Vláda: Pohromu 30 tisíc případů denně jsme odvrátili, v dubnu jich může být pět tisíc

4 měsíce starý 14

 Pohromu 30 tisíc případů denně jsme odvrátili, v dubnu jich může být pět tisíc

Česká republika se kvůli epidemii koronaviru nachází už šestý měsíc v nouzovém stavu. Díky němu může vláda Andreje Babiše zkrátit občanská práva, což má posloužit k zabránění šíření infekce. Jsou zavřené školy, lidé mají omezenou možnost pohybu a většina služeb je zavřených. Kabinet je přesvědčený, že pro zvládnutí epidemie je potřeba setrvat v nouzovém režimu další měsíc.

"Aktuální epidemiologická situace je charakterizována kontinuálním poklesem počtu případů, přesto je i nadále nepříznivá a riziko dalšího šíření nemoci covid-19 v populaci je stále velmi vysoké, a to s ohledem na šíření nových variant koronaviru v populaci, zejména tzv. britské mutace, a také tzv. jihoafrické mutace, jejíž výskyt byl potvrzen v některých částech republiky," stojí v žádosti vlády o prodloužení stavu nouze.

Nejtvrdší omezení platí od 1. března, kdy vláda zavedla nouzový stav naposledy. Školy úplně zavřely, lidé se musí na otevřených prostranstvích pohybovat s respirátory. Také platí, že se nesmí mimo cest do práce překročit hranice mateřského okresu. Ministerstvo zdravotnictví poukazuje na to, že opatření zabírají. Hodnota reprodukčního čísla je nyní na 0,86.

Přesun mezi Prahou a okresy klesl až o 70 procent

"Během posledních 10 dnů je pozorován pozvolný celkový pokles počtu nově hlášených případů a celkové zpomalování epidemie, což dokladuje i počet okresů, v nichž je množství nových případů vyšší než 1000 na 100 tisíc obyvatel za sedm dní - aktuálně jsou takové okresy 3 ze 77, před omezením pohybu byla tato hranice překročena v 25 okresech," stojí v podkladech resortu zdravotnictví z 21. března.

Jako jeden z nejúčinnějších nástrojů v tomto ohledu zafungoval zákaz přesouvat se mezi okresy. Vyjíždění z Prahy do přilehlých okresů spadlo podle dat ministerstva zdravotnictví po březnové uzávěře o 42 procent v pracovních dnech. O víkendech resort zaznamenal pokles dokonce o 70 procent.

"Uzávěra okresů tedy razantně omezila zbytné cesty, což se projevilo především o víkendech. Přes týden také lidé omezili své zbytné meziokresní cesty a část lidí přestala jezdit mezi okresy do práce," píše poslancům ministr Blatný. Nicméně celkový úbytek meziokresních pracovních cest v celé zemi tak výrazný nebyl.

Křehký stav s vysokou mírou rizika

Z Blatného prezentace pro poslance vyplývá, že ve srovnání sedmitýdenního průměru mezi 1. a 21. březnem počet nových případů klesl o 22,5 procenta. V prvním týdnu tohoto intervalu připadalo na 100 tisíc obyvatel 782 infikovaných. V posledním týdnu se tato hodnota snížila na 606 případů. Navzdory tomuto vývoji je však potenciál epidemie stále rizikový, zdůrazňuje kabinet.

"Z celkového pohledu je tak současný stav stále hodnocen jako vysoce rizikový a 'křehký', jelikož se i nadále pohybujeme ve velmi vysokých denních počtech případů onemocnění covid-19, zejména s ohledem na počet případů u seniorní kategorie (65+). Vzhledem k současným stále velmi vysokým hodnotám je vysoce důležité, aby epidemie byla i nadále brzděna," píše vláda.

Největší zátěž představuje epidemie pro nemocnice. V péči lékařů končí čtyři procenta infikovaných. U necelé čtvrtiny z nich nemoc propukne v těžký stav. Nyní jich je 1874. Ačkoliv se obsazenost špitálů snižuje, v půli března počet hospitalizovaných překročil 9400, nyní jich je 8123, kvůli náporu "covidových" pacientů stále balancují na hraně kolapsu.

"Vývoj epidemiologické situace ukazuje i nadále na vysokou míru rizika a vysokou až kritickou zátěž nemocnic, především v oblasti poskytování intenzivní péče. Aktuální počet pacientů na JIP potvrzuje vysokou míru rizika, což dokládá i podíl osob v těžkém stavu z celkového počtu hospitalizovaných, který aktuálně překročil 23 procent," píše vláda. Kapacity některých nemocnic v menších krajích jsou vyčerpány a pacienty posílají do jiných regionů.

Od 11. dubna otvírání prvních stupňů?

Ve středu dopoledne měli s ministrem zdravotnictví jednání zástupci opozice, aby probrali podmínky a opatření pro případné prodloužení nouzového stavu. V pokladech pro schůzku je Blatný upozornil, že bez stávajících restrikcí by počet nových případů atakoval 30 tisíc denně. Stav nouze na další měsíc je podle ministra nutný, aby se na konci dubna epidemie dostala do stavu, jenž bude dlouhodobě únosný.

"Pakliže se situace zlepší dříve, je jistě možné i nouzový stav zrušit dříve. Opatření tak, jak jsou nastavena nyní bez dalších změn, budu požadovat, aby platila minimálně do Velikonoc včetně. Nejspíše je navrhnu prodloužit do 9. dubna a v době mezi 6. až 9. dubnem je opět vyhodnotíme a případně navrhneme změny," píše ministr v podkladech, jež Aktuálně.cz získalo a na které upozornily Seznam Zprávy. Když vše půjde dobře, od 11. dubna Blatný přislíbil postupné otvírání základních škol pro první stupně.

Ministr poslancům zpřístupnil i odhady vývoje epidemie, jež zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky. Za dodržení stávajících omezení by se na konci dubna mohl počet nových případů stlačit pod hranici pěti tisíc denně. Při uvolnění restrikcí by v dubnu naopak denní počet infikovaných směřoval znovu k deseti tisícům. Tuto středu zachytily testy 8763 nakažených.

Scénář, který se nenaplní: 37 tisíc případů denně

Další teoretické modely vychází z 26. února, kdy se nakazilo 14 776 lidí, v nemocniční péči bylo 7485 pacientů a na JIP leželo 1533 lidí. Podle nejhoršího scénáře, jenž se díky opatřením nenaplnil, by v půlce dubna vystřelil denní nárůst přes 37 tisíc případů, počet hospitalizovaných by se dostal na 19,8 tisíce a množství pacientů na JIP by překročilo hodnotu 3,8 tisíce. Zdravotnictví by se v tu chvíli kompletně zhroutilo.

Nyní se však Česko nachází přesně mezi realistickým a optimistickým odhadem. Pokud se vývoj stočí k příznivějšímu scénáři, v půli dubna by denní nárůst mohl být méně než šest tisíc. Hospitalizovaných by bylo 3900 a intenzivní péči by vyžadovalo 760 lidí. Při takové obsazenosti nemocnic by se poskytované zdravotnické služby mohly začít vracet na běžnou úroveň, od ledna se přitom standardní péče omezuje.

Jak se sněmovna postaví k žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu, není v tuto chvíli jasné. Při posledním jednání o jeho setrvání se dolní komora parlamentu postavila proti, vláda ho následně zavedla svévolně (Ústavní soud tento postup označil za protiústavní). Při předchozích jednáních nebyli poslanci ochotní stav nouze protáhnout o více než tři týdny.

"Ne," odpověděl Aktuálně.cz šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura na dotaz, zda jeho zákonodárci podpoří nouzový stav na dalších 30 dní. Výkonný výbor KSČM se ve čtvrtek dopoledne naopak shodl, že pro žádost vlády zvedne ruku. STAN plánuje svůj postoj sjednotit ve čtvrtek večer. "Zatím se účastníme jednání s premiérem, kde klademe dotazy a snažíme se získat odpovědi," řekl Aktuálně.cz šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.

Zdroj