Velryby mohou žít mnohem déle, než si vědci mysleli, s potenciální délkou života až dvojnásobek předchozích odhadů

27. 12. 2024

čas čtení 5 minut

Předpokládalo se také, že velryby pravé v severním Atlantiku se dožívají maximální délky života asi 70 let. Zjistili jsme však, že současná průměrná délka života tohoto kriticky ohroženého druhu je pouze 22 let a jen zřídka se dožívají více než 50 let.

Tyto dva druhy jsou velmi blízce příbuzné – ještě před 25 lety byly považovány za jeden druh – takže bychom očekávali, že budou mít podobně dlouhou životnost. Výrazný rozdíl v délce života u pravých velryb v severním Atlantiku připisujeme úmrtnosti způsobené člověkem, většinou v důsledku zapletení do rybářského vybavení a nárazů lodí.

Tyto nové odhady věku jsme provedli pomocí fotoidentifikace jednotlivých samic velryb v průběhu několika desetiletí. Jednotlivé velryby lze poznat rok co rok z fotografií. Když zemřou, přestanou být fotograficky "znovu viděni" a zmizí. Pomocí těchto fotografií jsme vytvořili to, co vědci nazývají "křivky přežití", a to odhadem pravděpodobnosti, že velryby zmizí z fotografického záznamu, jak budou stárnout. Z těchto křivek přežití bychom mohli odhadnout maximální potenciální délku života.

Před pětadvaceti lety vědci spolupracující s domorodými lovci velryb v Arktidě ukázali, že velryby se mohou dožít až 200 let a dokonce i více. Jejich důkazy zahrnovaly nález kamenných hrotů harpuny, které nebyly použity od poloviny 19. století a které byly zarostlé do tuku velryb, které nedávno zabili tradiční velrybáři. Analýza proteinů z očí ulovených velryb poskytla další důkaz o jejich dlouhé životnosti. Stejně jako pravé velryby si vědci před touto analýzou mysleli, že se dožívají asi 80 let a že lidé jsou savci, kteří žijí nejdéle.

V letech následujících po této zprávě se vědci snažili zjistit, co je na velrybách unikátní, že jim to umožnilo žít tak dlouho. Ale naše nová analýza dlouhověkosti dvou blízkých příbuzných ukazuje, že i jiné druhy velryb mají potenciálně extrémně dlouhý život.

Proč na tom záleží

Pochopení toho, jak dlouho divoká zvířata žijí, má zásadní důsledky pro to, jak je nejlépe chránit. Zvířata, která mají velmi dlouhý život, se obvykle rozmnožují extrémně pomalu a mezi narozeními může uplynout mnoho let. Životní historie velryb – zejména věk, kdy se samice začínají rozmnožovat a interval mezi mláďaty – je silně ovlivněna jejich potenciální délkou života. Strategie ochrany a managementu, které se odpovídajícím způsobem neplánují, budou mít vyšší pravděpodobnost selhání. To je důležité zejména s ohledem na očekávané dopady narušení klimatu.

Co stále není známo

Existuje mnoho dalších velkých velryb, včetně modrých, plejtváka myšoka, plejtváka sejvala, keporkaků, šedých a vorvaňů. Stejně jako velryby a velryby pravé, i tyto druhy byly téměř vyhubeny lovem. Vědci v současné době předpokládají, že se dožívají asi 80 nebo 90 let, ale to je to, čemu jsme věřili u velryb a pravých velryb, dokud data neprokázala, že mohou žít mnohem déle.

Jak dlouho mohou tyto jiné druhy velryb žít? Průmyslový lov velryb, který skončil až v 60. letech 20. století, vyřadil staré velryby ze světové populace velryb. Ačkoli se mnoho velrybích populací obnovuje, nebylo dost času na to, aby velryby narozené po ukončení průmyslového lovu velryb zestárly.

Je možné, dokonce pravděpodobné, že se ukáže, že i mnoho dalších druhů velryb se dožívá dlouhého věku.

Jaký další výzkum se provádí

Jiný výzkum zjistil, že ztráta starších jedinců z populací je jev, který se vyskytuje u většiny velkých druhů zvířat. Snižuje reprodukční potenciál mnoha druhů. Vědci také tvrdí, že to představuje skutečnou ztrátu kultury a moudrosti zvířat, která snižuje jejich potenciál pro přežití tváří v tvář měnícím se podmínkám.

Co bude dál

Chceme lépe porozumět tomu, jak lov velryb ovlivnil počet starých jedinců v současných populacích velryb, a předpovědět, kdy se počet starých jedinců vrátí na úroveň před lovem velryb. Předběžné výsledky naznačují, že může trvat dalších 100 let, než se populace velryb skutečně obnoví, a to i u druhů, jejichž populace nyní čítají tolik jako před lovem velryb.

U velryb pravých v severním Atlantiku náš výzkum ukazuje, že i když se populace zvyšovala, přijatá opatření nebyla dostatečná k tomu, aby zabránila tomu, aby tyto velryby zemřely příliš mladé.

Zdroj v angličtině: ZDE

49