1 týden starý
6
Jerevan/Baku - Ázerbájdžánská vojska prolomila obrannou linii arménských sil v Náhorním Karabachu na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Akce Baku si vyžádala nejméně 25 mrtvých a 138 raněných, tvrdí karabašský ombudsman Gegham Stepanjan. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Demonstrace je reakcí na dění v Náhorním Karabachu. Ruské mírové síly evakuovaly v Karabachu stovky civilistů, tvrdí Moskva.
Arménští separatisté podle agentury AFP tvrdí, že boje pokračují po celé frontové linii a ázerbájdžánské síly využívají palbu svých děl a raketometů, ale také drony a bojové letouny. Náhorní Karabach podle serveru BBC News vyzval mezinárodní společenství k neprodlenému zásahu, aby Ázerbájdžán "ukončil svou agresi".
Baku je podle Hadžijeva ochotno jednat s Armény z Náhorního Karabachu pouze tehdy, pokud se vzdají a složí zbraně. Vůči sousední Arménii nemá žádné vojenské cíle, dodal podle Reuters.
"Záměrem Ázerbájdžánu je uzavřít kapitolu nepřátelství a konfrontace. Už toho bylo dost. Nemůžeme dále tolerovat na našem území takové ozbrojené síly a také strukturu, která každodenně ohrožuje bezpečnost a suverenitu Ázerbájdžánu," prohlásil na adresu neuznávané karabašské republiky.
Ázerbájdžán uvádí, že je ochoten se jednat zástupci Arménů v Náhorním Karabachu, ale "ilegální" ozbrojené jednotky se musejí vzdát a složit veškeré zbraně a "nelegální režim" neuznávané karabašské republiky musí být rozpuštěn. Jinak bude "protiteroristická" operace pokračovat až do konce, dříve uvedla kancelář ázerbájdžánského prezidenta podle tiskových agentur.
Ázerbájdžán dnes zahájil vojenské akce v Náhorním Karabachu, svůj postup označuje jako protiteroristickou operaci. Arménští separatisté, kteří region ovládají, vyzvali Ázerbájdžán ke klidu zbraní a k rozhovorům.
Úřady neuznávané karabašské republiky podle Reuters hlásí, že v bojích přišlo o život pět lidí a dalších 80, včetně 15 civilistů utrpělo zranění. Ázerbájdžán podle agentury AFP tvrdí, že arménská palba zabila stavebního inženýra ve městě Šuša (arménsky Šuši), dobytém Ázerbájdžánem před třemi lety.
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Region ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce svedené s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Akce Baku si vyžádala nejméně 25 mrtvých a 138 raněných, tvrdí ombudsman
Nejméně 25 mrtvých, včetně dvou civilistů, si vyžádala ázerbájdžánská vojenská operace v Náhorním Karabachu, uvedl dnes karabašský ombudsman Gegham Stepanjan s odvoláním na údaje z márnice ve Stěpanakertu, správním středisku horské enklávy. Dalších 138 lidí, včetně 29 civilistů, utrpělo zranění, dodal podle tiskových agentur ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky s odvoláním na nemocnice v regionu.
O 25 mrtvých informoval BBC také bývalý arménský ombudsman Arman Totojan, který nyní vede vlastní středisko na obranu práv a spravedlnosti. Mezi zabitými jsou podle něj dvě děti.
"Je to součást celé politiky Ázerbájdžánu, jejímž cílem je v podstatně zničit Arcach (arménský název pro Náhorní Karabach). Skutečně (Ázerbájdžánci) vedou palbu po obytných domech, po nemocnicích. Bombardují už nejen drony, ale i letadla a děla. A bombardovat začali v době, kdy děti byly ve školách a školkách a rodiče v práci či doma. Lidi se schovávali, kde mohli. Někteří rodiče nevědí, kde jsou jejich děti, protože se s nimi nemohou spojit," vylíčil.
Ázerbájdžánské podmínky pro zahájení mírových rozhovorů podle Tatojana znamenají, že Arméni "přijdou o všechno": mají rozpustit všechny své orgány a instituce. To by podle něj znamenalo, že Ázerbájdžán začne vše řídit po svém, což by byla "katastrofa sama o sobě". Navíc se Tatojan obává začátku "obrovských represí".
Bývalý ombudsman kritizoval i postoj arménské vlády, která by podle něj měla udělat vše, aby zajistila bezpečnost lidí v Náhorním Karabachu.
V centru Jerevanu propukly potyčky demonstrantů s policií
U sídla arménské vlády v hlavním městě Jerevanu vypukly potyčky mezi policií a a demonstranty, kteří se dožadují demise premiéra Nikoly Pašinjana, uvedla agentura TASS. Podle zpravodaje další ruské agentury RIA Novosti se demonstranti střetávají s policisty na centrálním náměstí, snaží se prorazit policejní kordon a vzít sídlo vlády útokem. Demonstrace je reakcí na dění v Náhorním Karabachu.
Její účastníci skandují hesla jako "Nikol je zrádce!" a "Hanba!". Premiér podle jejich názoru "nic nedělá" v reakci na ázerbájdžánskou operaci v Karabachu, se kterým Arménie nemá pozemní spojení. Demonstranti se snaží proniknout do sídla vlády, kde však premiér podle dostupných informací není přítomen, napsal TASS.
První potyčky mezi demonstranty a policisty podle RIA Novosti propukly u ruského velvyslanectví v Jerevanu.
"Začíná to vypadat hrozivě. Nespokojenost vyjadřuje už ne jenom část shromážděných, ale všichni. Znějí výzvy k útoku na sídlo vlády," řekl očitý svědek. V Jerevanu podle něj celkově panuje klid, napětí se koncentruje do středu města. Agentury nejprve odhadovaly počet demonstrantů na stovky, nyní na tisíce.
Ruské mírové síly evakuovaly v Karabachu stovky civilistů, tvrdí Moskva
Ruské jednotky, které mají roli mírových sil v Náhorním Karabachu, podle Moskvy evakuovaly téměř 500 civilistů z nejnebezpečnějších míst regionu a poskytly zdravotní pomoc zraněným. Podle agentur a médií to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Stanice BBC si před tím na svém ruskojazyčném webu položila otázku, proč ruské mírové síly nezasáhly, zatímco arménské úřady v Karabachu hlásí rozsáhlé ázerbájdžánské útoky.
Rusko má v horské enklávě vojáky od roku 2020, kdy Arménie a Ázerbájdžán svedly šestitýdenní boje o separatistický region. Tehdejší válku ukončilo příměří zprostředkované Moskvou, přičemž ruské jednotky mají dohlížet na dodržování klidu zbraní v oblasti. Arménie si však zároveň poslední dobou opakovaně stěžovala na nečinnost ruského kontingentu. Nyní přicházejí z Karabachu informace o rozsáhlých ázerbájdžánských útocích.
Ruské ministerstvo obrany večer uvedlo, že mírové síly pokračují v "nepřetržitém monitorování situace a kontrole dodržování příměří". Resort obrany dále konstatuje, že mírový kontingent odpoledne zaznamenal četná porušení příměří z ázerbájdžánské strany podél celé linie dotyku a tvrdí, že ruští vojáci evakuovali 469 lidí včetně 185 dětí z nejnebezpečnějších míst regionu. Vojenští zdravotníci podle něj ošetřili devět zraněných osob. Ministerstvo zároveň vyzvalo strany konfliktu, aby ihned zastavily palbu a jednaly.
BBC ještě před tímto prohlášením ruského resortu obrany připomněla, že strany konfliktu před třemi lety souhlasily s rozmístěním ruského mírového kontingentu "za účelem monitorování příměří" v regionu. Šéf obranného výboru ruského parlamentu Andrej Kartapolov podle ní prohlásil, že pokud nejsou mírové jednotky samy ohroženy, nemají právo použít zbraně.
Stanice zároveň upozorňuje na existenci dokumentu, který získala stanice Azatutjun, v němž se uvádí, že mírové jednotky mají právo použít zbraně v případě ohrožení života a zdraví civilního obyvatelstva. Problém však podle ní je, že dokument podepsalo Rusko a Arménie, Ázerbájdžán nikoliv. Jerevan sice ujistil, že dokument navazuje na trojstranné prohlášení, takže je platný i bez podpisu Baku, z právního hlediska tomu tak zřejmě není, píše BBC.
Zároveň poznamenává, že ruské síly nemají mandát OSN, který by jim dával pravomoc nastolit mír, tedy použít sílu. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že tento mandát není nutný, protože Baku i Jerevan souhlasily s činností mírových sil, uzavírá svůj text BBC.
