Moskva - Účast v probíhajících ruských prezidentských volbách několik hodin před koncem hlasování překonala účast z roku 2018, jež byla 67,54 procenta. Podle agentury TASS to vyplývá z údajů na webových stránkách ruské volební komise a na elektronických volebních platformách.
K 13:50 moskevského času (11:50 SEČ) přišlo k volebním urnám odevzdat svůj hlas 66,07 procenta voličů. Dalších 7,74 milionu občanů využilo možnosti elektronického hlasování. Celková volební účast tak již přesáhla údaj z roku 2018, uvedla agentura TASS.
Třídenní volby, v nichž je jasným favoritem na vítězství stávající šéf Kremlu Vladimir Putin, končí dnes večer. Ruský režim podle zahraničních médií usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a která by ukázala jednotu národa v době války proti Ukrajině, kterou Putin zahájil v roce 2022. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Někteří hovoří například o tom, že jsou zaměstnanci státních podniků k účasti ve volbách nuceni svými nadřízenými.
Vůbec nejvyšší volební účast 74,7 procenta byla hned v prvních ruských prezidentských volbách v roce 1991, kdy byl úřad ruského prezidenta zřízen.
Podle ruské opozice se do poledního protestu zapojilo množství voličů
Spolupracovníci zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného uvedli, že do volebního protestu proti režimu prezidenta Putina se dnes zapojilo velké množství lidí. Tým Navalného před volbami vyzval, aby se lidé nesouhlasící s režimem dostavili k urnám v poslední den hlasování přesně v poledne. Dnes zveřejnil fotografie a videa od volebních místností na ruském Dálném východě a v dalších částech Ruska, před nimiž v poledne místního času stojí davy voličů, informovala agentura DPA.
V Jekatěrinburgu na Urale se u jedné z volebních místností shromáždily stovky lidí, uvedli spolupracovníci Navalného. Na kanálu YouTube zveřejnili rovněž záběry od volebních místností ve Vladivostoku, Novosibirsku, Omsku, Irkutsku a dalších sibiřských městech svědčící podle nich o tom, že kampaň byla úspěšná.
Agentura AP poznamenala, že není bezprostředně jasné, jestli se fronty před volebními místnostmi vytvořily v reakci na výzvu stoupenců Navalného, nebo odrážejí vysokou účast v hlasování, která obvykle vrcholí kolem poledne.
S výzvou, aby se voliči na výraz protestu proti Putinovu režimu dostavili k volbám právě v poledne, přišel bývalý lídr ruské opozice Navalnyj, který podle ruských úřadů zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalnyj si od tohoto protestu sliboval vytvoření dlouhých front, které by byly svého druhu protestním shromážděním.
Protestní akci podpořili i další Putinovi oponenti, včetně někdejšího nejbohatšího Rusa a později vězně Putinova režimu Michaila Chodorkovského, který nyní žije v britském exilu. Ruské úřady varovaly, že podobná shromáždění budou považovat za nezákonný projev extremismu.
Třídenní prezidentské volby v Rusku začaly v pátek. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který nečelí žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé.
V nejvýchodnější regionech Ruska na Kamčatce a Čukotce se už hlasovací místnosti uzavřely. Stalo se tak ve 20:00 místního času (9:00 SEČ).
Jako poslední se v 19:00 SEČ uzavřou volební místnosti v nezápadnější části Ruska - v Kaliningradské oblasti, která leží na břehu Baltského moře a sousedí s Polskem a Litvou. První informace o průběžných výsledcích lze čekat krátce poté a předběžné výsledky má ústřední volební komise oznámit v pondělí.
Ukrajinský útok zasáhl podle Moskvy volební místnost v Záporožské oblasti
Ukrajinský útok drony dnes zasáhl volební místnost v Záporožské oblasti, kterou Rusko zčásti okupuje, a proto zde třetím dnem pokračují prezidentské volby. S odvoláním na místní Ruskem dosazené úřady o tom informovala agentura TASS. Budova začala hořet, nikdo však nebyl zraněn.
Podle šéfa ruské okupační správy Záporožské oblasti Vladimira Rogova budovu domu kultury ve městě Kamjanka-Dniprovska zasáhly dva bezpilotní letouny. "V důsledku teroristického útoku banderovců je budova v plamenech," napsal také na telegramu. Podle místních úřadů se požár již podařilo uhasit.
"Shodili výbušninu z bezpilotního letounu. K útoku došlo ještě před otevřením volební místnosti. Byla zřízena jiná volební místnost, hlasování nebylo přerušeno," uvedla volební komise.
Prezidentské volby, v nichž si podle všeho již pátý mandát bez problémů zajistí současný vládce Kremlu Vladimir Putin, Rusko pořádá i na okupovaných ukrajinských územích - v Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti. Kyjev i Západ to považují za protiprávní.
Rusko formálně anektovalo Záporožskou oblast v září 2022, fakticky však jeho vojska dobyla jen asi 70 procent oblasti. Rusům se podařilo obsadit Enerhodar, který leží u Záporožské jaderné elektrárny, Melitopol či Berďansk. Správní středisko oblasti, město Záporoží, zůstává v ukrajinských rukou, ale často čelí ruskému ostřelování.