Von der Leyenová bude znovu kandidovat na předsedkyni Evropské komise

„Přijala jsem dnes uvědomělé a uvážené rozhodnutí: chci usilovat o druhý mandát,“ uvedla von der Leyenová podle agentury AFP. Mandát v čele Komise je pětiletý.

Předsednictvo CDU o nominaci rozhodlo jednomyslně, řekl předseda strany Friedrich Merz. Je to podle něj právě zásluhou von der Leyenové, že Evropa zůstala v těžkých letech pandemie jednotná. Má vysokou reputaci v členských státech i daleko za hranicemi EU, řekl o ní Merz.

Pětašedesátiletá von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Před svým působením v Komisi byla šest let první ženou v čele německého ministerstva obrany.

Nominaci bude muset potvrdit ještě Evropská lidová strana (EPP), jejímž je CDU členem, na sjezdu v Bukurešti začátkem března. Vzhledem k absenci dalších kandidátů z EPP je to ale považováno za formalitu, píše web Politico. Von der Leyenová by pak stála v čele kampaně EPP pro červnové volby do Evropského parlamentu (EP), i když se o křeslo v EP neuchází. O jejím pokračování v čele Komise by na základě výsledků voleb rozhodli prezidenti a premiéři zemí EU, což by pak ještě musel potvrdit EP.

Právě na tom, jak dobrý bude výsledek EPP ve volbách, budou záležet šance von der Leyenové na znovuzvolení. Jak totiž připomněl web listu The Guardian, v minulých volbách v roce 2019 získala EPP většinu křesel a mohla tak očekávat, že do funkce předsedy EK bude jmenován její kandidát Manfred Weber. Tomu se však nepodařilo získat podporu druhých socialistů, kteří prosazovali dalšího významného kandidáta, Franse Timmermanse. Tato situace pak vytvořila prostor pro von der Leyenovou, kterou překvapivě navrhla německá vláda.

Welt am Sonntag: Scholz nechce von der Leyenovou v čele NATO, protože je moc kritická k Rusku

O von der Leyenové se spekulovalo také jako o nástupkyni Jense Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka NATO. Jak ale píší média s odkazem na list Welt am Sonntag, kancléř Olaf Scholz se postavil proti. „Scholz byl kategoricky proti tomu, aby se von der Leyenová stala šéfkou NATO,“ uvedl německý list s odvoláním na zdroje obeznámené s tématem.

Stalo se tak podle nich poté, co von der Leyenovou navrhl na post generálního tajemníka Aliance americký ministr zahraničí Antony Blinken a americký prezident Joe Biden se zeptal německého kancléře Scholze na jeho názor.

Sociálnědemokratický kancléř Scholz se podle listu domnívá, že nejvyšší politická funkce v NATO je příliš významná na to, aby ji získala členka křesťanských demokratů (CDU), tedy největší německé opoziční strany. Kromě toho se také obává, že von der Leyenová je příliš kritická vůči Rusku, což by podle něj mohlo být škodlivé pro NATO po případném ukončení ruské války proti Ukrajině.