Válková: Istanbulská úmluva se do voleb nejspíš ratifikovat nebude

2 měsíce starý 6

foto Ilustrační foto - Zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková vystoupila 16. dubna 2020 v Praze na tiskové konferenci k problematice domácího násilí v době pandemie covid-19.

Praha - Takzvaná Istanbulská úmluva proti domácímu násilí a násilí na ženách se do voleb v Česku nejspíš ratifikovat nebude. O ratifikaci by mohla rozhodovat až příští vláda. Dokument by měla podle plánu dostat do konce června 2022. Na dotaz ČTK to řekli vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (za ANO) a šéf vládního odboru pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík. V Česku dokument vyvolává silné emoce.

Istanbulská úmluva, kterou ČR podepsala v květnu 2016, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Aby dokument začal platit, má ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání odložil.

Válková řekla, že se úmluva v tomto volebním období pravděpodobně ratifikovat nebude. "Musela bych odhadnout, jaká bude vláda v podzimních měsících (po volbách) nakonec ustavena. Podle toho se bude odvíjet osud úmluvy," uvedla zmocněnkyně. Podle ní pak kabinet podle svého složení buď ratifikaci doporučí, nedoporučí, nebo se k ní postaví neutrálně.

Šafařík uvedl, že úmluvu by nová vláda měla dostat do poloviny příštího roku. "Máme rok a čtvrt na vysvětlování úmluvy, potom vláda v červnu rozhodne, zda ji Parlamentu předloží," řekl šéf odboru rovnosti žen a mužů úřadu vlády.

V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.

Podle Šafaříka výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že zastánců Istanbulské úmluvy je dvakrát víc než odpůrců. Řada lidí ale také na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést.

Istanbulskou úmluvu zmiňuje i nová strategie rovnosti žen a mužů s opatřeními do roku 2030. Počítá se s osvětovou kampaní a vysvětlováním, co má dokument přinést. V Česku například existují jen tři utajené azylové domy pro oběti s 86 lůžky. V ČR není jediné centrum pro oběti sexuálního násilí a fungují pro ně jen dvě poradny. Dostupná není ani pomoc pro dětské oběti. Podle Válkové se téma v Česku zbytečně zpolitizovalo.

Strategie uvádí, že česká společnost sice považuje prosazování rovných šancí pro muže a ženy za důležité, pojmy feminismus a gender ale mnohým vadí a odmítají je. Podle strategie nepochopení ilustruje právě diskuse o ratifikaci úmluvy. "Charakteristické také je, že předmětem dezinformací a mylných interpretací se Istanbulské úmluva stala v zemích východní a střední Evropy, v západní Evropě tyto reakce nevyvolávala," píše se ve strategii.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) loni v srpnu při projednávání evropské strategie rovnosti v Senátu řekl, že český právní řád je na přijetí Istanbulské úmluvy připraven a pokud by přijetí dohody některé státy v EU zablokovaly, Evropská komise vytvoří vlastní směrnici na ochranu před násilím a k posílení prevence.

Zdroj