Potkali se v Praze na gymnáziu, ve druhém ročníku vysoké školy si pak přivydělávali učením angličtiny. Tady byl základ jejich dalších kroků. Ve dvaceti založili jazykovou školu James Cook Languages, která se za téměř dvacet let stala největší jazykovkou u nás. Nyní čtvrtým rokem provozují po Praze pekárenské kavárny Zrno zrnko.
V závěru éry měla jazykovka roční obrat 200 milionů korun a tisícovku lektorů v Čechách, na Slovensku a v Polsku. Proč v závěru? Jednoho dne zatoužili změnit směr podnikání a úspěšnou školu v roce 2018 prodali. Mnozí si ťukali na čelo.

„Vzdělávání má sice potenciál, ale s nástupem techniky a umělé inteligence i překladačů se hodně mění. A my chtěli dělat něco, co bude na furt. Přemýšleli jsme, do čeho půjdeme a měli jasno, že do dalšího byznysu půjdeme společně,“ říká Ondřej.
Do brownfieldu přes inzerát
Ještě při jazykovce právě on provozoval v Nymburce s kamarádem kavárnu. Jakub byl a je spíše analytik přes finance. Bylo jim jasné, že káva má dobrou marži, a viděli v tom potenciál. „Když si zvyknete na dobré pečivo, nechcete jíst to blbé. Dumali jsme a najednou to přišlo – propojíme kavárnu s řemeslnou pekárnou,“ vzpomíná Ondřej.
Přes inzerát sehnali v Praze-Nuslích prostory brownfieldu, kde kdysi bývaly stáje pro koně, pak sklady i obchod s oblečením. V roce 2019 se vrhli do příprav a za dva roky kavárnu a pekárnu Zrno zrnko otevřeli. V areálu kromě kavárny, pekárny, skladů a kanceláří vytvořili i prostor pro setkávání. Konají se tu koncerty, výstavy, autorská čtení i kurzy pečení chleba.
Jsou posedlí podnikáním, proto u jedné kavárny nezůstalo. Dnes mají po Praze sedm kaváren s vlastními pekařskými výrobky. Většinu pečiva pečou v Nuslích a po Praze sortiment rozvážejí. Navíc na každé pobočce mají malou pec. „Jsme závislí na logistice, potřebujeme rozvážet desítky minut, ne hodiny. Proto mimo Prahu rozvoj neplánujeme, ve městě však ano,“ podotýká Jakub.
close
info
Zdroj: Deník/Jiří Macek
zoom_in
Jakub Štefeček (vlevo) a Ondřej Kuchař.
Když uvažovali o pekárně, Ondřej si zkusil doma upéct první chleba. Nešlo mu to, ale nevzdal se, inspiroval se internetem, influencery. „Pochopil jsem, že upéct chleba není jednoduché. Kdyby to bylo, dělal by to každý trouba. Je dobré být v oboru, kde určitý práh nepřekročí každý. Ty prahy bývají různé. Základ je umět upéct, pak peníze, objekty, zaměstnanci, management, těch prahů je hodně. My jsme měli zkušenosti s byznysem, vedením lidí a hlídáním kvality, proto jsme si věřili,“ přemítá.
Chleba je jejich největší chloubou
Zrno zrnko má 70 zaměstnanců a dvakrát tolik brigádníků. Bagety, croissanty, sendviče, toustový chleba, buchty, bábovky a třeba i štrůdl. Každý den připravují i pomazánky, nejprodávanější je vajíčková. Nejvíce se ale chlubí chlebem. Pro své kavárenské pekárny a odběratele jako je Rohlik.cz a řada známých restaurací jich denně upečou zhruba 1500.
„Naší vlajkovou lodí je chléb Čtyřka – ujala se čtvrtá verze, je ze čtyř druhů mouky a k tomu sídlíme na Praze 4. Jak jinak by se měl jmenovat?“ ptá se Jakub a Ondra přidává: „Pak třeba chléb Zrno, Žito, Šumava a Červený jelen, který si u nás objednal šéfkuchař Marek Fichtner pro restauraci Červený jelen.
V chlebu je nejen červená pšenice, ale i pivo. Sladkému vévodí croissant, a to i přes cenu 60 korun. V kavárnách pak nabízejí výběrovou kávu z české pražírny Dos Mundos, kde se také zaměstnanci jejich kaváren školí.
Prezentují se jako řemeslná pekárna. Proč? „Jsou to ty nejlepší základní suroviny, převážně ruční práce, která je jemnější než stroj, a pak dostatek času, které těstu poskytneme, aby se rozvinula jeho chuť,“ popisuje Ondřej taje pekárny.
„Jsem profesně postižený, při cestách vždy okukuji konkurenci,“ říká Ondřej, který rád čte, zrovna má rozečtený životopis Bedřicha Smetany, jeho koníčkem je muzika, hraje v bluesové kapele. A rád se uklidní a protáhne při cvičení jógy. A ráno bez kávy je nemyslitelné. Volný čas mu ale zabírají dvě malé děti.

Jakub je zase sportovec, hrál třetí fotbalovou ligu za Střížkov, nyní chodí na tenis. Volný čas mu vyplňují čtyři děti a cestování. V Itálii zná spousty trattorií a vždy se spřátelí s jejími majiteli. Také působí jako business konzultant pro malé a střední firmy.
Start nebyl bombastický, první měsíc tržby deset tisíc, to nyní mají za dopoledne. Skoro rok vše dotovali, pak se to zlomilo. „Teď víme, že to funguje a že to bude fungovat. Jsme velice spokojení,“ usmívá se Ondřej za souhlasu kolegy.