Vyšetřování reklamy na Čapím hnízdě v nedohlednu. Kauze hrozí další odsun

před 2 měsíce 38

V hlavní části kauzy Čapí hnízdo nedávno sice padly osvobozující rozsudky, dál se ale táhne takzvaná reklamní větev, kde se řešily možné daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše. Tuhle věc stále prošetřuje policie a jen několik dní před vypršením lhůty se podle zjištění deníku Echo24 zdá, že bude potřebovat ještě více času.

V reklamní větvi jde o způsob placení reklamy na Farmě Čapí hnízdo. Existuje totiž podezření, že 272 milionů korun tam v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešlo na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a zároveň společnosti Agrofert snížit si daně. Platby za reklamu byly podle podezření buď fiktivní, nebo předražené.

Policisté případ nejdříve odložili, po zásahu Vrchního státní zastupitelství pod vedením Lenky Bradáčové nicméně kauza znovu ožila. Jasno mělo být původně už ke konci roku 2023, ale lhůta se už několikrát odložila. Naposledy na 1. března roku 2024, tedy za několik dní. Důvodem měly být nové pokyny, které Vrchní státní zastupitelství v Praze – vykonávající v případu dohled – zadalo podřízenému žalobci.

Další odklad?

Teď se zdá, že kauze hrozí další odklad. „V dotazované věci nyní nadále probíhá prověřování. Pokud policejní orgán v dosavadní lhůtě nerozhodne o dalším procesním vývoji věci, stanoví nový termín, do kterého by mělo být prověřování skončeno,“ sdělil redakci mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Podle něj je možné konečný termín posunout i vícekrát, pokud jsou pro to pádné důvody. „V odůvodněných případech je možné lhůtu pro skončení prověřování prodloužit i opakovaně,“ dodal Cimbala. Zatím se nezdá, že by se měl stát opak.

Další soudy

Už teď vlastně kauza reklamy na Čapím hnízdě leží na soudu. Finanční správa totiž před časem doměřila dceřiným společnostem Preol, Precheza a Primagra z holdingu Agrofert daň za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo. Odvolací finanční ředitelství po trojici firem požaduje dohromady přes milion korun, ty se brání u soudů.

Žalobou se budou zabývat krajské soudy v Ústí nad Labem, Praze a Olomouci, Farma Čapí hnízdo na počátku patřila do koncernu Agrofert, pak z něj byla vyvedena. V současnosti jsou konferenční centrum i Agrofert součástí svěřenských fondů bývalého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který byl tento měsíc nepravomocně zproštěn obžaloby společně se svou bývalou poradkyní Janou Nagyovou, dříve Mayerovou. V této větvi šlo o známou padesátimilionovou dotaci pro malé a střední podniky, Více jsme psali například zde.

Finanční správa podle dřívějších informací Deníku N a webu iROZHLAS.cz doměřila Agrofertu za reklamu na konferenčním centru Čapí hnízdo daň více než 1,2 milionu korun. Rozhodnutí úřad zdůvodnil tím, že nebyla prokázána oprávněnost nákladů za reklamní plnění. Podle berních úředníků 21 firem koncernu u společnosti Farma Čapí hnízdo nakoupilo ze šest let reklamní služby za víc než 190 milionů korun.

Čím déle, tím hůře pro spravedlnost

Reklamní větev byla policií vyčleněna k samostatnému prošetření už v roce 2018. Kauza se tak táhne skoro tak dlouho jako Čapí hnízdo samotné.

Další průtahy přitom podle právníků hrají spíše ve prospěch Babiše a dalších aktérů. Čím déle totiž uplyne od spáchání domnělého trestného činu, tím víc se může oslabit případný trest. „Nepochybně se s každým měsícem nebo rokem, který uplyne od tvrzeného trestného činu, snižuje význam trestu. Průtahy delší než šest let jsou interpretovány jako zásah do ústavního práva každého obžalovaného a pak se tedy musí odškodnit přiměřeným snížením trestu,“ uvedl pro Echo24 advokát a exministr vnitra Tomáš Sokol. Nepodmíněný trest se tak kupříkladu může proměnit na podmínku.

Rychlost soudního řízení

Podle nedávné zprávy ministerstva spravedlnosti průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení – průměrně 205 dní namísto 201.

Obecně by trestní řízení mělo být co nejkratší, aby se dosáhlo „rychlé spravedlnosti.“ Podle emeritního soudce Ústavního soudu Jana Musila je pro to několik důvodů. „Kriminologové by pravděpodobně na první místo zařadili preventivní účinek rychlého trestního postihu – trest následující co nejdříve po spáchaném deliktu má nejvyšší odstrašující účinek. Veřejnost se názorně přesvědčuje o tom, že policejní a justiční systém účinně funguje, což má nepopiratelný brzdící (kriminoinhibitivní) účinek na potenciální pachatele, ostatní (řádní) občané takový postup pozitivně oceňují,“ míní.

S přibývajícím časem si průtahy vybírají svou daň také na potenciálních obětech trestných činů. Příliš dlouhý proces také negativně ovlivňuje množství a kvalitu důkazů. „Dlouhé trestní řízení je nehospodárné, zatěžuje nadměrně justiční systém, odčerpává pracovní kapacity, zvyšuje jeho náklady,“ uzavírá soudce.

Přečtěte celý článek