3 měsíce starý
27
Praha - Funkce odborných náměstků na ministerstvech od ledna zaniknou a zruší se také omezení v počtu náměstků členů vlády. Koaliční novelu služebního zákona stvrdila Sněmovna, když vládní většinou přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Opoziční poslanci opět mluvili v souvislosti s předlohou o vzniku "trafik" pro zástupce stran koalice. Obdobný argument vznesl také Zeman. Předseda klubu ODS Marek Benda za předkladatele ale řekl, že se po lednu nakonec ukáže, že počet náměstků bude nižší než za předchozích vlád.
Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
Zeman vyjádřil ve zdůvodnění veta také pochyby o tom, nakolik je novela v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Prezidentovo stanovisko dolní komora přehlasovala hlasy všech 103 přítomných poslanců vládního tábora, potřeba bylo nejméně 101 poslaneckých hlasů.
Sněmovna: Piráti chtějí hledat podporu pro změny u ochrany oznamovatelů
Piráti chtějí ve Sněmovně hledat u všech subjektů podporu pro úpravy vládního zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti, řekl před začátkem schůze komory předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Piráti požadují, aby se dlouho očekávaný předpis vztahoval i na závažné přestupky a anonymní oznámení. Pro návrh minulý týden kvůli těmto výhradám nehlasovali ve vládě.
Norma, kterou schválila vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), navzdory názoru kritiků nemá platit pro přestupky a anonymní oznámení. Podle Blažka to ale neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Podle Pirátů bude Blažkův návrh v praxi fungovat jen velice špatně.
Úpravu považují Piráti za horší, než byla předloha vypracovaná minulou vládou ANO a ČSSD. Oznámení jsou v drtivé většina právě anonymní, zmínil Michálek. "Budeme hledat podporu u všech dalších subjektů, které chtějí bojovat proti korupci i tady v Sněmovně, abychom tuto chybu napravili," uvedl.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021.
Protikorupční organizace Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení minulý týden uvedly, že vládní návrh jde proti omezování korupce, pouze přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování. "Současný návrh zákona je k ničemu. Malé a nedostatečné legislativní krůčky v podání ministra Blažka akorát způsobí, že nikdo nic závažného oznamovat nebude," uvedl právník Transparency International Jan Dupák.
