Vláda chce další měsíc na covid. Ale pořád v boji s pandemií selhává

4 měsíce starý 12

Vicepremiér Karel Havlíček se už od první březnové dekády na sociálních sítích holedbá úspěchy plošného testování na covid-19 antigenními testy. Mluví o největší logistické operaci v době pandemie a Česko označuje na největší testovací centrum v Evropě.

„Již téměř 4 mil. zaměstnanců a živnostníků testujeme na týdenní bázi,“ vypíchl na Twitteru v minulých dnech.

Jenže smršť superlativů naráží na konfrontaci s realitou. Většina diskutujících pod zmíněným tweetem Havlíčkovi připomíná, že na probíhajícím hromadném testování ve firmách má vláda pramalou zásluhu.

Povinnost testovat podle diskutérů pouze „hodila“ na privátní podniky, dala jim šibeniční termín, přičemž jim ani nezajistila dostatek cenově dostupných testů. Přitom šedesátikorunový příspěvek, který na nákup jednoho testu stát poskytuje, zdaleka nepokryje všechny náklady spojené s testováním a jeho organizací.

„Je to jen další daň, kterou na podnikatele stát uvalil,“ vyjadřuje pro Seznam Zprávy svůj názor prezident Svazu průmyslu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Nijak nezpochybňuje význam testování, ale tak jako mnozí jiní upozorňuje, že se vláda chlubí cizím peřím, přičemž svou část úkolu nesplnila.

„Jde o to, že ani nevytvořila dostatečné kapacity pro konfirmační PCR testy, a zaměstnanci firem tudíž často sedí třeba tři dny doma, než na ně přijde řada,“ poukazuje Prouza.

Celé Česko testuje. Zapojili jsme všechny zaměstnavatele, zaměstnance i OSVČ. Do konce března budeme povinně testovat 500 tis lidí denně, což nemá v Evropě obdoby. Do dnešního dne se prodalo již 38 mil samotestů, dalších 18 mil jich je na skladech dovozců, výrobců a distributorů.

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 23, 2021

Nejdřív respirátory, teď vakcíny

Jde jen o jeden z příkladů, kdy vláda jako výkonná složka státu zaostává tam, kde je přitom její výsostná role. O to častěji se zabývá věcmi, které jí ani nenáleží.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v prosinci sám sebe prohlásil za nejvyššího vládního zmocněnce pro vakcinaci a následně dle svědectví i osobně rozhodoval, do kterého kraje a do které nemocnice půjde kolik dávek. Teď se ale ukazuje, že jeho kabinet zklamal v klíčové roli centrálního nákupčího.

Hospodářské noviny přišly v úterý s informací, že Česká republika loni nakoupila jen 81,1 procenta z celkového kontingentu, který mohla v rámci vyjednávání Evropské komise s výrobci získat.

„Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ sdělil k tomu resort zdravotnictví. Přímým důsledkem je, že Češi budou do prázdnin patrně naočkováni v menší míře, než by mohli. Ve Sněmovně se už ozvaly hlasy z opozice, že jen toto by mělo stačit na demisi vlády.

Jde každopádně o další prohřešek v oblasti strategických nákupů. Jiné v minulých dnech ve své ostře kritické zprávě připomněl Nejvyšší kontrolní úřad, když poukázal na absolutní nepřipravenost země na příchod pandemie.

Na konci loňského února, kdy nákaza covid-19 už rychle postupovala Evropou, bylo ve skladech Správy státních hmotných rezerv pouhých 10 tisíc respirátorů. Premiér Babiš říká, že to takto „zdědili“, přitom v té době byl už více jak dva roky u vládního kormidla.

Přímým důsledkem nízkých zásob bylo, že ministerstva zdravotnictví a vnitra následně ochranné pomůcky po celém světě nakupovala za přemrštěné ceny. Jeden respirátor i za 777 korun.

Nepřipravenost byla i v přípravě strategických dokumentů. „Ministerstvo zdravotnictví od roku 2011 ani jednou neaktualizovalo Pandemický plán České republiky,“ připomněl další selhání Nejvyšší kontrolní úřad.

Informační systémy jako brzda

Hlavním tématem současnosti ale zůstává testování, trasování rizikových kontaktů a vakcinace.

Co se očkování týče, lidé si často všímají, jak je práce na jednotlivých očkovacích centrech dobře zorganizována, na sociálních sítích je plno pochval. Avšak ani toto dost dobře nelze pokládat za výsledek kvalitního vládního managementu, byť největší očkovací centra provozují státem řízené fakultní nemocnice.

Hlavní role centrálních úřadů totiž spočívá v distribuci dovezené vakcíny do regionů, v nastavení obecně platných pravidel a také ve správě IT systémů, které s vakcinací souvisejí. Dále už přebírají řízení kraje se svými krajskými očkovacími koordinátory a také místní samosprávy. Část vakcinačních center provozují i soukromá zdravotnická zařízení.

„Všichni si naše vakcinační centra pochvalují, upřímně řečeno nejvíce nás brzdí pomalé fungování informačních systémů. Pořád padají a určitě nepracují tak, jak bychom potřebovali,“ uvádí své výhrady jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Fungování státních informačního systémů, zejména Centrálního rezervačního systému, kritizuje i manažer František Vlček ze soukromé zdravotnické skupiny Akeso Holding, pod niž patří i středočeské nemocnice s očkovacími centry v Hořovicích a v Berouně. Vidí sice některé kosmetické změny, základní slabiny ale prý přetrvávají.

„Rezervační systém, to je katastrofa. Kdo někdy dělal v logistice, říká, že takto se nedá nic řídit,“ postěžoval si minulý týden Vlček a poukazuje třeba na to, jak složité je přeobjednání lidí, pokud nepřijdou slíbené vakcíny.

Praktičtí lékaři zase žehrají na nefunkční státní distribuci. U vakcíny AstraZeneca, u praktiků téměř výhradně používané, byla na dva týdny dokonce přímá distribuce pozastavena. Distributoři komplikace vysvětlují i tím, že od státu nedostali jasné noty. Třeba jim chyběl úplný seznam očkujících lékařů i s ordinačními hodinami, aby věděli, kdy mohou lahvičky s vakcínou zavážet.

Problémy v distribuci už loni v prosinci předpovídala poradenská firma Ernst & Young. Ve své analýze pro Ministerstvo zdravotnictví poukázala mimo jiné na hrozící zpoždění ve výběru distributorů (což se také stalo), stejně tak uvedla několik rizik oblasti informačních systémů. Poradci mimo jiné varovali, že chybí automatizace procesů, aby každá objednávka na očkování byla rovnou párována s objednávkou vakcíny.

Více než český stát pomohli Němci

Mnozí krajští politici si stěžují, že je stát nechal „ve štychu“, když pomoc nejvíce potřebovali.

Týká se to hlavně Karlovarského kraje, kde se v minulých týdnech infekce rozšířila do té míry, že situace v nemocnicích připomněla loňskou jarní krizi v italském Bergamu. Kraj žádal více vakcín, aby mohl nákaze vytvořit bariéru. Od státu ovšem dostal přídavek jen 1800 dávek. Nakonec více uspěl v sousedním Německu. 15 tisíc dávek poskytly jako dar spolkové země Durynsko, Sasko a Bavorsko.

Na tento nepoměr v domácí a zahraniční pomoci v úterý upozornil i předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Pražský primátor za Piráty Zdeněk Hřib si zase stěžuje, že desítky tisíc vakcín zůstávají ležet ve skladech státních nemocnic, přičemž by mohly být odeslány i na jiná očkovací místa.

Do středy bylo v Česku vyočkováno 1,418 milionu dávek, ale dovezeno do republiky bylo o 200 tisíc více. Jisté pozitivum je v tom, že počet nevyočkovaných dávek byl v minulých týdnech ještě vyšší.

„Je zjevné, že to, co si dělá kraj sám, funguje. Územní samosprávy jsou totiž mnohem akceschopnější. Stát by se měl soustředit jen na to, na co má – v tomto případě je to zajištění dostatečného množství vakcín – a neměl by se snažit určovat pro kraje extrémně restriktivní pravidla,“ vyzdvihl v rozhovoru pro Seznam Zpráv pozitivní roli samospráv pražský primátor Hřib.

Bez peněz v izolaci

Samostatnou kapitolou je systém trasování a dohledávání rizikových kontaktů.

Hygienické stanice už řadu měsíců pracují za hranou svých kapacit, ale limitující faktor, který výrazně nabourává dohledávání nemocných, je spíše jinde. Lidé nahlašují jen minimum kontaktů, a to zjevně z ekonomických důvodů.

Třeba sociolog Daniel Prokop, člen Národní ekonomické rady vlády, mnohokrát upozorňoval, že lidem v karanténě či v izolaci se podstatně snižují příjmy, a neexistuje tak motivace nahlašovat své blízké. Ani nedávné změny nejsou dotaženy.

„Byla schválena takzvaná izolačka, která lidem zvyšuje náhradu mzdy v karanténě a nemoci. Kompromisní částka 370 korun na den se ale netýká asi půl milionu OSVČ bez placeného nemocenského pojištění – řadu lidí tak finanční problémy stále odrazují od testování a od spolupráce v trasování,“ upozorňuje Prokop ve své aktuální eseji publikované na Novinkách.cz.

Sociolog si všímá, že nastavený systém sociálních dávek i kompenzací odráží jistou dlouhodobou nedůvěru státního aparátu v občany a v jejich poctivost (platí to i obráceně, kdy vysoký podíl obyvatelstva podle průzkumů nedůvěřuje v instituce). Má to prý ale u nás dlouhou tradici.

„Hrozně šetříme, protože si myslíme, že všichni budou podvádět,“ doplňuje Prokop své postřehy pro Seznam Zprávy.

A právě toto šetření státu na „nepravém místě“ vidí jako jeden z primárních důvodů, proč boj s infekcí je málo úspěšný. Další i v tom, že omezené testovací kapacity s PCR testy způsobují, že lidé na test čekají příliš dlouho a mezitím zapomenou, s kým se potkali.

Prokop stejně jako mnozí další žádá od vlády větší velkorysost, která se prý může bohatě vrátit tím, že uzávěra země bude kratší (ztráty způsobené jedním dnem v lockdownu jsou odhadovány až na dvě miliardy korun).

Stále je přesvědčen, že by bylo správné otevřít možnost PCR testování pro samoplátce zdarma a podnikům více přispívat na antigenní testování.

„Když ten přístup nezměníme, veřejné instituce budou dále ztrácet důvěru. A vede to jen k tomu, že i represe ztrácejí svou legitimitu, vyvolávají pouze negativní emoce a vztah občana a státu se tím rozpadá,“ vidí sociolog Prokop vážné důsledky.

Babiš: od testování k očkování

Prokop se vrací i k plošnému antigennímu testování ve firmách, kterým se teď chlubí vicepremiér Havlíček. Doplňuje k tomu, že řada poradců včetně něj takovéto testování prosazovala už na podzim, kdy se chystal regulační systém PES. Ve čtvrtém a pátém stupni mělo být ve firmách povinné, ale myšlenku nepodpořilo ani Ministerstvo zdravotnictví.

Celý přístup vlády k antigennímu testování se ale výrazně proměnil. Premiér Andrej Babiš totiž na konci loňského listopadu sám ohlásil masové testování. Na shromáždění před zástupci armády tehdy mluvil o tom, že by mělo být umožněno „všem občanům“ před vánočními svátky se dobrovolně otestovat.

Akce, kterou měl organizovat stát právě za pomoci vojáků, ale žádný celonárodní rozměr nikdy neměla.

„Babiš masovému antigennímu testování dříve hodně fandil i je veřejně podpořil, nicméně loni v průběhu prosince to úplně přestal řešit a vrhl všechny své síly na očkování,“ uvádí zdroj z premiérova okolí. Důvody v této otočce vidí jen ryze politické, kdy premiér patrně usoudil, že rychlé očkování je to, co lidé více ocení.

Nakonec byla vláda nucena se pod tlakem nové vlny nákazy k myšlence masového testování znovu vrátit, jinak by musela zcela uzavřít ekonomiku. A tak už rovnou tuto povinnost nařídila firmám.

Zdroj