Všechny střípky z Mar-a-Lago: Trump má proč se bát

2 měsíce starý 27

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jsou tak tajné, že pro přístup k nim je nutné mít speciální prověrku. Některé navíc mají podrobně popisovat operace Spojených států střežené tak, že o nich neznají podrobnosti ani mnozí vysocí představitelé národní bezpečnosti. Přesto – více než rok a půl poté, co Donald Trump opustil Bílý dům – tyto dokumenty ležely v exprezidentově floridském resortu Mar-a-Lago.

Agenti FBI, kteří v rezidenci 8. srpna provedli razii, našli podle The Washington Post mezi Trumpovými spisy dokonce i dokument, který popisuje vojenskou obranu cizí země, včetně jejích jaderných schopností. O kterou zemi jde, list neuvedl, k informacím se však dostal díky lidem, kteří jsou s prohlídkou resortu obeznámení a kteří s novináři hovořili pod podmínkou zachování anonymity.

Jak americký deník informoval již dříve, agenti FBI v sídle mimo jiné cíleně hledali právě i jakékoliv utajované dokumenty týkající se jaderných zbraní.

Co víme o tom, co se u Trumpa mělo najít? Co bývalému prezidentovi USA nyní hrozí? A kdy vlastně celá kauza vznikla?

Co našla FBI v Mar-a-Lago?

Podle již známých informací zabavila FBI v resortu více než stovku dokumentů ve stupni utajení důvěrné, tajné a přísně tajné, a odnesla si také na 10 tisíc vládních dokumentů, které utajení nepodléhaly. Obsah těchto spisů ovšem seznam zabavených věcí dále neupřesňuje, a veřejnost tak další podrobnosti nezná.

V pátek 2. září nicméně vyšlo najevo, že vyšetřovatelé během razie nalezli i desítky prázdných složek. Některé měly označení „tajné“ a jiné zase nesly štítek, který vyzýval k jejich navrácení „vojenskému příslušníkovi“. Vyvstává proto otázka, kde spisy, které složky původně obsahovaly, skončily.

Celkem si agenti měli z Mar-a-Lago odvézt více než 30 krabic a beden, jejichž obsah tvořily také časopisy nebo noviny. Dokumenty uvnitř sídla agenti našli uložené v krabicích či promíchané právě se zmíněným tiskem, oblečením a dalšími osobními věcmi.

Jak kauza začala?

Úřady se snažily od bývalé hlavy státu získat vládní dokumenty již loni v květnu, kdy zjistily, že po Trumpovu odchodu z Bílého domu zřejmě chybí mnohé spisy z dob, kdy byl ve funkci. Ještě před Bidenovou inaugurací se Trump totiž přesunul do Mar-a-Lago, kam zabalené v krabicích putovaly i jeho týmem sbalené věci „potřebné k ukončení činnosti“.

Letos v lednu Národní správa archivů a záznamů (NARA) nakonec několik krabic spisů opravdu získala, musela o ně však opakovaně prosit.

Jak uvádí žádost FBI pro získání povolení k domovní prohlídce, vyšetřovatelé se domnívali, že bývalý prezident ani tentokrát neodevzdal veškeré písemnosti, které odevzdat měl.

Foto: Profimedia.cz

Trumpův floridský resort Mar-a-Lago, středobod aktuálního dění.

Začala tak snaha o získání i zbylých materiálů. Jedná se o oficiální dokumenty, s nimiž přišel do styku jak Trump, tak i jeho blízcí spolupracovníci, nebo také o exprezidentovu e-mailovou korespondenci.

Prohlídka zároveň měla přispět i k objasnění, kdo a jak s dokumenty po celou dobu nakládal.

A v čem je vlastně kámen úrazu?

Podle zákona o prezidentských záznamech jsou výše zmíněné dokumenty považovány za federální majetek, a mají proto být předány do rukou NARA. Nakládání s utajovanými a citlivými vládními dokumenty navíc upravuje řada federálních zákonů, včetně těch, podle kterých je jejich vynášení a uchovávání na nepovoleném místě trestným činem.

Vzhledem k tomu, že předběžná kontrola již dříve obdržených krabic odhalila velké množství utajovaných dokumentů i nevhodné zacházení s nimi, informovala NARA americké ministerstvo spravedlnosti.

Záležitost následně doputovala až k FBI, která v této věci zahájila trestní vyšetřování.

Mohlo by Vás zajímat

Razie FBI v letním sídle Donalda Trumpa rozbouřila už tak neklidné vody americké politiky. Úřady přitom stále oficiálně neuvedly důvody pondělní akce. Jaký význam zásahu přikládat? A jaké může mít v USA politické dopady? Nejen na tyto otázky odpovídal komentátor The Atlantic David Frum:

V dubnu tohoto roku NARA informovala Trumpa o svém záměru poskytnout na žádost ministerstva spravedlnosti obdržené dokumenty pracovníkům FBI. Exprezidentův právník ale několikrát požádal o prodloužení lhůty pro jejich vlastní přezkoumání v zařízení archivu. Již v této době ovšem panovalo podezření, že dochází ke snaze o maření vládního vyšetřování.

Rozhodnutí požádat soud o povolení k domovní prohlídce v Mar-a-Lago nakonec schválil sám ministr spravedlnosti Merrick Garland. Ještě tentýž den, kdy byla žádost podána, ji soudce schválil.

Co nejen exprezidenta nyní čeká?

Ministerstvo spravedlnosti avizovalo, že zabavené věci poslouží k vyhodnocení dalšího postupu ve vyšetřování. To se týká možného porušení tří zákonů, mezi které spadá zákon o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, nebo zákon o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Trump si však 5. září připsal malé vítězství, když se federální soudkyně Aileen Cannonová rozhodla vyhovět jeho žádosti o jmenování nezávislého experta, který přezkoumá dokumenty, které byly během domovní prohlídky v Mar-a-Lago zabaveny. Návrh na to kdo a za jakých podmínek bude tuto funkci vykonávat, mají obě strany společně podat nejpozději v pátek.

O prohledávání Trumpova sídla

Dokumenty skladované v Trumpově floridském sídle mohly podle vyšetřovatelů obsahovat i ta nejstřeženější tajemství americké zpravodajské komunity. Většina nově zveřejněné zprávy je ale začerněná.

Zajímavostí ohledně Cannonové je, že ji do funkce jmenoval právě Trump. Její rozhodnutí nyní dočasně brání ministerstvu spravedlnosti pokračovat v přezkoumávání zabavených spisů, a to „až do dokončení přezkumu zvláštním mistrem nebo do dalšího rozhodnutí soudu“.

Rozhodnutí Cannonové také zkritizovala celá řada právních odborníků, Trumpových kritiků, a dokonce i někteří bývalí Trumpovi spojenci. Ministerstvo spravedlnosti zatím veřejně uvedlo pouze to, že stanovisko „zkoumá“ a zvažuje další kroky. S vyhověním žádosti se ovšem spustila 30denní lhůta na podání odvolání.

Jak Trump na kauzu reagoval?

Bývalý americký prezident dlouhodobě odmítá, že by se dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání. Republikáni v čele s Trumpem navíc FBI a ministerstvo spravedlnosti obviňují z politicky motivovaného vyšetřování. Ihned po provedení prohlídky se také objevila teorie, podle které k zásahu došlo, aby FBI mohla usvědčující materiály v resortu narafičit.

Jak upozorňuje web Newsweek, zatímco na světlo vyplouvají další a další detaily kauzy, Trump poctivě zásobuje platformu Truth Social svými „pravdami“. Koncem měsíce v jím založené aplikaci publikoval až 50 příspěvků denně; pokud by člověk chtěl počítat i sdílené texty, výsledné číslo by bylo značně vyšší.

Několik Trumpových příspěvků obsahovalo útoky na FBI a některé se dokonce věnovaly i řadu měsíců starým záležitostem. Bývalý prezident ovšem neopomenul hanit ani americké představitele u moci. „Váš nepřítel není v Rusku,“ stojí v příspěvku, ve kterém Trump sdílel fotografii svého nástupce Joea Bidena, viceprezidentky Kamaly Harrisové a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.

Co na to veřejnost?

Z politického hlediska byla reakce předvídatelná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina republikánů stojí v souvislosti s vyšetřováním za Trumpem, zatímco většina demokratů si myslí, že porušil zákon. Republikánský tábor se tak nyní věnuje útokům na FBI či ministerstvo spravedlnosti, zatímco tomu demokratickému slouží kauza jako vzpruha.

Přínosem je za této situace spíše analýza, jak probíhající vyšetřování hodnotí nezávislí voliči. Podle nedávného průzkumu CBS News/YouGov silná většina nezávislých (59 %) uvedla, že FBI prohledala Mar-a-Lago kvůli ochraně národní bezpečnosti, a jen 41 % s takovým závěrem nesouhlasilo.

New reporting that Trump had highly classified information, including on foreign nuclear programs.

If true, it raises yet more questions.

Why would Trump take them to Mar-a-Lago?

Why did he refuse to return them?

The investigation must continue uninterrupted and unimpeded.

— Adam Schiff (@RepAdamSchiff) September 7, 2022

Průzkum deníku Wall Street Journal zase zjistil, že asi jen třetina nezávislých se domnívá, že prohlídka FBI je „jen dalším příkladem nekonečného honu na čarodějnice a obtěžování“ Trumpa.

Jak ale upozorňuje web CNN, ohledně kauzy Mar-a-Lago se prozatím nacházíme na neprobádaném území a politické důsledky nejsou zcela jasné. Obě strany v situaci vidí příležitost.

Zdá se nicméně, že centrističtí voliči se v souvislosti s aférou postavili proti bývalé hlavě státu. Většina Američanů si také přeje, aby úřady ve vyšetřování údajných provinění exprezidenta Donalda Trumpa pokračovaly.

Zdroj