Vězeň z Guantánama ministrem. Tálibán ho jmenoval afghánským šéfem resortu obrany

3 měsíce starý 54

Zákir z většinového etnika Paštunů se narodil v jihoafghánské provincii Hílmand v roce 1973 a studoval na islámské škole v Pákistánu. K Tálibánu se údajně připojil v roce 1997 a v roce 2001 se ve městě Mazáre Šaríf vzdal americkým vojákům, kteří podnikli do Afghánistánu invazi po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září. V roce 2007 byl převezen z Guantánama do věznice Púli Čarkí v Kábulu a následující rok se dostal na svobodu.

Po propuštění se vrátil na bojiště a postupem času se stal jedním z nejvýznamnějších polních velitelů Tálibánu, který vedl řadu bojových misí proti zahraničním a afghánským vládním jednotkám. Arabská televize Al-Džazíra uvedla, že Zákir velel oddílu Tálibánu, který tento měsíc vstoupil do afghánského prezidentského paláce poté, co padla afghánská vláda vedená prezidentem Ašrafem Ghaním.

V Kábulu se snaží vrátit k normálu

Život v Kábulu se vrací k normálu jen pomalu. Zpravodajský web BBC News napsal, že ve středu se v afghánském hlavním městě poprvé od obsazení metropole Tálibánem 15. srpna otevřely banky. Obsluhovat klienty začala například Kabul Bank, lidé ale mají stále problém dostat se ke svým úsporám, protože banky nemají dostatek hotovosti a neumožňují výběr většího množství peněz. Podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích se ve středu před bankami tvořily dlouhé fronty.

Afghánci se rovněž potýkají se zvyšováním cen benzinu a základních potravin, včetně mouky a rýže, píše list The Washington Post. Afghánistán patří k nejchudším zemím světa a byl doposud značně závislý na zahraniční pomoci. Tato pomoc je po nástupu Tálibánu ohrožena. Světová banka v úterý oznámila, že pozastavila vyplácení peněz na své operace v Afghánistánu. Afghánistán nebude moci čerpat ani ze zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který zmražení financí pro zemi oznámil už minulý týden.

Zdroj