Víc než koně a vřes. Jaký vkus měla Alžběta II.

2 měsíce starý 33

Jen na internetu si jich můžete prohlédnout přes 270 tisíc. Uměleckých artefaktů, které se nacházejí v britské Královské sbírce, jedné z největších soukromých kolekcí umění na světě. Formálně ji sice vlastní poddaní královské rodiny, dle tradice ale více než milion předmětů spravuje s „důvěrou národa“ sama hlava monarchie. Čili čerstvě král Karel III. a před ním sedmdesát let až do tohoto čtvrtka královna Alžběta II.

Jaký mělo Její Veličenstvo vkus, přitom vlastně nikdo moc neví. Jak nyní výstižně píše kunsthistorička Ruth Guilding v magazínu The Art Newspaper, královnu jsme znali pouze tak, jak nám ji bylo dovoleno znát: „Z jejího soukromého vkusu nebo estetických preferencí jsme neznali nic víc než koně, šátky a balmoralský vřes, elektrické ohřívače a karmínové koberce z fotografií a televizních vystoupení“. Alžběta II. přitom Královskou sbírku během své vlády pravidelně rozšiřovala. Celkem uskutečnila přes pět tisíc akvizic, by´t řadu z nich nicméně osobním výběrem vůbec neovlivňovala, protože je dostala darem. Včetně nepočítaně bronzových sošek koňů, kterými státníci a monarchové pravidelně zásobovali vášnivou chovatelku lichokopytníků.

Ostatně když v roce 1996 Alžběta II. poprvé navštívila Česko, jedním z jejích cílů měl být i světoznámý hřebčín v Kladrubech. Nakonec sice musela dát přednost Brnu, ale starokladrubské bělouše a vraníky si tehdy osobně prohlédl alespoň její manžel. Právě princ Filip je přitom považován za člověka, který se ve skutečnosti ve spolupráci s architektem a designérem Hughem Cassonem během vlády své ženy postaral o to, aby královské rezidence, jakými je Windsor, Buckinghamský palác, Tower či zámek Holyrood, prošly částečnou modernizací a jejich interiéry alespoň trochu odpovídaly estetickým nárokům 20. století.

aaArtemisia Gentileschi: Alegorie míru a umění • Autor: wikimedia.org

Ve sbírání umění Alžběta II. navázala na staletou práci svých předchůdců a předchůdkyně. Podoba nynější Královské sbírky se začala rodit v roce 1660, kdy byla v rámci obnovy monarchie obnovována i její umělecká sbírka, již nechal jedenáct let předtím po popravě Karla I. rozprodat Oliver Cromwell. Každý z monarchů si vybíral podle svého vkusu. Jiný měl Frederik Ludvík Hannoverský, jiný Jiří III. a jiný královna Viktorie či královna Marie – lidé, kteří se nejvíc zasloužili o rozšiřování sbírky. Někteří z nich navíc významné evropské umělce zaměstnali přímo na svém dvoře, což platí i pro zmíněného Karla I., který si najal Antoona van Dycka.

Dnes proto sbírka obsahuje hned několik jeho klíčových obrazů, najdeme v ní také díla od Belliniho, Tiziana, Raffaela, Vermeera či Rubense. Server Artnews po smrti Alžběty II. zveřejnil výběr toho nejlepšího z kolekce. V čele s monumentální malbou Alegorie míru a umění od Artemisie Gentileschi z let 1635–1638. Tvorba starých mistrů pochopitelně tvoří nejcennější jádro sbírky.

A nejde jen o obrazy, mezi nimiž se vyjímá také fenomenální Rembrandtův portrét Krista s Máří Magdalenou u hrobu, jenž visí v Buckinghamském paláci. Kolekce obsahuje také 550 kreseb od Leonarda da Vinciho, včetně jeho úchvatných anatomických studií. Nebo výjimečné Michelangelovy kresebné studie a spoustu Dürerových tisků – v této části sbírky se nachází také jedna z mála českých stop, grafiky Václava Hollara, jemuž někteří životopisci připisují výuku kresby pozdějšího krále Karla II., který se zasloužil o nákup Leonardových mistrovských kousků.

Britain ObamaProhlídka amerických kousků v Královské sbírce • Autor: ČTK / AP / Lefteris Pitarakis

Princ Albert sbíral Raffaela, jeho manželka královna Viktorie malby virtuozního portrétisty zvířat Edwina Landseera. Koho měla nejvíc ráda Alžběta II., to se snad časem dozvíme, až se někdo z jejího okolí odváží poodhalit roušku estetického tajemství. Ví se ale, že během její vlády do sbírky přibyla třeba plátna od Luciana Freuda, jednoho z nejdražších umělců 20. století. V kolekci se nachází jeho autoportrét z roku 1996. A taky miniaturní portrét Alžběty II., která pro něj Freudovi pózovala devatenáct měsíců, aby se následující léta vyrovnávala s jeho ne zrovna uctivou podobou.

Právě její vztah k tomuto obrazu zároveň naznačuje, že její vkus nebyl zdaleka tak konzervativní, jak by se mohlo zdát. Ačkoli část britské kritiky plátno ztrhala jako urážející královnu, sama Alžběta II. ho nechala v roce 2002 prezentovat na předním místě expozice, jíž se znovu otevírala Queen´s Gallery u Buckinghamského paláce.

Když královně Viktorii umřel princ Albert, věnovala z Královské sbírky Národní galerii na jeho památku dvaadvacet obrazů. Otázkou je, jak se nyní ke kolekci po smrti Alžběty II. postaví její syn Karel III.

yaayayayayayaLucian Freud portrétuje Alžbětu II. • Autor: David Dawson/National Portrait Gallery

Zdroj