„Kdybychom teď nedokázali dupnout na brzdu, situace by se za několik let vymkla z rukou a doplatili by na to naše děti a vnuci,“ řekl Fiala. Vláda si podle něj uvědomuje, že ji za škrty veřejnost nebude chválit, a je připravena konsolidační balíček i důchodovou reformu vysvětlovat. Kabinet proto zahájí kampaň Česko ve formě, která bude změny komunikovat směrem k veřejnosti. Balíček je podle premiéra kompromisem, který se vyjednával několik měsíců.
„Pokud bychom tato opatření neudělali, schodek by byl v příštím roce o 94 miliard korun vyšší a v roce 2025 by vzrostl o 148 miliard korun,“ upozornil Fiala. Kromě omezení neinvestičních dotací chce stát ušetřit i na svém provozu, což má přinést dvacet miliard korun.
Na příjmové straně má rozpočtu pomoci zrušení 22 daňových výjimek, například slevy na pracující manželku či manžela. „Tím se výrazně zkrátí daňové přiznání,“ řekl Fiala. Ruší se také výjimky u školkovného, benefitů pro zaměstnance, platu prezidenta, některých energetických daní či DPH. Dohromady to má státu přinést osm miliard korun.
Místo tří sazeb DPH zůstanou dvě, tedy 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou veškeré potraviny, léky, zdravotnické prostředky, stavební práce pro bydlení, vodné, stočné, ubytovací a stravovací služby, doprava cestujících, vstupenky na sportovní a kulturní akce, časopisy, dětské sedačky a pohřby. Na knihy bude nulová daň.
Snížení počtu sazeb DPH nepřinese státu více peněz, naopak rozpočet přijde o více než šest miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bylo cílem zejména systém zjednodušit, ne z něj získat více peněz. Více se zdaní neřesti: zvýší spotřební daň na lihoviny, tabák a hazard.
Vláda zvýší daň z nemovitostí na dvojnásobek, která má státu přinést devět miliard korun. O dva procentní body na 21 procent se také zvýší daň z příjmu firem, což státu přinese 22 miliard korun. Zvýší se také odvody živnostníků, což státu přinese tři miliardy korun. Vláda také znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců, sazba bude 0,6 procenta. Státu to příští rok vynese dodatečných 11,9 miliardy korun. Naopak se sníží státní podpora stavebního spoření ze dvou tisíc na jeden tisíc korun.
Konsolidační balíček pro příští rok se ze třetiny skládá z nových příjmů, ve zbytku jde o úspory. Podle Stanjury je čas na konec dotačního byznysu. „Zapomněli jsme na původní význam dotací, ty mají pomáhat snižovat a vyrovnávat rozdíly. A ne tak, jak je to teď,“ řekl Stanjura. Na dotacích chce stát ušetřit 54,4 miliardy korun, zejména do průmyslu a zemědělství.
Na provozu státu chce ušetřit přes šest miliard korun, na platech ve státní správě dalších deset miliard. „Neznamená to snižování platů a mezd. Jde například o zrušení přebytečných agend," vysvětlil Fiala.
„Neexistuje model snižování deficitu, který by byl populární a nedotkl se občanů nebo firem,“ uzavřel Stanjura, podle kterého je ovšem nutné zvrátit trend rychlého zadlužování státu.