WHO: Rychlé šíření zmutovaného koronaviru v Evropě je alarmující

1 měsíc starý 15

Polovina z 53 zemí, které evropská WHO sleduje, měla během sedmi dní průměrně přes 150 nakažených na 100 000 obyvatel. Čtvrtina z nich zaznamenala více než 10procentní nárůst případů za poslední týden.

V Evropě je 230 milionů lidí postiženo lockdowny, přičemž se dá čekat, že jich kvůli mutaci viru z Anglie, jež je nakažlivější, ještě přibude.

Mutace se objevila už v 22 evropských zemích, řekl Kluge minulý týden ve čtvrtek. Dodal, že i když sama neznamená žádnou velkou změnu ohledně nemoci, protože „není více ani méně nebezpečná“, její snazší přenos je důvodem k obavám.

„Podle našich úvah může časem nahradit jiné varianty koronaviru, jak to bylo možné vidět ve Spojeném království a jak se děje Dánsku,“ dodal Kluge.

Bez zpřísnění kontrol, které by zpomalily šíření, by podle něj mohla mít epidemie ještě tvrdší dopad na už tak hodně zatížené zdravotní systémy. „To je alarmující situace. Během krátké doby potřebujeme udělat více, než jsme udělali, a zesílit zdravotní a sociální opatření, abychom se ujistili, že můžeme zploštit strmě stoupající křivku (nákaz) v některých zemích,“ poznamenal Kluge.

Zdůraznil, že očkování je slibné, ale dávek je zatím omezené množství, takže jsou přednostně chráněni zdravotníci a rizikové skupiny. Kluge podpořil ideu, že by se u dvoudávkové vakcíny mohlo oddálit podání druhé dávky, aby se ochránilo tolik lidí, kolik bude možné.

Británie zvažuje odložit podání druhé dávky až o dvanáct týdnů, i když se má u vakcín od Pfizeru/BioNTechu podávat za několik týdnů. Už první dávky totiž vytváří poměrně vysokou ochranu proti nákaze.

„Je důležité, aby takové rozhodnutí představovalo kompromis mezi aktuálně omezenou globální kapacitou a imperativem pro vlády ochránit tolik lidí, kolik je jen možné, aby se snížil dopad jakékoli další vlny na zdravotní systém,“ zdůraznil Kluge.

Spory o odklad druhé dávky

Návrhy odložit druhou dávku vyvolaly ostré diskuse mezi vědci, protože zástupci firem Pfizer a BioNTech, která vyrábí první schválenou vakcínu, varovali, že není žádný důkaz, že by jejich očkovací látka chránila i v případě, kdy by se druhá dávka podala po více než 21 dnech. To se nikdy nezkoumalo.

A už vůbec se netestovala možnost, že by se jako první dávala jedna vakcína, třeba ta od Pfizeru/BioNTechu, a poté druhá oxfordská od AstraZeneky. O tom britská Společná komise pro očkování, která přišla s ideou odložení druhé dávky kvůli nedostatku očkovací látky, řekla, že se to může udělat jen ve výjimečných případech - třeba tehdy, když nebude k dispozici stejná látka, jako byla podána poprvé.

Odklad je rizikem, protože s klesajícím časem od podání první dávky klesá účinnost ochrany, takže narůstá riziko, že by se lidé mohli nakazit předtím, než dostanou druhou. Pořád jsou však chráněni lépe než ti neočkovaní.

Britská společnost imunologů tvrdí, že odklad na osm nebo devět týdnů by neměl vytvářet velký rozdíl. WHO pak uvádí že odstup by neměl být delší než šest týdnů. Jít i za tuto hranici zvažují Kanada a Německo, Dánsko uvedlo, že potvrdí šestitýdenní odstup, USA to vyloučily. V Česku se dodržuje 21 dní.

Podání dvou různých vakcín se testuje jen v případě kombinace dvou adenovirových - oxfordské a ruského Sputniku V. Obě využívají stejné metody a spekuluje se, že by jejich kombinace mohla poskytnou lepší ochranu. Ta je v případě oxfordské mezi 60 a 70 procenty.

Zdroj