před 1 měsíc
44
Formální potvrzení Vladimira Putina v roli šéfa státu nepřinese podle expertů žádné prudké změny. Dá se očekávat, že teď se přijmou některá nepříjemná ekonomická opatření, která se kvůli volbám odkládala a nejspíš ještě zesílí represe v zemi.
Podle vyjádření Reginy Hellerové, výzkumné pracovnice hamburského Institutu pro výzkum míru a bezpečnostní politiky pro Deutsche Welle, jsou vytvořeny všechny podmínky, které Kremlu umožní po výsledcích prezidentských voleb pokračovat „ve vojenském kurzu s nemenší silou a možná i zintenzivnit vojenské akce“. V ekonomice se očekávat zvýšení daní. Válka je drahá a Putin k tomu ještě navíc ve svém únorovém projevu slíbil vyšší výdaje na různé sociální projekty.
Politolog Abbas Galljamov se více soustřeďuje na Putina a samotnou povahu jeho režimu. Ironizuje nejdřív výsledek 87 procent, kterého Putin oficiálně dosáhl.
„Aby člověk věřil v taková turkmenská procenta, musel by mít naprosto pozitivní pocity ohledně všeho, co se v zemi děje. To znamená, že by se mu mělo všechno doslova líbit, měl by přirozeně vzdychat štěstím a láskou k vůdci. V každodenním životě by se člověk neměl setkávat nejen s kritikou, ale ani s banální skepsí. Žádné křivé úšklebky, žádné výmluvné mlčení, žádné zklamání, žádné zmařené naděje. Vše by mělo být jako nekonečný prvomájový průvod,“ píše Galljamov na Telegramu.
Z nedělního Putinova vystoupení má Galljamov dojem, že vůdce vypadal „uvolněně a dokonce pronesl Navalného jméno, což dosud nikdy neudělal. Politolog soudí, že teď si Putin vezme dovolenou a o odjede na několik měsíců do Soči, Valdaje nebo Gelendžiku a všem řekne, aby ho s ničím neobtěžovali.
„Všichni ostatní členové Putinova nejbližšího okolí ho budou následovat. I oni jsou už starší a potřebují si odpočinout. Míra koordinace mezi jednotlivými složkami systému – ministerstvy, agenturami, klany – začne slábnout. Stejně tak bude slábnout kontrola systému nad situací. Dlouhou dobu řídili věci ručně, ale nyní vše začne přecházet do formátu autopilota. Stále více rozhodnutí se bude odkládat, stále méně se bude jednat.
Systém je vyostřen osobnostmi. Rozhodnutí, které šéf učiní za deset minut, bude jeho zástupci trvat půl dne,“ soudí Galljamov.
Zároveň ovšem začne narůstat nespokojenost obyvatelstva, protože před volbami se uskutečnila řada populistických kroků, jako například regulace cen. taková opatření se teď začnou rušit. „Lidé brzy začnou mít pocit, že byli podvedeni: bylo jim slíbeno jedno, ale dostávají něco jiného. Dá se předpokládat, že v této mezeře mezi uvolněním systému a růstem nespokojenosti obyvatelstva se budou hrnout nejrůznější „černé labutě.“
Jako černá labuť se označují nečekané negativní události, které mohou mít velký dopad. Kromě toho jsou tu ale vleklé potíže. Špatná ekonomická situace, za kterou může válka a sankce, už se projevuje nyní. V dalším příspěvku jako příklad Galljamov uvádí banány, které mají Rusové rádi a byly cenově dostupné. Jejich prodej v Rusku se v lednu až únoru 2024 propadl o 20 procent. Ovoce jako takové se propadlo o deset procent. V měsících leden a únor přitom takový pokles u banánů není typický. Pokles poptávky po nich však začal být patrný již na podzim 2023.
Spotřeba banánů se snížila poté, co se v souvislosti s devalvací rublu zvýšila cena tohoto ovoce v rublech, uvedla Irina Kozij, generální ředitelka Unie bobulovin a oborové agentury FruitNews. Podle ní jsou Rusové citliví na změny cen ovoce, zejména pokud jde o nejlevnější segment, kam banány patří. Banány začaly znatelně zdražovat ihned po zahájení války na Ukrajině v únoru 2022. Od března toho roku do ledna se jejich cena zvýšila z 97,3 rublů za kilo na 155 rublů.
V rozporu se zkušeností běžných občanů se zdají být oficiální čísla o stavu ruské ekonomiky. Ta vypadají příznivě, roste „silněji, než jsme očekávali“, uvedla Gita Gopinathová, zástupkyně šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF), v rozhovoru pro Foreign Policy. Pak ale vysvětluje, co to znamená. „Doprovází to velké fiskální výdaje. Vojenské výdaje jsou extrémně vysoké. Sociální transfery jsou extrémně vysoké.“ Zdůraznila existenci „rostoucích deficitů“ a „přehřáté ekonomiky“, existují inflační tlaky. „Takže vidíte, odkud ten růst pochází,“ dodává nakonec.
