Vítězem po třech měsících. Golob ovládl Slovinsko a odstavil matadora Janšu

3 měsíce starý 59

Přesně tři měsíce trvalo Robertu Golobovi, než vybudoval politickou organizaci a dosáhl nejpřesvědčivějšího volebního vítězství jedné strany od vzniku samostatného Slovinska. Daleko za sebou nechal i dosavadního premiéra Janeze Janšu, který je nepřehlédnutelnou postavou slovinské politické scény v posledních desetiletích. Znamená to ale, že se teď Janša odebere do politického důchodu? ptá se stanice BBC.

Golobovu liberálně zelenému Hnutí Svoboda, které na základě téměř konečných výsledků nedělního hlasování získalo 41 mandátů, bude v 90členném parlamentu stačit pouze jeden koaliční partner. Tím budou se sedmi poslaneckými křesly patrně Sociální demokraté (SD), s nimiž má Hnutí Svoboda předběžnou dohodu o vytvoření vládní koalice. Janšova konzervativní Slovinská demokratická strana (SDS) zůstala s 27 mandáty v poli poražených, i když získala oproti předchozím volbám o 50.000 hlasů více.

Téměř 70 procent voličů ve Slovinsku přišlo k volbám po čtyřech letech politické nestability. Po hlasování v roce 2018 se nejprve konala dlouhá jednání, jejichž výsledkem bylo sestavení menšinové vlády premiéra Marjana Šarece. Jeho kabinet se zhroutil uprostřed nejtěžší fáze koronavirové krize, čímž v březnu 2020 uvolnil Janšovi cestu pro návrat do čela vlády. Následovala vlna masových protivládních protestů a přesvědčivý neúspěch Janšova kabinetu v loňském referendu o ochraně vodních zdrojů.

Jasné Golobovo vítězství dává naději na stabilní vládnutí v zemi, kde za poslední tři desetiletí dokončil svůj plný mandát jeden jediný kabinet. Ačkoliv se Hnutí Svoboda jeví jako homogenní, případy z minulosti ukázaly, že se nejsilnější strana může záhy rozpadnout. Ví to i Golob, který se sám účastnil rozpadu vítězné strany ve volbách z roku 2011 – Pozitivního Slovinska bývalého lublaňského primátora Zorana Jankoviče.

Na další křižovatce po právě skončených volbách stojí čtyři desítky let dlouhá politická kariéra premiéra Janši, jehož kritici označují za spojence maďarského premiéra Viktora Orbána. Funkci předsedy vlády se mu nepodařilo obhájit ani na třetí pokus: v roce 2008 po čtyřech letech u moci, v roce 2013 po jednom roce a v roce 2022 po letech dvou. Ačkoliv mu Slovinci pokaždé odmítli dát důvěru, aby pokračoval ve vládnutí, on pokaždé našel způsob, jak se k moci vrátit.

Třiašedesátiletý Janša ještě o volební noci svou porážku uznal a soupeři pogratuloval, odmítl však odpovědět na otázku novináře, zda to byl konec jeho letité politické kariéry. Tu zahájil ještě jako disident v době komunistické Jugoslávie, po získání nezávislosti Slovinska byl třikrát ministrem obrany a třikrát předsedou vlády. Příští rok by mohl oslavit 30 let v čele SDS, na jejímž založení se podílel.

Odchod Janši do politické penze je přáním téměř všech levicových a středových stran ve Slovinsku, které porážku SDS označovaly za hlavní cíl voleb. Profesor a někdejší šéf Sociálních demokratů Igor Lukšič je však toho názoru, že něco takového není na pořadu dne. „Janša má velmi silnou mašinerii a může přežít se stejným vlivem a procentem hlasů ve vládě, ale i v opozici,“ říká.

„On je politický člověk, z politiky nemůže a ani nechce odejít. Může přežít, pouze pokud bude aktivní, protože by ho hned čekaly soudní spory, které by nemohl kontrolovat, a měl by tak velké potíže,“ dodává Lukšič.

S ním však nesouhlasí dlouholetý Janšův politický soupeř a bývalý prezident Milan Kučan, který si výsledek hlasování vykládá jako něco víc než obyčejné volby. „Bylo to referendum o politice, kterou Slovinsko vedlo dva roky, a lidé si řekli svoje – hlasovali pro toho, kdo byl největší zárukou změny,“ dodal.

Šanci na volební reparát bude mít Janša a jeho SDS ještě v letošním „supervolebním“ roce. Na podzim budou Slovinci vybírat následníka Boruta Pahora v prezidentské funkci a v listopadu se uskuteční místní volby.


Zdroj