Veřejný dluh Česka rostl nejdramatičtěji v historii. Hrozí dluhová spirála, varuje ekonom

3 měsíce starý 17

Veřejný dluh České republiky stoupl loni k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, a to z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jde o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii Česka.

Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 

Dále čtěte

Úřad vlády ČR

Blatného konec se blíží. Babišovy Lidové noviny už vítají nástupce

Jak to tak bývá, nejvíce se člověk o změnách ve vládě dozví přímo ve vládním tisku, konkrétně v Lidových novinách ze svěřenského fondu premiéra ...

číst článek »

I přesto, že veřejný dluh dramaticky narůstá, Česko si za loňský rok udrží postavení jedné z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Podle Kovandy proto, že veřejný dluh citelně roste i ve většině jiných zemí. Ilustrují to data za země Visegrádské skupiny. Podle nejnovějších mezinárodně srovnatelných dat, těch za třetí čtvrtletí 2020, totiž veřejný dluh v ČR narůstal meziročně pomaleji – o 6,9 procentního bodu – než v Maďarsku (o 7,1 procentního bodu), Polsku (o 9,7 procentního bodu) i než na Slovensku (o 11,9 procentního bodu),“ uvedl ekonom. 

Podle něj nelze předpokládat, že by na těchto číslech poslední loňské čtvrtletí cokoli zásadního změnilo. Česko by tak mělo setrvat mezi pěticí nejméně zadlužených zemí EU. V rámci zemí Visegrádské skupiny pak bude suverénně nejméně zadlužená.

Závažnější než samotná výše dluhu je však dynamika jeho nárůstu, a to zejména ta, kterou lze očekávat letos a v nejbližších letech. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU zhoršit,“ varuje Kovanda s tím, že takový vývoj by nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. 

Ty podle ekonoma loňský citelný nárůst tuzemského zadlužení tolerují, neboť vnímají celkový pandemický kontext, kvůli němuž nastalo. A vnímají také kontext mezinárodní, v kterém se Česko nijak nevymyká. To se však může změnit právě tehdy, pokud vláda, zřejmě ale ta, co vzejde z říjnových voleb, nebude s to v uspokojivé rychlosti zahájit proces konsolidace veřejných financí. Možné zhoršení ratingu dluhu ČR, které se pak dostaví, prodraží obsluhu dluhu ČR a může celé Česko uvrhnout do nebezpečné dluhové spirály,“ doplnil Kovanda.

Zdroj