před 11 měsíce
139
Slovenská opozice tvrdí, že vláda Roberta Fica chce ovládnout a zničit nezávislá média. Ohrožuje zákon navržený ministerstvem kultury nezávislost veřejnoprávních médií na Slovensku? „Vyrovnanost nespočívá v tom dát pět minut Hitlerovi a pět minut židovi. Naším úkolem je poskytovat pozitivní rozvoj celé společnosti,“ říká generální ředitel Rozhlasu a televizie Slovenska (RTVS) Ľuboš Machaj.
Dvacet minut Radiožurnálu Praha 17:30 13. března 2024
Jak hodnotíte situaci RTVS? Jsou dny veřejnoprávních médií na Slovensku sečteny?
Takhle bych to neřekl, ale snaha o jejich likvidaci tady je. Hned od nástupu nové politické garnitury se deklarovalo, že veřejnoprávní prostor by se měl ideálně upravit. Předseda SNS (Slovenské národní strany) Andrej Danko hovořil o zestátnění, ale navrhoval i vznik jakési státní akciové společnosti.
‚Ficova vláda začala s cenzurou.‘ Trnem v oku slovenských médií je i programová rada pro RTVS
Číst článek
Ministerstvo kultury nicméně před několika dny předložilo zákon. Ten podle mě ovšem nezpůsobí zestátnění RTVS, ale spíše výrazné zpolitizování tohoto veřejnoprávního prostoru
O co by zestátněním RTVS slovenská mediální scéna přišla?
RTVS poskytuje veřejnosti pohled na celospolečenskou situaci. Někteří členové současné vlády na Slovensku dnes hovoří o tom, že jsme politicky jednobarevní. Jsem ale přesvědčený, že to tak není. Myslím si, že RTVS plní všechny úkoly, které má plnit veřejnoprávní prostor.
To, že si pan Danko a podobní představují, že budou určovat, kdo dostane prostor ve vysílání, tak to by bylo podle mě zcestné, takhle by veřejnoprávní instituce fungovat neměla.
Voliči ale hlasovali jinak. Myslíte si, že se vám nepodařilo přesvědčit veřejnost o významu veřejnoprávních institucí?
Myslím si, že se lidé před volební urnou nerozhodovali, komu dají hlas na základě názoru na veřejnoprávní média.
Je ale pravdou, že Slovensko je dlouhodobě hodnotově rozdělené a myslím si, že veřejnoprávní médium má možnost být tmelem společnosti a mělo by se o to snažit. Pokud bude RTVS prezentovat pouze názory vlády, tak to pouze prohloubí příkopy ve společnosti.
Slovenská veřejnoprávní RTVS zanikne. Změny z pera ministerstva televizi a rozhlas podřídí vládě
Číst článek
V čem podle vlády neplníte veřejnoprávní funkci?
To je spíše otázka pro vládu. Podle některých lidí je naše instituce nevyrovnaná, jenže právě pro toto posuzování existuje Rada pro mediální služby. Za rok a půl jsme od Rady nedostali žádnou zásadnější výhradu. To říkám úplně všem: pokud máte nějaké problémy, obraťte se na Radu pro mediální služby.
Máme také Radu RTVS, ale ta nemá tolik kompetencí k tomu diskutovat o obsahu vysílání.
Ministryně kultury Martina Šimkovičová řekla, že RTVS by se měla stát institucí, která bude poskytovat prostor každému. Nemá pravdu?
Nelze položit otázku takhle napřímo. Měli bychom dávat prostor všem, kteří mají relevantní a ověřené názory, které jsou v souladu se zákonem. Veřejnoprávní instituce má podle zákona poskytovat kulturní, humanitní a společenské vzdělávací prostředí.
Z tohoto pohledu není opodstatněné dávat prostor také extrémistům, kteří nesplňují zmíněná kritéria. Vyrovnanost nespočívá v tom dát pět minut Hitlerovi a pět minut pro žida. Naším úkolem je poskytovat pozitivní rozvoj celé společnosti.
Na Slovensku skončily koncesionářské poplatky. Po volbách může veřejnoprávní média ohrozit Fico
Číst článek
Návrh nového zákona definuje úlohu celé instituce jako „veřejnoprávní, národní, nezávislá, informační, kulturní a vzdělávací instituce, která poskytuje službu veřejnosti v oblasti televizního a rozhlasového vysílání“. Lze proti tomu něco namítnout?
To nelze. Když jsem ale studoval návrh tohoto zákona, tak jsem zjistil, že 95 procent textu vychází z nyní platného zákona. Nový zákon omezí kontrolní a ovládací mechanismy. Jde účelově o to, aby se organizace zrušila, mně skončil mandát a aby se nová pravidla aplikovala.
Po této změně budou všichni členové kontrolních orgánů voleni těmi, kteří budou u moci. Nyní to funguje tak, že se členové v Radě RTVS mění každé tři roky. S novým zákonem by ale vláda volila všechny členy najednou. Přestože vláda říká, že by tam dosadila odborníky, tak si umím představit, jak by nová rada vypadala.
Nově by tedy ředitele instituce nevolil parlament, ale sedmičlenná rada. V čem se má lišit tento koncept?
Všude ve světě fungují veřejnoprávní systémy jinak. Zásadním ale je, aby byl tento systém co nejvíce oddělený od exekutivy. Když se ředitel volí poslanci v parlamentu, tak alespoň probíhá debata napříč stranami. Nyní by ředitele volila jednobarevná rada a žádná společenská debata by neproběhla, přestože vláda neustále opakuje, že se bude rada skládat z odborníků.
Nebudu měnit názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje Fiala, prohlásil slovenský premiér Fico
Číst článek
Předseda výboru pro kulturu a politiku ve Slovenské národní radě Roman Michal Kos (SNS) tento koncept obhajuje jako inspiraci norským nebo španělským modelem veřejnoprávních médiích.
Existuje více modelů pro veřejnoprávní instituce, ale musíme brát ohled na to, že vznikaly v určitém geopolitickém a historickém prostoru. Tato změna bez odborné diskuze je jednoduše účelová.
Například ve Švédsku jsou veřejnoprávní média napojená na státní rozpočet, ale financování mají garantované v ústavě. Ve Švédsku je ale také zcela jiná politická kultura, než je u nás.
Vidíte problém v tom, že podle návrhu zákona má do rady vybírat čtyři členy parlament a další tři členy ministerstvo kultury a financí?
Jsou to představitelé jedné vládní moci, takže nevidím žádnou možnost, že by tam zůstal prostor pro společenskou a odbornou debatu. Je to zcela jednobarevné.
Podle nového zákona také vzniká osm podmínek, na základě kterých je možné generálního ředitele odvolat. Poslední z nich ovšem říká, že lze odvolat i bez udání důvodu. A to si myslím, že je problém, protože si představte, jaký ředitel by mohl za těchto podmínek RTVS vést.
Připravujeme podrobnosti.
