Vyslání vojáků na Ukrajinu nelze vyloučit, říká exdiplomat. Eskaluje to válku, oponuje poslanec

Podpora Ukrajiny není charita, ale investice do naší vlastní bezpečnosti, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v den 75. výročí jeho založení. O podpoře Ukrajiny mluví často i mnoho politiků, ale jen málokdo jde tak daleko jako francouzský prezident Emmanuel Macron, který připouští i možnost nasazení západních vojáků do bojů. V pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus o tom diskutovali Vladimír Votápek (Piráti) a Jiří Kobza (SPD).

Pro a proti Praha 7:32 7. dubna 2024

„Je to krajní možnost, ale nemůžeme ji vyloučit vzhledem k tomu, že Rusko pokračuje ve své zločinné agresi a Ukrajina má stále vůli bránit se,“ říká bezpečnostní analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek. „Je naší morální povinností a je plně v souladu s Chartou OSN jí poskytovat veškerou možnou vojenskou pomoc.“

Naopak podle poslance Jiřího Kobzy není taková možnost žádoucí. „Je mi to cizí, protože na rozdíl od pana Votápka jsem ve válečné zóně strávil šest měsíců, a tak vím, že nejdůležitější je zastavit boje, což teď bude složité, protože Rusům se očividně daří,“ říká.

Stejné stanovisko zastává i jeho strana, která vidí jako jediné možné východisko diplomatické řešení. „My jsme rozhodně proti. Připouštět jakékoliv kroky, které by eskalovaly válku, která je tak blízko od našich hranic, není v zájmu ČR,“ přibližuje postoj SPD.

Při úvahách o možných řešeních ale podle Votápka nesmíme zapomínat na příčinu války.

„Konflikt začal tím, že Rusko bezdůvodně napadlo suverénní zemi. Musíme se bránit, jinak bude ruská agrese pokračovat dál, až Putin naplní své cíle – to je obnova sovětského impéria v hranicích z 80. let,“ domnívá se.

Podpora je podle něj v souladu s českými zájmy, protože ukrajinská armáda je v současnosti mnohem bojeschopnější než ta naše.

Naopak podle Kobzy měníme náš mír za cizí krev a jediným východiskem je mír. Jeho dosažení ale bude, jak sám podotýká, obtížné.

„Poté, co byl Putin několikrát obelhán západními stranami, ať už to byly minské dohody, nebo Istanbulský protokol, tak bude velmi těžké najít prostředníka, který by měl ruskou důvěru,“ myslí si Kobza.

Vyslání vojáků

„Výsledek celé války a statisíců mrtvých je v tom, že Rusové teď vědí, že Ukrajina s veškerou podporou západní Evropy a Spojených států není schopna je ani zatlačit. Proto říkám, zastavte boje, protože to nikam nevede,“ dodává Kobza.

Naopak podle Votápka by bylo příměří za současného stavu kontraproduktivní. „Základní příčinou války je, že kremelský režim je ohrožen svou neschopností. Tím, že jeho občané vidí, že si v Evropě žijeme spokojeně,“ vysvětluje.

„Příměří by válku z dlouhodobého hlediska nevyřešilo. Pouze by Kremlu poskytlo další čas na to, aby budovali svoji armádu,“ říká Votápek.

Z tohoto důvodu bere vážně i možnost, že by Rusko chtělo expandovat ještě dál a v budoucnu napadlo Pobaltí.

„Putin není schopen žít v míru s dalšími sousedy, kteří jsou úspěšnější než on. Potřebuje být obklopen státy, jako je Lukašenkovo Bělorusko nebo režimy ve Střední Asii, protože na jejich pozadí je jeho vlastní neschopnost málo viditelná,“ předpokládá Votápek.

„Pokud má za sousedy Pobaltí nebo Ukrajinu, Polsko, ČR, kteří se vyvíjejí úspěšně, tak mu nezbývá nic jiného než kolem sebe rozsévat chaos,“ ukazuje, proč pomoc Ukrajině vnímá jako nezbytnou pro zachování naší vlastní bezpečnosti.

„Jakékoliv zaangažování v tomto konfliktu je špatně. Maximálně poskytneme nějakou humanitární pomoc ve formě ošetřování raněných tady u nás, ale tam rozhodně ne,“ nesouhlasí Kobza.

„Až tam bude výcvikové středisko, kde budou čeští vojáci, a jako legitimní cíl ho zasáhne raketa, všichni budou mrtví. Co budete dělat?“ ptá se.

Vyslání vojáků ale není tak jednoduché – je k němu potřeba souhlas Ukrajiny i českého parlamentu. Pokud by ale měli jet, bylo by to pod patronátem NATO a navzdory ruské agresi.

„Žádné ruské vojenské akce na ukrajinském území nejsou legitimní. Pokud umístíme naše vojáky na ukrajinské území, jejich přítomnost není žádným oprávněním pro to, aby na ně někdo jiný útočil. Pokud to udělá, pak se dopustí vojenské agrese proti členské zemi NATO a ponese důsledky,“ uzavírá Votápek.

Více o možnosti vyslat vojáky NATO na Ukrajinu, investicích do bezpečnosti i možnostech ukončení války si můžete poslechnout v záznamu celé debaty v úvodu článku. Moderuje Jan Bumba.

Jan Bumba, esta