Více než půl milionu obyvatel na Donbasu dostalo ruský pas

1 týden starý 5

Zhruba 527 tisíc obyvatel okupovaného území na východní Ukrajině dostalo během posledních dvou let ruský pas. S odvoláním na nedělní prohlášení ruského ministerstva vnitra o tom informovala ruská a ukrajinská média. Dekret o zjednodušeném postupu vydávání pasů obyvatelům Donbasu podepsal ruský prezident Vladimir Putin v dubnu 2019. Podobný krok Moskvy tehdy vyvolal kritiku ze strany západních politiků, podle nichž Rusko i nadále usiluje o destabilizaci situace na Donbasu, kde si podle ukrajinských úřadů ruská agrese vyžádala od roku 2014 už 14 000 životů.

„Jedná se o tlak na občany žijící na okupovaném území, aby žádali o ruské pasy a v důsledku toho se vzdalovali od Ukrajiny. Ukrajinský jazyk byl v ORDLO (označení pro okupované území východní Ukrajiny - pozn. red.) úplně zakázán, žádné informační zdroje v ukrajinštině nejsou…() Tady člověk nemůže dostávat ani ukrajinský důchod, a proto mu řikají: můžete dostávat důchod od nás, ale musíte mít ruský pas. A to přispívá k jejich další separaci od Ukrajiny…(),“ citují ukrajinská média ombudsmanku pro lidská práva Ljudmilu Denisovovou.

🇷🇺: "Take 🇷🇺 passport & we will come to liberate you. You might be killed, but we will have this territory then".
👨🏻🇺🇦: "I doubt I am really interested in this."
🇷🇺: "Shut up & take 🇷🇺passport".#Passportization is nothing but #CasusBelli for further aggression by 🇷🇺 against 🇺🇦 https://t.co/daHIIhUhUc

— LT_OSCE (@LT_OSCE) May 4, 2021

Litva proces vydávání pasů obyvatelům okupovaného území označila pojmem casus belli, což znamená, že to považuje za záminku pro další ruskou agresi proti Ukrajině. Státy Evropská unie již dříve zdůraznily, že proces takzvané pasportizace Donbaské a Luhanské oblasti porušuje suverenitu Ukrajiny, je součástí hybridní války vedené Moskvou a je v rozporu s minskými dohodami.

O minských dohodách mluvil nedávno také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten před týdnem uvedl, že je potřeba rozšiřovat takzvaný normandský formát za účasti lídrů Ruska, Francie, Německa a Ukrajiny a obnovit minské dohody. Reagoval tak na stoupající napětí na východě země, porušení příměří a odmítnutí Ruska o současné situaci jednat.

„Může to být rozšíření „normandského“ formátu nebo vytvoření podobného formátu s ostatními zeměmi, s velmi vážnými a silnými hráči. A to nejen proto, že jsou mocní, ale také proto, že chtějí pomoci Ukrajině ukončit válku. Myslím, že je to správné rozhodnutí,“ řekl ukrajinský prezident na briefingu 27. dubna.

Den předtím Zelenskyj v rozhovoru pro Financial Times vyzval k revizi dohody z roku 2015 a zahrnutí Velké Británie, Kanady a Spojených států do „normandského“ procesu. Ukrajinský prezident také vyzval Západ, aby případné změny v minských dohodách podpořil. V rámci možné reformy minských dohod Zelenskyj také zdůraznil, že stávající dohoda normandské čtyřky by mohla být flexibilnější. „Nikdo neříká, že by dohody měly být zrušeny. Věřím však, že několik bodů je potřeba aktualizovat,“ podotkl prezident.

Na výzvy Kyjeva hned reagovala Moskva. Prohlášení ukrajinského prezidenta podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovové naznačují o odmítnutí Kyjeva dodržovat minské dohody. Alternativa normandského formátu podle ní neexistuje.

Naposledy se lídři normandské čtyřky setkali 9. prosince loňského roku v Paříži. S ohledem na koronavirovou pandemii se čas od času konají virtuální setkání politických poradců států, ty však podle ukrajinských úřadů a médií konkrétní výsledky nepřinášejí.

Volodymyr Zelenskyj mezitím v reakci na napjatou situaci na rusko-ukrajinské hranici usiluje o osobní schůzku s šéfem Kremlu. Putin ale nabídku svého ukrajinského protějška odmítá, lídři obou zemí se nemohou dohodnout ani na místě setkání. Zatímco Zelenskyj trval na schůzce na libovolném místě na Donbasu, Putin řekl, že je připraven kdykoli ukrajinského prezidenta uvítat v Moskvě.

Vyostření vztahů mezi Kyjevem a Moskvou, k němuž došlo na konci března, sledovala a zároveň odsuzovala řada členských zemí Evropské unie a NATO. Rusko ale trvalo o tom, že nejde o žádnou eskalaci konfliktu, ale o plánované cvičení ruské armády. Po několika týdnech napětí šéf ruského resortu obrany Sergej Šojgu oznámil, že ruští vojáci se z Krymu a od hranic Ukrajiny začali stahovat. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby odchod vojáků od západních hranic Ruska přispěje k částečnému uvolnění napětí, konflikt na východě Ukrajiny ale nevyřeší. V Černém moři u poloostrova Krym stále zůstávají dvě velké válečné lodě ruské Severní flotily.

Na pozadí pokračujícího porušování příměří má americký ministr zahraničí Antony Blinken zítra navštívit Kyjev, kde se sejde s ukrajinským prezidentem. Některá média zdůrazňují, že setkání proběhne před schůzkou amerického prezidenta Joe Bidena s Vladimírem Putinem a návštěva Blinkena je tak jasnou ukázkou toho, že Washington Ukrajinu podporuje.

Zdroj