Za debatou o maturitách mohou být podle politologů volby či covid

2 měsíce starý 5

foto Žákyně ve třídě Střední zdravotnické školy Agel v Ostravě, do které se 25. listopadu 2020 vrátilo asi osm desítek studentů maturitních ročníků k běžné výuce.

Praha - Debata o podobě maturit v letošním roce je namístě, ale měla by se vést na základě širší odborné a politické diskuze. Shodli se na tom politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na úřední maturity v letošním roce podle Justa souvisí s blížícími se podzimními volbami do Sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.

S nápadem, že by letos maturanti mohli mít známky podle průměru za celé své studium, přišel premiér minulý týden. Řekl, že od studentů dostal stovky e-mailů. Podle něj by jim úřední maturity pomohly zvládnout napětí, ve kterém se nacházejí kvůli epidemii covidu-19. Zaměstnavatelé podle jeho vlastních zkušeností maturitu nekladou na první místo. Mnozí odborníci na vzdělávání s jeho postojem nesouhlasí.

Podle Justa je legitimní o podobě maturit diskutovat, ale z principu je špatně, pokud se návrhy související s tak důležitým tématem iniciují na základě ohlasů ze sociálních sítí a bez širší a hlubší odborné a politické diskuze. "I z toho je evidentní, že se jedná spíše o výrok související s volbami. Nedomnívám se však, že by měl (míněno ten výrok) nějaký zásadní dopad na politické preference dotčené voličské skupiny," uvedl.

Podle Mlejnka premiér svým návrhem nejspíš na voliče z řad maturantů necílí. "Myslím, že ta slova (o úředních maturitách) plynou spíše z toho, že stát vzhledem k epidemické situaci není schopen maturity uspořádat, respektive že existoval a existuje tlak, aby se školy otevřely alespoň maturitním ročníkům, nicméně situace tomu objektivně nepřeje," řekl.

Prokop považuje výrazné ulehčení maturit v tomto roce za žádoucí, zkoušky by se podle něj ale nemusely úplně zrušit. Dlouhodobě by se mělo řešit zejména nastavení státní maturity, která není dost transparentní, řekl. O tom, proč se nyní do diskuze o maturitách vložil premiér, nechtěl spekulovat. "Osobně si myslím, že by to (řešení maturit) měla být kompetence ministerstva školství a aby jsme to všechno neřešili nějak příliš impulzivně," uvedl.

Za důležitější téma označil dlouhodobé dopady epidemie ve vzdělávání. Poukázal na to, že problémy se týkají nejen maturantů, ale i nižších ročníků, což podle něj může vést ke zvýšenému počtu odchodů žáků ze středních škol a zhoršení jejich pozice na trhu práce. Podle něj je proto důležité především nastavení podpory a doučování ve školách.

Podle údajů Cermatu se k jarnímu termínu maturit přihlásilo poprvé 72.751 studentů. Maturantům je většinou 19 let. Dospělých s voličským právem je ale i většina třeťáků a také část druháků, kteří měli při nástupu do školy roční odklad. Podle údajů ministerstva školství je ve třetím ročníku středních škol včetně učňů letos kolem 100.000 lidí a ve druhém ročníku asi 114.000.

Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května, školní maturity od 16. května. Praktické maturity začínají podle vyhlášky ministerstva od 1. dubna.

Zdroj