Vyzbrojování armády: Kulomety se soutěží načtyřikrát, jindy se shání špatné náboje

1 měsíc starý 9

 Kulomety se soutěží načtyřikrát, jindy se shání špatné náboje

"Nová či opakovaná zadávací řízení (…) způsobují zpoždění realizace akvizic oproti údajům stanoveným v koncepčních dokumentech resortu, Ministerstvo obrany tak nebuduje bojové schopnosti armády v požadovaném čase. Opakování zadávacích řízení vede ke zvýšeným nárokům na finanční a personální zdroje využívané při akvizičním procesu," zní jeden z hlavních závěrů NKÚ. Stanovisko ministerstva obrany Aktuálně.cz zjišťuje.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil osm kontraktů na dodávku zbraní, munice a náhradních dílů, které ministerstvo obrany uzavřelo v letech 2017 až 2019. Kontrola dílčích otázek spojených se zakázkami se týkala i loňského roku. Resort za ně vydal 3,141 miliardy korun. Posuzované období zahrnuje působení ministrů Martina Stropnického, Karly Šlechtové a současného šéfa resortu Lubomíra Metnara.

Nejzávažnější zjištění upozorňuje na to, že tempo pořizování nové výzbroje je v rozporu s vlastními cíli ministerstva a armády. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 schválené vládou měli mít čeští vojáci už v loňském roce v rukou útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový raketový komplet a náhradu ruční protitankové zbraně.

Zakázka úspěšná až napočtvrté

Ministerstvo pořídilo jen první dvě položky, přičemž odstřelovací pušky vyměnilo za podobnou výbavu. Nákup raketového kompletu a protitankové zbraně odsunulo. "Realizaci pořízení (…) raketového kompletu a náhrady ruční protitankové zbraně přesunulo na roky 2021 až 2025, resp. 2022 až 2026. Nedosáhlo milníku 2020 pro pozemní síly, neboť v plánovaném rozsahu nezvýšilo individuální bojové schopnosti," upozornil NKÚ.

Dle úřadu špatnou organizaci zakázek, které ministerstvo kvůli chybám musí vypisovat opakovaně, ilustruje NKÚ na několika příkladech. Z osmi prověřovaných soutěží se jich napoprvé podařilo uspořádat jen pět. Třeba tendr na sedm desítek kulometů MINIMI za 73 milionů korun resort poprvé vyhlásil v roce 2017. Kvůli nedostatkům ho musel třikrát opakovat, s dodavatelem si nakonec plácl až v březnu 2019.

Ministerstvo jeden typ kulometu poptávalo, zatímco ve specifikaci uvedlo jiný. Další chyba už se projevila na zbytečně utracených penězích. Ještě před podpisem kontraktu dostal resort upozornění od instituce zodpovědné za ověřování jakosti zbraní, že zaměřovače neodpovídají tomuto typu kulometu. Úřad proto doporučil přezkoušení, nicméně resort kontrakt bez dalšího uzavřel.

"Ministerstvo obrany přes všechna uvedená upozornění a doporučení pořídilo nevhodné optické příslušenství ke kulometům v celkové hodnotě 3,371 milionu korun," popsal NKÚ. Úřad navíc zmiňuje, že u tohoto tendru porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek. Při uzavření kontraktu třeba vypadl požadavek na 20letý servis, ačkoliv ho resort původně poptával. Ve finále byl sám proti sobě.

Špatný typ nábojů

V první etapě koupilo ministerstvo 269 kulometů MINIMI prostřednictvím NATO, ve druhé, prověřované NKÚ, je sehnalo v tendru. Do roku 2026 chce resort obstarat dalších 281 kusů. Úřad doporučuje, aby napříště s vybraným dodavatelem rovnou uzavřelo rámcovou dohodu. "Na místo jejich pořizování na několik etap by snížila nároky na finanční a personální zdroje ministerstva obrany," doporučuje NKÚ.

Problémy vyvstaly i s dalšími dvěma ze tří zpožděných zakázek. V roce 2017 vysoutěžil resort místo zmíněné odstřelovací pušky 30 modulárních zbraňových kompletů (v principu jde o totožnou zbraň, pozn. aut.) včetně munice za 75 milionů korun, zvládl to napodruhé. V prvním tendru jediný uchazeč poukázal na to, že výrobce kompletu varuje před poptávaným typem nábojů. Zbraň by nefungovala řádně. Resort však trval na svém.

Zájemce přesto nabídl výrobcem doporučené náboje, ministerstvo ho následně ze soutěže vyloučilo a zakázku zrušilo. Při jejím opakování už si však řeklo o správný typ střeliva. Tentokrát resort dodavatele úspěšně našel - jednalo se o stejného uchazeče, který na chybu v prvním kole upozornil.

Soutěž na náhradní díly za 3,535 milionu korun na karabinu SIG 516 (druh pušky, pozn. aut.) zase napoprvé ztroskotala na špatném označení, takzvané katalogizaci, těchto zbraní. V důsledku resort zvolil dodavatele, jenž nemohl obstát. Část náhradních dílů nebyla s karabinami kompatibilní. Ministerstvo soutěž stornovalo, v září 2019 už se podařilo dodavatele s bezchybnými náhradními díly vybrat.

Oslabená pozice ministerstva

U dodávky útočných pušek AR-15 narazil NKÚ na další problém. Ministerstvo současně s nimi nezajistilo dostatek náhradních dílů, aby pokryly celou dobu životnosti zbraně. Soutěží je v odděleném tendru. Důsledek? "Oslabená pozice při vyjednávání s dodavatelem, který může mít jako jediný licenci pro výrobu a prodej náhradních dílů k pořizované výzbroji. Ministerstvo je pak nuceno přistoupit na podmínky dodavatele."

V tomto případě resort opět jednal v rozporu s vlastní strategií. V Dlouhodobém výhledu pro obranu 2035 se výslovně píše, že k dostání vojenským ambicím ČR je nutný "procesně provázaný systém vyzbrojování a podpory pořizování vojenského materiálu, ostatního majetku a služeb zajišťujících všechny etapy jeho životního cyklu."

Nakonec ministerstvo podle NKÚ nevyužilo v ani jedné z uvedených osmi zakázek zkoušku pořizované výzbroje předtím, než ji zakoupilo. Podle NKÚ přitom mohou testy přispět k výběru kvalitnějších výrobků. V tomto ohledu však ministerstvo na základě kontroly směřuje k polepšení.

"Začalo připravovat úpravu vnitřních předpisů tak, aby byl vytvořen proces, který by ve vhodných případech preferoval ověřování vzorků v průběhu zadávacího řízení," uzavřel Nejvyšší kontrolní úřad prověrku, kterou prováděl osm měsíců.

Zdroj