Všechny cesty vedou do Rwandy

3 měsíce starý 67

Skoro každý den vyplouvají gumové čluny přes kanál La Manche a jejich pasažéři, vloni celkově 28 526 tisíc lidí, hned po vylodění na britské pevnině požádají o azyl. Většinou s úspěchem. Až ale v příštích měsících k anglickým břehům dorazí další loďky, bude to jinak: britští úředníci část jejich osazenstva pošlou na letiště a na sedm tisíc kilometrů dlouhý let do středu Afriky. Až tam si životní příběhy Iráčanů, Íránců a dalších běženců vyslechnou azyloví úředníci – a buď jim dovolí usadit se v této malé, nejhustěji osídlené zemi na celém kontinentu, nebo je deportují zpět do vlasti.

Tak si to alespoň představuje britská vláda, která předminulý týden se Rwandou podepsala příslušnou dohodu. Konzervativní premiér Boris Johnson si pochvaloval, že vymyslel „mezinárodní prototyp“ v zacházení s masovou migrací. V pilotní fázi projektu má být z Británie do středu Afriky převezena jen část nově připluvších mužů, později skoro všichni – Johnson hovořil o desítkách tisíc – utečenci, kteří do Británie přicestují „nelegálně“, tedy hlavně po moři. Ovšem legálně, tedy například s humanitárním vízem, se dnes na ostrovy ve větším počtu mohou dostat jen uprchlíci z Ukrajiny, Afghánistánu a Hongkongu.

Boris Johnson si pochvaluje, že Rwanda je jednou z nejbezpečnějších zemí světa, hospodářsky prosperuje a dobře pečuje o 130 tisíc uprchlíků ze sousedního Burundi a Konžské demokratické republiky. Lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch, naopak zdůrazňují tamní represe proti…

Zdroj