máme přesvědčivou a odůvodněnou odpověď: ne, nemá,“ dodal. Ruský prezident Vladimir Putin v neděli obvinil Západ, že se snaží pomocí ukrajinské krize rozdělit Rusko. Uvedl také, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do konfliktu na Ukrajině, Kyjev a jeho západní spojenci podle něj ale rozhovory odmítají. (čtk)

Pondělí, 12:00: Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků. Podle ruských tiskových agentur to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika podle ministerstva poškozeno nebyla. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na letecké základně Engels, která je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Kyjev se k útoku nepřihlásil, mluvčí ukrajinského letectva nicméně uvedl, že jde o důsledek ruské agrese vůči Ukrajině.

„Dne 26. prosince zhruba v 1:35 moskevského času (v neděli 23:35 SEČ) byl v malé výšce sestřelen ukrajinský bezpilotní letoun, když se blížil k vojenské základně Engels v Saratovské oblasti,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. „Následkem pádu vraku dronu byli smrtelně zraněni tři ruští příslušníci technického personálu, kteří byli na letišti,“ dodalo ministerstvo.

Agentura TASS událost interpretuje tak, že systémy protivzdušné obrany ruských leteckých sil zabránily útoku ukrajinského dronu na vojenské letiště. Agentura AP uvedla, že incident vyvolává otázky o účinnosti ruské protiletecké obrany, když jsou nepřátelské drony schopné doletět tak daleko do nitra země. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:00: Ruské systémy protivzdušné obrany Iskander, které Rusko rozmístilo v Bělorusku, jsou plně připraveny k provádění zamýšlených úkolů. Podle agentury Reuters to v neděli řekl vysoce postavený představitel běloruského ministerstva obrany. „Naši vojáci a posádky zcela dokončili svůj výcvik ve společných bojových výcvikových centrech ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky,“ uvedl ve videu na telegramu šéf ideologického oddělení ministerstva Leonid Kasinskyj.

„Tyto typy zbraní jsou dnes v bojové pohotovosti a jsou plně připraveny provádět úkoly se zamýšleným účelem,“ dodal činitel. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Minsk čelí zvýšenému tlaku ze strany Moskvy, aby se zapojil do ruské invaze na Ukrajinu. Není jasné, kolik systémů Iskander, které jsou schopny nést jaderné hlavice, bylo v Bělorusku rozmístěno. Jejich rozmístění v Bělorusku oznámil ruský prezident Vladimir Putin v červnu.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko už před týdnem na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Putinem oznámil, že Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. (čtk)

Neděle, 12:00: Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zemřelo v sobotu 13 lidí a dalších 64 osob utrpělo zranění, tři lidé zemřeli týž den při odstraňování min v Chersonské oblasti. Oznámil to šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč na sociální síti Telegram. Dříve média informovala o deseti obětech ostřelování.

Tři pracovníci ukrajinské záchranné služby, v níž jsou mimo jiné hasiči a zdravotníci, byli z Žytomyrské oblasti a do Chersonské oblasti vysláni, aby odstranili miny „z území osvobozeného od nepřítele“. Podle ukrajinských úřadů je zabila ruská mina.

V sobotu při ruském ostřelování města Cherson zemřelo 13 lidí a dalších šest desítek bylo zraněno. Podle zástupců chersonské oblasti útoky mířily na centrum města, zničily několik budov a jedna z ruských raket dopadla poblíž supermarketu. Šéf Moskvou dosazené okupační správy Chersonské oblasti, kterou Rusko stále zčásti kontroluje, z ostřelování obvinil ukrajinskou armádu a označil jej za provokaci, která má svalit vinu na ruské ozbrojené síly.

Ukrajinské armádě se podařilo osvobodit část Chersonské oblasti, včetně Chersonu, v listopadu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy uvedl, že ruská vojska položila na území, odkud odcházela, velký počet min a dalších výbušných zařízení.

Podle ukrajinských úřadů tuto taktiku ruská armáda použila i v dalších oblastech, které musela opustit. Na začátku tohoto měsíce americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo odhad, podle něhož bude nutné kvůli možné přítomnosti min zkontrolovat zhruba čtvrtinu ukrajinského území - na 160.000 kilometrů čtverečních. To je asi dvojnásobek rozlohy České republiky. Podle americké diplomacie tak půjde o jednu z největších akcí tohoto druhu od druhé světové války. (čtk)

Neděle, 10:00: Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Západ, že se snaží pomocí ukrajinské krize rozdělit Rusko. Uvedl také, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do konfliktu na Ukrajině, Kyjev a jeho západní spojenci prý ale rozhovory odmítají. „Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými stranami o přijatelných řešeních, ale je to na nich. My nejsme ti, kdo rozhovory odmítají,“ prohlásil Putin v rozhovoru v programu nazvaném „Moskva. Kreml. Putin“ v ruské státní televizi Rossija 1.

„Domnívám se, že postupujeme správně, bráníme naše národní zájmy, zájmy našich občanů, našich lidí. Nemáme na vybranou, musíme naše občany chránit,“ dodal Putin, podle nějž se „Rusko vždy snažilo všechny spory řešit mírovou cestou“.

Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, která rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, uvedla agentura Reuters. Moskva válku na Ukrajině nazývá speciální operací, jejímž cílem je podle ní demilitarizace a „denacifikace“ sousední země a zajištění bezpečnosti Ruska před údajnou rozpínavostí NATO.

Kreml zdůrazňuje, že bude bojovat, dokud svých cílů na Ukrajině nedosáhne. Cílem Kyjeva je osvobodit celé ukrajinské území, včetně Krymu, anektovaného Ruskem na jaře 2014, a Donbasu, kde Rusko od jara 2014 podporovalo proruské síly proti vládě v Kyjevě.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na Putinovy výroky uvedl, že ruský prezident se musí vrátit do reality a přiznat, že je to Rusko, kdo odmítá jednání. „Rusko jednostranně napadlo Ukrajinu a zabíjí její občany. Rusko nechce jednání, ale snaží se vyhnout odpovědnosti,“ napsal Podoljak na twitteru.

Putin uvedl, že Rusko se v ukrajinské krizi „nemohlo chovat tak cynicky jako Západ“. „Nemohli jsme! Máme jinou filozofii, jiný postoj k životu a k lidem,“ řekl. Po neúspěších na bojišti se ruské síly v poslední době soustředí na raketové a dělostřelecké útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu. „Geopolitičtí oponenti chtějí Rusko roztrhnout prostřednictvím ukrajinské krize, zatímco cílem Moskvy je sjednotit ruský lid,“ prohlásil také Putin.

Pátek, 23:30:  Nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina se před ním snaží tajit nepříjemné zprávy o průběhu bojů na Ukrajině, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Putin, je tak podle amerického listu, který se odvolává na rozhovory s ruskými představiteli blízkými Kremlu, v izolaci a nemá nutně přehled o reálné situaci, přestože je nejvyšší velitel ruských ozbrojených sil.

„Lidé kolem Putina chrání sami sebe. Mají v sobě zakořeněný pocit, že by prezidenta neměli rozčilovat,“ sdělila Jekatěrina Vinokurovová, která působila v Putinově radě pro rozvoj občanské společnosti, než ji prezident letos v listopadu odvolal.  Putin během 22 let působení ve vrcholné politice kolem sebe vybudoval systém lidí, kteří mu zamlčují nepříjemná data, tvrdí zdroje WSJ. Putin tak například není schopen nebo nechce uvěřit, že Ukrajina by se mohla ruské armádě úspěšně ubránit.

Šéf Kremlu každé ráno v sedm hodin dostává psané hlášení o vývoji války. Informace v tomto dokumentu jsou přitom pečlivě podány tak, aby vynikly úspěchy a zapadly přešlapy ruských sil, zjistil americký deník od bývalých ruských zpravodajských důstojníků a dalších ruských činitelů. Putin dlouho odmítal používat internet, protože se obával, že ho někdo může pomocí digitálních nástrojů sledovat, což ho činí na hlášeních sestavovaných jeho podobně smýšlejícími poradci závislejším.

https://www.youtube.com/watch?v=stTgvqF7zxY

Někdy ale trvá i několik dní, než se na Putinův stůl dostanou zprávy o vývoji na bojišti, takže do té doby zastarají, uvedli podle WSJ lidé obeznámení se situací. Frontoví velitelé podle zdrojů deníku totiž podávají hlášení ruské tajné službě FSB, která je zpracovává a předává tajemníkovi ruské bezpečnostní rady Nikolaji Patruševovi - a až ten je předává Putinovi. Právě radikálně naladěný Patrušev pomohl podle WSJ Putina přesvědčit k napadení Ukrajiny.

Skutečnost, že Putin nemá realistickou představu o situaci na Ukrajině, se podle amerického listu propsala do celého průběhu ruské invaze, a měla například vliv i na nedávné ústupy ruské armády na severovýchodě a jihu napadené země. Když ruští vojáci prohrávali v září bitvu o Lyman na východní Ukrajině, sám Putin podle deníku přes zašifrovanou linku z Moskvy zakázal ústup. Jenže špatně vybavení ruští vojáci se ocitli v ukrajinském obklíčení.

Putin tehdy šel proti vlastním generálům, podotkl deník. Ruský prezident, který nikdy sám nesloužil v armádě, je totiž natolik ostražitý vůči struktuře velitelů, že sám vydává rozkazy vojskům v první linii. (ceskenoviny)

Pátek, 22:00: Kvůli nedostatku elektřiny v síti přestaly v Kyjevě jezdit tramvaje a trolejbusy. Na všech linkách je nahradily autobusy, uvedl na sociálních sítích starosta města Vitalij Kličko. V podmínkách neustálých výpadků proudu žijí obyvatelé obcí okolní Kyjevské oblasti. V Borodjance šel lidem od soboty do úterý proud jen na půl hodiny nebo na hodinu denně, napsala v reportáži ruská redakce BBC s odvoláním na místní obyvatelku.

Vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu začala letos v únoru, zažívají mnozí Ukrajinci už druhou velmi těžkou zimu. Situace je složitá v Kyjevské oblasti, která se ještě nevzpamatovala z následků jarní okupace ruskou armádou, podotkla ruská redakce BBC.

Byt v Borodjance, kde žije Lesja Rusnaková s manželem a dětmi, by radiátory stejně nevytopily. Ty totiž popraskaly už začátkem jara, když v nich zamrzla voda. Rodina se tak musí spoléhat jenom na troubu a přímotopy. Když proud nejde, tak teplota v dětském pokoji klesá až k sedmi stupňům Celsia.

Lesja ale říká, že je šťastná. V rodině jsou všichni živí a zdraví a ona sama má práci učitelky. Těší se na oslavy konce roku a myslí si, že je potřeba „to ještě chvíli vydržet“. Absence proudu jí připomíná období, kdy na jaře Borodjanku okupovali Rusové a kdy rodina jedla skoro pořád jen brambory. „Dřív bylo potřeba prostě přežít, teď by se člověku chtělo žít,“ uzavírá Lesja.

V Kyjevě stačí množství elektřiny jen na pokrytí asi poloviny potřeb města, uvedla agentura Unian. Většina Kyjevanů je podle ní kvůli poškození rozvodné soustavy po řadě ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu bez proudu.

Přepravu na 38 trolejbusových a 17 tramvajových linkách v hlavním městě zajišťuje nově 222 autobusů, upřesnil Kličko. Metro v Kyjevě funguje jako obvykle, uzavřeny jsou dočasně jen dvě z 52 stanic. Agentura Unian připomněla, že teprve tento týden se otevřely dvě stanice v centru města, Chreščatyk a Majdan Nezaležnosti, které byly pro cestující uzavřeny od ruského vpádu na Ukrajinu. Druhá jmenovaná stanice sloužila jako prostor pro rozličné události, tiskovými konferencemi prezidenta Volodymyra Zelenského počínaje a národním kolem hudební soutěže Eurovize konče. (čtk)

Pátek, 15:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu se svým týmem pracuje na mírovém plánu, který chce představit v nadcházejícím únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. S odvoláním na evropské a ukrajinské zdroje to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), který zároveň poznamenal, že pro Kyjev a Moskvu je v současnosti prioritou v bojích pokračovat.

Zelenskyj podle zdrojů listu momentálně zdokonaluje desetibodový plán. Podrobnosti o zmíněných deseti bodech WSJ nezmiňuje. Představitelé Spojených států, Ukrajiny a NATO uvedli, že vyjednávací pozice Kyjeva při případných hovorech - kde bude nejspíš Ukrajina od Moskvy požadovat zásadní ústupky - bude záviset na jeho pozici na bojišti. Ukrajina se proto připravuje na potenciální mírová jednání vojenskými úspěchy.

https://www.youtube.com/watch?v=Jf0Cea-yNGo

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po dotazech novinářů řekl, že Moskva o údajném desetibodovém plánu nic neví. Evropští diplomaté odhadují, že ruský prezident Vladimir Putin chce na Ukrajině mezi únorem a dubnem nadcházejícího roku spustit novou ofenzivu. O mírové rozhovory proto nebude mít zájem, dokud se nepokusí o další vlnu útoků a neuvidí její výsledky, píše WSJ.

Putin nicméně ruské válečné úsilí ve čtvrtek odmítl. „Naším cílem je naopak válku ukončit,“ řekl novinářům. O den dříve ale ruským vojákům slíbil, že jejich vyzbrojování a zásobování nebude mít do budoucna žádné finanční omezení.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo z jihu, východu a severu letos 24. února. Ruské jednotky se od té doby musely stáhnout nejprve ze severu, ze směru na Kyjev, a následně po zahájení ukrajinské protiofenzivy letos v létě i z Charkovské oblasti nebo jihoukrajinského Chersonu. Největší pozemní boje se nyní odehrávají okolo Bachmutu na severu Doněcké oblasti.

Mírová jednání mezi oběma zeměmi uvázla na mrtvém bodě letos na jaře. Kyjev v minulosti opakovaně trval na tom, že rozhovory podmíní obnovením své územní celistvosti. Moskva naopak před zimou zahájila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v listopadu uvedla, že utrpení Ukrajinců skončí, pokud Zelenskyj přistoupí na její požadavky. (ceskenoviny)

Pátek, 13:00: Nejméně dva lidé přišli o život při ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny z ruských raketometů, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na tamní radnici a oblastní prokuraturu. Ta ostřelování vyšetřuje jako válečný zločin. Palba poškodila také obytné domy a kritickou infrastrukturu. Ukrajinská armáda osvobodila Cherson minulý měsíc, a od té doby je prakticky ustavičně pod palbou. Cherson byl jediným oblastním střediskem, kterého se ruská vojska dokázala zmocnit během války proti sousední zemi, trvající již deset měsíců.

Ukrajinské jednotky během uplynulého dne odrazily útok ruských sil v Sumské oblasti, kde se nebojovalo od jara letošního roku. S odkazem na ukrajinský generální štáb to napsal ruskojazyčný server BBC. Boje se podle ukrajinského velení odehrávají u vesnice Vysoke na východě Sumské oblasti, nedaleko hranic s ruskou Belgorodskou oblastí. Ukrajinci a Rusové na obou stranách hranice se navzájem obviňují z ostřelování, armádní jednotky se tam ale neúčastnily operací od jarního stažení ruských vojáků ze severu Ukrajiny - Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti.

https://www.youtube.com/watch?v=bd76Rv-NV-U

BBC podotýká, že ukrajinský generální štáb situaci v Sumské oblasti podrobněji nevysvětluje. Oblastní úřady o bojích neinformovaly.

Situace na frontě se jinak od čtvrtka příliš nezměnila. Rusové se dál snaží postoupit na Bachmut, v okolí Doněcku a podél linie měst Svatove a Kreminna na severu Luhanské oblasti.

V Kyjevě byl opět vyhlášen letecký poplach. Rusko od 10. října podniká rozsáhlé útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, které mají Kyjev přimět k jednáním s Moskvou a přijetí ruských požadavků.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vysvětlil čtvrteční vyjádření prezidenta Vladimira Putina ohledně ruské tužby brzy ukončit válku na Ukrajině slovy, že „jde o brzké ukončení speciální vojenské operace cestou dosažení cílů, které si Rusko klade“.

Speciální vojenská operace je výraz, který Kreml používá pro válku proti sousední zemi, ale západní i ruské pozorovatele zaujalo, že Putin ve čtvrtek použil výraz „válka“. Opoziční politici usoudili, že za to by úřady měly Putina hnát k odpovědnosti stejně jako jiné Rusy, kterým za odchylku od oficiální linie hrozí pokuty či vězení. „Naším cílem není roztáčet setrvačník konfliktu, ale naopak tuto válku ukončit. Usilujeme o to a budeme v tom pokračovat,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.

Ruský prezident ovšem dříve hovořil i o tom, že Rusko bylo „donuceno“ ke vpádu do sousední země. Kyjev a Západ naopak označují ruskou invazi, nařízenou Putinem, za ničím nevyprovokovanou agresi. (čtk)

Pátek, 11:00: V centru okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny vybuchl automobil používaný ruskými okupanty, oznámila ukrajinská média s odvoláním na starostu Ivana Fedorova. Výbuch si vyžádal dva zraněné, uvedl Vladimir Rogov z Ruskem dosazené oblastní správy. „Velký výbuch v centru Melitopolu. Podle očitých svědků vyletěl do povětří automobil používaný Rusy. Informace o stavu cestujících se upřesňuje,“ sdělil Fedorov na sociální síti.

„V důsledku výbuchu auta v centru Melitopolu utrpěli dva lidé zranění,“ řekl ruským novinářům Rogov, kterého ukrajinská média označují za „gauleitera“. Tento titul v nacistickém Německu označoval stranického náčelníka daného území. V okupovaných městech na jihu Ukrajiny čas od času dochází k atentátům na ruské představitele a místní kolaboranty. Útoky bývají připisovány ukrajinskému odboji, anebo akcím speciálních sil. (čtk)

Čtvrtek, 15:00: Při ostřelování ukrajinského Doněcku byl v noci na čtvrtek zraněn bývalý šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který je bezpečnostním poradcem Kremlu. V zasaženém hotelu byl ve stejnou chvíli i proruský premiér Doněcké lidové republiky Vitalij Chocenko. Při útoku zemřel jeden člověk, uvedla agentura TASS.

„Bohužel byl zabit jeden z našich spolubojovníků, voják speciálních jednotek, několik jich bylo zraněno,“ řekl poslanec ruské Státní dumy Alexej Žuravlev. Rogozina podle něj zranila střepina na zádech. Ruské provládní zdroje připisují útok ukrajinským ozbrojeným silám. Podle prohlášení Rogozinových spolupracovníků byl úder „zjevně záměrný“ a provedený dělostřeleckým systémem francouzské výroby Caesar. Zasažený areál, ve kterém Rogozin podle médií oslavoval 59. narozeniny, leží na jižním okraji Doněcku, asi 20 kilometrů od frontové linie, píše ruskojazyčný server stanice BBC. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Po celém Mariupolu ruští dělníci bourají vybombardované budovy rychlostí nejméně jedné za den a mrtvá těla odvážejí společně s troskami. Širokými ulicemi projíždějí ruské vojenské konvoje a z obsazeného jihoukrajinského přístavu se rychle stává ruské posádkové město. Tisíce Ukrajinců, kteří zemřeli, nebo odešli, nahradili ruští vojáci, lékaři či právě stavební dělníci, popisuje atmosféru ve městě agentura AP.

Mnoho ukrajinských ulic se vrátilo k sovětským názvům. Hlavní třída Míru, která protíná město, je nyní Leninova třída. Dokonce i velký nápis se jménem Mariupol, který je u vjezdu do města, byl rusifikován, obarven do červenobílomodré vlajky a napsán ruským pravopisem. Osm měsíců poté, co Mariupol padl do ruských rukou, z něj Rusko odstraňuje veškeré pozůstatky Ukrajiny - společně s důkazy o válečných zločinech pohřbenými ve zničených budovách. Několik otevřených škol se učí podle ruských osnov, telefonní a a televizní sítě jsou ruské, ukrajinská měna vymírá a Mariupol nyní spadá do moskevského časového pásma. Na troskách Mariupolu vyrůstá nové ruské město.

https://www.youtube.com/watch?v=ANZjsgwJXDU

Zjištění agentury AP ohledně života v okupovaném Mariupolu jen podtrhují, co místní obyvatelé vědí dávno. Bez ohledu na to, co Rusové dělají, staví na městě smrti. Analytici agentury totiž z analýzy satelitních záběrů i videozáznamů odhadují, že ve městě a jeho okolí přibylo přes 10 000 nových hrobů. Ukrajinští představitelé se domnívají, že při bojích ve městě bylo zabito nejméně 25 000 lidí, podle některých odhadů to ale mohlo být až třikrát více. Město se rovněž celé mění, Rusové mají totiž podle všeho v plánu strhnout více než 50 000 domů.

Každý z několika desítek obyvatel, se kterými AP hovořila, zná někoho zabitého během obléhání Mariupolu, které začalo s ruskou invazí na Ukrajinu 24. února. Až 30 lidí dorazí každý den do místní márnice s nadějí, že zjistí, co se stalo s jejich blízkými. Lidija Erašovová viděla po březnovém ruském ostřelování města umírat svého pětiletého syna a sedmiletou neteř. Rodina děti narychlo pohřbila do provizorního hrobu na dvoře a z Mariupolu uprchla. Vrátili se v červenci. aby děti znovu pohřbili, ale dozvěděli se, že těla už byla vykopána a odvezena. Ani ona, ani její švagrová nezvládly jít těla dětí identifikovat. Jejich manželé, otcové dětí, vybrali dívce a chlapci jednu růžovou a jednu modrou rakev, aby mohli být společně pohřbeni.

„Je to horor. Kamkoli se podíváte. Všechno je černé, zničené,“ popsala město Erašovová, která nyní žije v Kanadě. Žádná ruská přestavba podle ní nedokáže vrátil Mariupolu to, co ztratil. „Sebrali nám naše životy. Sebrali nám naše děti,“ uvedla. „Je to tak směšné a hloupé. Jak chcete obnovit mrtvé město, kde byli lidé zabíjeni na každém kroku?“ dodala.

Agentura AP v souvislosti s děním v Mariupolu čerpala z rozhovorů s 30 obyvateli města, včetně 13, kteří žijí pod ruskou okupací. Rovněž měla k dispozici satelitní snímky, stovky videí zevnitř města a ruské dokumenty naznačující plány Moskvy. Vše dohromady ukazuje, jak moc se Rusko snaží potlačit fakt, že byl Mariupol před svým obsazením ukrajinským městem.

O Mariupol mělo Rusko zájem už od prvního dne invaze. Leží totiž jen 40 kilometrů od ruských hranic a je klíčovým přístavem u Azovského moře. Město bylo tvrdě zasaženo nálety a dělostřeleckými údery, komunikace byla přerušena, bylo odříznuto od zásob potravin i vody. I přesto se Mariupol 86 dní odmítal vzdát a stal se symbolem ukrajinského odporu. Ruské síly nakonec město ovládly v květnu. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 12:00: Ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku ukončila svůj výcvik první rotace ukrajinských vojáků. V Česku se učili základní vojenské dovednosti včetně střelby z útočných pušek nebo řízení bojových vozidel pěchoty, ale i velitelské schopnosti. V jednotce o velikosti praporu se mísí nováčci i zkušení bojovníci z fronty. Čeští velitelé proto zdůraznili, že učení je oboustranné a Ukrajinci svým kolegům předávají cenné zkušenosti z vedení reálného boje. Ukrajinskou jednotku, kterou nyní čeká odjezd na Ukrajinu a pravděpodobně brzy pak zapojení do obrany Ukrajiny, ve středu navštívila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a zástupci armády a Olomouckého kraje.

„Česká republika stojí za vámi. Pro české vojáky i pro občany České republiky jste hrdinové,“ řekla Černochová při setkání s ukrajinskými vojáky. Poznamenala, že fakticky bojují za celý demokratický svět. „Válečný zločinec Putin musí být poražen,“ zdůraznila. O podpoře české armády ukrajinské kolegy ujistil náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Přeji vám brzké vítězství,“ řekl.

Výcvik ukrajinských vojáků schválila vláda a Parlament na podzim. Cílem je do konce příštího roku v Česku vycvičit až 4000 Ukrajinců především z mechanizovaných jednotek, do Česka ale zamíří i specialisté. Podobně jsou ukrajinští vojáci bránící svou zemi před ruskou agresí cvičeni i v dalších evropských zemích. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ministr Sergej Šojgu navštívil ruské jednotky bojující na Ukrajině. Kde přesně byl, agentura RIA Novosti neuvedla. Citovala pouze z prohlášení, ve kterém stojí, že Šojgu pobýval v „oblasti, kde probíhá speciální vojenská operace“. „Sergej Šojgu prověřil podmínky rozmístění personálu a vojenského vybavení v oblasti dočasného rozmístění vojenských jednotek,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Zvláštní pozornost prý ministr věnoval „komplexní podpoře vojáků, kteří se podílejí na speciální operaci“. Prověřil mimo jiné i podmínky ubytování vojáků, zda netrpí zimou, ale rovněž i zásoby léků a zdravotnického vybavení.

Jak poznamenala agentura AFP, jde již o druhou podobnou návštěvu za poslední necelý týden. Poprvé o inspekci u ruských vojáků podílejících se na „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině informovalo ministerstvo obrany v neděli. Tehdy rovněž nezveřejnilo, kde přesně Šojgu byl.

Rusko se v poslední době potýká s řadou vojenských neúspěchů a ukrajinská armáda osvobodila velké části oblastí, které Rusko na jaře okupovalo. Od října zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, miliony lidí se kvůli tomu ocitají bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu přišlo už o více než 100 000 vojáků, tři tisícovky tanků a asi 6000 dalších obrněných vozidel, tvrdí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti v 302. den války. Z armádního komuniké není zcela jasné, zda jde jen o zabité vojáky, anebo o ztráty, zahrnující zabité, těžce zraněné a pohřešované vojáky, upozornila ruská redakce BBC s tím, že jiné odhady ruských ztrát bývají skromnější. Sama BBC odhaduje, že ruská armáda a národní garda mohly na Ukrajině přijít o více než 20 000 zabitých mužů a celkové nenávratné ztráty Ruska mohou činit přinejmenším 90 000 lidí. V grafice, provázející komuniké, se píše o 100 400 „zlikvidovaných“ nepřátelích, což je o 660 více než předchozí den.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) poukazují na ohlášený záměr Ruska zvýšit velikost ozbrojených sil, ale předpovídají, že tyto plány se pravděpodobně nenaplní. „Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že rozšíření Severoatlantické aliance poblíž ruských hranic, včetně přání Finska a Švédska stát se členy aliance, vyžaduje ‚správnou‘ ruskou reakci,“ uvádí zpráva.

Šojgu navrhl tento týden zvýšit velikost armády na 1,5 milionu vojáků, z toho 695 000 vojáků s profesionálním kontraktem. "Je však velmi nepravděpodobné, že Kreml vytvoří tak velkou konvenční sílu v časovém rámci relevantním pro válku Ruska proti Ukrajině. Koneckonců, Moskva nebyla schopna plně doplnit brigády a pluky před invazí, ani vybudovat novou divizi, jejíž vznik byl oznámen již v roce 2020,“ upozornili experti.

https://www.youtube.com/watch?v=0PyAGlIxAKk

ISW zdůraznil, že ruská ekonomika je v recesi a její zdroje byly po rozsáhlé invazi výrazně omezeny. Po invazi z 24. února se také snížila výcviková kapacita i kvůli tomu, že do bojových akcích na Ukrajině byly nasazeny výcvikové prvky a důstojnický sbor oslabily válečné ztráty. Ministrovy návrhy tak mohou být pouze snahou uklidnit komunitu proruských vojenských bloggerů, obviňujících Kreml z lehkomyslnosti při vedení války. Rovněž nastavují informační podmínky pro budoucí mobilizační vlny.

Podobně jako ISW i britské ministerstvo obrany poukazuje na zapojení běloruských instruktorů do výcviku tisíců nedávno mobilizovaných ruských záložníků, což pravděpodobně má částečně napravit nedostatek ruských instruktorů; ti jsou totiž nasazeni na Ukrajině, anebo se již stali oběťmi války. Přestože Rusko a Bělorusko mají rozsáhlou vojenskou spolupráci, výcvik mobilizovaných Rusů běloruskými instruktury představuje obrácení rolí, protože běloruské síly Rusko tradičně považovalo za méně hodnotné než ruské. Nasazení Bělorusů v roli instruktorů se tak jeví známkou vyčerpání sil rámci ruského vojenského systému. (čtk)

Čtvrtek, 08:00: Jestli kdy nějaký vůdce zosobňoval svou zemi, je to Volodymyr Zelenskyj, píše americká CNN v analýze nynější cesty ukrajinského prezidenta do Spojených států. Nezlomný, vzdorující civilista donucený obléct se do vojenského při své středeční návštěvě Washingtonu několikrát děkoval za pomoc, které se Ukrajině do USA dostává. Dal nicméně jasně najevo, že nepřestane žádat víc. Jak k tomu poznamenal americký list The Washington Post, oba vůdci se sice navenek usmívali a předváděli jednotu, nicméně Zelenskyj by chtěl po USA ještě účinnější zbraně pro boj s Ruskem, ty mu ale Joe Biden dosud odmítal poskytnout.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře na začátku prosince na twitteru zveřejnil svůj „seznam vánočních přání“ - zbraně, po kterých by Ukrajinci toužili, aby se mohli účinněji bránit ruským útokům. Na seznamu figurovaly mimo jiné pokročilé bojové tanky či střely dlouhého doletu. Čtyři z těchto položek ale Bidenova administrativa odmítá poskytnout, uvedl list The Washington Post. Páté přání - protiraketový systém Patriot - získají Ukrajinci v novém balíčku vojenské pomoci oznámeném ve středu těsně před Zelenského návštěvou USA.

Volodymyr Zelenskyj přivezl do Kongresu ukrajinskou vlajku • Autor: REUTERS

Podle nejmenovaných zástupců amerického ministerstva obrany má Ukrajina tanků dostatek a americké stroje M1 Abrams, které by Kyjev chtěl, jsou velmi náročné na údržbu a složité na ovládání. Že má americká pomoc své limity, vyznělo i z Bidenových vyjádření na středeční tiskové konferenci v Bílém domě. V reakci na dotaz ohledně poskytnutí raket, které by umožnily ukrajinským jednotkám zasáhnout cíle i uvnitř Ruska, americký prezident varoval, že takové zbraně by mohly rozbít jednotu NATO ohledně podpory Ukrajiny. „Nechtějí jít do války s Ruskem,“ řekl Biden na adresu Severoatlantické aliance.

Podle některých mohou být rovněž problematické i peníze, které válka americké daňové poplatníky stojí. Jak uvedla agentura AP, byla Zelenského překvapivá návštěva Washingtonu okamžikem, kdy mohl Bílý dům ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi ukázat, že Spojené státy dodrží svůj závazek a budou Ukrajincům pomáhat „dokud to bude třeba“.

Ukrajinský prezident měl zase příležitost osobně poděkovat za miliardy dolarů, které už Kyjev od Američanů získal. Vyjádření „dokud to bude třeba“ je silnou rétorikou, jenže jakou bude mít trpělivost rozdělený Kongres a americká veřejnost s válkou bez jasného konce, která je ekonomicky velmi nákladná, ptá se agentura AP. Jak ukazují průzkumy, většina Američanů pomoc Ukrajině, které se daří odrážet ruskou armádu, nadále podporuje. Jak ale uvedl například republikánský senátor Rick Scott, je potřeba veřejnosti neustále vysvětlovat, co Ukrajinci dělají. (čtk)

Čtvrtek, 08:00:  Americká finanční pomoc Ukrajině není charita, ale investice do globální bezpečnosti a demokracie, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v americké Kongresu. Ukrajina je živá a bojovná a nikdy se nevzdá, řekl rovněž prezident, již tradičně oblečený ve vojenských kalhotách a tmavě zelené mikině. Za svůj projev na společné schůzi obou komor amerického Kongresu sklidil opakovaně ovace vestoje. Jeho projev živě přenášela stanice Sky News.

Zelenskyj poděkoval USA za podporu a ochranu svobody a vlády práva. Válka na Ukrajině a ruské útoky podle ukrajinského prezidenta nepřestanou ani během zimy a Kyjev a Washington jsou v boji proti ruské agresi spojenci, kteří bojují za stejné hodnoty. „Vyhrajeme, protože jsme jednotní. Ukrajina, Spojené státy a celá svobodný svět,“ řekl Zelenskyj. Hovořil o své úterní návštěvě ukrajinského Bachmutu v Doněcké oblasti, kde probíhají tvrdé boje a popisoval atmosféru ve městě a ničivé následky bojů. Kongresu věnoval ukrajinskou vlajku popsanou vzkazy, kterou z města přivezl. Na oplátku dostal americkou vlajku, která v den jeho návštěvy vlála nad Kapitolem.

Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj v Bílém domě • Autor: REUTERS

Zelenskyj žertoval, že ukrajinští vojáci umí ovládat nejen americké raketové systémy, ale i letadla. Bílý dům ve středu přislíbil poslat Kyjevu systém protivzdušné obrany Patriot, letadla ale zatím nebyla předmětem americké pomoci Ukrajině. „Je jen otázkou času, kdy zaútočí na vaše další spojence, pokud je nezastavíme hned,“ řekl zákonodárcům Zelenskyj. Svět je podle něj příliš propojený na to, aby se kdokoli mohl cítit bezpečně, dokud bude ruský útok pokračovat. Nadcházející rok bude ve válce „zlomový“, zdůraznil Zelenskyj. „Vím, že je to bod, kde se ukrajinská odvaha a americké odhodlání musí zasadit o budoucnost naší společné svobody,“ dodal.

Do Spojených států přicestoval Zelenskyj americkým vojenským letadlem. Je to jeho vůbec první zahraniční cesta od začátku ruské invaze v únoru letošního roku. Prezident od té doby podnikl několik cest po Ukrajině, při nichž zavítal do regionů osvobozených od okupační armády. Zpravodaj BBC Anthony Zurcher označil Zelenského projev za „pokorný a vděčný, ale zejména sebevědomý“. Poukázal na vývoj jeho rétoriky od obav na začátku války k dnešnímu přesvědčení, že Američané stojí na straně budoucího vítěze války. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 05:00: Spojené státy jsou přítelem svobody a Ukrajiny, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod setkání se šéfkou americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou. Ta hovořila o setkání svého otce, který byl rovněž americkým zákonodárcem, s britským premiérem Winstonem Churchillem v období Vánoc v roce 1941. Jejich projevy živě přenášela stanice Sky News.

Zelenskyj je na první známé zahraniční návštěvě od začátku ruské invaze do jeho vlasti. Během středy se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem, v nadcházejících hodinách ho čeká vystoupení na společném zasedání obou komor Kongresu.

„Ukrajinci brání své domovy a svá srdce, ale také svobodu a demokracii“, řekla Pelosiová. „Demokraté i republikáni, členové Sněmovny reprezentantů i senátoři, čekají na váš projev o jednotě, odvaze a odhodlání,“ dodala.

„Připravoval jsem si projev ke Kongresu, ale je to projev ke všem Američanům,“ řekl Zelenskyj a opětovně USA poděkoval za jejich podporu. Ukrajinci bojují za demokracii, za svobodu, své domovy a za budoucnost svých dětí, uvedl prezident. Zelenskyj připomněl také svou první, předválečnou, návštěvu USA. „Tehdy to byly zcela odlišné pocity, jiná historie, jiný život,“ řekl.  (čtk)

Středa, 21:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem. Joe Biden ho přivítal společně s manželkou, v Oválné pracovně následně Zelenskyj poděkoval Bidenovi, Kongresu i obyčejným Američanům za jejich pomoc Ukrajině. Bílý dům oznámil poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,85 miliardy dolarů. Balík zahrnuje i protiraketový systém Patriot.

Zatímco Biden stál před Bílým domem v obleku, Zelenskyj z auta vystoupil oblečený ve vojenském, na sobě měl kalhoty a tmavě zelenou mikinu. Na dotazy novinářů ani jeden ze státníků nereagoval, jen krátce zapózovali fotografům. Následně Biden  ujistil Zelenského, že Spojené státy Ukrajinu i nadále podporují. Ukrajinci a jejich nyní už přes tři stovky dní trvající odpor vůči ruské agresi jsou podle amerického prezidenta inspirací. Biden také zmínil oznámenou dodávku protiletadlového systému Patriot.

„V první řadě vám děkuji,“ řekl ukrajinský prezident svému americkému protějšku. „Je pro mě velkou ctí, že tady mohu být,“ dodal a za podporu také „od srdce“ poděkoval obyčejným Američanům. Zelenskyj před kamerami předal Bidenovi medaili, kterou americkému prezidentovi z fronty spolu s osobním dopisem poslal jeden z ukrajinských bojovníků. Ukrajinský prezident k tomu podotkl, že jej „statečný voják“ požádal, aby vyznamenání předal „statečnému prezidentovi“. „Nezasloužím si to, ale velmi si toho cením,“ odpověděl Biden.

Ještě předtím zveřejnil Zelenskyj své poděkování USA i na telegramu. „Jsem dnes ve Washingtonu, abych poděkoval americkému lidu, prezidentu a Kongresu za tolik potřebnou pomoc. A rovněž abychom pokračovali ve spolupráci a přiblížili se tak k vítězství,“ napsal Zelenskyj a zveřejnil své fotografie ihned po přistání letadla. Dodal, že v USA má v plánu řadu jednání s cílem „posílit obranné schopnosti Ukrajiny“. „Příští rok musíme navrátit ukrajinskou vlajku a svobodu celé naší zemi, všemu našemu lidu,“ dodal ukrajinský prezident.

Zelenskyj ještě bude hovořit v Kongresu. Do Spojených států přicestoval americkým vojenským letadlem. Je to jeho vůbec první zahraniční cesta od začátku ruské invaze v únoru letošního roku. Prezident od té doby podnikl několik cest po Ukrajině, při nichž zavítal do regionů osvobozených od okupační armády. V úterý například navštívil vojáky ve městě Bachmut v Doněcké oblasti, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje mezi ukrajinskými obránci a ruskými invazními jednotkami. (čtk)

Středa, 15:00: Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, prohlásil při setkání s vedením ministerstva obrany ruský prezident Vladimir Putin. Na financování ruských ozbrojených sil se podle něj nevztahují žádná omezení. Šéf Kremlu mimo jiné oznámil, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely. „Ozbrojené síly a jejich bojové schopnosti se každým dnem neustále zlepšují. Tento proces hodláme i dále rozvíjet,“ citovala Putina agentura AFP. „Budeme i nadále udržovat a zlepšovat bojovou připravenost naší jaderné výzbroje,“ uvedl ruský vůdce.

Ruští vojáci musí dostat vše, co potřebují, řekl Putin. „Víme, že na bojišti se nesmí jednat o žádné maličkosti. Musíme věnovat zvláštní pozornost (…) lékárničkám, potravinám, uniformám, obuvi, ochranným přilbám, neprůstřelným vestám, vše musí být na nejmodernější a vysoké úrovni,“ uvedl. Putin rovněž upozornil, že válka na Ukrajině je pro ruskou armádu cennou zkušeností pro další rozvoj. Ukázala například význam, jaký mají na bojišti bezpilotní letouny, dodal ruský vůdce.

Bojové připravenosti se podle Putina brzy dočká i slibovaná těžká mezikontinentální raketa Sarmat, která může podle agentury Reuters nést jaderné hlavice a dosáhnout i Spojených států. Moskva raketu testovala letos v dubnu a tehdy uvedla, že ji chce do výzbroje zařadit do konce letošního roku. Od začátku ledna chce také Kreml vybavit ruskou námořní flotilu novými hypersonickými střelami Cirkon (Zirkon).

Západní pozorovatelé i činitelé od začátku války opakovaně poukazují na to, že je ruská armáda špatně vybavená, a to od základních potřeb včetně spacích pytlů nebo zimního oblečení po zbraně. Kromě slibů o modernizaci a lepším vybavení armády ale Putin také přiznal, že se podzimní mobilizace 300.000 mužů neodehrála přesně podle jeho představ a „odhalila určité problémy, které je potřeba řešit“. Reuters připomíná, že povoláni byli tehdy i muži, kteří nebyli fyzicky zdatní nebo byli příliš staří. Ruský prezident rovněž ministerstvo obrany vyzval, aby bylo v tomto ohledu otevřené konstruktivní kritice.

Po Putinově vystoupení se k situaci na Ukrajině vyjádřil ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého ruské síly aktivně ničí vojenský potenciál Kyjeva. Rusko však podle něj musí bojovat proti „spojeným silám Západu“, který Ukrajině poskytuje finanční pomoc a zbraně, čímž konflikt prodlužuje. Šojgu mimo jiné navrhl, aby bylo věkové rozmezí pro povinnou ruskou vojenskou službu zvýšeno z 18 až 27 na 21 až 30 let. Chtěl by také zvýšit celkový počet vojáků na 1,5 milionu. Putin následně uvedl, že s návrhy souhlasí a diskutovat se o nich dál bude za zavřenými dveřmi. Ruská armáda také podle Šojgua založí dvě námořní základny v okupovaných jihoukrajinských městech Mariupol a Berďansk, aby podpořila svou černomořskou flotilu. „Přístavy v Mariupolu a Berďansku jsou plně funkční,“ dodal ministr obrany. (čtk)

Úterý, 23:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl ve středu nečekaně navštívit Spojené státy. Informovala o tom americká média, podle nichž se ve Washingtonu setká se svým americkým protějškem Joem Bidenem a vystoupí rovněž s projevem před členy obou komor Kongresu. Oficiální místa dosud návštěvu nepotvrdila. Jednalo by se o první zahraniční cestu hlavy ukrajinského státu od začátku ruské invaze v únoru tohoto roku.

Podle stanice CNN, která se odkazuje na dva zdroje obeznámené s přípravou cesty, by měl Zelenského přijmout v Bílém domě prezident Biden. Spojené státy by současně měly oznámit nový balíček vojenské pomoci Ukrajině, který má zahrnovat systém protivzdušné obrany Patriot. Bílý dům Zelenského návštěvu zatím nepotvrdil.

Informaci o chystaném Zelenského vystoupení před Kongresem publikoval jako první server Punchbowl News s odkazem na devět svých s věcí obeznámených zdrojů. Zprávu následně zveřejnila agentura Reuters a přinesl ji též server Axios. Punchbowl News také uvedl, že Zelenskyj by se měl setkat s vedením Kongresu a šéfy Demokratické i Republikánské strany ve výboru pro národní bezpečnost.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi dnes podle Reuters uvedla, že ve středu večer se bude konat zasedání Kongresu, které bude mít „velice zvláštní zaměření na demokracii“. Pelosi neupřesnila, čeho se bude zasedání týkat, její kancelář na žádost o komentář k údajné návštěvě Zelenského bezprostředně nereagovala.

Zelenskyj od začátku ruské invaze podnikl několik cest po Ukrajině, při nichž zavítal do regionů osvobozených od okupační armády. V úterý navštívil vojáky ve městě Bachmut v Doněcké oblasti, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje mezi ukrajinskými obránci a ruskými invazními jednotkami. Podle deníku Ukrajinska pravda Zelenskyj od vojáků v Bachmutu obdržel vlajku, aby ji předal představitelům západních zemí, které podporují Ukrajinu. (čtk)

Úterý, 14:00: Situace na okupovaném území Ukrajiny, které Rusko jednostranně prohlásilo za vlastní, je mimořádně složitá, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Ve videoprojevu k úternímu Dni bezpečnostních služeb jejich zaměstnance vyzval, aby na Ukrajině potlačili operace zahraničních agentů a urychleně identifikovali „zrádce, špiony a sabotéry“, napsal ruskojazyčný server BBC. „Situace v Luhanské a Doněcké lidové republice, stejně jako v Chersonské a Záporožské oblasti je skutečně složitá,“ uvedl Putin a bezpečnostním službám na Ukrajině slíbil, že jim poskytne nové vybavení, zbraně a „zkušený personál“. Zmínil přitom dva proruské samozvané útvary na východě Ukrajiny a dvě ukrajinské oblasti, které Moskva letos na podzim v rámci svého vojenského tažení na Ukrajině připojila ke svému území. Předcházelo tomu hlasování, které Kreml označil za referendum, a jehož výsledky Kyjev ani Západ neuznávají.

Putin práci bezpečnostních služeb v těchto oblastech ocenil a ujistil, že „lidé, kteří tam žijí, ruští občané, … jsou na jejich ochraně závislí“. Zaměstnanci bezpečnostních služeb, mezi které patří tajná služba FSB, zahraniční rozvědka SVR a organizace FSO, která zajišťuje prezidentovu ochranu, 20. prosince v Rusku každoročně slaví profesní svátek. Jejich hlavní prioritou je nyní podle prezidenta boj s terorismem. BBC připomíná, že v podobném projevu minulý rok, před vpádem na Ukrajinu, Putin za problém považoval také protesty mladých lidí proti svému režimu a „protistátní aktivity“.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo přes 300 dny, letos 24. února. Od té doby dobylo rozsáhlé území na východě a jihu Ukrajiny, o jeho část ale od zahájení ukrajinské protiofenzivy na konci léta přišlo. I přes výrazné ztráty zejména na severovýchodě a jihu země se přesto pokusilo o anexi čtyř ukrajinských území, aniž by je mělo plně pod kontrolou. Od té doby ruská armáda utrpěla také výraznou porážku, když se musela stáhnout z jihoukrajinského Chersonu, metropole stejnojmenné oblasti. (ceskenoviny)

Úterý, 09:00: Ruští vojáci dál útočí na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna a u Bachmutu a v okolí Doněcku, informoval ukrajinský generální štáb. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února, tedy přesně přes 300 dny. Ukrajinské vedení tvrdí, že jeho jednotky za posledních 24 hodin odrazily ruské útoky u Stelmachivky severozápadně od Svatove, Červonopopivky na silnici spojující Svatove a Kreminnu a u obce Serebrjanske jihozápadně od Kreminny.

Ruské ofenzivní operace na severu Luhanské oblasti hlásí i americký Institut pro studium války (ISW). S odvoláním na proruské vojenské bloggery analytici hovoří o ruských pokusech o postup u Stelmachivky. Síly Moskvy se však podle těchto bloggerů na linii Svatove a Kreminna potýkají se špatnými podmínkami a trpí různými neduhy a nemocemi souvisejícími se špatnou hygienou, vlhkem a zimou.

Ruské zdroje také podle ISW hovoří o tom, že ukrajinské síly zaútočily na ruské jednotky v Luhanské oblasti. O víkendu podle nich ruská armáda přišla o pozice jižně od Bachmutu a za poslední dva dny v oblasti podnikla několik pozemních útoků. (čtk)

Pondělí, 12:00: Rusko nad ránem znovu na Kyjev a okolí zaútočilo bezpilotními letouny. Obránci města jich podle místních médií zaznamenali přes 20 a 15 z nich protivzdušná obrana sestřelila. Drony poškodily kritickou infrastrukturu a starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že úder si podle dosavadních informací nevyžádal žádné oběti na životech. Z Kyjevské oblasti kolem metropole jsou hlášeni dva zranění.

Kličko na komunikační síti Telegram napsal, že opravárenské čety „pracují na tom, aby rychle stabilizovaly situaci s dodávkami elektrické energie a tepla“. V Kyjevě je asi sedm stupňů pod nulou. Podle agentury Reuters byly dnes brzy ráno v Kyjevě slyšet hlasité výbuchy a jeden ze svědků vypověděl, že v Ševčenkově čtvrti v centru města je požár. Zasažena byla při útoku i další čtvrť na západě města, která je důležitým dopravním uzlem. Nachází se v ní vlakové nádraží a jedno ze dvou kyjevských letišť.

Gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na telegramu napsal, že po nočním útoku bezpilotními letouny jsou dva zranění, zasažena byla infrastruktura i obytné domy. Rusko v pondlí podle ukrajinských vzdušných sil k útokům proti cílům na Ukrajině použilo asi 35 bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby, 30 z nich se podle Ukrajinců podařilo zneškodnit. Drony Rusové vypustili z východního pobřeží Azovského moře - to Rusko zcela ovládá, neboť už v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a po začátku letošní invaze další ukrajinská území.

Naposledy čelila Ukrajina rozsáhlém vzdušnému útoku z Ruska v pátek. Podle ukrajinského generálního štábu tehdy ruská armáda vypálila 98 řízených střel, na mnoha místech země kvůli tomu přestaly fungovat dodávky elektřiny, vody i tepla. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ukrajina je připravena na všechny možné scénáře obrany vůči Rusku a jeho spojenci Bělorusku. V pravidelném večerním videu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ochrana ukrajinských hranic je přitom podle něj stálou prioritou.  „Ochrana našich hranic, jak s Ruskem, tak s Běloruskem, je naší stálou prioritou,“ řekl Zelenskyj. „Připravujeme se na všechny možné obranné scénáře,“ dodal prezident země, která od 24. února čelí ruské vojenské agresi.

Zelenskyj se takto vyjádřil v předvečer návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Bělorusku a v době spekulací o možné nové ofenzivě Moskvy s využitím Běloruska. Ukrajinský prezident ve videu znovu vyzval západní spojence, aby jeho zemi poskytli účinné systémy protivzdušné obrany. V pátek Rusko na Ukrajinu odpálilo téměř 100 řízených střel, které mířily na civilní a energetickou infrastrukturu. Podle Zelenského se od té doby podařilo obnovit dodávky elektřiny pro devět milionů lidí.

Zelenskyj také řekl, že ukrajinské síly nadále drží východoukrajinské město Bachmut, o které obě strany svádějí aktuálně patrně nejlítější boje. (čtk)