Volby do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky proběhnou začátkem října

3 dny starý 1

Parlamentní volby se konají každé čtyři roky. Voliči, tedy občané České republiky starší 18 let volí celkem 200 poslanců. Volby do sněmovny se konají již po osmé v novodobé historii samostatného českého státu. Již před volbami vznikly dvě volební koalice - Piráti a STAN a koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. O místo v parlamentu, ale budou bojovat i vládní ANO a ČSSD a ostatní sněmovní strany SPD a KSČM.

Termín voleb 2021

Přesný termín voleb do Poslanecké sněmovny stanoví vždy prezident České republiky. Ten takto musí učinit nejpozději 90 dnů před samotným konáním voleb. Stejný postup se aplikuje i při volbách do Senátu. Poslanecké volby v roce 2017 se konaly 20. a 21. října. Termín voleb v roce 2021 prezident vyhlásil na 8. a 9. řijna 2021.

Volby v Česku podle zákona vždy trvají dva dny a volí se v pátek a v sobotu. V pátek se otevírají volební místnosti ve 14 hodin a zavírají ve 22 hodin. V sobotu se pak volí od 8 hodin do 14 hodin. Volby v Česku tak trvají celkem 14 hodin.

Jak se stát členem volební komise a jaká vás za to čeká odměna

Právo volit má ...

Každý občan České republiky, který dovršil 18 let věku, je způsobilý k právním úkonům a jeho svoboda není omezena z důvodu ochrany zdraví. Právo volit mají všichni občané Česka. Bez ohledu na to, zda mají trvalé bydliště na území státu či nikoliv. Pro volby do Poslanecké sněmovny je umožněno občanům volit  pouze na zastupitelských úřadech ČR. Čeští občané žijící v zahraničí proto nemohou volit například korespondenčně. Kvůli volbám tak často dojíždí tisíce kilometrů.

Voličský průkaz a volba ze zahraničí

Pokud je volič v době voleb mimo místo svého bydliště, nebo chce volit v jiném volebním okrsku, může si zažádat o voličský průkaz písemně nebo osobně na příslušném obecním úřadu. Písemná žádost musí být voličem doručena na úřad nejpozději 7 dní před začátkem voleb. Osobní žádost musí volič (nebo jeho zmocněnec) podat na úřad nejpozději 48 hodin před začátkem voleb. Po vyřízení žádosti úřadem je možné si voličský průkaz vyzvednout osobně na úřadě či si jej nechat zaslat poštou.

Při volbě ze zahraničí lze využít pouze česká zastupitelství v daných zemích. Korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí nebyly opět v roce 2021 schváleny.

Volební komise

Členem volební komise se může stát občan České republiky nebo jiného státu, který má v tuzemsku právo volit a je mu více než 18 let. Jako člen volební komise navíc máte právo na peněžitou odměnu. Zaměstnanci mají navíc nárok na pracovní volno a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Předseda volební komise dostává odměnu vyšší.

Trvání mandátu

Poslanecké sněmovna čítá 200 poslanců, přičemž mandát, doba po kterou vykonává činnost poslance, každého z nich jsou čtyři roky. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny se konají mimořádné volby (předčasné volby). Vzdá-li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se konaly:

  • 1998 - vláda premiéra Václava Klasue podala demisi v roce 1997. V roce 1998 získala důvěru úřednická vláda Josefa Tošovského. Volby se konaly 19. a 20. června a premiérem se stal Miloš Zeman, jeho menšinová vláda ČSSD byla tolerována ODS na základě tzv. opoziční smlouvy.
  • 2009 - Vláda Mirka Topolánka ztratila důvěru a měly se konat předčasné volby. Došlo ale k dohodě a do roku 2010 (do řádného termínu voleb) dovládla "úřednická" vláda Jana Fischera.
  • 2013 - Premiér Nečas odstoupil a předešel tak hlasování o nedůvěře vlády. Volby se konaly 25.–26. října a z povolebních vyjednávání vzešla koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Systém voleb do poslanecké sněmovny

Ústavní soud zrušil v únoru 2021 dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty jako nespravedlivý pro méně úspěšné strany.

Na základě rozhodnutí Ústavního soudu vznikl nový volební zákon. Rozdělení mandátů se uskuteční ve dvoukolovém sčítání. Nejdříve se mezi volební uskupení, která se do Sněmovny dostala, rozdělí s pomocí takzvané Imperialiho kvóty mandáty v krajích. Zbylé mandáty se pak na celostátní úrovni přidělují ve druhém skrutiniu pomocí takzvané Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Volební uskupení je postupně získají v těch krajích, kde jim zůstalo nejvíce hlasů. Obsazení mandátu konkrétním kandidátem je pak závislé na kandidátní listině dané strany v příslušném kraji a na přednostních hlasech.

Soud také zrušil vstupní limit do Sněmovny pro koalice:

  • Dvoučlenná uskupení - dříve 10 % / nyní 7 % hlasů
  • Tří a vícečlenné koalice - dříve 15 % / nyní 11 % hlasů

Podle předchozí úpravy musely tříčlenné koalice dosáhnout na alespoň 15 procent hlasů. Výcečlenné koalice pak dokonce 20 procent hlasů. V případě samostatně kandidujících stran novela volebního zákona zachovává pětiprocentní hranici.

Volební lístky

dostanou všichni oprávnění voliči do schránky před volbami. Požádat o ně můžete i ve volební místnosti. O volební lístky můžete požádat ve volební místnosti i v případě užití voličského průkazu. Na volebním lístku může volič označit / zakroužkovat nejvýše čtyři kandidáty. Těm kandidátům udělí přednostní hlas. Pokud by takto vykroužkovaný kandidát získal více než pět procent z celkového počtu platných hlasů pro danou politickou stranu, připadne přednostně právě jemu. Pokud podmínku splní více kandidátů, vytvoří se pořadí podle počtu preferenčních hlasů.

Jak získat voličský průkaz? Použít lze i datovou schránku

Jaké koalice jdou do voleb?

Do voleb do poslanecké sněmovny jdou ve společné koalici zatím dva velké subjekty. První volební koalicí je koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jejich úkolem je tak podle zákona získat minimálně 11 a více procent hlasů. Jinak nebudou jejich hlasy započítány a koalice tak nezískává žádné zastoupení v Poslanecké sněmovně. Druhou volební koalicí která vznikla před volbami do Poslanecké sněmovny 2021 je koalice Piráti a STAN. Ti mají za úkol získat 7 procent hlasů voličů.

Volební průzkumy

Předvolební průzkumy provádějí nejčastěji agentury CVVM, Median nebo TNS Kantar pro Českou televizi a STEM. V rámci volebních kampaní je upraveno i zveřejňování předvolebních průzkumů. Osoba, která tři dny před volbami zveřejní předvolební a volební průzkum se dopouští přestupku. Pokuta může být až 30 000 korun. Pokud volební průzkum zveření právnická osoba, pokuta může být až do výše 500 000 korun. 

Aktuální výsledky volebního průzkumu - samostatné strany:

  • ANO - 20,8 %
  • Piráti - 17,2 %
  • STAN - 14,3 %
  • SPD - 12,6 %
  • ODS - 10 %
  • TOP 09 - 5,5 %
  • KDU-ČSL - 4,7 %
  • Trikolóra - 3,3 %
  • ČSSD - 3 %
  • KSČM - 2,7 %

Výsledky k datu 12.4 Data Collect pro Českou televizi

Aktuální výsledky volebního průzkumu - ohlášené koalice:

  • Piráti + STAN - 28,5 %
  • ANO - 22,1 %
  • Spolu - 18,2 %
  • SPD - 13,4 %
  • Trikolóra + Svobodní + Soukromníci - 5,1 %
  • ČSSD - 3,7 %
  • KSČM - 2,8 %
  • Ostatní - 6,2 %

Výsledky k datu 12.4 Data Collect pro Českou televizi

Aktuální průzkumy a možné rozdělení mandátů nalzenete i na webu mandáty.cz

Výsledky voleb do Parlamentu České republiky 2017

Poslanecké volby v roce 2017 se konaly 20. a 21. října. Největší úspěch zaznamenalo ANO 2011, které následně sestvailo menšinovou vládu po boku s ČSSD. Menšinová vláda získala důvěru sněmovny díky hlasům poslanců KSČM. V roce 2017 se konaly volby do poslanecké sněmovny již po sedmé v novodobé historii samostatné České republiky a kandidovalo 31 stran a hnutí.

  • ANO - 29,64 % (78 mandátů)
  • ODS - 11,32 % (25 mandátů)
  • Piráti - 10,79 % (22 mandátů)
  • SPD - 10,64 % (22 mandátů)
  • KSČM - 7,76 % (15 mandátů)
  • ČSSD - 7,27 % (15 mandátů)
  • KDU-ČSL - 5,80 % (10 mandátů)
  • TOP 09 - 5,31 % (7 mandátů)
  • STAN - 5,18 % (6 mandátů)

Volební účast v roce 2017 činila 60,84 procenta.

Pokud by v těchto volbách do Poslanecké sněmovny platil nový volební model, hnutí ANO by podle propočtu ČTK i výpočtu Pirátů získalo 69 místo 78 poslanců. ODS by místo 25 měla 24 poslanců stejně jako Piráti, kteří by si o dva mandáty polepšili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly jednoho poslance víc, tedy 23, 16 a 11. ČSSD by zůstalo 15 poslanců. TOP 09 a STAN by získaly po devíti poslancích, přičemž TOP 09 by měla o dva a Starostové o tři mandáty víc.

Zdroj