před 1 měsíc
40
Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve třídenních prezidentských volbách. Už předem se však předpokládá opětovné drtivé vítězství současného prezidenta Vladimira Putina, kterému se postupně podařilo zbavit se veškeré vážnější politické konkurence. O jeho křeslo se sice ve volbách formálně ucházejí další tři kandidáti, ani jeden z nich ale nemá šance Putina v pravém smyslu ohrozit a jde o kandidáty schválené Kremlem.
První volební místnosti se otevřely v pátek v 8 hodit ráno v oblastech ruského Dálného východu (čtvrtek 21.00 našeho času). A poslední se uzavřou v Kaliningradské oblasti neděli v 8 hodin večer místního času (19.00 pražského času). První informace o průběžných výsledcích bychom mohli mít už hodinu po skončení voleb a předběžné výsledky pak během pondělí.
Vladimir Putin je v Rusku u moci nepřetržitě od roku 2000. Dohromady čtyři funkční období jako prezident Ruské federace a mezi lety 2008 a 2012 jako premiér, protože mu ústava neumožňovala třetí kandidaturu v řadě. O mandát se dnes Putin může znovu ucházet jen díky nedávné změně ústavy, která umožňuje dnes 71letému Putinovi vládnout de facto neomezeně.
Pokud bude prezidentem zvolen Vladimir Putin a dokončí své páté funkční období, bude v úřadu celkem 26 let (v roce 2030), čímž se stane nejdéle sloužící ruskou hlavou státu. Takový výsledek předpovídal už v srpnu 2023 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Listu The New York Times řekl, že ruské prezidentské volby „nejsou skutečná demokracie“, ale „nákladná byrokracie“, a předpověděl, že Putin bude zvolen více než 90 procenty hlasů.
Proti Putinovi formálně kandiduje trojice protikandidátů: komunista a bývalý agent KGB Nikolaj Charitonov (75), nacionalista Leonid Sluckij (56) a poslanec strany Noví lidé Vladislav Davankov (40). Ani jeden z nich se však proti Putinovi nevymezuje, natož aby se s ním pouštěl do přímé konfrontace.
Zbylí dříve oznámení kandidáti, kteří byli ochotni se s Putinem ve volbách utkat a jeho vládu otevřeně kritizovali, nebyli k volbám vůbec připuštěni. To se týká například bývalého poslance Borise Naděždina nebo novinářky Jekatěriny Duncovové. Volební komise jejich kandidaturu zamítla, jelikož opakovaně vyzývali k ukončení války na Ukrajině. Kritika ozbrojených sil Ruské federace je totiž nově trestným činem.
Kandidovat chtěla také ruská moderátorka a novinářka nezávislé televizní stanice Dožď Xenija Sobčaková. Ta ale získala před dvěma lety kromě ruského také izraelské občanství a nová ústava z roku 2020 říká, že dvojí občanství kandidatuře brání. Kandidovat na ruského prezidenta chtěl v minulosti také vůdce ruské opozice Alexej Navalnyj, který nedávno zemřel v ruském vězení za polárním kruhem. Navalnyj byl v roce 2020 po soustavné kritice Kremlu otráven nervově paralytickou látkou, útok tehdy přežil.
Opoziční představitelé, kteří neskončili ve vězení, se většinou uchýlili do exilu. Někteří další zemřeli za nevyjasněných okolností, což byl také případ ruské politika Borise Němcova zastřeleného v roce 2015.
Ruská opozice na poslední den voleb, v neděli, ohlásila protestní akci „Poledne proti Putinovi“, během níž by se měli do volebních místností dostavit Putinovi odpůrci. S myšlenkou prý původně přišel už ve vězeňském táboře nedávno zesnulý Navalnyj. Od akce si sliboval vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním.
Nezávislá ruská média včetně portálu Meduza upozornila, že Kreml vynaložil všechny síly na to, aby Putinovo vítězství bylo co nejdrtivější. Toho se ruské úřady snaží dosáhnout například nátlakem na státní zaměstnance nebo pracovníky velkých soukromých podniků, aby se zúčastnili voleb a k hlasování přesvědčili také lidi ze svého okolí.
Možnost hlasovat mají i Rusové v zahraničí. Přestože hlavní termín voleb je 17. března, v Česku mohou ruští občané volit pouze v pátek na konzulárním oddělení ruského velvyslanectví v Praze.
V některých ruských regionech lze hlasovat i elektronicky. Podle ruských opozičních představitelů ale tato možnost dává režimu větší prostor falšovat výsledky. Volební podvody lze také očekávat především na okupovaných ukrajinských územích, podotkl ruský investigativní server Važnyje istorii. Už ve středu uvedl, že okupační úřady oficiálně zaregistrovaly větší počet voličů, než kolik je v těchto regionech podle údajů ruského ministerstva vnitra držitelů ruských pasů.
