Válka na Ukrajině: Putin se v roce 2023 nezastaví. Doufá, že zlomí vůli pomáhat Kyjevu

Pondělí, 09:00: Série výbuchů se v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. V ukrajinské metropoli se dnes má uskutečnit společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády.

Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající z asi deseti míst výbuchů, uvedli svědci. Starosta Vitalij Kličko na sociálních sítích uvedl, že v důsledku útoků na kritickou infrastrukturu je část města bez proudu. V některých oblastech není k dispozici voda. Všechny služby pracují na nápravě situace, dodal Kličko s tím, že více informací doplní později. Také podle agentury Reuters v některých částech Kyjeva vypadla elektřina a nefungují mobilní telefonní sítě. Podle starosty Charkova Ihora Terechova zasáhly jeho město dvě střely zacílené na neupřesněnou kriticky důležitou infrastrukturu. Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym.

Podle zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku. Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě, a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak.

ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu. O přímý konflikt s NATO ruský prezident podle amerických analytiků usilovat nebude, ale může hrozit použitím zbraní hromadného ničení a ohrožovat NATO s cílem zastavit západní pomoc Ukrajině.

„Za prvé Putin připravuje podmínky, aby mohl v nejbližší budoucnosti dál posílat špatně vycvičené vojáky přímo do boje místo toho, aby boje přerušil a poskytl čas na vybudování účinné vojenské síly. A za druhé je jeho teorie o vítězství založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy,“ uvádí analýza.

Ruské brance chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzívu Rusů po konci jarního tání. Pro to, že chce Moskva ve válce pokračovat, podle ISW svědčí nedávná částečná mobilizace, již Putin vyhlásil. Prezident nepočítá s příměřím ani s vyhrocením bojů, které by mu umožnilo ukončit válku podle jeho představ.

Kreml už nějakou dobu tvrdí, že je připravený s Ukrajinou jednat. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova chce Moskva jednat se Západem, „pokud dostane realistické návrhy založené na principech rovnosti a vzájemného respektu vůči zájmům, což umožní dospět ke kompromisům a vyvážení zájmů všech zemí regionu“. Kyjev za jediný realistický předpoklad pro jednání považuje stažení ruských jednotek z ukrajinského území.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září a ministr obrany Sergej Šojgu po pěti týdnech oznámil její konec, zmobilizovat se prý podařilo potřebných 300 000 lidí. (čtk)

Pondělí, 07:00: Světové dodávky potravin jsou v ohrožení poté, co Rusko o víkendu vypovědělo obilnou dohodu s Ukrajinou. Podnítí to globální potravinovou krizi a povede k růstu cen. Podle agentury Reuters to uvádějí singapurští obchodníci s obilím. Moskva v sobotu oznámila, že na neurčito odstupuje od své účasti na dohodě o exportu ukrajinského obilí, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v přístavu Sevastopol na nelegálně anektovaném Krymu.

Krok podle singapurských obchodníků zasáhne dodávky do zemí závislých na dovozu. V ohrožení jsou statisíce tun pšenice rezervované pro dodávky do Afriky a na Blízký východ. Sníží se také ukrajinský vývoz kukuřice do Evropy. „Pokud budu muset nahradit loď z Ukrajiny, jaké jsou možnosti? Vlastně nic moc,“ řekl Reuters singapurský obchodník s obilím, který dodává pšenici zákazníkům v Asii a na Blízkém východě. Podle obchodníků je nepravděpodobné, že by mezeru v nabídce mohla nahradit Austrálie, která je klíčovým dodavatelem pšenice do Asie, protože tamní přepravní kapacity jsou rezervovány až do února.

Takzvané futures na dodávky pšenice na komoditní burze v Chicagu dnes kvůli obavám z výpadku dodávek zdražily o více než pět procent a futures na kukuřici o více než o dvě procenta. Globální ceny pšenice vyskočily už začátkem roku na historické maximum a kukuřice dosáhla desetiletého maxima. Ruská invaze na Ukrajinu zesílila vliv nepříznivého počasí a přerušení dodávek vlivem šíření nemoci covid-19. (ceskenoviny)

Neděle, 13:00: Rusko se brání kritice Spojených států, že v reakci na patrně ukrajinský útok v Sevastopolu vypovědělo účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Washington podle něj odmítá odsoudit „bezohledné akce“ Kyjeva. Američtí činitelé uvedli, že Moskva používá potraviny jako zbraň, aby zhoršila humanitární krize ve světě.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.

„Jakýkoliv krok Ruska, který naruší kriticky důležitý vývoz obilí, je v podstatě prohlášením, že lidé a rodiny na celém světě by měli za potraviny platit více nebo začít hladovět,“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken. Již dříve prezident Joe Biden označil ruské odstoupení od dohody za skandální, podle něj zvýší hladomor.

Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov kritizoval USA za podle něj nepravdivá tvrzení. „Reakce Washingtonu na teroristický útok na přístav Sevastopol je skutečně nehorázná,“ uvedl na sociálních sítích. „Nezaznamenali jsme žádné známky odsouzení bezohledných akcí kyjevského režimu,“ dodal. Také veškeré náznaky, že se na organizaci masivního úderu podíleli britští vojenští specialisté, jsou přehlíženy, dodal Antonov.

Za teroristický označilo ruské ministerstvo obrany útok na svou Černomořskou flotilu, který měl podle něj za následek lehké poškození jedné minolovky. Podle ministerstva se na útoku podíleli britští experti, což Londýn kategoricky popřel. Americký institut pro studium války (ISW) v analýze připomíná, že útoky na vojenská plavidla jsou v době války legitimním válečným aktem, nikoliv terorismem. Ruské válečné lodi v prvních měsících války blokovaly vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny. (čtk)

Sobota, 17:00: Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zaútočily na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Rusko uvedlo, že se napadené lodě podílely na zajištění obilného koridoru.

Sobotní útok byl největším od začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, konfliktu, uvedl Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev. Ministerstvo obrany v Moskvě vydalo v této souvislosti prohlášení o „teroristickém“ útoku na ruské lodě, z nichž jedna utrpěla podle něj lehčí škody. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajina se k obvinění z útoku zatím oficiálně nevyjádřila.

„Byl podniknut nejmasivnější útok bezpilotních letounů a dálkově řízených hladinových plavidel v oblasti Sevastopolského zálivu v historii (takzvané speciální vojenské operace),“ řekl gubernátor Razvozžajev. Dodal, že cílem útoku byly vojenské objekty ruského námořnictva ve městě na jihozápadě Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.

Podle ruského ministerstva obrany bylo do útoku zapojeno devět bezpilotních letounů a sedm dálkově ovládaných hladinových plavidel. Poškozena byla minolovka Ivan Golubec. Stejně jako dříve místní proruské úřady i ministerstvo sdělilo, že všechny vzdušné cíle byly při útoku zničeny. Proruské úřady v Sevastopolu vysvětlily černý dým stoupající nad jednou ze zátok města plánovaným cvičením. Dříve guvernér uvedl, že žádný objekt ve městě nebyl zasažen a že situace je pod kontrolou. Již ráno však bylo uzavřeno místní kotviště.  (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=3NlQ89dgEco

Sobota, 13:00: Ruské ministerstvo obrany obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.

Podle prohlášení z Moskvy se na přípravě a provedení zářijové akce podíleli britští vojáci ze stejné jednotky, která cvičila ukrajinské vojáky před dnešním útokem bezpilotními letouny na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Tito „britští specialisté“ podle Moskvy působí v přístavním městě Očakov v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny. (čtk)

Sobota, 10:00: Ruské námořnictvo v sobotu nad ránem odrazilo útok dronů v přístavu Sevastopol na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, tvrdí místní proruské úřady. Podle nich škody nevznikly, později ale oznámily, že přístav je mimo provoz. Ukrajinská média uvedla, že městem zněly výbuchy. „Různé systémy protivzdušné obrany v Sevastopolu několik hodin odrážely útoky dronů. Všechny bezpilotní letouny byly sestřeleny,“ uvedl na telegramu Moskvou dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvozžajev s tím, že útoky se obešly bez zranění.

„Kromě bezpilotních letounů naše armáda podle předběžných informací zničila také hladinový dron,“ dodal Razvozžajev pravděpodobně s odkazem na dálkově ovládaná plavidla, která podle médií Ukrajinci údajně používají při pokusech o ničení ruských válečných lodí. Dříve gubernátor uvedl, že žádný objekt ve městě nebyl zasažen a že situace je pod kontrolou. Později sevastopolská vláda oznámila, že bylo dočasně uzavřeno místní kotviště. „Trajekty ani lodě nejezdí,“ sdělila na telegramu.

Ukrajinská média s odvoláním na neověřené zprávy ze sociálních sítí uvedla, že Sevastopolem zněly exploze. „Jsou to pravděpodobně bojoví komáři, kteří ruskou moc tolik znepokojují,“ komentovala ironicky vyjádření sevastopolských úřadů mluvčí ukrajinského jižního velení Natalija Humenjuková. Narážela tím na nedávný skutečnostmi nepodložený výrok ruského velvyslance při OSN Vasilije Něbenzji, podle nějž Rusové na Ukrajině objevili drony, které mohou „šířit komáry nakažené nebezpečnými viry“.

Strategický přístav Sevastopol je největším městem na poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ukrajinští představitelé v posledních měsících několikrát uvedli, že je jejich cílem dobýt poloostrov zpět. Již před anexí v Sevastopolu sídlila ruská Černomořská flotila. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajinská vojska získala v Donbasu palebnou kontrolu nad důležitou silnicí mezi městy Kreminna a Svatove, uvedly ukrajinské armádní i civilní úřady. Ukrajinci v této části Luhanské oblasti pokračují v protiofenzívě a snaží se prolomit nově zformovanou linii ruské obrany.

„Podle posledních údajů Ozbrojené síly Ukrajiny převzaly silnici pod plnou palebnou kontrolu a pokračují tam bojové operace, o kterých budeme informovat později,“ řekl veřejnoprávní stanici Suspilne mluvčí východní skupiny ukrajinských vojsk Serhij Čerevatnyj. Podobně se v pátek večer vyjádřil i šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj, podle nějž je silnice již „prakticky pod kontrolou ukrajinské armády“.

Ruští váleční zpravodajové v pátek uváděli, že ruská armáda odrazila na tomto úseku fronty v Donbasu několik ukrajinských útoků a sama provedla protiútoky, připomíná ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Informace ani jedné z válčících stran nebylo možné nezávisle ověřit.

Američtí experti s odvoláním na zprávy ruských blogerů dále uvádějí, že ruské síly se mohou potýkat s přetrvávajícím nedostatkem vojáků i nízkou morálkou nově mobilizovaných. Velení údajně nabylo přesvědčení, že mobilizovaní nebudou ochotni bojovat, a proto je umísťuje až do druhé či třetí obranné linie.

„Personální problémy v oblasti Svatove-Kreminna budou pravděpodobně přetrvávat, protože ruské síly se při stabilizaci frontové linie ve východní části Charkovské oblasti a západní části Luhanské oblasti nadále spoléhají na silně demoralizované jednotky a špatně vycvičené mobilizované vojáky,“ uvádí ISW. (čtk)

Pátek, 22:00: Částečná mobilizace v Rusku týkající se operace na Ukrajině byla dokončena, ohlásil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten 21. září tuto mobilizaci nařídil po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Mobilizaci podle médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady.

„Výnos o ukončení mobilizace Putin dosud nepodepsal,“ upozornil ovšem list Ukrajinska pravda. Ruská redakce BBC zase připomněla, že experti předpokládají, že do armády bude povoláno mnohem více lidí, než oficiálně ohlášených 300 000 lidí. Poukázala také na dohady, že mobilizace - přinejmenším dokud Putin nepodepíše výnos o jejím ukončení - může být jen přerušena po dobu, než se vojenské správy vypořádají s pravidelným podzimním povoláváním branců k povinné vojenské službě. Tito povolanci nemají být podle Putinova pokynu nasazováni na Ukrajině.

„Dnes bylo dokončeno vypravení občanů povolaných v rámci mobilizace. Další povolávání občanů bylo přerušeno. Úkol povolat 300 000 lidí, který jste stanovil, byl splněn. Žádné dodatečné úkoly se neplánují,“ řekl Šojgu podle TASS. Početní stavy jednotek nasazených do speciální vojenské operace proti Ukrajině se podle ministra budou napříště doplňovat pouze dobrovolníky a zájemci o služby v armádě na základě profesionálního kontraktu.

Zatímco v médiích se objevily zprávy - a některé z nich úřady potvrdily - o smrti mobilizovaných vojáků, odeslaných vzápětí po mobilizaci do boje, Šojgu  zdůraznil, že zvláštní pozornost se věnuje přípravě povolaných rezervistů. Ve výcvikových střediscích a ve vojenských prostorech se nyní v menších jednotkách zdokonaluje 218 000 mužů. Po výcviku bylo do operační oblasti vypraveno 82 000 vojáků, z nichž více než 41 000 již bylo zařazeno do jednotek. (čtk)

Pátek, 10:00: Americký prezident Joe Biden reagoval skepticky na výrok ruského prezidenta Vladimira Putina, že nemá v úmyslu použít na Ukrajině jadernou zbraň. Šéf Kremlu podle ní ve čtvrtek uvedl, že Rusko použitím nukleárních zbraní nehrozilo, ale reagovalo na jaderné „vydírání“ ze strany západních představitelů.

„Pokud to nemá v úmyslu, proč o tom stále mluví? Proč mluví o schopnosti použít taktickou jadernou zbraň?“ řekl Biden v rozhovoru pro televizi NewsNation. "V tom, jak k tomu přistupuje, je velmi nebezpečný, podotkl šéf Bílého domu na Putinovu adresu.

Šéf Kremlu i další ruští představitelé v posledních týdnech prohlašovali nebo naznačovali, že by Rusko by mohlo použít jaderné zbraně ke své ochraně nebo obraně své celistvosti. Západ tyto výroky interpretuje jako nepřímé hrozby, že by Moskva mohla použít jaderné zbraně na Ukrajině, jelikož se část jejího území pokouší nelegálně anektovat a považuje ho za své.

https://www.youtube.com/watch?v=PKGFU-l-aE4

Ve svém čtvrtečním projevu v debatním klubu Valdaj ruský prezident obvinil z rozdmýchávání jaderného napětí Západ a použil jako příklad prohlášení bývalé britské premiérky Liz Truss o její připravenosti přistoupit k jadernému odstrašení, pokud si to vyžádají okolnosti.

Putin také v projevu řekl, že Západ chce ovládnout svět a hraje krvavou a nebezpečnou hru: popírá svrchovanost států a národů a chce si snaží se přivlastnit si zdroje a bohatství celého lidstva. Opakoval také nepodložené ruské tvrzení, že Ukrajina plánuje použít takzvanou špinavou bombu, v níž jsou použity konvenční výbušniny s příměsí radioaktivního materiálu, aby z toho obvinila Rusko. Kyjev tato obvinění popírá a ukrajinští představitelé uvedli, že Rusko možná samo chystá takovou operaci pod cizí vlajkou.

„Nemáme to zapotřebí. Nemělo by žádný smysl to dělat,“ prohlásil ve čtvrtek Putin a dodal, že Kreml reagoval na to, co vnímal jako jaderné „vydírání“ ze strany Západu. „Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití,“ varoval zároveň ruský prezident v projevu.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby v rozhovoru pro stanici CNN ve čtvrtek uvedl, že je možné, že Rusko zvažuje použití takzvané špinavé bomby a připravuje si záminku, aby z toho obvinilo Ukrajinu. USA zároveň podle něj nezaznamenaly známky toho, že by se na to nyní Moskva chystala. „Často obviňují jiné z toho, co sami dělají nebo se chystají udělat. Proto to musíme brát vážně,“ řekl. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 21:00: Ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v debatním klubu Valdaj. Zároveň řekl, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. „Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl.

„Ztráty (ukrajinských ozbrojených sil) místy - hovořím o tom s politováním - tyto ztráty bývají jeden k deseti, jeden k osmi, a to v neprospěch ukrajinských ozbrojených sil. V poslední době je to skoro vždy jeden ku sedmi, jeden ku osmi,“ prohlásil Putin podle agentury TASS. „(Ukrajinské velení) lidi vůbec nelituje. Cožpak skuteční vlastenci mohou něco takového dopustit? Jdou přímo touto cestou, klidně a na nic se neohlížejí, nepřemýšlejí,“ dodal.

https://www.youtube.com/watch?v=5DmzAw_iTgo

Putin ponechal bez vysvětlení, jak souvisí jeho odhad ukrajinských ztrát s potřebou zmobilizovat 300 000 Rusů, poznamenal list Ukrajinska pravda v narážce na Putinem vyhlášenou „částečnou“ mobilizaci. Pozastavil se také nad tím, že podle šéfa Kremlu Ukrajinci brání „nakradené miliardy“ uschované v západních bankách, a ne svrchovanost a celistvost své země. Diktátora nenapadlo, že by Ukrajinci mohli bránit své rodiny před ruskými okupanty a genocidou; Putin si však myslí, že po Kyjevu chodí tisíce lidí s pochodněmi a svastikami, poznamenal ukrajinský list.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc připustil, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků, zatímco ukrajinská strana má 61 207 mrtvých. Ukrajinský generální štáb naopak odhaduje, že Rusko od začátku vpádu na Ukrajinu přišlo už skoro o 7 .000 zabitých vojáků. (čtk)

Čtvrtek, 15:00: Spojené státy urychlují plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené s touto záležitostí. Změna souvisí s hrozbami Ruska, že na Ukrajině nasadí jadernou zbraň, a s přesvědčením některých západních činitelů, že je potřeba dělat více k odstrašení Ruska, uvádí Politico.

Američané původně chtěli pumy B61–12 dovézt do Evropy příští rok na jaře, podle aktualizovaných plánů tak učiní už letos v prosinci. O svém záměru tento měsíc informovali spojence v NATO na uzavřeném zasedání v Bruselu. Půjde o nahrazení starších zbraní jejich novými verzemi na různých místech v Evropě, aby je v případě potřeby mohly použít bombardéry a stíhací letouny Spojených států a jejich spojenců.

Politico uvádí, že program modernizace pum B61 není utajovaný, zástupci amerického ministerstva obrany poukazují na to, že taková vylepšení jsou potřeba, aby armáda měla k dispozici moderní a bezpečnou výzbroj. Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder uvedl, že „sice nebude probírat podrobnosti jaderného arzenálu, ale na modernizaci B61 se pracuje celé roky a plány na bezpečnou a zodpovědnou výměnu starších zbraní za vylepšené verze jsou součástí dlouhodobé snahy o modernizaci“. Dodal, že program vylepšení jaderných pum „nijak nesouvisí se současným děním na Ukrajině a nebyl nijak uspíšen“.

Pro některé odborníky je možná změna amerických plánů překvapením. Obávají se, že by to mohlo ještě vyostřit už nyní nebezpečnou situaci v Evropě. Jiní analytici se zase domnívají, že USA rozmístěním B61–12 chtějí spíše vyslat vzkaz svým spojencům v alianci než Rusku samotnému. „Už tu jsou (starší) pumy B61 a Rusové o tom vědí. Fungují dobře. Ty modernizované jsou sice novější, ale to není zase až takový rozdíl. Může jít o ujištění spojenců, kteří se cítí být mimořádně ohroženi Ruskem,“ řekl Tom Collina z organizace pro odzbrojení Ploughshares Fund.

Jaderné pumy B61 Spojené státy vyvinuly začátkem 60. let a od té doby vzniklo přes deset jejich novějších verzí. Program v hodnotě deseti miliard dolarů (244,5 miliardy korun) týkající se verze B61–12 má na starosti americké ministerstvo energetiky a jeho účelem je nahradit dřívější modely, včetně asi stovky pum rozmístěných na leteckých základnách v Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku a Turecku. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 13:00: Komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Členům výboru Valného shromáždění OSN to řekl vysoce postavený ruský diplomat Konstantin Voroncov. „Kvazicivilní infrastruktura může být legitimním cílem pro odvetný útok,“ prohlásil.

Západ podle Voroncova Rusko použitím satelitů na podporu Ukrajiny provokuje. „Bavíme se o zapojení civilní kosmické infrastruktury, včetně té komerční, ze strany USA a jejich spojenců ve válečném konfliktu,“ dodal Voroncov, který je náměstkem na odboru ruského ministerstva zahraničí pro nešíření a kontrolu zbraní.

Ruský diplomat konkrétně nezmínil žádnou západní společnost, ale na Ukrajině například internet zajišťuje satelitní síť Starlink společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinských zdrojů také Kyjev nedávno získal přístup k informacím ze satelitů finské společnosti ICEYE. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Rusko za poslední den proti Ukrajině podniklo 18 leteckých úderů, čtyři raketové útoky a vyslalo 56 střel ze salvových raketometů. Informoval o tom ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Ostřelování v noci na dnešek zasáhlo také Kyjevskou oblast, uvedla tamní správa.

Ruská armáda „pokračuje v ničení kritické infrastruktury a civilních budov“, uvádí ukrajinské velení. Údery ve středu hlásila města Záporoží na jihu země, Kupjansk na severovýchodě a Družkivka na východě.

Po zásahu ruských střel v Kyjevské oblasti propukl požár, podle posledního vyjádření oblastního gubernátora Oleksije Kuleby okolo 3:00 SELČ na místě zasahovali hasiči. Podle předběžných informací si útok nevyžádal žádné zraněné ani oběti na životech. Některé střely podle Kuleby zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana.

Rusko podle ukrajinského generálního štábu ostřeluje také pozice ukrajinských vojsk podél frontové linie a naopak své pozice upevňuje - zejména na levém břehu Dněpru.

Moskva tvrdí, že na Ukrajině útočí pouze na vojenské cíle, případně na energetickou infrastrukturu. I přes množství důkazů a svědectví odmítá, že by její jednotky mířily na civilní cíle. (čtk)

Středa, 19:00: Ruský prezident Vladimir Putin sledoval cvičení ruských strategických jaderných sil a vyslechl hlášení, které mu podal ministr obrany Sergej Šojgu. Oznámily to ruské tiskové agentury. Strategické síly splnily úkoly cvičení v plném rozsahu, všechny rakety zasáhly svůj cíl, dodala agentura TASS s odvoláním na Kreml. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v reakci na to  sdělil, že Rusko svým jaderným vyhrožováním NATO od další podpory Ukrajině neodradí.

https://www.youtube.com/watch?v=l2Mu8rUBGTs

Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil v době zvýšeného napětí, kdy po vojenských neúspěších ve válce proti Ukrajině začala Moskva obviňovat Kyjev, že chystá útok „špinavou jadernou bombou“, který by mohl způsobit radioaktivní zamoření rozsáhlé oblasti za pomoci klasické trhaviny. Ukrajinští představitelé tato obvinění popřeli a uvedli, že Rusko možná samo chystá operaci pod cizí vlajkou.

Šojgu prohlásil, že cvičení bylo motivováno přípravou na případný nepřátelský jaderný útok proti Rusku. Ruské ministerstvo obrany ukázalo záběry odpálení mezikontinentální rakety Siněva z jaderné ponorky Tula a let strategického bombardéru Tu-95MS, který vypustil střely s plochou dráhou letu. V rámci cvičení byla z kosmodromu Pleseck vypuštěna také mezikontinentální raketa Jars. Jejím cílem - stejně jako rakety Siněva - byl vojenský prostor na Kamčatce na druhé straně Ruska.

Americký prezident Joe Biden v úterý Rusko varoval, že by udělalo vážnou chybu, pokud by na Ukrajině použilo taktickou jadernou zbraň. Podle agentury Reuters panují obavy, že by se k ní Rusko mohlo uchýlit, aby donutilo Kyjev ke kapitulaci v době, kdy ukrajinské síly vytlačují Rusy z ukrajinské Chersonské oblasti, a hrozí tak Moskvě významnou dílčí porážkou. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov novinářům sdělil, že podle něho na jaderné zbraně nedojde.

Moskva USA o svém dnešním cvičeních dopředu uvědomila, sdělil v úterý Washington. Naposledy Rusko uspořádalo jaderné cvičení se zkušebním odpálením balistických raket 19. února, tedy jen několik dní před vpádem na Ukrajinu. Rusko před zahájením invaze měsíce ujišťovalo, že ji nechystá, než k ní dal Putin 24. února rozkaz. Rusko uspořádalo své druhé letošní cvičení v době, kdy Severoatlantická aliance provádí v západní a severní Evropě každoroční cvičení jaderného odstrašení nazvané Steadfast Noon, do něhož je zapojeno asi 60 různých leteckých strojů. NATO uvádí, že během něho ale nepoužívá reálné zbraně. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajinská armáda pokračuje v ofenzívě v Chersonské oblasti na jihu země a v Luhanské oblasti na východě, zatímco ruská vojska se pokoušejí o útoky v Donbasu na východě Ukrajiny u Bachmutu a Avdijivky, vyplývá z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u devíti obcí včetně Bachmutu, hlásí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti.

Britská rozvědka podle zprávy britského ministerstva obrany upozornila na význam železnic pro ruské ozbrojené síly a zranitelnost tratí vůči sabotážím. Britské ministerstvo obrany připomíná, že 24. října gubernátor ruské Belgorodské oblasti oznámil poškození železniční trati výbušným zařízením u obce Novozybkovo přibližně 15 km od rusko-běloruské hranice. Trať je hlavním železničním spojením mezi Ruskem a jižním Běloruskem. K incidentu se přihlásila skupina ruských protiválečných aktivistů, podle které jde o nejméně šestou sabotáž od června.

„Jde o součást širšího trendu útoků disidentů proti železnicím v Rusku i Bělorusku,“ míní Londýn a připomíná, že ruská armáda se při přesunech sil na Ukrajinu spoléhá především na železniční dopravu. Je ovšem extrémně náročné ochránit železniční síť o délce více než 33 000 kilometrů. Ruské vedení bude stále více znepokojovat skutečnost, že i malá skupina lidí se může sabotážemi postavit proti konfliktu, předpovědělo britské ministerstvo.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v rozhovoru se serverem Politico vyjádřil přesvědčení, že Západ poskytne Ukrajině i západní tanky a stíhačky, které pomohou Kyjevu vyhnat ruská vojska z ukrajinského území. Domnívá se však, že první kroky v tomto směru budou muset podniknout Spojené státy, aby je spojenci následovali. „Jsem skutečně optimista ohledně toho, že tanky Abrams budou v budoucnu možné, a jsem přesvědčen, že také stíhačky typu F-16, F-15 či gripeny ze Švédska budou možné,“ řekl Reznikov. „Když slyšíte, že je to nemožné, znamená to, že to bude možné v budoucnu,“ poznamenal. (čtk)

Středa, 09:00: Zakladatel ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin podle amerického deníku The Washington Post v osobním rozhovoru s prezidentem Vladimirem Putinem kritizoval chyby ruských armádních velitelů na Ukrajině. Prigožin má podle informací amerických zpravodajských služeb, na něž se deník odkazuje, stále napjatější vztahy s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem.

Na Ukrajině podle dřívějšího oznámení ukrajinské vojenské rozvědky bojuje asi 8000 žoldnéřů z Wagnerovy skupiny (v ruském přepisu Vagnerovy). Většinu z nich tvoří naverbovaní trestanci, tvrdí také rozvědka. Prigožin podle nejmenovaného zdroje amerického deníku konkrétně kritizoval, že ruské ministerstvo obrany ukládá wagnerovcům příliš mnoho povinností, ale nevyčleňuje dost finančních a materiálních prostředků na to, aby skupina mohla tyto úkoly plnit. Prigožin nicméně ve vyjádření pro Washington Post popřel, že by s Putinem hovořil, i že by průběh bojů na Ukrajině kritizoval.

Zdroj deníku také uvedl, že Prigožin zřejmě stojí za videem, které se dříve šířilo na sociálních sítích a na němž si žoldnéři skupiny stěžovali na nedostatek jídla a nábojů. Cílem tohoto videa bylo zřejmě přimět Kreml, aby na bojovníky skupiny vyčlenil více prostředků. Miliardář Prigožin teprve v září přiznal napojení na Wagnerovu skupinu i skutečnost, že ji v roce 2014 založil. (čtk)

Středa, 08:00: Ukrajinské město Dnipro v úterý večer zasáhly úlomky z ruské rakety, které dopadly na čerpací stanici. Zemřela při tom těhotná žena a pracovník myčky. Podle internetového portálu Ukrajinska Pravda o tom informovaly ukrajinské úřady. Na čerpací stanici vznikl po dopadu úlomků rakety požár, který některé její části zničil. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si kromě nejméně dvou obětí na životě vyžádal ještě tři zraněné. „Nikdy neodpustíme. Odplata bude spravedlivá a nevyhnutelná,“ napsal na facebooku prezident, který spojence Ukrajiny v poslední době žádá hlavně o dodávky prostředků protiraketové obrany. (čtk)

Úterý, 13:00: Spojené státy zvažují, že na Ukrajinu dodají starší systémy protivzdušné obrany Hawk. Agentuře Reuters to sdělili dva nejmenovaní američtí činitelé. Washington tím chce podpořit obranu Kyjeva proti ruskému ostřelování a náletům bezpilotních letounů, které v posledních dvou týdnech poškodily ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Systémy Hawk, které fungují na principu raket země-vzduch, by pro Ukrajinu znamenaly vylepšení oproti současným přenosným raketovým kompletům Stinger. Munici pro tyto systémy Kyjev dostává v podstatě od začátku války, a to nejen z USA, ale i z Německa a dalších evropských zemí. Dodávku čtyř systémů Hawk oznámilo minulý týden Španělsko.

Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, kolik systémů Hawk a munice mají Spojené státy k dispozici. Bílý dům odmítl věc komentovat. Americký prezident Joe Biden slíbil Ukrajině dodat vyspělé systémy protivzdušné obrany v reakci na masivní útoky na ukrajinská města i energetickou infrastrukturu z 10. října. Moskva od té doby ostřeluje tyto cíle pravidelně, rozsáhlé útoky pokračovaly i tento víkend.

Spojené státy na Ukrajinu pravděpodobně nejprve vyšlou střely pro systémy Hawk, protože není jasné, v jakém stavu jsou odpalovací zařízení, řekl jeden z anonymních činitelů Reuters. Systémy jsou totiž už několik desítek let ve skladech. (čtk)

Úterý, 11:00:  Kolem 40 mrtvých a 60 raněných si vyžádal zásah základny proruských bojovníků z jednotek vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova na jihu Ukrajiny, napsala agentura Unian. Ukrajinská raketa zasáhla podle ní čečenskou základnu v Chersonské oblasti ještě během pondělní noci. Kadyrov podle ruských médií označil dosavadní ruskou odpověď na ukrajinské ostřelování ruského území za slabou a navrhl vymazat ukrajinská města z povrchu země.

Kadyrov ve svém příspěvku uvedl, že Rusko vede „speciální vojenskou operaci“ na území Ukrajiny, ale na ruském území „se už vede válka“. Dodal, že s tím je velice nespokojen. „Odpovídáme, ale podle mého slabě odpovídáme. Pokud přiletěla střela na naši stranu, do našeho regionu, pak musíme vymazat (ukrajinská) města z povrchu země… aby pochopili, že je nesmí ani napadnout, že by stříleli po nás,“ řekl Kadyrov, podle kterého Západ již vyčerpal možnosti, jak by mohl reagovat na nemilosrdnější ruský postup.

Deník Kommersant v souvislosti s Kadyrovovým prohlášením připomněl ruský pokus o anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Z té poslední ruské úřady nyní kvůli ukrajinskému ostřelování evakuují civilní obyvatelstvo. List také připomněl výroky ředitele ruského vysílání státní televize RT Antona Krasovského, který uvedl, že by topil a upaloval ukrajinské děti, hovořící o ruské okupaci své země. RT následně pozastavila spolupráci s moderátorem a šéf kriminální ústředny nařídil prověřit Krasovského výroky. Ten se mezitím za svá slova omluvil.

Server Meduza poznamenal, že Kadyrov je pokládán za jednoho z válkychtivých jestřábů v ruském vedení, který prosazuje další zvyšování napětí v konfliktu. Po ostřelování Kyjeva a dalších ukrajinských měst v reakci na výbuch, který poškodil Kerčský most vedoucí z Ruska na okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, se vyjádřil, že je teď „na celých sto procent spokojen“. Dříve kritizoval ministerstvo obrany za nedostatečně rozhodné počínání. (čtk)

Úterý, 10:00:  Ruské síly se patrně připravují na obranu jihoukrajinského města Cherson, domnívají se analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nejisté je postavení ruských jednotek na severu Chersonské oblasti, který pravděpodobně ukrajinské jednotky znovu získají pod svou kontrolu do konce letošního roku, píše se v aktuální zprávě institutu.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v pondělí uvedl, že Rusové se z Chersonu nestahují, ale naopak město připravují na bitvu. Budanovovo vyjádření odpovídá poznatkům ISW z druhé polovině tohoto měsíce. Ruské síly se podle analytiků částečně stahují ze severozápadu oblasti, zároveň se však připravují oblastní metropoli bránit.

https://www.youtube.com/watch?v=8onBzu2z5bE

Postavení ruské armády v severní části Chersonské oblasti je nicméně neudržitelné a ukrajinské síly pravděpodobně tuto část znovu dobydou do konce letošního roku, uvádí ISW. Ozývají se i hlasy proruských blogerů, podle kterých se Moskva má Chersonu vzdát, protože pokus o jeho obranu stejně nejspíš vyústí v porážku.

Rusko však na výraznou porážku v Chersonu či Chersonské oblasti nepřipravuje svůj informační prostor, upozorňuje ISW. Výjimkou jsou obvinění ze strany Moskvy, že Ukrajina chystá odpálit nálože na Kachovské vodní elektrárně na Dněpru. Kyjev i Západ tato tvrzení odmítají, a naopak z úmyslu zničit elektrárnu a zaplavit rozsáhlá území po proudu viní Rusko.

Ruské jednotky budují obranu na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu země. U obce Hornostajivka pokládají miny na levý břeh Kachovské vodní nádrže, ale v minových polích ponechávají průchody pro případné stažení vlastních sil z pravého, západního břehu řeky. Současně v Donbasu na východě Ukrajiny vedou útoky ve dvou směrech, na Bachmut a Avdijivku, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Válka dnes pokračuje 244. dnem.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, se stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Chersonská oblast je zároveň jednou ze čtyř ukrajinských oblastí, které se Rusko rozhodlo anektovat po hlasováních místních obyvatel, která Západ i Ukrajina neuznávají a označují je za pseudoreferenda. (ceskenoviny)

Pondělí, 22:00: Z nárůstu sňatků v Rusku od vyhlášení částečné mobilizace v poslední třetině září lze odvodit, že úřady povolaly do zbraně nejméně 492 000 lidí, uvedl nezávislý ruský portál Mediazona. Muži se podle portálu z praktických důvodů často rozhodli formalizovat vztah se svými partnerkami před odchodem do armády. Podle dřívějšího sdělení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua i ujišťování Kremlu mělo být do zbraně povoláno pouze 300 000 záložníků, a Mediazona tak došla k mnohem vyššímu počtu mobilizovaných.

Situace na frontě, 23. října 2022

Po předložení povolávacího rozkazu se může mobilizovaný ze zákona oženit týž den, kdy se obrátí na úřad, a nemusí čekat měsíc, jak je v Rusku obvyklé. „Pochopila jsem, že jestli odjede, tak oficiálně nejsme jeden pro druhého nikdo,“ vysvětlila  motivaci ke svatbě žena z Jekatěrinburgu, kterou dříve citoval portál E1.ru.

Nejvíce mobilizovaných je v poměru k počtu obyvatel podle zjištění Mediazony v regionech na východě Ruska a nejméně v Moskvě. Nárůst sňatků je nejpatrnější v Burjatsku na ruském Dálném východě. Od 1. do 21. září, kdy ruský prezident Vladimir Putin mobilizaci oznámil, matriky registrovaly v průměru 83 svateb týdně. Po začátku mobilizace se tento počet zvýšil na 662 svateb týdně. (ceskenoviny)

Pondělí, 16:00: Použití takzvané špinavé či jaderné bomby na Ukrajině by pro Rusko znamenalo následky, řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price podle agentury Reuters. USA však podle mluvčího nepozorují žádné náznaky, že by se k takovému kroku Moskva chystala. Bílý dům zároveň popřel ruské tvrzení, že by Ukrajina pracovala na přípravě špinavé bomby. Rusko chce, aby o jeho tvrzeních jednala v úterý Rada bezpečnosti OSN.

Price odpovídal na dotaz novinářů, zda by USA reagovaly stejně při použití špinavé i jaderné bomby Ruskem. „Tak jako tak by to znamenalo následky. Ať už by použili špinavou nebo jadernou zbraň. To dáváme najevo velice jasně,“ řekl Price.

https://www.youtube.com/watch?v=40PRSwSgvUI

Moskva, která po začátku války na Ukrajině výrazně omezila kontakty se západními zeměmi, v posledních dnech v sérii telefonátů bez důkazů upozorňuje americké a evropské představitele na údajné nebezpečí, že by Ukrajina v konfliktu s Ruskem mohla použít zbraň, která způsobí zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruská tvrzení za absurdní a za nebezpečnou lež. Stejně tak ho podle Reuters dnes jako nepravdivé odmítl Bílý dům prostřednictvím mluvčí Karine Jean-Pierrové, ministři zahraničí Francie, Británie nebo šéf britské armády Tony Radakin.

Šéf NATO Jens Stoltenberg podle Reuters v pondělí nejnovější „falešná ruská obvinění“ probíral s britským ministrem obrany Benem Wallacem. Zároveň vyjádřil obavy, že Rusko by svá obvinění mohlo použít jako záminku k zesílení konfliktu na Ukrajině. O „špinavé bombě“ podle ruských agentur v neděli s protějšky z USA, Francie, Británie a Turecka o mluvil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. V pondělí podobné telefonáty uskutečnil šéf štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

MAAE vydala prohlášení, že dvě ukrajinská jaderná zařízení, kde se podle Moskvy dějí neohlášené aktivity, jsou pod dohledem organizace a pravidelně je navštěvují mezinárodní inspektoři. „MAAE provedla v jednom z těchto zařízeních kontrolu před měsícem a všechna zjištění byla v souladu s bezpečnostními prohlášeními ze strany Ukrajiny,“ uvedl šéf agentury Rafael Grossi. (čtk)

Pondělí, 13:00: Moskva bude hledat možnosti, jak ochránit svá mezinárodní aktiva, která se snaží uchvátit jiné země, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov se vyjadřoval k návrhům poskytnout na Západě zabavený či zmrazený ruský majetek, včetně rezerv uložených v západních bankách, k obnově Ukrajiny. „Přijetí takových rozhodnutí bude dalším krokem k popření všech pravidel a norem mezinárodního práva. Bezpodmínečně budeme hledat možnosti, jak s tím bojovat,“ prohlásil Peskov podle agentury TASS. Předání ruských aktiv na Západě Ukrajině by podle mluvčího znamenalo krádež cizího majetku.

Mluvčí Kremlu současně připustil, že Putin si méně často telefonuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem než dříve, a to proto, že přehlížejí ruské postoje a požadavky a nechtějí zprostředkovat urovnání situace na Ukrajině. „Pokud jde o pány Macrona a Scholze, prostě v posledních době neprojevují ochotu vyslyšet stanoviska ruské strany a podílet se na snahách o zprostředkování. Proto je s nimi méně kontaktů,“ řekl Peskov novinářům.

Současně poukázal na významné množství Putinových kontaktů s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, což vysvětlil tím, že „Ankara zaujala odlišný postoj, než Paříž a Berlín“. „Ne, v tuto chvíli se neplánují,“ odvětil Peskov na otázky o případných jednáních Putina s Macronem a americkým prezidentem Joem Bidenem. Ankara sehrála klíčovou roli při zářijové výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i při červencovém uzavření dohody umožňující export ukrajinského obilí a dalších zemědělských plodin z černomořských přístavů, zablokovaných po vypuknutí války ruských loďstvem. (čtk)

Pondělí, 09:00: V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila ruská média.

„Pro všechny muže, kteří si přejí zůstat v Chersonu, bez ohledu na zvýšené ohrožení bezpečnosti kvůli počínání ukrajinských nacionalistů, byla vytvořena příležitost připojit se k jednotkám územní obrany města,“ citovala agentura TASS z úředního oznámení.

https://www.youtube.com/watch?v=RyiDmEWJ7O8

Ruské úřady nařídily minulý týden evakuaci civilistů z Chersonu, připomněla agentura Reuters a dodala, že Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které se Rusko pokouší anektovat, přestože ukrajinské jednotky zde dosáhly významných vojenských úspěchů.

Životy nejméně šesti civilistů a pět zraněných si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko. „Ví se o šesti civilistech Doněcké oblasti, zabitých během 23. října Rusy: tři v obci Kurdjumivka, dva v obci Velyka Novosilka a jeden v Bachmutu,“ uvedl Kyrylenko. Upozornil, že v současnosti není možné zjistit počet obětí ve městě Volnovacha. Server RBK-Ukrajina dodal, že ve městě Svjatohirsk přišel při odstraňování min o život záchranář. (čtk)

Neděle, 22:00: Ruské úřady budují obranné pozice v okupovaných oblastech Ukrajiny a také v příhraničních ruských regionech. Informovala o tom agentura AP, podle níž tato skutečnost odráží ruské obavy z možných ukrajinských protiútoků na nových úsecích tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. V posledních týdnech Ukrajina zaměřila svou protiofenzivu především na Chersonskou oblast.  Dělostřelecké údery ukrajinských ozbrojených sil odřízly hlavní přechody přes řeku Dněpr, takže ruské jednotky na západním břehu mají nedostatek zásob a hrozí jim obklíčení.

Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov v rádiu tvrdil, že ruské obranné linie v regionu byly posíleny a situace je stabilní. Okupační úřady předtím vyzvaly obyvatele Chersonu a okolních obcí, aby se evakuovali na východní břeh. Ukrajinská armáda dnes podle AP uvedla, že ruské síly stáhly za západního břehu Dněpru také své důstojníky a ponechaly tam nově mobilizované, nezkušené síly.

Zatímco Ukrajina po osvobození Charkovské oblasti na severu země postupuje i na jihu, úřady v západních ruských regionech sousedících s Ukrajinou se zdají být nervózní. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt informoval, že v regionu byly vybudovány dvě obranné linie a třetí bude dokončena do 5. listopadu. Vybudování obranných linií hlásí rovněž gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ten v sobotu zveřejnil fotografii, na které jsou linie betonových bloků ve tvaru pyramidy, které mají blokovat pohyb obrněných vozidel.

Další obranné pozice se podle zakladatele ruské Wagnerovy skupiny budují v ukrajinské Luhanské oblasti, kterou okupuje ruská armáda. Ruský podnikatel Jevgenij Prigožin, jehož skupina žoldnéřů hraje v ruské invazi na Ukrajině důležitou roli, podle AP prohlásil, že jeho uskupení buduje v Luhanské oblasti rozsáhlou opevněnou „Wagnerovu linii“.

„Projekt naznačuje, že Rusko vynakládá značné úsilí na přípravu obrany hluboko za současnou frontovou linií, pravděpodobně aby tak odradilo od jakýchkoli rychlých ukrajinských protiofenziv,“ uvedlo ke zprávám o obranné linii v Luhanské oblasti britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce.(ceskenoviny)

Neděle, 17:00: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruské tvrzení za absurdní a nebezpečnou lež a popřel, že by se Kyjev k něčemu takovému chystal. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jedině Rusko je schopno v Evropě použít jaderné zbraně. Ruský výrok odmítl i Londýn nebo Washington.

„Jednali o situaci na Ukrajině, která má stálou tendenci k další nekontrolované eskalaci,“ uvedl k rozhovoru mezi Šojguem a francouzským ministrem obrany Sébastienem Lecornuem ruský resort obrany podle agentur TASS a Interfax. Šojgu svému protějšku sdělil obavy z možných provokací ze strany Ukrajiny s použitím špinavé bomby, dodaly agentury. Ty zanedlouho informovaly také o telefonátech Šojgua s ministry obrany Británie a Turecka - Benem Wallacem a Hulusim Akarem. Rovněž je podle vyjádření ruského ministerstva obrany Šojgu informoval o „obavách z možných provokací ze strany Ukrajiny“, která by podle jeho tvrzení mohla použít špinavou bombu. Rusko pro své tvrzení neposkytlo žádné důkazy, podotkla agentura Reuters.

„Ruské lži o tom, že Ukrajina údajně plánuje použít ‚špinavou bombu‘, jsou stejně absurdní, jako jsou nebezpečné,“ reagoval večer šéf ukrajinské diplomacie Kuleba na twitteru. „Za prvé, Ukrajina je zavázaným členem NPT (Smlouvy o nešíření jaderných zbraní pozn. ČTK): žádné ‚špinavé bomby‘ nemáme, ani neplánujeme si je pořídit. Za druhé, Rusové často obviňují jiné z toho, co sami plánují,“ dodal.

„Ukrajina je vždy o obnově. Vždy o životě. Jestli někdo může použít jaderné zbraně v naší části Evropy, je to jen jeden subjekt - a tím subjektem je ten, kdo nařídil soudruhovi Šojguovi, aby někam volal,“ uvedl podle agentury Ukrinform ukrajinský prezident ve videoposelství. „Jestli Rusko volá a říká, že Ukrajina údajně něco připravuje, znamená to jediné: Rusko už všechno připravilo. Myslím, že svět by měl reagovat co nejostřeji,“ dodal.

Takzvaná špinavá bomba používá konvenční výbušniny s příměsí radioaktivního materiálu. Ruská média už v březnu s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdila, že Ukrajina tento typ bomby vyvíjí, přičemž ani tehdy neposkytla žádné důkazy. Ruská agentura RIA Novosti také napsala, že podle důvěryhodných zdrojů z různých zemí Kyjev údajně připravuje na svém území „provokaci spočívající v odpálení špinavé bomby“. Cílem je prý obvinit Rusko z použití zbraní hromadného ničení, a tím zahájit ve světě protiruskou kampaň. (čtk)

Neděle, 10:50: Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Ruské síly provedly v sobotu 22. října masivní raketové útoky a útoky pomocí bezpilotních letounů, jejichž cílem bylo poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu v devíti oblastech. Jak informoval ukrajinský generální štáb, ruské síly podnikly 40 raketových útoků a vypálily 16 dronů Šáhed-136 íránské výroby. Protivzdušná obrana sestřelila 20 střel s plochou dráhou letu a 11 útočných bezpilotních letounů.

„Je velmi nepravděpodobné, že by pokračující ruské údery na ukrajinskou civilní infrastrukturu podkopaly ukrajinskou vůli bojovat, nicméně budou pro Ukrajinu stále více představovat ekonomickou a humanitární výzvu, i vzhledem k tomu, že teploty v zemi klesají,“ uvedl institut.

Ruské útoky a ostřelování poškodily v uplynulých týdnech asi 30 procent ukrajinské energetické infrastruktury, což vedlo k výpadkům elektřiny nejen u frontové linie, ale v celé zemi. Výpadky proudu v kombinaci s chladným zimním počasím a poničenými civilními budovami tuto zimu pravděpodobně zvýší utrpení ukrajinského civilního obyvatelstva, dodal ISW. Rusové podle něj svými útoky vytvářejí „humanitární tragédii, aniž by smysluplně měnily situaci na bojišti, a ruské výmluvy pro podobné údery jsou čím dál tím slabší“.

Institut ve své zprávě zhodnotil i další kroky Moskvy. Připomněl, že ruské okupační síly nařídily v sobotu násilnou „evakuaci“ civilistů z ukrajinského města Cherson. Oznámily, že „všichni obyvatelé Chersonu musí město okamžitě opustit“, a dodaly, že všichni civilisté a „odbory a ministerstva civilní správy se musí přesunout na východní břeh řeky Dněpr“. Za důvod okupační správa označila „napjatou“ situaci na frontě, „zvýšené nebezpečí masivního ostřelování města a hrozbu teroristických útoků“.

Okupační správa obyvatele vyzvala, aby si s sebou vzali oblečení, cennosti a dokumenty, což naznačuje, že neočekává brzký návrat Rusů či civilistů do západního Chersonu. Očekává se, že ruské síly město opustí a budou se pravděpodobně snažit vylidnit části oblastí, které znovu ovládne Ukrajina, což poškodí dlouhodobou sociální a ekonomickou životaschopnost jižní Ukrajiny, píše ve své zprávě americký institut. (čtk)

Neděle, 09:00:  Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování - při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už před tím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Pro některé evropské země může být obtížné rychle doplnit zásoby, jelikož už nemají silný obranný sektor, který by dokázal rychle vyprodukovat náhradu, a mnohé z nich se spoléhají na dominantní americký obranný průmysl, jenž vytlačil některé konkurenty. Nyní podle AP čelí dilematu: mají nadále posílat své zásoby zbraní na Ukrajinu a potenciálně zvýšit svou vlastní zranitelnost vůči možnému ruskému útoku? Nebo si mají nechat to, co jim zbývá, aby ochránily vlast, což ale může zvýšit pravděpodobnost ruského vítězství na Ukrajině? (čtk)

Sobota, 23:00: Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to  uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Během dne ruské síly podnikly 40 raketových úderů a 16 útoků pomocí dronů Šáhed-136 íránské výroby, oznámil v operační svodce ukrajinský generální štáb, podle něhož protivzdušná obrana sestřelila 20 střel s plochou dráhou letu a 11 útočných bezpilotních letounů.

Rusové zasáhli energetickou a kritickou infrastrukturu v devíti oblastech - Volyňské, Rivnenské, Charkovské, Chmelnycké, Kirovohradské, Čerkaské, Záporožské, Oděské a Mykolajivské, sdělilo velení ukrajinských ozbrojených sil. Prezident Volodymyr Zelenskyj dříve na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Ve svém pravidelném večerním videoposelství Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že Rusko podniklo údery na ukrajinskou infrastrukturu ve „velmi širokém“ měřítku a přislíbil, že armáda s pomocí spojenců bude časem schopna likvidovat všechny ruské střely.  (čtk)

Sobota, 17:00: Ruské okupační úřady v ukrajinském Chersonu dnes vyzvaly civilisty, aby kvůli napjaté situaci na frontě město okamžitě opustili. Mají se přesunout na levý břeh řeky Dněpr. Podle listu Ukrajinska pravda, úřady nařídily obyvatelům, aby si s sebou vzali doklady, peníze, cennosti a oblečení. Podle okupačních sil musí místní obyvatelé oblast opustit kvůli ostřelování a údajné hrozbě teroristických útoků ze strany Kyjeva. „Všichni civilisté musí Cherson okamžitě opustit,“ citovala z prohlášení okupačních úřadů agentura Reuters.

Ruskem dosazení představitelé Chersonské oblasti již v uplynulých dnech oznámili, že kvůli pokračující ukrajinské ofenzivě evakuují na levý břeh Dněpru civilní obyvatelstvo. Během týdne prý chtějí takto přesunout 50 až 60 tisíc lidí.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. (čtk)

Sobota, 09:00: Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW má Rusko „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“. Jak institut již dříve uvedl, z útoku na přehradu ruské síly téměř jistě obviní Ukrajinu. Ta přitom na odpálení přehrady do povětří nemá žádný materiální zájem, voda by mohla zaplavit 80 ukrajinských měst a vysídlit stovky tisíc lidí. Přitom by byly rovněž narušeny již nyní slabé dodávky elektřiny na Ukrajině, dodal ISW.

https://www.youtube.com/watch?v=T5nzD-_lsNY

Zaminování přehrady Kachovské vodní elektrárny a možný útok na ni zmínil již ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov toto tvrzení ihned popřel. Řekl, že „jde o nepravdivou informaci a že Zelenskyj je lhář“. A dodal, že naopak Ukrajinci se snaží zakrýt „vlastní zločinné plány“.

Ruské síly rovněž pokračují v budování přechodů přes řeku Dněpr, dokončili provizorní most vedle často ostřelovaného a poškozeného Antonivského mostu v Chersonu. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb. „Ačkoli bylo použití podobných mostů téměř jistě zahrnuto do plánování operací v Evropě za dob Sovětského svazu, nyní je to pravděpodobně poprvé za několik desetiletí, co ruská armáda tento most potřebuje,“ uvedla britská rozvědka.

Jak informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko, ruské rakety zasáhly v noci na dnešek město Nikopol, které leží poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Údery poškodily více než 20 budov a několik plynovodů. Téměř tisíc rodin zůstalo po útoku bez elektřiny. (čtk)

Pátek, 09:00: Nejméně čtyři lidé přišli ve čtvrtek večer o život při ukrajinském raketovém útoku na Ruskem okupované město Cherson na jihu Ukrajiny. Podle agentury Intefax to oznámil zástupce ruských okupačních úřadů Kirill Stremousov. U Chersonu jedna z raket HIMARS podle ruských médií zasáhla okolí Antonivského mostu vedoucího přes Dněpr a dopadla na přívoz. Třináct lidí utrpělo zranění a shořelo 12 aut. Antonivský most je už měsíce mimo provoz, byl cílem opakovaných ukrajinských útoků, ruská armáda se snaží dopravu přes Dněpr řešit používáním přívozů.Ukrajinský generální štáb uvedl, že do Chersonské oblasti dorazilo 2000 čerstvě mobilizovaných ruských vojáků, kteří mají doplnit ztráty, jež ruské síly utrpěly v bojích v této části fronty.

Z Charkova, druhého největšího města Ukrajiny, hlásí tamní úřady sérii výbuchů. Podle starosty Ihora Těrechova rakety zasáhly a poničily objekty patřící jednomu podniku ve městě . Šéf charkovské oblastí správy Oleh Siněhubov řekl, že při ruském útoku utrpělo zranění pět lidí, informuje ruskojazyčný servis BBC. (čtk)

Pátek, 08:00: V očekávání dalšího ukrajinského postupu si Rusko v Chersonské oblasti pravděpodobně vytváří podmínky pro stažení vojsk a okupační správy ze západního břehu řeky Dněpr. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

https://www.youtube.com/watch?v=5gkQv7rLZSg

Několik telegramových účtů z Chersonu si ve čtvrtek všimlo, že ruští vojáci vyrabovali tamní hasičskou zbrojnici a převezli hasičské vozy, ukradená civilní auta či různé domácí spotřebiče přes řeku Dněpr do levobřežní obce Hola Prystaň. Ukrajinská služba Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) týž den informovala, že ruské síly přesouvají přes řeku vojenskou techniku. Zveřejnila také satelitní snímky, které ukazují ruský trajekt plující přes Dněpr z Kozackého na západním břehu do Nové Kachovky na břehu východním. Stanice rovněž uvedla, že přívoz byl plně naložený, když zakotvil v Nové Kachovce, a zpět se vracel prázdný.

Tyto zprávy, byť neověřené, podle ISW celkově naznačují, že Rusko zřejmě cíleně stahuje velké množství vojáků a vybavení ze západního břehu Dněpru. Ruské velení se pravděpodobně alespoň částečně poučilo ze svých neúspěchů za nedávného panického ústupu z Charkovské oblasti, míní institut.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Podle agentury Reuters postoupily v uplynulých několika týdnech o 20 až 30 kilometrů. (ceskenoviny)

Pátek, 07:00: Rusko chystá útok na Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny, který by mohl vést k zatopení více než 80 obcí včetně města Chersonu, varoval ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropské radě. Rusové podle Zelenského už přehradu Kachovské vodní elektrárny zaminovali. „Pokud ruští teroristé vyhodí přehradu do povětří, ocitne se v zóně rychlého zaplavení přes 80 obcí, včetně Chersonu. Stovky tisíc lidí mohou být postiženy,“ řekl Zelenskyj.

Útok by podle něj také přerušil dodávky vody ve značné části ukrajinského jihu a mohl by připravit Záporožskou jadernou elektrárnu o přísun vody potřebné pro chlazení. „Rusko to dělá, aby zinscenovalo další operaci pod falešnou vlajkou. Chce provést teroristický útok a obvinit z něj Ukrajinu,“ řekl také ukrajinský prezident.

Jeho obvinění přichází poté, co šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo v úterý prohlásil, že útok na Kachovskou přehradu připravuje Ukrajina. O údajném ukrajinském plánu hovořil, když ohlašoval přesun obyvatel měst u Chersonu na druhý břeh Dněpru. Podle Salda chce Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti přesunout během tohoto týdne z pravého na levý břeh Dněpru 50 až 60 tisíc lidí. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=gGLLqQFeVjE

Čtvrtek, 20:00: Členské státy Evropské unie potvrdily zmrazení majetku třem lidem a jedné firmě odpovědným za dodávky íránských dronů Rusku, které je využívá ve válce proti Ukrajině. Informovalo o tom na twitteru české předsednictví. Sankce začaly platit po zveřejnění v unijním věstníku. Na podobě sankcí se už ve středu shodli velvyslanci zemí sedmadvacítky. Ukrajina ocenila, že EU jednala rychle. Sankce ze stejného důvodu dnes vůči třem íránským důstojníkům a jedné firmě oznámila i Británie.

„Členské státy se rozhodly zmrazit majetek tří jednotlivců a jedné entity, které jsou za dodávky dronů odpovědné; EU je rovněž připravena rozšířit sankce i na další čtyři íránské subjekty, které už byly zařazeny na jiný sankční seznam v minulosti,“ oznámilo české předsednictví. Evropský blok podle dřívějšího vyjádření mluvčí unijní diplomacie shromáždil „dostatečné důkazy“ o tom, že Rusko na Ukrajině využívá íránské drony Šáhed-136, které vybuchují po zasažení cíle.

V posledních dnech se množily zprávy, že Rusko při útocích na Ukrajině využívá drony íránské výroby především ve snaze poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle některých zdrojů jich Teherán ruské armádě dodal stovky. Moskva tvrdí, že používá pouze ruské zbraně, například televize CNN ale v nové reportáži ukazuje íránský bezpilotní letoun sestřelený ukrajinskými obránci.

„Vítám rychlé kroky ze strany EU po mé pondělní výzvě k uvalení sankcí na Írán kvůli tomu, že pomáhá Rusům v zabíjení Ukrajinců a poškozování naší energetické infrastruktury,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. (čtk)

Čtvrtek, 18:00: Nebezpečí opětovného ruského útoku na Ukrajinu z Běloruska roste, uvedl generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Rusové by se podle něj mohli pokusit přetnout hlavní trasy, po kterých putují na Ukrajinu dodávky západních zbraní. „Hrozba, že ruské ozbrojené síly obnoví útok na severní frontě, roste. Tentokrát může být směr útoku změněn na západ kvůli přetnutí hlavních logistických tras pro dodávky výzbroje a bojové techniky Ukrajině od našich partnerů,“ řekl Hromov a upozornil, že sílí agresivní rétorika vedení Ruska a Běloruska spolu s tím, jak je u hranic rozmisťováno regionální uskupení vojsk svazového soustátí, které obě země formálně tvoří.

Na běloruském území jsou podle generála Hromova rozmisťovány letecké jednotky a síly dalších vojsk. V Bělorusku se podle něj podnikají přípravné akce ke skryté mobilizaci. Bělorusko nadále poskytuje Rusku své území k odpalování raket a vzletu dronů. Ukrajinské síly podle Hromova podnikají kroky ke spolehlivé obraně hranic a Kyjeva před útokem ze severu. Pokud se nepřítel rozhodne otevřít „druhou frontu“ a konkrétně zahájit útok z Běloruska, „budeme připraveni k adekvátní reakci“, zdůraznil ukrajinský generál. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Rusko nedávno odvolalo část svého kontingentu a systémů protivzdušné obrany ze Sýrie. S odvoláním na dva západní a jeden izraelský zdroj to napsal deník The New York Times (NYT). Rusko tak z oblasti odstranilo zbraně, které omezovaly izraelské vojenské operace v Sýrii. Podle deníku to také může ovlivnit izraelské úvahy o poskytnutí vojenské pomoci Kyjevu. Odvezení systému protivzdušné obrany S-300 ze Sýrie znamená, že pro izraelské letectvo zmizela hlavní hrozba pro jeho operace v Sýrii. Situace v Sýrii je pro Izrael významným faktorem při zvažování podpory Ukrajině.

Na satelitních snímcích pořízených v srpnu je vidět přesun baterií S-300 z Masjáfu v západní Sýrii do přístavu Tartús a pak do černomořského ruského přístavu Novorossijsk. Zdroje NYT poskytly rozdílné údaje o počtu Rusů stažených ze Sýrie - dva hovořily o 1200 až 1600 vojácích, třetí o mnohem vyšším počtu. Podle izraelského bezpečnostního zdroje odvelené vojáky nahradili vojenští policisté. Všechny zdroje se ale shodly, že přesunem Rusko omezilo svůj vliv na rozhodování Izraele v otázce podpory Ukrajiny.

Kyjev od Izraele požaduje obranné systémy a vojenské vybavení, také v souvislosti s množícími se útoky, k nimž jsou využívány drony původem z Íránu. Ministr obrany Benny Ganc však vyloučil, že by Izrael mohl Ukrajině dodávat zbraně. Pomáhá jí humanitárními dodávkami, zasíláním ochranného vybavení a zvažuje poskytnout systém varování, jaký se proti leteckým útokům používá v Izraeli. Tento postoj je vysvětlován jako snaha udržet si volnou ruku pro zásahy v Sýrii, kde působí jako spojenec Damašku Írán. Izrael bere v potaz také přítomnost velké ruské komunity na svém území.

https://www.youtube.com/watch?v=qaqMNymm1Fk

Rusko dovezlo systém S-300 do Sýrie v roce 2018, ale Syřanům kontrolu nad bateriemi nikdy nesvěřilo. Právě tyto rakety v blízkosti izraelského území vedly Izrael k odmítání ukrajinských požadavků na zbrojní pomoc, píše NYT. Aby se zamezilo incidentům v Sýrii, zřídily Rusko a Izrael telefonickou linku mezi svými armádami. Letos v květnu ale Ruskové zahájili palbu na izraelská letadla na konci útoku v oblasti Masjáfu. Izraelská televize o tom přinesla zprávu až po týdnu a v červenci ji pak potvrdil Ganc, podle nějž šlo o výjimečný případ.

Rusko v Sýrii stále drží modernější obranný systém raket S-400, který je ovšem určen jen k obraně ruských sil. I když stahování části Rusů ze Sýrie znamená pro Izrael výhodu, panují podle tisku obavy, že toho využije Írán ke zvýšení svého vlivu v Sýrii. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Ruské invazní síly za uplynulý den podnikly 11 raketových a 28 vzdušných útoků na území Ukrajiny, informoval ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Kromě toho podle něj Rusové na Ukrajinu ve více než 65 případech pálili ze salvových raketometů. Ukrajinské ozbrojené síly odrazily útoky ruských jednotek u devíti obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, tvrdí velení ukrajinských sil.

V rozporu s mezinárodním humanitárním právem, zákony a zvyklostmi války nepřítel dál zasahuje kritickou infrastrukturu a civilní domy, píše ukrajinský generální štáb. Pod palbou se podle něj ocitlo přes 25 obcí - například Burštyn v Ivano-Frankivské oblasti na západě země. Podle středečního prohlášení šéfky tamní oblastní správy Svitlany Onyščukové ruská raketa zasáhla v Burštynu velkou tepelnou elektrárnu.

Kromě toho byly v uplynulém dni hlášeny ruské vzdušné údery ve Vinnycké, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské a Doněcké oblasti. „Ruští okupanti použili řízené střely s plochou dráhou letu, letecké a protiletadlové řízené střely a také více než deset dronů Šáhed-136 íránské výroby,“ píše ukrajinský generální štáb a dodává, že polovinu bezpilotních letounů vyslaly invazní síly z běloruského území.

Ruské síly se podle ukrajinských vojáků snaží udržet obsazené oblasti, omezit akce ukrajinské armády a pokouší se o útoky v oblastech Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti. Ukrajinské síly za poslední den odrazily nepřátelské útoky u Bilohorivky v Luhanské oblasti a také u Bachmutu, Krasnohorivky, Opytne nebo například Marjinky v Doněcké oblasti, poznamenalo velení ukrajinských ozbrojených sil. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Moskva se zřejmě informačně připravuje na plánovaný ústup a ztrátu území v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti, píše v analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kreml zároveň připravuje informační pole pro útok na Kachovskou vodní elektrárnu, který následně svede na Ukrajince, domnívají se na analytici.

Ruští představitelé včetně šéfa okupační správy v Chersonské oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda a velitele ruských invazních sil na Ukrajině Sergeje Surovikina v posledních dnech hovořili o nutnosti „evakuace“ ukrajinských obyvatel a varovali před ukrajinskými útoky na civilisty. Podle ISW jde pravděpodobně o pokus „nastavit informační podmínky pro plný ruský ústup za Dněpr“. Tím by se ruské síly vzdaly Chersonu a dalšího významného území v oblasti.

„Ruské vojenské velení se očividně poučilo z předchozích informačních i operačních selhání při nedávné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti,“ píše ISW s odkazem na bleskový ukrajinský postup na severovýchodní frontě v září, za který si Kreml vysloužil kritiku i ze strany některých svých podporovatelů.

Součástí přípravy na případný neúspěch je i možná operace pod falešnou vlajkou na Kachovskou vodní elektrárnu na Dněpru. Surovikin v úterý tvrdil, že dostal informace o úmyslu Kyjeva na toto zařízení zaútočit, což by podle něj v Chersonské oblasti způsobilo ničivé záplavy. Varování opakoval i Saldo, podle kterého ukrajinské síly zaútočí na přehrady výše proti proudu od Chersonu.

Okupační úřady ale těmito varováními patrně zamýšlejí nastavit informační podmínky tak, aby mohly ruské síly přehradu poškodit a z následných škod a ztrát na životech obvinit Ukrajince. „Výsledné záplavy navíc poslouží ke krytí stahování (ruských sil) dál na jih Chersonské oblasti,“ uvádí ISW. Zprávy o domnělém útoku Ukrajiny by pak pomohly Kremlu odpoutat pozornost od ústupu jeho sil a dál vykreslit Kyjev jako teroristický režim, který neváhá útočit na civilisty.

Ukrajinští dělostřelci u Chersonu • Autor: Metin Aktas / AFP / Profimedia

ISW se také zmiňuje o oznámené „evakuaci“ civilistů v Chersonu, která podle něj slouží jako zástěrka pro masový nucený odsun civilistů z okupovaného území. Evakuaci z důvodu „ukrajinské protiofenzivy“ v úterý oznámil Saldo, ve středu pak akce podle proruské správy začala. Odsun civilistů pravděpodobně poslouží i k bezpečnému stažení představitelů ruské okupační správy, kolaborantů a dalších okupačních orgánů v očekávání bezprostředního ukrajinského postupu, ale také k deportaci velkého počtu Ukrajinců do Ruska, domnívá se ISW. Účelem těchto přesunů podle něj zřejmě bude poškodit ekonomickou obnovu Ukrajiny a „podpořit ruskou kampaň etnických čistek, která se snaží vymýtit ukrajinské etnikum a kulturu“.

Britské ministerstvo obrany si ve své denní analýze situace na bojišti všímá úterního vyjádření nedávno jmenovaného velitele ruských invazních sil na Ukrajině Sergeje Surovikina, jenž v ruské televizi označil situaci v Chersonské oblasti za složitou a podpořil plány okupačních úřadů evakuovat civilní obyvatelstvo. To, že ruský velitel vyzdvihl negativní zprávy o ruské invazi, je podle Britů velmi neobvyklé.

„Pravděpodobně to naznačuje, že ruské úřady vážně uvažují o rozsáhlém stažení svých sil (nacházejících se) západně od řeky Dněpr,“ píše britský resort obrany. „Klíčovou výzvou pro případné ruské stažení by bylo spořádaně dostat vojáky a jejich vybavení přes 1000 metrů širokou řeku,“ dodalo ministerstvo. Vzhledem k tomu, že všechny stálé mosty jsou vážně poškozeny, Rusko by podle něj s velkou pravděpodobností do značné míry spoléhalo na provizorní přemostění. yyy

Čtvrtek, 08:00: Rusko od 10. října podniklo přes 300 vzdušných útoků na ukrajinská energetická zařízení. V ukrajinské televizi to dnes podle agentury Reuters řekl ministr energetiky Herman Haluščenko. Zároveň poznamenal, že ukrajinská vláda usiluje kvůli poškození energetického systému o dvacetiprocentní snížení spotřeby elektřiny. Ukrajinci na výzvu, aby energiemi šetřili, podle něj reagovali.

„Vidíme pokles spotřeby,“ uvedl Haluščenko. „Sledujeme dobrovolný pokles. Ale pokud to nebude stačit, budeme nuceni přistoupit k nuceným odstávkám,“ cituje ho Reuters. Dosavadní dobrovolné snížení spotřeby elektřiny je hmatatelné, hlavně v prvních dnech po začátku ruského ostřelování energetických zařízení činil pokles zhruba deset procent, ale výzvy ne vždy zabraly, uvedl ministr podle webu RBK-Ukrajina.

Ukrajinci čelí rozsáhlému přerušování dodávek elektřiny, jelikož energetické společnosti se snaží opravit infrastrukturu, kterou poškodily v posledních dnech ruské útoky. Moskva od 10. října, kdy podnikla masivní údery po celé zemi, cílí ve zvýšené míře na ukrajinská energetická zařízení. Podle posledních informací Kyjeva útoky vážně poškodily kolem 40 procent energetických objektů.

Ukrajinci tak musí od čtvrtka počítat s postupným vypínáním elektrického proudu po celé zemi. Očekává se, že zaváděná omezení nepotrvají déle než čtyři hodiny, uvedl ve středu server RBK-Ukrajina s odvoláním na společnost Ukrenerho.

Kyjev a Charkov podle Reuters oznámily, že omezí provoz veřejné dopravy na elektrický pohon, jako jsou trolejbusy, nebo sníží frekvenci spojů v metru. Firma DTEK, hlavní dodavatel elektřiny v metropoli, zároveň slibovala, že udělá vše pro to, aby výpadky netrvaly déle než čtyři hodiny. Úřady Sumské oblasti obyvatelům sdělily, že budou bez dodávek vody, veřejné dopravy jezdící na elektrický proud nebo veřejného osvětlení většinu dne. (čtk)

Středa, 15:00: Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve „čtyřech nových oblastech Ruska“, jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Dokument má potvrdit Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což lze považovat za formalitu.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány. Šéf Kremlu také podepsal dekret, který omezuje pohyb do ruských regionů sousedících s Ukrajinou - týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a Sevastopolu.

Podle AP Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.

Ruský prezident na konci minulého měsíce při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává. (čtk)

Středa, 09:00: Část Kryvého Rihu na jihu Ukrajiny a okolní obce se ocitly bez proudu poté, co Rusko zasáhlo zařízení energetické infrastruktury v okrese. Nad ránem na to na sociálních sítích upozornil šéf vojenské správy města Oleksandr Vilkul. V Charkově přišlo kvůli neustálému ostřelování už 150 000 lidí o střechu nad hlavou, sdělil podle agentury Unian starosta města Ihor Terechov.

Na obnovení dodávek proudu v Kryvém Rihu a okolí pracují energetici. Pokud se havárii nepodaří odstranit, zajistí úřady dovážku vody do postižených oblastí, upřesnil Vilkul. Rusko v posledních dnech podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že ruské údery za týden zničily 30 procent ukrajinských elektráren.

Terčem ruských vzdušných úderů je prakticky dennodenně druhé největší ukrajinské město Charkov, které pravidelně hlásí zásahy rezidenčních oblastí. „Charkov od 24. února čelí totálnímu ostřelování nepřátelskými silami. Do dnešního dne přišlo více než 150.000 lidí o střechu nad hlavou,“ sdělil podle Unian ve vysílání ukrajinské televize starosta města Terechov. Starosta upřesnil, že někteří z těchto lidí načas z města odjeli. Ti, co zůstali, podle něj nalézají útočiště na studentských kolejích. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=j5pv3MgdDrs

Středa, 08:00: Írán vyslal na poloostrov Krym instruktory, kteří pomáhají ruským vojákům ovládat íránské drony používané k útokům na Ukrajinu. Uvedly to deník The New York Times a stanice CNN s odkazem na americké činitele obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb. Na pravděpodobnou přítomnost íránských instruktorů na poloostrově, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, poukázal dříve také americký Institut pro studium války (ISW).

Drony íránské výroby podle ukrajinských představitelů v posledních týdnech způsobují značné škody na ukrajinské infrastruktuře a stojí také za civilními oběťmi. Írán nepřiznává, že by Rusku bezpilotní letouny dodával. Podle amerických médií ale poskytl Teherán Moskvě první bezpilotní prostředky už v první polovině srpna.

Íránští trenéři z islámských revolučních gard působí na ruské vojenské základně na Krymu, kde se také nachází mnoho dronů dodaných z Íránu. Íránci jsou na Krymu daleko od frontové linie. Podle jednoho ze zdrojů CNN jich jsou na poloostrově desítky. Není jasné, zda íránští instruktoři také sami drony navádějí.

https://www.youtube.com/watch?v=52Tk4WcHAUU

„Vysláním bezpilotních letounů a instruktorů na Ukrajinu se Írán podstatným způsobem zapletl do války na straně Ruska a podílí se přímo na operacích, které mají na svědomí životy nebo zranění civilistů,“ sdělil deníku The New York Times bývalý zástupce Pentagonu a důstojník Ústřední zpravodajské služby (CIA) ve výslužbě Mick Mulroy.

Kvůli chybám ruských operátorů byla první várka dodaných bezpilotních letounů neúčinná, řekl deníku jiný nejmenovaný americký činitel. Z provozu stroje vyřazovaly také technické problémy. Rusko původně vyslalo vojáky na výcvik do Íránu, když ale problémy přetrvávaly, rozhodl se Teherán vyslat instruktory přímo na Krym. (ceskenoviny)

Středa, 06:00:  Severoatlantická aliance v nadcházejících dnech dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany, aby jí pomohla s obranou před útoky dronů včetně těch íránské výroby. Na konferenci v Berlíně to podle agentury Reuters řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Bezpilotní letouny, které Teherán podle Kyjeva Rusku dodává, podle ukrajinských představitelů v posledních týdnech způsobily značné škody na ukrajinské infrastruktuře a zasloužily se i o civilní oběti.  V pondělí se podle starosty Kyjeva Vitalije Klička zřítil v centru ukrajinské metropole právě po zásahu dronem obytný dům, v jehož troskách zemřelo pět lidí.

„Nejdůležitější, co můžeme udělat, je dodržet, co už spojenci (z NATO) slíbili, a jít ještě dál a dodat ještě více systémů protivzdušné obrany,“ řekl Stoltenberg. „NATO v nadcházejících dnech dodá systémy obrany uzpůsobené specifické hrozbě dronů včetně těch z Íránu,“ dodal šéf NATO.

Írán oficiálně nepřiznává, že Rusku dodává drony Šáhid-136, které po zásahu cíle vybuchnou. Agentura Reuters ale s odkazem na vyjádření nejmenovaných íránských činitelů napsala, že Teherán slíbil Rusku dodávky střel a dalších bezpilotních letounů, když začátkem tohoto měsíce Moskvu navštívil íránský viceprezident Mohammad Mochbar.

Ukrajina v poslední době opakovaně žádala své spojence o dodání dalších prostředků protivzdušné obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy minulý týden řekl, že Ukrajina má v tomto ohledu zatím jen zlomek toho, co potřebuje. (čtk)

Úterý, 22:00: Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá evakuovat obyvatele okupované Chersonské oblasti, uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Generál sdělil, že vojenská situace v oblasti napjatá, a nemůže proto vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí. Ukrajinské síly se chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje, řekl také podle agentury RIA Novosti Surovikin, aniž své vyjádření upřesnil.

Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Saldo oznámil, že úřady kvůli hrozícímu útoku ze strany ukrajinských sil zorganizují přesun obyvatel čtyř měst u Chersonu z pravého na levý břeh Dněpru. Ukrajina se možná chystá zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých regionů, napsal Saldo na sociální síti Telegram. Ruská armáda proto chce vytvořit rozsáhlá obranná opevnění, aby tomuto nebo jakémukoli jinému útoku zabránila. „Tam, kde působí vojáci, není pro civilisty místo. Ať ruská armáda plní svůj úkol,“ uvedl Saldo.

Podle agentury TASS dále Surovikin uvedl, že „plány a kroky týkající se samotného města Chersonu budou záviset na vývoji vojenské a taktické situace“. V současné době je tam podle něj situace „velmi složitá“. Vedle raketového útoku na Kachovskou přehradu prý může hrozit také plošný raketový a dělostřelecký útok na Cherson. Surovikin zároveň prohlásil, že Severoatlantická aliance tlačí na Kyjev, aby vedl útočné operace v okolí Chersonu a neohlížel si přitom na ztráty v řadách vojáků ani na civilní oběti.

Na začátku invaze na Ukrajinu získali ruští vojáci kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, které ovládli v březnu, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Ruský prezident Vladimir Putin na konci minulého měsíce při slavnostním projevu v Kremlu označil Chersonskou oblast za ruskou. Zábor Chersonské stejně jako i Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává. (čtk)

Úterý, 20:00:  Írán slíbil Rusku dodávky střel a dalších bezpilotních letounů, napsala agentura Reuters s odkazem na čtyři anonymní íránské činitele a diplomaty obeznámené s dohodou mezi oběma zeměmi. Na dodávkách zbraní se podle těchto zdrojů obě země domluvily na začátku října. Teherán i Moskva informace o dodávkách zbraní popírají. Informace agentury Reuters dnes za nepravdivé označilo íránské ministerstvo zahraničí.

Na dodávkách zbraní se zástupci Ruska a Íránu dohodli údajně 6. října, kdy Moskvu navštívil íránský viceprezident Mohammad Mochbar. Na cestě ho podle zdrojů doprovázeli dva vysoce postavení činitelé íránských revolučních gard a činitel Nejvyšší rady národní bezpečnosti. „Rusové požádali o další drony a íránské balistické střely s lepší přesností, zejména ze skupiny Fateh a Zolfaghar,“ řekl jeden z íránských diplomatů seznámený s průběhem návštěvy. Tyto balistické střely krátkého doletu typu země-země dokáží zasáhnout cíl na vzdálenost 300 až 700 kilometrů. Dohodu o dodávkách těchto střel potvrdil Reuters i nejmenovaný západní činitel. Íránští představitelé také na schůzce v Moskvě slíbili dodat bezpilotní letouny Šáhid-136, které po zásahu cíle vybuchnou.

Ukrajina v posledních týdnech ohlásila sérii ruských útoků provedených právě tímto typem íránských dronů. Americké ministerstvo zahraničí i ukrajinské úřady uvedly, že Rusko bezpilotní letouny vyslalo i při pondělním ranním útoku na Kyjev.

„Rusové si chtěli koupit stovky našich střel, i těch se středním doletem, ale my jsme jim řekli, že můžeme brzy dodat několik stovek požadovaných střel krátkého doletu, typ země-země, Zolfaghar a Fateh-110,“ uvedl jeden z íránských bezpečnostních činitelů. „Nemůžu upřesnit kdy, ale brzo, velmi brzo vyšleme dvě až tři dodávky,“ řekl činitel. Podle íránského diplomata se dodávka uskuteční nejpozději do deseti dnů.

Rusko má kvůli sankcím, které na něj uvalil Západ v souvislosti s invazí na Ukrajinu, obtíže s výrobou vlastních zbraní. S doplněním arzenálu se proto obrací na partnery jako Írán nebo Severní Korea, uvedl nejmenovaný evropský diplomat. Pentagon dnes uvedl, že o dodávkách střel v tuto chvíli nemá žádné informace. Washington rovněž v pondělí uvedl, že je možné, že dodávky íránských zbraní Rusku porušují rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2015. Na jejím základě bylo na Írán uvaleno zbrojní embargo, které platilo do října 2020. Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila. Rezoluce však podle západních diplomatů nadále počítá s omezením obchodování s raketami a související technologií, a to až do října 2023. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: Moskva má podle zprávy vypracované pro Radu OSN pro lidská práva na svědomí valnou většinu zločinů spáchaných na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise existují pádné důvody k tomu tvrdit, že ve čtyřech ukrajinských oblastech se koncem února a v březnu děly válečné zločiny, byla tam porušována lidská práva i mezinárodní humanitární právo.

„Dopady těchto zločinů na ukrajinské civilní obyvatelstvo jsou obrovské. Ztráty lidských životů jdou do tisíců. Infrastruktura je zničena v obrovské míře,“ řekl předseda vyšetřovací komise OSN k Ukrajině Erik Möse. Její členové například zjistili, že ruské jednotky bez rozlišování cílů ostřelovaly obydlené oblasti, kterých se chtěly zmocnit, nebo útočily na civilisty, kteří se snažili utéct do bezpečí nebo se vydali pro základní životní potřeby. Komise takové incidenty vyšetřuje na více místech, jde podle ní o vzorec chování ze strany ruských vojáků.

Komise také shromáždila informace o mimosoudních popravách, nejen ve městě Buča na předměstí Kyjeva, které se na jaře stalo symbolem zvěrstev páchaných ruskou armádou, ale i v 16 dalších obcích. Měly 49 obětí, většinou bojeschopných mužů. Rusové takto popravili i 14letého chlapce a dvě ženy. „Ruské ozbrojené síly jsou odpovědné za velkou většinu zjištěných zločinů, včetně válečných zločinů. Ukrajinské síly se také v některých případech dopustily porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně dvou případů odpovídajících válečným zločinům,“ uvádí se ve shrnutí zprávy. Ukrajinští vojáci při těchto incidentech postřelili, zranili a mučili vojáky nadále neschopné boje.

Vyšetřování se týkalo Kyjevské, Sumské, Černihivské a Charkovské oblasti. Ruská armáda se po začátku invaze na Ukrajinu z 24. února neúspěšně snažila dobýt Kyjev, její jednotky se z těchto čtyř regionů stáhly. Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva v období mezi 24. únorem a koncem března v těchto ukrajinských oblastech eviduje 1237 zabitých civilistů, z toho 112 dětí. Podotýká, že jejich skutečný počet ale bude pravděpodobně mnohem vyšší.

Moskva popírá, že by během takzvané „speciální vojenské operace“ úmyslně útočila na civilní cíle, i když prakticky každý den ukrajinské úřady informují o zasažených obytných domech, autech, energetické infrastruktuře, někdy dokonce i o dětských hřištích. Ukrajinští představitelé říkají, že zločiny páchané ukrajinskými vojáky nezůstanou bez trestu, ale že takových případů je málo, píše agentura Reuters. (čtk)

Úterý, 13:20: Dánské úřady potvrdily rozsáhlé poškození plynovodů Nord Stream u dánských břehů v Baltském moři a uvedly, že příčinou byly „silné výbuchy“. Švédský Expressen zveřejnil fotografie a video údajně zachycující poničení plynovody. Chybí podle něj nejméně 50 metrů kovového potrubí.

Dohromady čtyři mohutné úniky plynu se na konci září vyskytly v mezinárodních vodách. Kodaňská policie uvedla, že provedla řadu předběžných vyšetřování na „místech trestných činů“ za asistence dánské armády a mimo jiné ve spolupráci s dánskou zpravodajskou agenturou DSIS. Policie a DSIS se rozhodly zřídit společnou vyšetřovací skupinu, uvedla policie a dodala, že nelze říci, kdy bude vyšetřování dokončeno.

Švédská zpravodajská služba tento měsíc informovala, že její předběžné vyšetřování jiných dvou úniků z plynovodu blíže ke švédským břehům „posílilo podezření z vážné sabotáže“. Podle švédské prokuratury byly na místě vyzvednuty důkazy. (čtk)

Úterý, 12:00:  Od 10. října ruské útoky zničily 30 procent ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky v dodávkách elektrického proudu po celé zemi, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru. Vzdušné údery zaměřené na energetickou a kritickou infrastrukturu označil za „další druh ruských teroristických útoků“. Pro vyjednávání s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj nezbyl žádný prostor.   

„Okupanti pokračují v terorizování civilistů. V Mykolajivu zničil nepřítel obytnou budovu raketami S-300. Zemřel člověk,“ uvedl Zelenskyj v dalším twitterovém příspěvku s odkazem na ruský útok, jenž se podle ukrajinských úřadů odehrál v noci na dnešek. „Došlo také k úderu na květinový trh, kaštanový park. Zajímalo by mě, proti čemu na těchto mírumilovných místech Rusové bojovali?“ dodal Zelenskyj.

Rusko v pondělí 10. října podniklo v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery po celé Ukrajině. Města a energetickou infrastrukturu zasáhlo pomocí raket, střel dlouhého doletu nebo dronů, které při zásahu cíle vybuchnou. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině od prvních dnů ruské invaze. Při úderech zahynulo nejméně 19 lidí a přes sto jich bylo zraněno. V menším rozsahu útoky pokračovaly i den poté. Ukrajinské úřady následně hlásily výpadky v dodávkách elektrického proudu.

Tento týden v pondělí ruské invazní síly podobným způsobem útočily na Ukrajinu znovu. Moskva v posledních dnech hlásí údery na ukrajinská vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu. Ukrajinští představitelé a svědci informují také o ruských zásazích civilních budov a civilních obětech.

V pondělí ruské drony íránské výroby podle ukrajinských představitelů zaútočily například na Kyjev, kde zasáhly i obytný dům. Nejméně čtyři lidé útok nepřežili. O čtyřech mrtvých informovaly rovněž úřady v Sumské oblasti. Terčem masivních vzdušných útoků se staly také objekty energetické infrastruktury v dalších regionech. Exploze po ruských úderech jsou hlášeny z řady míst i  v úterý. (ceskenoviny).

Úterý, 09:00: Spojené státy se domnívají, že na prodej íránských bezpilotních letounů Rusku se vztahuje zákaz OSN. Obdobný názor vyjádřily i Francie a Británie. Bílý dům uvedl, že o dodávkách íránských dronů Rusku, které Teherán popírá a Kreml nekomentuje, existují rozsáhlé důkazy. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231, na kterou se USA odkazují, byla schválená v souvislosti s mezinárodní dohodou o omezení íránského jaderného programu v roce 2015. Na jejím základě bylo na Írán uvaleno zbrojní embargo, které platilo do října 2020. Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila. Rezoluce však podle západních diplomatů nadále počítá s omezením obchodování s raketami a související technologií, a to až do října 2023.

Podle Paříže a Londýna pod tento zákaz spadají právě i bezpilotní letouny. S tím souhlasí i Spojené státy. „Domníváme se, že drony poskytnuté Íránem Rusku a nasazené Ruskem na Ukrajině jsou mezi zbraněmi, na které se vztahuje embargo z (rezoluce) 2231,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Pattel.

Teherán popírá, že by bezpilotní letouny Rusku prodával. Kreml situaci nekomentuje. Podle Spojených států Írán o dodávkách svých zbraní lže. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že že existují „rozsáhlé důkazy“ o nasazení íránských bezpilotních letounů Ruskem proti civilním i vojenským cílům na Ukrajině. Podle ní jsou toho důkazem dnešní útoky v Kyjevě, které si vyžádaly čtyři oběti.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Írán, aby okamžitě ukončil dodávky jakýchkoliv zbraní Rusku, které je používá k teroristickým útokům proti civilistům a kritické infrastruktuře. „Poskytování zbraní pro vedení dobyvatelské války proti Ukrajině a pro vraždění ukrajinských občanů dělá z Íránu spoluúčastníka zločinné agrese, válečných zločinů a teroristických činů,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina z prohlášení ukrajinské diplomacie. Rusko dosud použilo íránské drony k více než stovce útoků na obytné domy, elektrárny, čističky a mosty v řadě ukrajinských měst, kde si nálety vyžádaly desítky obětí a raněných. Nálety poškodily také budovy dvou diplomatických misí v Kyjevě. (čtk)

Pondělí, 14:00: Nepřítel může zasáhnout naše města, ale nedokáže nás zlomit, uvedl na sociální síti telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Ukrinform tak reagoval na noční a ranní ruské vzdušné údery na ukrajinská města. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak pak uvedl, že Rusko by mělo být vyloučeno ze skupiny významných ekonomik G20 a dalších mezinárodních uskupení.

„Celou noc a celé ráno nepřítel uskutečňuje teror na civilistech. Kamikadze drony a rakety útočí na celou Ukrajinu. V Kyjevě byl zasažen obytný dům,“ uvedl ukrajinský prezident. „Nepřítel může zasáhnout naše města, ale nedokáže nás zlomit. Okupanty čeká jen spravedlivý trest a odsouzení od budoucích generací. Nás čeká vítězství,“ dodal Zelenskyj. Hlava státu rovněž zveřejnila video zachycující následky útoku bezpilotního letounu na obytnou budovu v

Kyjevě. Místní úřady ráno informovaly o čtyřech explozích v centru metropole. „Ti, kdo vydávají rozkazy k útokům na kritickou infrastrukturu, aby zmrazili civilisty, a organizují totální mobilizaci, aby pokryli frontu mrtvolami, nemohou sedět u jednoho stolu s lídry G20. Je načase skoncovat s ruským pokrytectvím,“ napsal Podoljak na twitteru.

Centrem ukrajinského hlavního města Kyjeva ráno otřáslo několik explozí, informovala ukrajinská média i světové tiskové agentury. Útoky měly na svědomí ruské bezpilotní letouny, tvrdí starosta Kyjeva Vitalij Kličko i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Ruské raketové útoky ráno hlásily Dněpropetrovská a Sumská oblast. Přesně před týdnem se metropole spolu s dalšími ukrajinskými městy stala cílem masivních ruských vzdušných útoků, při kterých zemřely dvě desítky lidí. Údery poškodily ukrajinskou energetickou infrastrukturu a zasáhly i civilní objekty. (čtk)

Pondělí, 09:20: Centrem ukrajinského hlavního města Kyjeva ráno otřáslo několik explozí. S odvoláním na starostu Vitalije Klička o tom informují ukrajinská média. Informace o případných obětech nebo zraněných zatím nejsou k dispozici. Útoky měly na svědomí ruské bezpilotní letouny, tvrdí Kličko i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Metropole se stala spolu s dalšími ukrajinskými městy přesně před týdnem cílem masivních ruských vzdušných útoků.

Krátce před prvním výbuchem se Kyjevem rozezněly sirény varující před hrozbou leteckého útoku. Kličko následně na sociálních sítích informoval o explozích v kyjevské Ševčenkivské čtvrti v centru města. Tam podle něj drony, které při zásahu cíle vybuchnou, způsobily požár v nebytové budově a poškodily také několik obytných domů. Na místě zasahují hasiči a záchranáři. „Informace o obětech se ujasňují,“ uvedl Kličko. „Metropoli napadly kamikadze drony,“ napsal na telegramu Jermak. Informace o původů útoků nelze nezávisle ověřit.

https://www.youtube.com/watch?v=8AIKirsLKEA

Později starosta Kličko na svém telegramovém účtu informoval o dalších dvou explozích v Ševčenkivské čtvrti. Další výbuchy v přibližně stejnou dobu hlásila agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Exploze otřásly stejnou centrální kyjevskou čtvrtí, kde před týdnem raketa zasáhla dětské hřiště v parku a křižovatku poblíž hlavních budov kyjevské univerzity.

Přesně před týdnem Rusko podniklo v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu pomocí raket, střel dlouhého doletu nebo dronů. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině od prvních dnů ruské invaze. Při úderech zahynulo nejméně 19 lidí a přes sto jich bylo zraněných. V menších rozsahu útoky pokračovaly i v dalších dnech. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruský ranní raketový útok zasáhl v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny objekt energetické infrastruktury a na místě vypukl rozsáhlý požár. S odvoláním na šéfa oblastní správy Valentyna Rezničenka o tom dnes informovala ukrajinská média. Ruské invazní síly podle nich brzy ráno podnikly vzdušné útoky také na severoukrajinskou Sumskou oblast, kde zasáhly objekty kritické infrastruktury.

Ruská armáda celou noc útočila na Dněpropetrovskou oblast raketami Grad a těžkým dělostřelectvem, píše agentura Ukrinform. „Naše protivzdušná obrana tři nepřátelské rakety zničila. Jedna raketa zasáhla objekt energetické infrastruktury. Je tam silný požár. Na místě pracují všechny služby,“ uvedl Rezničenko na platformě telegram.

Agentura Unian mezitím informovala, že v Sumské oblasti jsou v důsledku ruského útoku zraněni lidé, bližší informace zatím nejsou k dispozici. Podle šéfa oblastní správy Dmytra Žyvyckého rakety zasáhly oblast u města Romny. „Raketový úder na zařízení kritické infrastruktury po páté hodině ranní. Jsou tam ranění,“ napsal Žyvyckyj na telegramu. (ceskenoviny)

Neděle, 17:00: Americký Institut pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze obvinil Rusko z masivních nucených deportací Ukrajinců, které by podle něj mohly být označeny za etnické čistky. Poukázal na zprávy ruských úřadů z minulého týdne, podle nichž bylo několik tisíc dětí z jihoukrajinské Chersonské oblasti, zčásti okupované Moskvou, umístěno do zotavoven a dětských táborů v Rusku, zatímco na jihu Ukrajiny pokračuje ukrajinská protiofenziva.

O přesunu dětí na ruské území informovala v pátek agentura RIA Novosti s odvoláním na ruského vicepremiéra Marata Chusnullina. Jeden z ruských úřadů také už dříve přiznal, že děti z Ruskem ovládaných oblastí Ukrajiny, které se podle něj staly sirotky, byly dány k adopci do ruských rodin. Později toto sdělení stáhl. Pokud by se informace prokázala, mohlo by to znamenat porušení mezinárodní úmluvy o prevenci genocidy, píše BBC.

V neděli ráno ukrajinská armáda obvinila proruské bojovníky, že z okupovaných  teritorií vyhánějí civilní obyvatele, aby v jejich domovech mohli být ubytováni ruští důstojníci. Generální štáb ukrajinské armády ve své pravidelné zprávě na facebooku napsal, že k vyhánění ukrajinského obyvatelstva dochází například ve městě Rubižne v Luhanské oblasti, které má pod kontrolou Rusko. Zprávy ukrajinských zdrojů rovněž hovoří o tom, že po obnově silně poničeného ukrajinského města Mariupol by tam měli být přesídleni lidé z Ruska. (čtk)

Neděle, 12:00: Snaha zavést cenový strop na zemní plyn z Ruska povede k zastavení dodávek této suroviny, řekl generální ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. Vyjádřil se tak v podobném duchu jako prezident Vladimir Putin, který na toto riziko upozornil už dříve. Zavedení stropu na ruskou ropu a plyn prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7. „Takové jednostranné rozhodnutí je samozřejmě porušením současných smluv a povede k ukončení dodávek,“ řekl Miller v ruské státní televizi. Evropští zákazníci začali nákup energetických surovin z Ruska omezovat po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Putin v září pohrozil zastavením dodávek energií, pokud EU zavede cenový strop. Varoval také, že Západ bude v zimě mrznout, a vypůjčil si k tomu přirovnání o zmrzlém vlčím ocasu z jedné ruské lidové pohádky. Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Když dodávky surovin zastaví, pravděpodobně to otřese světovým trhem s energetickými surovinami, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že světová ekonomika by se musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud. (čtk)

Neděle, 10:00: Rusko v bojích na Ukrajině pravděpodobně spotřebovává více munice pokročilých typů, než kolik je schopno vyrobit, informuje ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. „Ruský obranný průmysl zřejmě není schopen vyrábět munici pokročilých typů v takové míře, jak se od něj očekává,“ uvádí na twitteru britská vojenská rozvědka.

Ruská armáda v pondělí odpálila více než 80 raket na ukrajinská města, podle Moskvy šlo o odplatu za útok na strategický Krymský most spojující ruské vnitrozemí s Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tyto raketové údery podle Londýna znamenají další výrazné ztenčení ruských zásob raket dlouhého doletu, což pravděpodobně do budoucna omezí schopnost ruské armády útočit na takové množství cílů, jak by si přála.

Při pondělních raketových útocích bylo zasaženo více ukrajinských měst, včetně Kyjeva. Zemřelo asi 20 lidí, více než 100 dalších utrpělo zranění. Rakety výrazně poničily ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasáhly ale i civilní objekty. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že další masivní údery na Ukrajinu nejsou nutné, ale že zopakuje útoky na cíle, které se mu doposud nepodařilo zasáhnout. (ceskenoviny)

Sobota, 23:30: Francie poskytne na svém území výcvik až 2000 ukrajinských vojáků, řekl v rozhovoru s deníkem Le Parisien řekl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francie také dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Crotale. „Ukrajinští vojáci budou po několik týdnů přiřazeni k našim jednotkám,“ uvedl ministr. Výcvik bude podle něj zahrnovat všeobecnou přípravu k boji, ale v souladu s přáním Ukrajinců se také zaměří na specifické potřeby, jako je například logistika, a používání dodaných zbraní.

Francie rovněž poskytne Ukrajině protivzdušné systémy Crotale, sdělil ministr obrany Lecornu, a upřesnil tak nedávné vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron ve středu řekl, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů. O počtu protivzdušných systémů krátkého doletu Crotale, které budou předány Kyjevu, nyní Paříž s Ukrajinci jedná. „Půjde ale o významnou dodávku, která umožní Ukrajině bránit svůj vzdušný prostor,“ uvedl Lecornu. „Máme jich dvanáct, je to ale prostředek, který bude postupně vyřazován a nahrazován systémem země-vzduch nové generace Mamba, takže dodávka nezpůsobí francouzské armádě žádný nedostatek,“ dodal.

Od začátku války na Ukrajině poslala Francie Kyjevu 18 houfnic Caesar s dostřelem 40 kilometrů a nyní podle Lecornua probíhají debaty o zaslání dalších šesti houfnic. Francie se také zabývá ukrajinskou žádostí o dodávku střel země-země. (čtk)

Sobota, 19:00: Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska bude nadále platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že její satelitní síť Starlink prodělává. Na twitteru to uvedl sám Musk. Předtím tvrdil, že projekt nemůže déle financovat a žádal o převzetí americkou vládu. „K čertu s tím… i když Starlink stále prodělává a ostatní společnosti dostávají miliardy dolarů od daňových poplatníků, budeme prostě dál financovat ukrajinskou vládu zdarma,“ napsal Musk.

Agentura Reuters ale poznamenala, že z tweetu není jasné, zda je upřímný, nebo se jedná o sarkasmus. Ukrajina podle stanice CNN obdržela odhadem 20 000 terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Musk po začátku invaze zpřístupnil Kyjevu satelitní internetovou službu, která se ukázala užitečná pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí a velmi důležitá pro ukrajinskou armádu.

Musk v pátek na twitteru řekl, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)“. Potvrdil také pravost dokumentů, v nichž žádal americký Pentagon, aby financování převzal. Přestože se zakladateli SpaceX dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje. Podle CNN mimo jiné Spojené státy, Británie nebo Polsko. Žádost firmy proto některé představitele Pentagonu popudila.

Vyjádření Muska přicházejí v době, kdy čelil kritice za zveřejnění kontroverzního „mírového“ plánu, který pobouřil Kyjev. Ukrajina by podle Muskova návrhu musela přijmout, že válku s Ruskem zřejmě nevyhraje a vzdát se anektovaného Krymu. Čelil také obvinění, že před zveřejnění svého plánu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tyto zprávy popřel. (čtk)

Sobota. 11:00: Čerstvě mobilizovaní ruští záložníci, kteří byli posláni do bojů na Ukrajinu, mají podle všeho horší výstroj než v oblasti už delší dobu působící vojáci. Ve své pravidelné zprávě týkající se ruské invaze na Ukrajinu o tom na twitteru informuje britská vojenská rozvědka.

Kontingenty nedávno mobilizovaných vojáků ruská armáda začala na Ukrajině rozmisťovat v uplynulých dvou týdnech. „Mnoho záložníků si pravděpodobně musí samo nakupovat ochrannou výstroj, zejména moderní neprůstřelné vesty,“ uvádí britští vojenští zpravodajci s tím, že ji mají mít ve vybavení ruští vojáci v rámci programu Ratnik, který se zaměřil na modernizaci výstroje a řízení boje ruské pěchoty. Na internetu ceny těchto vest dosahují 40 000 rublů (asi 16 150 korun), zatímco v dubnu se prodávaly za 12 000 rublů.

Ruské úřady předloni oznámily, že armáda získala 300 000 sad moderní osobní ochranné výstroje, připomněla britská rozvědka. Znovu také poukazuje na špatnou logistiku a endemickou korupci v řadách ruských ozbrojených sil jako na jednu z hlavních příčin jejich neúspěchů na Ukrajině.

Ukrajinský generální štáb na svém facebookovém profilu uvádí, že v důsledku špatné úrovně lékařské péče a neochotě velitelů evakuovat vážně raněné na území Ruska umírá více než polovina v bojích na Ukrajině zraněných ruských vojáků. Zdravotnická zařízení v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny se potýkají s náporem pacientů a do jedné z nemocnic v Doněcku tento týden dovezli asi stovku lidí se zraněními. Ve městě Tokmak v Záporožské oblasti jsou nemocnice přeplněné a podle informací od místních lidí kvůli přetížení lékařů a nedostatku volných lůžek nepřijímají civilisty, informuje ukrajinský generální štáb. V oblasti Tokmaku, Orichivu a vesnice Kinski Rozdory v Záporožské oblasti podle Ukrajinců v posledních dnech utrpěla zranění asi stovka příslušníků ruských okupačních sil. Čtvrtina z nich byli nově mobilizovaní vojáci. (čtk)

Sobota, 9:00: Ukrajina na jihu země nasadila systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, který jí před několika dny dodalo Německo. Ukrajina je první zemí na světě, která nejmodernější systém protivzdušné obrany IRIS-T používá. Německo první z několika slíbených kusů urychleně dodalo v týdnu, na jehož začátku země čelila nejničivějším raketovým útokům na civilní cíle a energetickou infrastrukturu za skoro osm měsíců trvající ruské invaze.

V noci a ráno ruská armáda ostřelovala několik míst v Dněpropetrovské oblasti a město Záporoží, raketový útok je hlášen z Kyjevské oblasti, informují ukrajinské úřady na sociálních sítích. Šéf správy Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko informoval, že Rusové ostřelovali tři obce v jeho regionu. Nikopol zasáhlo 50 střel, zranění utrpěli dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Zasaženo bylo více než deset obytných domů, dopravní firma, několik skladů, kanceláří nebo automobily.

Na Záporoží v noci podnikly několik útoků drony, nad ránem potom Rusové na toto město vystřelili deset raket S-300, uvedl šéf oblastní správy Aleksandr Staruch. Poničena byla řada objektů energetické a průmyslové infrastruktury, oznámil s tím, že informace o případných zraněných nebo obětech se upřesňují. Ruská raketa zasáhla také blíže nespecifikovanou obec v Kyjevské oblasti, informoval šéf místní správy Oleksij Kuleba. Útok se obešel bez obětí. (ceskenoviny)

Sobota, 07:00: Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc za 725 milionů USD (18,3 miliardy Kč) na obranu proti ruské invazi. Oznámilo to v prohlášení americké ministerstvo obrany. Od začátku ruské invaze 24. února Spojené státy již slíbily Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 17,6 miliardy USD. Podle nařízení prezidenta mají být peníze čerpány na obranné předměty a služby ministerstva obrany a vojenské vzdělání a výcvik. Pentagon dodal, že nová zásilka pomoci zahrnuje munici pro raketové systémy HIMARS, dělostřelecké granáty, protitankové zbraně či transportní vozidla Humvee, napsala agentura AFP. (čtk)

Pátek, 09:00:  Ukrajinské ozbrojené síly za poslední měsíc osvobodily od ruské okupace více než 600 obcí. V Charkovské oblasti se nachází 502 z nich, v Chersonské oblasti jich leží 75, v Doněcké oblasti 43 a sedm v Luhanské oblasti. Na svém webu to uvedlo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. „Rozloha osvobozených ukrajinských území se výrazně zvětšila,“ sdělilo ministerstvo. Agentura Reuters, která o prohlášení resortu informovala, poznamenala, že nebyla schopná tuto bilanci nezávisle ověřit.

Moskva minulý měsíc vyhlásila anexi čtyř ukrajinských regionů, které z části okupuje - kromě Chersonské, Doněcké a Luhanské si nárokuje také Záporožskou oblast. Takřka celý svět ruský pokus o zábor ukrajinského území odmítl. Ukrajinská armáda mezitím pokračuje v protiofenzívě, která v poslední době postoupila zejména na severovýchodě v Charkovské oblasti a rovněž na jihu v Chersonské oblasti.

Proruský gubernátor Chersonské oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo ve čtvrtek uvedl, že města čelí prakticky každodennímu ostřelování a vyzval obyvatele k odjezdu do Ruska. Požádal přitom ruské vedení, aby pomohlo zorganizovat jejich evakuaci. Podle Reuters se očekává, že první evakuovaní z Chersonské oblasti začnou přijíždět do Ruska během pátku. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=grO7Ox0i9T4

Pátek, 07:00:  Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financováni převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup. Ukrajina podle ní obdržela odhadem 20 000 terminálů Starlink. Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu , která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také důležitá pro akceschopnost ukrajinské armády. Zakladatel SpaceX Musk v pátek na twitteru napsal, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)“.

Podle CNN nedávno SpaceX ovšem varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů. Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích 12 měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

https://www.youtube.com/watch?v=c8ANjkuAtAg

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř 8000 terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN. Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje - například USA, Británie nebo Polsko, píše CNN.

Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

SpaceX ani Pentagon se k těmto informacím oficiálně nevyjádřily. Z Ukrajiny, jejíž armáda nyní podniká na východě a jihu země protiofenzívy, nedávno přišly zprávy o rozsáhlých výpadcích Starlinku. Ty podle zdrojů CNN náhle postihly celou frontovou linii, což ovlivnilo snahy Ukrajinců o postup.

Informace o možnosti, že SpaceX přestane Starlink na Ukrajině financovat, rovněž přichází v době otázek ohledně Muskovy loajality. Miliardář nedávno zveřejnil na twitteru kontroverzní „mírový plán“, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl dotaz, na čí straně Musk stojí, podnikatel odpověděl, že „stále velmi podporuje Ukrajinu“, ale obává se „masivní eskalace“. Tento týden Musk popřel zprávy o tom, že by před zveřejněním svého návrhu hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=O_23GYMcDMk

Čtvrtek, 20:00: Rusko ví, že nemůže vyhrát jaderný konflikt a případné nasazení nukleárních zbraní na Ukrajině bude mít pro něj vážné následky. Po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Podle něj jsou nyní „extrémně vzdálené“ okolnosti, za nichž by svůj jaderný arzenál nasadili spojenci v NATO. Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území NATO. Aliance zároveň potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně. Bude také pečlivě monitorovat obdobné manévry Ruska.

Ministři probrali mimo jiné aktuální stav připravenosti systémů jaderného odstrašení, které mají Rusko odradit od jaderné eskalace války na Ukrajině. Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky.

„Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být zahájena… Pokud Rusko použije jakýkoli typ jaderných zbraní proti Ukrajině, bude to mít vážné následky,“ řekl Stoltenberg. O konkrétní odpovědi aliance nechtěl hovořit. Dodal, že pokud by se útok týkal přímo území některého ze států NATO, odpovědí by byla aktivace článku pět zavazujícího všechny členy ke kolektivní obraně napadené země.

Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, ani oni nespecifikovali.

"Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl dnes Austin. Nejdůležitějším poselstvím ministerské schůzky podle něj byla rozhodnost, s jakou chtějí alianční země poskytovat další zbraně Ukrajině, ať bude konflikt trvat jakkoli dlouho. (ceskenoviny)