Výstava v technickém muzeu přibližuje osobnost Josepha Hardtmutha

5 měsíce starý 107

foto Otevření výstavy Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu, která je zaměřena na postavu Josepha Hardtmutha coby podnikatele, vynálezce a architekta a urbanistu, 28. června 2022, Národní technické muzeum, Praha.

Praha - Osobnost Josepha Hardtmutha (1758 až 1816), kterého mnozí mají spojeného hlavně s vynálezem tužky, představuje nová výstava v Národním technickém muzeu. Jmenuje se Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu a návštěvníky seznámí také s jeho projekčními a stavitelskými aktivitami ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů, jimiž zanechal stopu na jižní Moravě i v severním Rakousku.

"Široké veřejnosti, když se řekne jméno Hardtmuth, vyvstane na mysli především tužka a také minaret v parku lednického zámku. Domnívám se, že osobnost Josefa Hardtmutha a jeho pokračovatelů si zaslouží širší představení, neboť se nejedná pouze o knížecího architekta, ale také o vynálezce a podnikatele. V případě firmy Hardtmuth Koh-i-noor, která úspěšně funguje již více než 230 let, se jedná o klasickou ukázku rodinné firmy založené především na patentech svého zakladatele a na manažerském rozvoji firmy za jeho potomků. I tyto hospodářské dějiny jsou předmětem nové výstavy Národního technického muzea v Praze," uvedl jeho ředitel Karel Ksandr.

V první části výstavy se autoři věnovali Hardtmuthovi jako architektovi. Vystavena je řada plánů, které jsou spojovány s osobou Josepha Hardtmutha, dochovaných i nedochovaných staveb. Hardtmuth je znám především díky svým realizacím, jako je Minaret či akvadukt v lednickém parku a lovecký zámeček Belveder u Valtic.

Autoři výstavy neopomněli ani jeho spolupráci se zahradními architekty na vytváření krajinné kompozice, která je znát třeba v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na seznamu UNESCO, ale také na urbanistickém začlenění staveb do krajin různého typu na rakousko-moravském pomezí. Výstava je výstupem několikaletého projektu odborníků z tří institucí: Národního technického muzea, Národního zemědělského muzea a Národního památkového ústavu.

Druhá část výstavy se zaměřuje na Hardtmutha coby podnikatele, vynálezce a zakladatele firmy ve Vídni, kterou jeho syn přenesl do Českých Budějovic, kde je v provozu do dnešních dnů. Provede návštěvníky historií firmy Koh-i-noor Hardtmuth od jejího počátku v roce 1790 do konce 20. století. Název firmy je odvozen od slavného diamantu. Roku 1802 si nechala firma patentovat recept na výrobu tuhy do tužek, ta sestávala ze směsi jemného jílu a grafitu.

V další části je ve výstavě představen syn Carl, který otcem založenou továrnu přenesl roku 1848 do Českých Budějovic. Z počátku Carlovi pomáhal jeho starší bratr Ludwig, proto také továrna nesla od roku 1828 název L. & C. Hardtmuth. Firma, která v průběhu své historie několikrát změnila své jméno, dosáhla světové proslulosti a stala se jednou z nejvýznamnějších firem českého, později československého průmyslu, uvádějí autoři výstavy.

Zdroj