Vězňům v exekuci berou i důchody, nemají na léky

4 měsíce starý 36

I když některé věznice k tomu přistupovaly i dříve, plošná praxe platí od ledna 2022. „Děje se to, že pokud má odsouzená osoba ve věznici evidovaný příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, tak z peněz, které jí jsou do věznice zaslány, jí věznice nevyplatí žádné došlé finanční prostředky,“ řekl Právu Petr Schneedörfler, ředitel spolku Lighthouse, který propuštěným vězňům pomáhá s dluhy.

Extrém jsou invalidní a starobní důchodci, kteří ze svého důchodu dostanou nula korun

Odsouzení pak nemají například na léky a mohou jim vznikat další problémy a exekuce.

„Do extrému se to dostalo v případě invalidních a starobních důchodců, kteří ze svého důchodu dostanou nula korun,“ dodal.

Na spolek se obracejí také sociální kurátoři z obcí po celém Česku, které kontaktovaly osoby ve věznicích nebo řeší tento problém na straně rodiny, popřípadě příjemce výživného.

„Vězeňská služba i ministerstvo spravedlnosti vnímají, že situace je neúnosná a nepřijatelná, a na tom jsme se shodli. Přestože je o vězně postaráno a dostanou sociální balík, je potřeba, aby jim alespoň nějaká koruna zůstala,“ konstatoval Petr Dohnal, náměstek ministra spravedlnosti pro vězeňství.

Inspekce loni obvinila výrazně víc vězeňských dozorců

Krimi

Redakci upozornil na tuto problematiku vězněný konopný aktivista Dušan Dvořák, který ve věci zastupuje jiné odsouzené. Za vězně podal již sedm žalob, redakci popsal případ, ve kterém byl zatím poprvé úspěšný, a po nabytí právní moci tedy bude účet dotčeného uvolněn.

„Vězni nemají na telefon a poštovné pro komunikaci s advokáty, rodinou, úřady, a dokonce nedostávají ani sociální příspěvek 100 korun na měsíc a hygienický balíček pro zcela nemajetné vězně. Může to být důvod k šikaně, násilí či vzpourám,“ napsal Právu Dvořák.

Podle Schneedörflera tento složitý právní problém spočívá v nedostatečné legislativě, která nepružně reaguje na změny v exekučním a insolvenčním právu. Opatření, podle kterého nemusí vězněným v exekuci Vězeňská služba nechávat žádné peníze, vychází z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z prosince 2017. Základní životní potřeby podle něj zajišťuje odsouzeným věznice. Není jim potřeba peníze nechávat v rámci nezabavitelné částky.

V rozporu se soudem

Argumentaci potvrdil následně další rozsudek Nejvyššího správního soudu z dubna 2020. „Lze tedy shrnout, že judikatura soudů je ohledně posouzení dané otázky komplexní a ucelená,“ stojí v oficiálním sdělení Vězeňské služby.

Zaměstnanec věznice nosil trestancům za úplatky mobily

Krimi

Podle kritiků je věc problematická ve svém rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu z května 2017 o nezabavitelném minimu vězňů. Soud se tehdy zastal invalidního vězně, kterému vězeňská správa odebírala všechny peníze na zaplacení dluhu. V trestním řízení mu totiž vznikl dluh vůči státu ve výši 95 tisíc, který přešel v exekuci.

Protože muž neměl žádné peníze, stát mu na umoření dluhu odebíral veškeré finanční prostředky z depozitního účtu vedeného věznicí, kam mu chodil invalidní důchod.

Soudci v rozhodnutí proto uvedli, že na úhradu pohledávek může stát vzít pouze polovinu invalidního důchodu, zbylá část peněz pak náleží vězni k nákupům, které definuje zákon – jde o zmiňované léky nebo zdravotnické pomůcky, které nehradí veřejné pojištění. „Ono je to v rozporu i s dalšími rozhodnutími soudů. Kvůli špatně nastaveným zákonům a často protichůdným rozhodnutím dochází k takto extrémním situacím,“ dodal Schneedörfler.

V českých věznicích je přes 19 tisíc vězňů a tento problém se podle náměstka Dohnala dotýká 800 z nich. Někteří se s problémem proto obracejí také na veřejného ochránce práv. Jak vyplývá z evidence stanovisek ombudsmana, věcí se zabýval například v březnu 2022 u případu ženy vězněné ve Vazební věznici v Teplicích. Ta jí odebírá celý invalidní důchod na úhradu exekucí, a ona tak nemá prostředky na úhradu výživného.

„Uvedený postup považuji za problematický. Odsouzení by měli mít k dispozici (k nákupu věcí osobní potřeby, léků) polovinu (či jinou adekvátní a dostatečnou část) svého důchodu, příspěvků od rodiny a dalších finančních příjmů. Právní úpravu považuji za nedostatečnou,“ uvedla bývalá zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Spolknutý mobil či kopanec do rozkroku, vzpomíná nejdéle ordinující lékařka ve věznici

Domácí

Ministerstvo spravedlnosti se proto snaží opatření zmírnit a o novele zákonů a jedná s Vězeňskou službou i s ombudsmanem. Jde hlavně o změnu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, který upravuje nakládání s penězi, které jsou do věznice odsouzené osobě zaslány. Podle Dohnala jsou ve hře dvě varianty.

„První z nich je rychlejší, ta by umožnila, aby vězeň dostal alespoň nějaké sociální kapesné, na které v současnosti nárok nemá. Druhá cesta je legislativně zajistit, aby aspoň malá část vězněné osobě mohla zůstat. Aktuálně je návrh v připomínkovém řízení a diskutujeme, jaká částka by měla vězni zůstávat,“ řekl náměstek.

Zdroj