Vrecionová: Neexistuje nástroj, který by řešil ochranu před dezinformacemi a nezasáhl svobodu slova

5 měsíce starý 103

Vláda se nechystá měnit zákony kvůli zlepšení obrany před dezinformačními kampaněmi, zejména z Ruska. „V tuto chvíli není možné do legislativy zasahovat, mohli bychom s vaničkou vylít i dítě a poškodit demokracii a svobodu slova,“ říká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Jenže ne na všechno, jak vidíme při šíření kremelské propagandy, je možné aplikovat současnou legislativu,“ reaguje ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.

Pro a proti Praha 0:10 20. dubna 2022

Pokud se nic nestane, po jednom měsíci by se měly zablokované dezinformační weby opět uvolnit. Dále by je už měla řešit – podle správce domény – vláda novou legislativou | Zdroj: Profimedia

Europoslankyně souhlasí s tím, že jde o velký problém, zvláště Rusko používá způsob hybridní války a zasahuje podle ní i do prostoru v Česku. Situace ale podle ní nemá jednoduché řešení.

Česká vláda se zatím nechystá měnit zákony kvůli zlepšení obrany před dezinformačními kampaněmi, nyní zejména z Ruska. Debatují europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous

„Ukazuje to i diskuse v jiných zemích. Například Slovensko legislativu upravilo a již nyní dochází k velké kritice. A to ta úprava byla přijata pouze s časovým omezením. My jsme demokratický stát a svoboda slova je nesmírně důležitá. Na ní stojí demokracie, to je jeden ze základních pilířů. Musíme být nesmírně opatrní a já bohužel v tuto chvíli žádné jednoduché řešení, které by nám pomohlo, nevidím,“ přiznává.

„Vláda se tomu intenzivně věnovala a není to o tom, že by parlament nechtěl, že by vláda nechtěla. Jen tady zatím není žádný jednoduchý nástroj, který by to ošetřil tak, aby zároveň nezasáhl svobodu slova a který by nebylo možné v budoucnu někdy zneužít,“ dodává Vrecionová.

Dezinformacím věří i učitelé. Neměli by ovšem svými názory ovlivňovat smýšlení žáků, míní Kartous

Číst článek

Ani podle Kartouse neexistuje jednoduchý nástroj, který by určil kudy vést hranici, kde končí svoboda projevu, co se má chránit svobodou projevu a co už ne. To podle něj právě ukazuje i současná situace.

„Právní rámec vymezuje to, co je za hranou zákona z hlediska šíření informací. Už se mluvilo třeba o nenávistných projevech, podpoře totalitních ideologií nebo šíření poplašných zpráv. To všechno jsou případy, které se vyskytují někdy až v enormní míře a naplňují skutkovou podstatu. Ale za současného stavu se ukazuje, že je vymáhání práva naprosto neefektivní,“ konstatuje.

Připomíná, že například v souvislosti s pandemií byl obsahem, který by se dal kvalifikovat jako poplašná zpráva, zahlcen nejenom český internet.

„A zatím je tady jeden precedentní rozsudek jisté paní, která byla odsouzena za šíření prokazatelně lživé informace o úmrtích způsobených očkováním. Ale je velmi málo konkrétních příkladů, které by ukazovaly, že současné legislativní a exekutivní řešení přináší to, co by pomohlo,“ popisuje Kartous, mluvčí hnutí Čeští elfové.

Regulace sociálních sítí

Nikdo podle Kartouse nechce, aby bylo porušováno právo na sdělování vlastní myšlenky, postoje nebo politického názoru. Lidé, kteří se zaštiťují ochranou svobody slova, často ale podle něj nepřímo tvrdí, že mají právo na to, aby jejich názory a postoje, které mohou být na hraně, nebo za hranou zákona, byly šířeny.

Kartous je přesvědčen, že kdyby byla účinnější regulace sociálních sítí nebo Googlu, nedocházelo by k tomu.

Zákon nevzniká, analýzy nejsou. Legislativa proti dezinfu bude mít minimální dopad, varují právníci

Číst článek

„Domnívám se, že velmi užitečným nástrojem může být právě regulace v podobě Digital Services Act (pozn. red. návrh nařízení Evropské komise na úpravu regulace digitálních služeb), která vede zprostředkovatele informací k zodpovědnosti za to, co zprostředkovávají. Aby sociální sítě typu Facebook anebo zprostředkovatel informací typu Google nesly odpovědnost za to, jaké informace zprostředkovávají,“ naznačuje.

S regulací, zvláště v boji s dezinformacemi, musíme pracovat velmi obezřetně a velmi opatrně, reaguje europoslankyně.

„Protože kdo bude ten, kdo to bude určovat? Tohle se nám může do budoucna vymstít. Jsem přesvědčená o tom, že je potřeba neustále o tom diskutovat, že to klade velké úkoly před všechny, ať jsou to politici, novináři, nevládní organizace i jednotliví občané.“

„Na Google, Facebook a tak dále je potřeba neustále tlačit v tom smyslu, aby třeba když někde někdo zjevně pracuje s nějakou lží, aby se pod příspěvkem objevila statistika, nebo aby byly informace uváděny na pravou míru. Ale nejsem si jistá, že je možné vymyslet způsob regulace, která se společnosti do budoucna nevymstí,“ zdůrazňuje.

Vrecionová řipomíná, že vláda zřídila pozici vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi.

„Například došlo už k vypnutí několik webů. V případě, že by se něco takového dělo dále, vláda samozřejmě musí zasáhnout, protože jsme nyní v mimořádné situaci. A mimořádné kroky může a bude vyžadovat. Nicméně si nemyslím, že tady mluvíme o plošné legislativní úpravě. V tuto chvíli nevidím možnost, jak to vymyslet,“ uzavírá europoslankyně za ODS.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

Katka Brezovská, Karolína Koubová

Zdroj