Za výpověď bez důvodu až šest mezd. Stanjura je pro, Jurečka chce větší sociální polštář

před 5 měsíce 86

Rozpohybování trhu práce pomocí propouštění zaměstnanců bez udání důvodu, po němž volají firmy, zatím nemá ve vládě jasnou podporu. Pro pružnější výměnu pracovních sil je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naopak šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka považuje opatření bez dalších změn například v oblasti rekvalifikace za příliš tvrdé. Podle informací e15 jsou ve hře návrhy na úpravy zákoníku práce, o nichž už jednala tripartita. Za výpověď bez důvodu by mohlo náležet odstupné ve výši až šesti mezd místo stávajících až tří mezd.

Ministerstvo práce má přes stovku podnětů od zaměstnavatelů, odborů nebo expertů na pracovní právo, které vyhodnocuje. Snazší ukončování pracovního poměru v lednu navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV) spolu s desítkami dalších opatření k vyššímu a dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky.

„Jsem určitě pro. Je to jedna z věcí, na které se chceme soustředit,“ řekl Stanjura. Zároveň se ale podle něj musí vést debata právě o výši odstupného, které by se v případě propuštění bez udání důvodu velmi pravděpodobně zvýšilo. Podle šéfa státní pokladny provázejí výpovědi zaměstnanců výrazné byrokratické překážky. Nutné jsou třeba změny organizační struktury, ať už v podnicích, či ve veřejné sféře.

Jurečka je proti tomu, aby se současné podmínky dané zákoníkem práce „jen překlopily do nějakého módu výpovědi bez udání důvodu“. „Pokud by to ale bylo spojeno s dalšími opatřeními typu flexicurity, tedy provázání vysoké pružnosti trhu práce a výborného sociálního zabezpečení, pak se o tom můžeme bavit,“ připustil ministr práce. 

Zásadní novinky, o nichž se vede politická debata

- Možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu. Zaměstnanci by v tomto případě náleželo odstupné ve výši až šesti mezd místo stávajících až tří mezd. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musel by se s ní zaměstnavatel na výpovědi bez udání důvodu domluvit.

- V případě sporu o neplatné rozvázání pracovního poměru by činila náhrada náležející zaměstnanci nejvýše 24 mezd.

- Zkrácení dvouměsíční výpovědní lhůty na měsíc pro nesplňování požadavků nebo předpokladů, včetně neuspokojivých pracovních výsledků, pro porušení pracovní kázně a pro zvlášť hrubé porušení povinnosti v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti.

- Prodloužení tříměsíční zkušební doby na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Proti jsou jednoznačně odbory. Podle nich by zaměstnavatelé po uzákonění pružnější obměny pracovníků více tlačili na stávající zaměstnance, aby přešli na dohody nebo takzvaný švarcsystém, případně by se začali zbavovat starších lidí nebo matek s malými dětmi.

Ve hře je výpovědní lhůta i odstupné 

Co všechno by projednávaná novela zákoníku práce mohla obsahovat, Jurečka neupřesnil. V obecné rovině je podle něj nutné dát lidem bez práce větší šanci získat zaměstnání. Zároveň hodlá úpravami dalších norem zpřísnit dávkový systém, aby ti, kteří si nové místo aktivně nehledají, dostávali od státu výrazně méně peněz.   

Možných zásahů do zákoníku je ve hře více. Kromě odstupného při propuštění bez důvodu ve výši až šesti mezd se ve vládní koalici i na úrovni tripartity debatuje o zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc nebo o prodloužení tříměsíční zkušební lhůty.

Česko patří v Evropské unii k zemím s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností, proto je podle NERV potřeba český trh práce rozpohybovat. Soukromý sektor má ale v řadě případů svázané ruce. Poradní tým navrhl zavedení výpovědi bez důvodu „v rozumné míře a s rozumným odstupným“. „Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. To vede ke ztrátě konkurenceschopnosti firem,“ uvedla rada.

Inspirace by se dala hledat v zahraničí, například v dánském modelu flexicurity, o němž hovoří Jurečka. Pojem se skládá ze slov flexibility a security, tedy kombinace pružnosti a větších sociálních jistot. Aby ale systém v Česku fungoval, muselo by se například odlehčit úřadům práce od dávkové agendy, aby se přeměnily v pracovní agentury, nebo zavést širší možnosti rekvalifikace. To by si ale vyžádalo nárůst výdajů státu.  

Přečtěte celý článek