před 1 měsíc
35
Internet je plný nebezpečných webů a účtů, který propagují poruchy příjmu potravy a extrémní hubnutí. Mladí se poměřují také s všudypřítomnými retušovanými fotkami dokonalých lidí. Odborníci proto volají po větší regulaci podobného obsahu.
Bulimie může vést až ke smrti. | Foto: Shutterstock
Jana Sladká se dlouhé roky potýkala s mentální bulimií. Postrádala podpůrnou organizaci, o níž by se mohla opřít. Proto, když se jí podařilo vyléčit, jednu takovou založila. V roce 2002 tak vzniklo Centrum Anabell. „Dvanáct let jsem svou chorobu tajila. V té době jsem totiž nemohla najít žádnou literaturu nebo weby, které by něco takového zmiňovaly. Myslela jsem si proto, že tím trpím sama,“ popsala tehdejší informovanost o mentální anorexii a bulimii Sladká.
Nyní už je situace jiná. K zlepšujícímu se povědomí o chorobě přispěly nejen organizace jako Anabell, ale také dostupné informace na webu. Klienti se podle Sladké již za svou potíž tolik nestydí, společnost už na ně nehledí skrz prsty.
Dokud si člověk neuvědomí, že má problém, nikdo mu nepomůže, říká zpěvačka Tereza Mašková o bulimii:
Tereza Mašková: Četla jsem o sobě, že jsem tlustá a hnusná. Skončilo to bulimií
Dostupnost informací má však i své stinné stránky. Na internetu lze najít nejen obsah, jak s poruchami příjmu potravy bojovat, ale i takzvané pro-ana weby a účty na sítích. Ty naopak ukazují, jak lze vystačit třeba jen s několika arašídy či pár kousky cereálií denně. Odborníci chtějí, aby se proti nim zakročilo.
Moje milé Andulky
Pro-ana weby a účty extrémní hubnutí vysloveně propagují. „Vítám vás na mojí nové stránce o hubnutí Anou. Chtěla bych zde sdílet svůj jídelníček, úspěchy, ale i neúspěchy, dobré i špatné zkušenosti. Doufám, že se vám stránka bude líbit, že ji budete sdílet mezi svými Pro Ana kamarádkami, a že nás tu bude co nejvíc, protože své zkušenosti chci předávat dál,“ napsala anonymní autorka na svém pro-ana webu.
Svým sledovatelkám, které oslovuje „moje milé krásné Andulky“, se pochlubila, že den zvládla jen s deseti kostičkami cereálií a jablečnou přesnídávkou. Pro inspiraci rozepsala i extrémní dávky cviků během dne.
Věk, kdy se s takovým obsahem začínají mladí potkávat, a kdy sami začínají bojovat s mentální anorexií nebo bulimií, významně poklesl. „Když jsme vznikli, chodili k nám klienti zhruba od patnácti let. Postupně jsme doputovali až k desetiletým či devítiletým klientkám,“ popsala trend Sladká. Důvodem podle ní je, že čím dál mladší děti používají chytrý mobil a sociální sítě.
Nebezpečné jsou pro ně i všudypřítomné retušované fotky se zeštíhlenými těly a prohnané zkrášlujícími filtry, nebo nerealistické příběhy „dokonalých“ lidí. „Mladý člověk hledá a potřebuje nějaké idoly, obrazy, s nimiž se srovnává a snaží se jim přiblížit. Problém je, že idoly jsou často nereálné a nedosažitelné. Když se to potká s vnitřním požadavkem po dokonalosti a perfekcionismu, zapadne to do sebe a vznikne problém,“ vysvětlil psycholog dětí a dospívajících Martin Hofman.
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná psychická onemocnění a u některých lidí mohou vést až ke smrti:
Anorexie může vést k dramatickým změnám v mozku. Vědci je popsali
Sociální sítě mají podle něj na teenagery obrovský vliv. „Děti, s nimiž pracuji, tráví běžně na sítích pět hodin denně. Vezměte si, kolik je to hodin týdně, kdy krmí svou vyvíjející se duši takovým materiálem,“ popsal.
Ostatně i téměř polovina klientů Centra Anabell uvedla, že na jejich duševní pohodu měl negativní vliv právě obsah na sociálních sítích. „Mnoho dětí a dospívajících to považuje za vzor, který musí žít. Pokud to nezvládají, cítí se méněcenní a neúspěšní. Cítí velký tlak a neustále se s někým porovnávají a také je s těmito nereálnými vzory porovnává okolí,“ vysvětlila mluvčí centra Marie Novotná.
Zákony si posvítí na propagaci hladovění
Propagaci radikálních hladovek, které ohrožují život, by mohlo brzy odzvonit. V Itálii chtějí takový obsah kriminalizovat, navádění k extrémnímu hubnutí by tam mohlo být trestným činem. Ve Francii nebo v Norsku musí být označeny retušované fotky, od zeštíhlování těl po zkrášlující filtry. Ve Španělsku již dnes existuje zákon, který zakazuje a trestá reklamy podněcující u spotřebitele nezdravé návyky nebo poruchy příjmu potravy.
K regulaci obsahu, jenž podporuje anorexii, bulimii nebo sebepoškozování, v lednu přistoupila i společnost Meta, vlastnící sociálních sítí Facebook a Instagram. Lidem, kteří jej vyhledávají, se objeví vzkaz: „Pomoc je nablízku. Slova, která hledáte, můžou souviset s citlivým obsahem. Pokud jste vy nebo někdo známý v těžké situaci, je pomoc nablízku.“
Uživatel si pak může vybrat mezi zobrazením výsledků hledání a získáním podpory. V druhém případě se mu zobrazí linky pomoci ve státě, z něhož se přihlásil. Mladistvým by se hledaný obsah neměl zobrazit vůbec. „I když lidem umožňujeme sdílet obsah, v němž popisují svůj boj se sebevražednými sklony, sebepoškozováním a poruchami příjmu potravy, naší zásadou je tento obsah nedoporučovat. Zaměřili jsme se proto na způsoby, jak jeho nalezení ztížit,“ vysvětlila svá opatření společnost Meta. Toto opatření nicméně funguje pro anglické výrazy anorexia, bulimia, nikoli pro české ekvivalenty anorexie či bulimie.
Podle odborníka na moderní technologie a internetové prostředí Daniela Dočekala je navíc vzkaz kontraproduktivní. „O to víc vyvolá zájem dítěte a tím spíš to najde někde jinde,“ uvedl.
Podle něj by mohlo být účinnější začít rizikovému uživateli dodávat obsah, který ho od nevhodného jednání odradí a poučí. Sítě už dávno ovládají algoritmy, které přečtou chování uživatele a podle toho řídí zobrazování. Dočekal také upozornil, že děti často vyplňují falešné datum narození, aby dosáhly na obsah pro dospělé.
Opatření naopak kvituje psycholog Hofman. „U mladé generace stoupá ochota zabývat se psychickými potížemi a hledáním pomoci. Takže může být důležité, když jim sítě vyšlou informaci ‚hele, může to být problém, sem se můžeš obrátit o pomoc‘,“ uvedl.
Jak a čím dokáže anorexie člověka ovládnout, co je spouštěčem poruchy příjmu potravy a co se odehrává uvnitř hladovějícího těla? Pusťte si podcast Deníku:
PODCAST: Zvratky jsem schovávala pod polštář nebo za skříň, vypráví anorektička
Centrum Anabell nedávno spojilo síly s Nadací OSF a odborníci z těchto organizací se zaměřili na regulaci takto závadného obsahu i v Česku. Organizace uspořádala v Poslanecké sněmovně v předchozích dvou letech dva kulaté stoly a seznámila poslance s nebezpečným obsahem na internetu i s tím, jak ho řeší jiné evropské země. „Přednesli jsme také návrhy k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, které by mohly být cestou k vyšší ochraně před nabádáním k dlouhodobému omezování příjmu potravy,“ uvedla mluvčí centra Marie Novotná.
S politiky diskutovali například o možnosti zakázání obsahu, který vážně ohrožuje zdraví, blokování webů s takovými pobídkami či povinnosti označit retušované fotografie v médiích i na sociálních sítích.
Internetový expert Dočekal ale namítá, že úprava fotek se bude těžko dokazovat a regulace tudíž bude těžko uplatnitelná.
Na začátku anorexie či bulimie může být vnitřní nespokojenost se sebou samotnýmZdroj: ShutterstockMentální anorexie a mentální bulimie
Zatímco u mentální anorexie dochází hladověním k rozvratu metabolismu a ke stavům, které ohrožují životně důležité orgány, lidé s mentální bulimií si ničí zdraví tím, že mnohokrát za den zvrací a předávkovávají se projímadly.
Na začátku může být vnitřní nespokojenost se sebou samotným, touha být dokonalý a splňovat společenská měřítka. Někdy může vše spustit jeden hanlivý komentář na postavu a strach nespadnout do vysmívané skupiny obézních. „Citlivějším a zranitelnějším jedincům, kteří bojují se sebevědomím, umí velmi ublížit třeba spolužáci, tělocvikář, trenér. Je to pro ně rána a zároveň impuls, jenž roztočí spirálu extrémních diet,“ varovala odbornice Jana Sladká.
U mužů se navíc přidává negativní nálepka, že trpí ženskou chorobou. Poměr je sice 9 : 1 ve prospěch žen, ale ani tak nejde o zanedbatelné množství.
