Válka v Izraeli ONLINE: Pásmo Gazy by i po skončení bojů měla spravovat palestinská autonomie

Německý kancléř Scholz v telefonátu s Netanjahuem vyzval v Gaze ke klidu zbraní

Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyzval ke klidu zbraní mezi izraelskými silami a palestinským radikálním hnutím Hamás, informovala agentura DPA. Scholz také zdůraznil nutnost vylepšit humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, které Hamás ovládá a které je od vpádu radikálů na izraelské území ze 7. října pod izraelskou ofenzivou.

"Humanitární příměří by přispělo k podstatnému zlepšení péče o obyvatelstvo (v Pásmu Gazy)," uvedl Scholz. Zopakoval také, že Německo neoblomně stojí na straně Izraele a vyjádřil solidaritu Berlína s Izraelci.

Netanjahu podle DPA německému kancléři vysvětlil, jakými způsoby se jeho země snaží ochránit obyvatele palestinského pobřežního pásma. Snahu ale podle něj maří Hamás.

Borrell: Pásmo Gazy by po skončení bojů měla spravovat palestinská autonomie

Pásmo Gazy by po skončení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás měla spravovat palestinská autonomie. Na bezpečnostní konferenci v bahrajnské Manámě to dnes řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pásmo je od roku 2007 pod kontrolou Hamásu.

"Kontrolu nad Gazou už nemůže mít Hamás ... Takže kdo nad ní bude mít kontrolu? Myslím, že jediný, kdo by to mohl být, je palestinská samospráva," řekl Borrell.

Také Spojené státy chtějí, aby se po válce do jednání o budoucnosti Pásma Gazy zapojila palestinská autonomie. V říjnu to u příležitosti setkání s šéfem autonomie Mahmúdem Abbásem zopakoval americký ministr zahraničí Antony Blinken. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně opakovaně řekl, že izraelská armáda bude mít nad Gazou kontrolu i po skončení války.

Erdogan se v Berlíně s německými činiteli neshodl ohledně konfliktu na Gaze

Německo a Turecko dnes projevily vzájemné neshody ohledně konfliktu na Blízkém východě. Zatímco německý kancléř Olaf Scholz a prezident Frank-Walter Steinmeier přiznávali Izraeli právo na sebeobranu po útoku Hamásu ze 7. října, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při své návštěvě v Berlíně požadoval okamžité ukončení izraelského bombardování. Informovala o tom agentura DPA.

"Není žádným tajemstvím, že máme na konflikt velmi odlišné názory," řekl Scholz na společné tiskové konferenci s Erdoganem. Právo Izraele na existenci je podle něj pro Německo nezpochybnitelné a stejně jako před ním Steinmeier podpořil také právo Izraele na sebeobranu po útoku Hamásu, který si podle izraelských úřadů vyžádal na 1200 mrtvých.

Při odvetných úderech izraelské armády v Pásmu Gazy podle úřadů kontrolovaných Hamásem zemřelo přes 12.000 lidí, z toho asi 5000 dětí. Scholz uvedl, že utrpení Palestinců je "skličující" a že s Erdoganem jednal o tom, jak zabránit rozšíření konfliktu do dalších oblastí na Blízkém východě.

Apple, Disney a další pozastavily marketing na platformě X

Firmy Apple, Disney, Warner Bros Discovery či Lionsgate pozastavily marketing na platformě X poté, co její majitel Elon Musk sdílel protižidovský příspěvek. Informují o tom server listu The New York Times a agentura Reuters.

Musk ve středu reagoval na příspěvek, podle kterého Židé podporují "nenávist vůči bělochům". "Říkáš přesně pravdu," napsal k postu podnikatel.

Jeho krok kritizoval mimo jiné Bílý dům, podle něhož je "nepřijatelné opakovat ohavnou lež, která stojí za nejsmrtelnějším aktem antisemitismu v americké historii". Odkazoval tak na konspirační teorii rozšířenou mezi neonacisty, podle které mají Židé tajný plán na podporu nelegální imigrace do západních zemí s cílem podrýt autoritu tamní bílé většiny. Na tuto konspirační teorii se odkazoval mimo jiné Robert Bowers, pachatel útoku na pittsburskou synagogu z roku 2018, při níž zemřelo 11 věřících.

Ve čtvrtek svou reklamu na X pozastavil technologický gigant IBM a teď ho následovaly další společnosti.

Platformu X, dříve známou jako Twitter, převzal Musk loni v říjnu. Za jeho působení se mimo jiné uvolnila pravidla pro psaní příspěvků, což podle kritiků se otevřelo cestu k nenávistným projevům nebo šíření nepravdivých informací. Síť se kvůli oslabenému moderování obsahu potýká s odchodem inzerentů.

Izrael povolí dodávky pomoci do Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství

Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle serveru BBC News izraelská armáda. Agentura Reuters s odvoláním na palestinskou agenturu WAFA napsala, že při ranním izraelském bombardování města Chán Júnis v jižní části Gazy zahynulo 26 Palestinců, převážně dětí. Dalších pět mrtvých si vyžádal izraelský útok na okupovaném Západním břehu.

Izraelská armáda oznámila, že umožní navýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, které do Gazy, kde ve velmi těžkých podmínkách žije na 2,3 milionu Palestinců, směřují z Egypta. Vše, co bude na seznamu OSN, bude podle Elada Gorena z izraelské armády doručeno.

"Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba 400 nákladních aut, tak jich bude 400...Neexistuje žádné omezení," uvedl Goren.

Izrael na začátku války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás Gazu zcela odřízl od dodávek potravin, vody i léků. I v důsledku mezinárodního tlaku postupně svůj postoj pozměnil a nyní povoluje také omezené dodávky pohonných hmot do této pobřežní oblasti. Podle BBC News se tak stalo především v důsledku tlaku Spojených států.

O útoku na Chán Júnis, kam se po opakovaných varováních Izraele přesunulo velké množství Palestinců ze severu Gazy, není zatím známo mnoho podrobností. Server televize Al-Džazíra ale uvedl, že jeho terčem byla rezidenční budova.

Izraelští vojáci nařídili evakuaci nemocnice Šífa

Izraelští vojáci, kteří čtvrtým dnem podnikají razii v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy, nařídili z reproduktorů evakuaci tohoto zařízení. Na přesun z nemocnice dali přítomným hodinu, informoval z místa novinář agentury AFP.

Podle OSN je v zařízení aktuálně asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás.

Zástupci izraelské armády tvrdí, že její jednotky nadále v nemocnici Šífa nalézají podzemní infrastrukturu, kterou podle nich využívalo hnutí Hamás. Izraelští vojáci v této největší nemocnici v Pásmu Gazy také podle izraelského tisku sbírají poznatky o lidech, které Hamás unesl při útoku ze 7. října.

V uplynulých dnech izraelská armáda uvedla, že v nemocnici Šífa objevila zbraně, poblíž nařízení pak dnes nalezla těla dvou rukojmích.

Bílý dům obvinil Muska z šíření antisemitismu a lží kvůli příspěvku na X

Bílý dům dnes obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Agentura AP zároveň napsala, že se ze sítě stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně.

Musk ve středu reagoval na příspěvek, podle kterého Židé podporují "nenávist vůči bělochům". "Říkáš přesně pravdu," napsal k tomu podnikatel.

"Je kdykoliv nepřijatelné opakovat ohavnou lež, která stojí za nejsmrtelnějším aktem antisemitismu v americké historii, natož měsíc po nejtragičtějším dni pro židovský národ od holokaustu," uvedl mluvčí Bílého domu Andrew Bates. Odkázal se při tom na konspirační teorii rozšířenou mezi neonacisty, podle které mají Židé tajný plán na podporu nelegální imigrace do západních zemí s cílem podrýt autoritu tamní bílé většiny.

Na tuto konspirační teorii se odkazoval mimo jiné Robert Bowers, pachatel útoku na pittsburskou synagogu z roku 2018. Střelba v synagoze Tree of Life, při níž přišlo o život 11 věřících a další utrpěli zranění, je označována za nejkrvavější antisemitský útok v dějinách Spojených států.

Platformu X, dříve známou jako Twitter, převzal Musk loni v říjnu. Za jeho působení se mimo jiné uvolnila pravidla pro psaní příspěvků, což podle kritiků se otevřelo cestu k nenávistným projevům nebo šíření nepravdivých informací. Síť se kvůli oslabenému moderování obsahu potýká s odchodem inzerentů.

Technologický gigant IBM tento týden uvedl, že přestal inzerovat na X kvůli obavám, že se jeho reklamy objevují vedle materiálů oslavujících nacismus. Skupina Media Matters for America ve čtvrtek ve své zprávě uvedla, že u antisemitských materiálů byly na X umístěny také reklamy společností Apple nebo Comcast.

"IBM má nulovou toleranci vůči nenávistným projevům a diskriminaci. Okamžitě jsme pozastavili veškerou reklamu na X, zatímco budeme tuto nepřijatelnou situaci vyšetřovat," uvedla společnost v prohlášení.

Ministři z izraelské krajní pravice kritizují dodávku paliva do Pásma Gazy

Izraelští ministři z krajně pravicových stran kritizují dnešní rozhodnutí válečného kabinetu umožnit dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Podle ministra financí Becalela Smotriče je rozhodnutí vážnou chybou a proti dodávkám se vyjádřil i ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, píše server The Times od Israel. Ministr Benny Ganc, který je na rozdíl od Smotriče a Ben Gvira členem válečného kabinetu, uvedl, že rozhodnutím se nemění izraelská strategie, píše server deníku Haarec.

Válečný kabinet dnes schválil doporučení armádě a tajným službám, aby umožnily dodávku dvou nákladních vozů s palivem denně do Pásma Gazy. Palivo má například sloužit pro humanitární činnost organizací OSN.

Válečný kabinet je užší orgán, než vláda či bezpečnostní kabinet, a zasedá v něm premiér a další čtyři ministři. V stávajícím válečném kabinetu zasedají vedle členů strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua také dva představitelé Strany národní jednoty, která byla před útokem ze 7. října v opozici.

Ministr financí Becalel Smotrič z krajně pravicové strany Náboženský sionismus označil rozhodnutí válečného kabinetu za "vážnou chybu", která podle něj "dodá kyslík nepříteli". Tvrdí, že rozhodnutí válečného kabinetu není legální, protože porušuje rozhodnutí bezpečnostního kabinetu, což je širší orgán. Smotrič také chce, aby ve válečném kabinetu zasedali šéfové všech koaličních stran, k čemuž vyzval premiéra Netanjahua.

Velmi kriticky se vyjádřil o rozhodnutí i ministr pro národní bezpečnost Ben Gvir z další strany krajní pravice Židovská síla (Ocma Jehudit). Podle něj usnesení vysílá "signál slabosti". "Do doby, než rukojmí alespoň navštíví Červený kříž, nemá smysl dávat nepříteli humanitární dárky," řekl Ben Gvir.

Podle Gance ze Strany národní jednoty rozhodnutí nepředstavuje změnu izraelské strategie. Podle člena válečného kabinetu se jedná o jednorázovou dodávku, která má umožnit provoz kanalizace, zařízení na odsolení mořské vody a aktivity mezinárodních organizací, píše deník Haarec. Podle Gance válečný kabinet povolil dodávku 60.000 litrů pohonných hmot v příštích 48 hodinách.

Premiérův poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi podle agentury AP uvedl, že dodávky mají posloužit k zamezení šíření infekčních nemocí v Pásmu Gazy, které by mohly představovat překážku pro izraelské vojenské operace. Podle něj palestinské území dostane maximálně čtyři procenta objemu paliva, které toto palestinské území dováželo denně před vypuknutím konfliktu 7. října.

Kvůli nesouladu ohledně dnešního rozhodnutí svolal na sobotu večer premiér Netanjahu širší bezpečnostní kabinet.

Válečný kabinet uvedl, že rozhodnutí schválil na žádost USA. Na povolení dodávek paliva apelovaly v uplynulých dnech i OSN i humanitární organizace. Palestinci tvrdí, že kvůli chybějícímu palivu je mimo provoz komunikační síť, některé základní služby a mnoho zdravotnických zařízení.

Izraelská armáda při noční razii v Džanínu zabila nejméně pět Palestinců

Izraelská armáda při noční razii v Džanínu a v přilehlém palestinském uprchlickém táboře na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila nejméně pět palestinských ozbrojenců a objevila skrýš zbraní. S odkazem na prohlášení armády o tom dnes napsal sever The Times of Israel (ToI). Palestinská média dříve informovala o třech mrtvých. Proč se údaj o obětech liší, není podle ToI jasné. Armáda později uvedla, že v blízkosti města Hebron, které se také nachází na Západním břehu Jordánu, zastřelila dva palestinské útočníky.

Cílem izraelské razie v Džanínu podle armády bylo najít výbušniny patřící místním radikálním skupinám. Při akci došlo k přestřelce s palestinskými ozbrojenci. Další skupina Palestinců podle armády na vojáky házela zápalné lahve, na což armáda reagovala palbou.

Při razii izraelská armáda pomocí dronu také zasáhla skupinu střílejících ozbrojenců, přičemž jich nejméně pět zabila. Podle armádního prohlášení vojáci v uprchlickém táboře v Džanínu našli také šest útočných pušek.

Izraelská pohraniční policie v Džanínu sedm hledaných Palestinců zatkla. Skupina ozbrojenců před vojáky podle armády prchala v autech do místní nemocnice s cílem se tam ukrýt. Podle armády se jedno auto podařilo zastavit před nemocnicí a jednoho z ozbrojenců zatknout. Ve voze se pak našly tři útočné pušky, dodala armáda.

Později dnes armáda uvedla, že v blízkosti Hebronu na ni začali z auta střílet palestinští útočníci. Palbu opětovala, přičemž zastřelila střelce i řidiče. Při incidentu nebyli zraněni žádní izraelští vojáci.

Izraelská armáda tvrdí, že v noci v Pásmu Gazy našla íránské rakety

Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek v Pásmu Gazy zasáhla další pozice Hamásu, bojovala s palestinskými ozbrojenci a objevila sklad zbraní další palestinské radikální skupiny, kde se mimo jiné nacházely rakety íránské výroby. Napsal o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Tyto údaje z válečné zóny nelze nezávisle ověřit.

Izraelské letectvo v noci podniklo několik vzdušných úderů na pozice Hamásu, zatímco elitní bojová jednotka v severní části Pásma Gazy podnikla razii na stanovišti Palestinského islámského džihádu (PIJ). Na místě údajně našla rakety íránské výroby Badr-3, drony a další zbraně. Podle ToI má raketa Badr-3 odhadovaný dosah 160 kilometrů a může nést nálož o váze 240 kilogramů. Některé z raket byly podle ToI přivezeny do Izraele pro výzkumné účely. Stanoviště PIJ armáda následně zničila.

Další izraelské jednotky bojovaly proti ozbrojencům Hamásu, kteří se podle sdělení armády ukrývali ve škole. Při přestřelce podle Izraelských obranných sil zahynulo několik palestinských ozbrojenců a armáda na místě rovněž objevila zbraně.

Izraelští výsadkáři a další pozemní jednotky mezitím v noci podnikli razie zacílené na několik dalších pozic Hamásu. Při akci podle armádního prohlášení našli útočné pušky, výbušná zařízení, ruční protitankové granátomety (RPG) a jiné zbraně.

Blinken: Izrael nemůže znovu okupovat pásmo Gazy

Další okupaci pásma, které už Izrael v minulosti okupoval, Washington odmítá. Šéf diplomacie Anthony Blinken to podle svých slov řekl přímo izraelskéhmu premiérovi Netanjahuovi. Zároveň připustil, že může být přechodné období, kdy "bude pro Gazu zajištěna bezpečnost".

Blinken také zdůraznil, že k trvalému míru je nutné, aby byla zajištěna politická práva Palestinců. V rozhovoru s izraelským opozičním lídrem Bennym Gancem, který nyní s Netanjahuem zasedá ve válečném kabinetu, vyzval, aby Izrael naléhavě přijal opatření k ukončení násilí izraelských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu. Toto území, na němž má v budoucnu vzniknout palestinský stát, Izrael od roku 1967 vojensky okupuje.

Izraelský premiér v rozhovoru pro americkou televizi CBS řekl, že jeho země nechce Pásmo Gazy po válce okupovat, chce ale zajistit jeho demilitarizaci a deradikalizaci. "Chceme mít celkovou vojenskou odpovědnost, abychom zabránili opětovnému výskytu teroru," doplnil.

V Pásmu Gazy přestaly fungovat telefony i internet, tvrdí operátoři

V Pásmu Gazy přestaly fungovat telefonická síť i mobilní pokrytí, informovaly palestinské telekomunikační společnosti Paltel a Jawwal. Podle nich výpadek služeb způsobilo vyčerpání zásob pohonných hmot, které napájely dieselové agregáty. Nedostupnost telefonického spojení a internetu v jižní části Pásma Gazy potvrdila i reportérka stanice Al-Džazíra, která se nacházela ve městě Chán Júnis.

Není jasné, jak dlouho bude výpadek trvat. Izrael zatím nedovolil dovoz paliva do Pásma Gazy pro jiné účely, než pro provoz vozidel OSN.

Haarec: Gaza v troskách - Největší palestinské město bude brzy neobyvatelné

Příběh o nemocnicích v srdci města Gazy pokračuje, ačkoliv se zdá, že už brzy dojde k rozřešení. Krutý úděl jejich pacientů a zaměstnanců a možnost, že někteří z rukojmích Hamásu i vůdci hnutí mohou v nemocnici Šífa stále být - ačkoliv se pravděpodobně přemístili jinam - zastínily hlavní dění v jiných částech města a jemu přilehlých oblastech. Možná že veškeré pozornosti médií a politiků se dostává malému podílu izraelských vojáků a tanků, kteří na severu Pásma Gazy obkličují nemocnici Šífa, desítky izraelských praporů však izraelské velení pověřilo jiným naléhavým úkolem. O izraelských operacích v Gaze píše izraelský deník Haarec.

AP: Izrael shazoval letáky s výzvou k evakuaci i nad jižní částí Pásma Gazy

Izraelská armáda shodila letáky nad jižní částí Pásma Gazy, v nichž vyzývá Palestince k evakuaci z některých míst. S odvoláním na svědectví místních obyvatel o tom dnes informovala agentura AP. Podle ní tento vývoj může signalizovat, že se Izrael chystá rozšířit pozemní vojenskou operaci také na jih pásma. Tam už se však mezitím ze severu přesunuly statisíce palestinských uprchlíků. Izraelská armáda se k věci odmítla vyjádřit.

Armáda letáky shazovala v oblastech východně od města Chán Júnis a civilisty v nich varuje, aby tuto oblast opustili. Každý, kdo se nachází v blízkosti ozbrojenců nebo jejich pozic, "ohrožuje vlastní život", stojí podle agentur v letácích. Podobné letáky armáda shazovala také nad severní částí Pásma Gazy před zahájením pozemní invaze.

Komisař OSN pro lidská práva varoval před šířením nemocí a hladu v Pásmu Gazy

V Pásmu Gazy se zdá být po týdnech izraelských útoků nevyhnutelné šíření infekčních nemocí a hladu. Podle agentury Reuters před tím dnes varoval vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

„Masivní šíření infekčních nemocí a hladu se zdá být nevyhnutelné,“ řekl Türk, který v uplynulých dnech navštívil region Blízkého východu, na neformální schůzce se zástupci členských států OSN v Ženevě. V Pásmu Gazy Izrael v reakci na rozsáhlý útok ozbrojenců z hnutí Hamás 7. října zahájil nejprve letecké údery a poté i pozemní operaci, jejímž cílem je zničení Hamásu. Spuštěna byla také blokáda oblasti.

Türk řekl, že přerušení dodávek paliv bude mít pro Pásmo Gazy katastrofální dopady a povede ke zhroucení kanalizačních sítí, zdravotní péče a zastavení už tak nedostatečné humanitární pomoci.

Policie se ve Washingtonu tvrdě střetla s demonstranty, kteří žádali mír v Gaze

Policisté z amerického Kapitolu se ve středu večer střetli s desítkami demonstrantů, kteří zablokovali vchod do sídla vedení Demokratické strany v centru Washingtonu, aby se dožadovali příměří v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters. Protest zorganizovaly tři skupiny mírových aktivistů. Zákonodárci, kteří se nacházeli uvnitř budovy, uvedli, že je policie z místa evakuovala.

Demonstranti se přímo před vchodem do budovy Demokratického národního výboru (DNC), která se nachází nedaleko Kapitolu, chytili pevně za ruce a někteří z nich skandovali: "Na které straně stojíte?" Policisté se snažili protestující z místa vytlačit a v jednu chvíli srazili jednoho z nich ze schodiště před vchodem. Policie také použila pepřový sprej a vystřelila několik projektilů obsahujících chemické dráždivé látky, napsal Reuters.

Izraelské síly zabily tři útočníky, kteří stříleli na kontrolním stanovišti

Tři ozbrojenci dnes zaútočili na kontrolní stanoviště u silnice mezi Jeruzalémem a Betlémem na okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu a postřelili při tom čtyři lidi. Izraelské síly útočníky zabily, uvedl deník Haarec.

"Bezpečnostní síly, které u stanoviště sloužily, zneškodnily tři teroristy. Stalo se to poté, co (útočníci) přijeli v podezřelém vozidle a začali na vojáky střílet," uvedla izraelská policie v prohlášení.

Izraelská armáda zničila dům vůdce Hamásu Haníji v Pásmu Gazy

Izraelská armáda uvedla, že při leteckém úderu zničila na severu Pásma Gazy dům vůdce hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který trvale žije v Kataru. Podle armády byl objekt využíván jako místo schůzek vysokých představitelů islamistického hnutí. Izraelští vojáci při razii v uprchlickém táboře Šatí poblíž města Gaza, kde Haníjův dům stál, objevili a zničili velké množství zbraní, napsal deník Haarec.

Do bariéry u izraelské ambasády v Tokiu narazilo auto, policie zadržela muže

Do bariéry poblíž izraelského velvyslanectví v Tokiu narazil automobil a zranil policistu, který tam hlídal v době zvýšených bezpečnostních opatření kvůli konfliktu mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom dnes agentura Kjódó, podle níž policie na místě zadržela řidiče ve věku kolem padesáti let.

Biden řekl, že dal Izraeli jasně najevo, že okupace Pásma Gazy by byla chyba

Americký prezident Joe Biden uvedl, že izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi dal jasně najevo, že jedinou odpovědí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu je dvoustátní řešení a okupace palestinského Pásma Gazy by byla „velkou chybou“. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu řekl, že válka v Gaze skončí, až radikální islamistické hnutí Hamás ztratí schopnost zabíjet Izraelce.

„Myslím, že se to zastaví, až Hamás přestane mít schopnost vraždit,“ řekl Biden novinářům po setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Kalifornii. Americký prezident dále uvedl, že apeloval na Izrael, aby byl „neuvěřitelně opatrný“ během své vojenské operace v nemocnici Šífa ve městě Gaza. Biden rovněž tvrdil, že Hamás spáchal válečné zločiny tím, že měl své vojenské velitelství pod nemocnicí.

RB OSN přijala rezoluci, ve které vyzývá k humanitárním pauzám v Pásmu Gazy 

Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, ve které vyzvala k "urgentním a rozsáhlým humanitárním pauzám a koridorům po dostatečný počet dní" v boji mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás v palestinském Pásmu Gazy, aby se k civilistům mohla dostat humanitární pomoc. Informovaly o tom dnes agentury, podle nichž je to první rezoluce RB OSN týkající se nynějšího konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Izraelské ministerstvo zahraničí podle serveru Haarec rezoluci odmítlo se slovy, že pro taková opatření není místo, dokud Hamás drží rukojmí.

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti nyní překonala patovou situaci, kdy se před tím čtyřikrát neúspěšně pokusila o přijetí rezoluce, upozorňují agentury. Dnes rezoluci, kterou vypracovala Malta, RB OSN přijala 12 hlasy, přičemž se tři její stálí členové s právem veta - Spojené státy, Británie a Rusko - zdrželi hlasování.

Izraelská armáda zveřejnila snímky zbraní, které údajně nalezla v nemocnici Šífa

Izraelská armáda dnes zveřejnila záběry, na kterých jsou vidět zbraně, munice a vojenské vybavení, o kterých armáda tvrdí, že vojáci nalezli v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy. Píše to dnes agentura Reuters. Podle armádního mluvčího izraelští vojáci stále v areálu nemocnice zasahují. Izrael tvrdí, že v největší nemocnici v Pásmu Gazy mělo vojenské zázemí a velitelství radikální hnutí Hamás, které to však odmítá.

"Při prohlídce jednoho z nemocničních oddělení vojáci objevili místnost, která obsahovala jedinečné technologické prostředky, bojovou výzbroj a vojenskou výstroj používanou teroristickým hnutím Hamás," uvedla podle serveru The Times of Israel izraelská armáda. V dalším nemocničním oddělení vojáci podle armádního mluvčího nalezli velitelské stanoviště palestinského hnutí. "Tyto poznatky jednoznačně prokazují, že nemocnice byla používaná pro terorismus, což naprosto porušuje mezinárodní právo," uvedl mluvčí armády Daniel Hagari.

Turecký prezident Erdogan v parlamentu označil Izrael za teroristický stát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešním projevu v parlamentu označil Izrael za "teroristický stát" a dění v Pásmu Gazy za genocidu, informovala agentura Reuters. Izraelská armáda v Gaze bojuje s islamistickým hnutím Hamás, o kterém Erdogan dnes opět řekl, že je "politickou stranou, která v Palestině vyhrála volby". Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi turecký prezident vzkázal, že jeho čas v čele vlády se naplnil, a vyzval ho, aby potvrdil, zda Izrael disponuje jadernými bombami. Zároveň prohlásil, že je "evidentní", že Izrael jaderné zbraně má. Netanjahu později uvedl, že si nenechá "kázat" od Erdogana.

Izraelská armáda vyhodila do vzduchu sídlo parlamentu v Gaze, uvádí ToI

Izraelská armáda zničila sídlo parlamentu v Pásmu Gazy, píše dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). V budově zákonodárného sboru, kde ještě donedávna zasedali příslušníci islamistického hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, se přitom izraelští vojáci před pár dny vyfotili.

Video, které nyní koluje na sociálních sítích, zachycuje mohutnou explozi, po níž celou už velmi poškozenou budovu zahalí oblak černého dýmu.

Reuters: Katar jedná o propuštění 50 rukojmích za třídenní klid zbraní v Gaze

Katarští diplomaté se snaží zprostředkovat dohodu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Její součástí je, že radikální hnutí propustí zhruba 50 civilních rukojmích výměnou za třídenní klid zbraní v Pásmu Gazy. Agentuře Reuters to dnes sdělily nejmenované diplomatické zdroje. Na jednáních se podílejí také Spojené státy.

Ozbrojenci Hamásu podle amerických odhadů po útoku na Izrael ze 7. října do Pásma Gazy unesli asi 240 lidí, z toho Hamás drží asi 180 lidí, dalších 40 Palestinský islámský džihád a zbytek jiné radikální organizace v Pásmu Gazy. Islamisté zatím propustili čtyři rukojmí.

Izraelská armáda vstoupila do největší nemocnice v Pásmu Gazy

Izraelská armáda vstoupila do nemocnice Šífa ve městě Gaza, která je největší v Pásmu Gazy a u níž vojáci už několik dní svádí boje s palestinskými ozbrojenci. Později armáda uvedla, že uvnitř našla zbraně, což podle ní potvrzuje, že tam mělo štáb palestinské hnutí Hamás. Nepotvrdilo se ale zatím, že by tam Hamás držel některá z asi 240 lidí, které unesl do Gazy 7. října při útoku na Izrael. Izraelský postup odsoudil zástupce OSN či Jordánsko, jehož ministr zahraničí kritizoval Radu bezpečnosti OSN, že k dění v Gaze mlčí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil Izrael za "teroristický stát" a jeho chování v Gaze za genocidu.

Jordánsko: Akcí v nemocnici Šífa Izrael porušil humanitární právo

Dnešní akci izraelské armády v nemocnici Šífa ve městě Gaza odsoudily humanitární organizace, úřad OSN či jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za porušení mezinárodního humanitárního práva. Izraelci svůj zásah zdůvodňují tím, že v nemocnici mělo zázemí islamistické hnutí Hamás, které minulý měsíc zaútočilo na jižní Izrael. Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí uvedl, že katastrofální situaci v nemocnici Šífa způsobilo mlčení Rady bezpečnosti OSN.

"Odsuzujeme mlčení k této brutalitě. Poskytuje se jím krytí válečných zločinů. Je to nepřijatelné a neospravedlnitelné. Rada (bezpečnosti OSN) musí jednat," napsal na síti X šéf jordánské diplomacie. Jeho ministerstvo vydalo zároveň prohlášení, v němž noční zásah izraelské armády v nemocnici Šífa označilo za "porušení mezinárodního humanitární práva" a uvedlo, že Izrael je zodpovědný za životy civilistů a zdravotníků.

Do Pásma Gazy vjela první cisterna s palivem, dostanou jej vozy OSN

Do Pásma Gazy vjela z Egypta první cisterna s palivem od 7. října, kdy začala válka Izraele s Hamásem. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na egyptská média. Izrael dosud nepovoloval dodávky paliva do Pásma Gazy s tím, že by ho využíval Hamás k bojům.

Podle BBC bude toto palivo použito k doplnění nádrží nákladních aut úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), která budou natankována na přechodu Rafáh.

Reuters: Izrael povolil dodávku nafty pro vozy OSN v Gaze

Izrael schválil dodávku 24 tisíc litrů nafty, jež má posloužit pro zajištění provozu vozů OSN v Pásmu Gazy. S odkazem na svůj nejmenovaný zdroj z humanitárních kruhů to napsala agentura Reuters. Zprávu nekomentovala izraelská armáda ani Hamás.

Podle zdroje nemá dodávka pohonných hmot sloužit k provozu nemocnic v Pásmu Gazy. Podle izraelské i americké vlády Hamás uvnitř nemocnic skrývá svou vojenskou infrastrukturu, čímž Izrael dosud odůvodňoval svůj odmítavý postoj k dodávkám paliva do zdravotnických zařízení. Palestinské hnutí taková tvrzení však odmítá.

Zpravodajský web Axios s odvoláním na izraelské a americké činitele napsal, že Izraelci plánují umožnit vozům OSN doplňovat palivo na hraničním přechodu Rafáh s Egyptem. „Pokud k tankování ve středu dojde, bude to poprvé, co by Izrael pustil významnější množství paliva do Gazy od útoku Hamásu ze 7. října,“ uvádí web.