Vláda by měla mimořádně zvýšit platy a minimální mzdu kvůli inflaci, žádají odbory

4 měsíce starý 129

Minimální mzda se zvýšila od ledna o 1000 korun na 16 200 korun. S ní rostly i zaručené mzdy, které se podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce pohybují do dvojnásobku nejnižšího výdělku, tedy do 32 400 korun. Platy ve veřejném sektoru se od ledna zvedly policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb o 700 korun do tarifu.

Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil. Podle informačního systému o průměrném výdělku měla veřejná sféra na konci loňska 723.100 zaměstnanců. Inflace v březnu meziročně vzrostla o 12,7 procenta.

„Požádali jsme, abychom co nejdříve zahájili jednání o platech a o mimořádném zvýšení platů pro rok 2022 a o mimořádném zvýšení minimální mzdy, a to nejpozději od pololetí... Je pro nás neakceptovatelné, aby jediní, kdo inflaci zaplatí, byli zaměstnanci,“ uvedl Středula. Argumentoval tím, že kvůli zdražování se mimořádně od června zvedají důchody a není vyloučeno, že se budou upravovat znovu ještě v říjnu. Odboráři žádají také navýšení sociálních dávek.

Podle premiéra vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce vyhnout. „Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory, řekl předseda vlády.

Sociální smír

Premiér Fiala upozornil, že je potřeba sledovat atmosféru ve společnosti. „Naším cílem nemůže být nic jiného než sociální smír. Zachování sociálního smíru je cíl nás všech. Ve spolupráci vlády a zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů ho můžeme co nejdéle zachovat,“ sdělil premiér.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na jednu stranu vládu pochválil za její pomoc uprchlíkům, upozornil však na další problémy. „Je potřeba říct s velkým vykřičníkem, že se nemůžeme věnovat jenom uprchlické krizi, ale musíme se věnovat také ekonomice. Spousta firem má velké problémy,“ sdělil po jednání.

Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 % výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu.

Zdroj