Zábavný argument: bez ruského reaktoru budeme závislí na ruském plynu. Je to nesmysl

4 měsíce starý 13

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/Free-Photos

Stoupenci ruského Rosatomu a jeho zapojení do dostavby jaderné elektrárny Dukovany už nevědí, co by si vymysleli. Někdy je to už skutečně na hranici zdravého rozumu. Nejlépe je to vidět na argumentu, že Rusy z tendru nevyřadíme, ale že je to přece nemusíme nechat stavět.

Naše IQ testují čeští rosatomovci různým způsobem. Jeden skoro připomíná rafinovaná asijská bojová umění, totiž obrátit sílu protivníka proti němu samotnému. To jistě lze, je to vyzkoušeno. To se ovšem jednak musí umět, jednak to musí mít dotyčný předem v úmyslu.

Dále čtěte

archiv

Koronavirus ohrožuje svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál

Epidemie koronaviru a uzavírání ekonomiky postihlo celou řadu odvětví. Mezi nimi je i žurnalistika, za kterou nestojí žádný oligarcha nebo ...

číst článek »

Pozoruhodným argumentem, který zaznívá už i mezi lidem v inernetových debatách (jak se to tam dostalo nechme na jinou úvahu), zní, že pokud nepostavíme nové jaderné zdroje, prohloubíme závislost na Rusku a ruském plynu.

Think tank Evropské hodnoty ve svém dokumentu LEX ROSATOM: Jak česká vláda ignoruje ekonomické a bezpečnostní zájmy českého státu v přípravě nového jaderného bloku v Dukovanech rozebírá řadu bodů, proč je ruské angažmá při dostavbě pro nás problematické. Dovolujeme si ocitovat aspoň jednu pasáž, která se zabývá argumentem, který někteří lidé používají a tváří se, že jde vlastně o naši nezávislost na Rusku.

V dokumentu se píše:

Mnoho podporovatelů Ruska a technologie Rosatomu také zdánlivě paradoxně, ale o to hlasitěji, upozorňuje na nebezpečí zvýšení závislosti ČR na dovozu ruského plynu a dává za příklad rusko-ukrajinskou plynovou krizi z roku 2009 a ruské využívání zemního plynu jako nástroje politického tlaku. Tuto argumentaci podporují sami Rusové, protože dobře vědí, že situace na evropském trhu se od roku 2009 radikálně změnila. Ruský plynárenský monopol Gazprom ztratil jakékoliv páky na ovlivňování plynárenského trhu v jakékoliv zemi EU a zemní plyn tak přestal být nástrojem pro vyvíjení politického tlaku a dosahování ruských politických cílů.

Klíčové pro naprostou eliminaci vyděračského potenciálu ruského Gazpromu na evropském trhu bylo kromě posílení přeshraniční plynárenské infrastruktury především přijetí nové legislativy, která na jedné straně evropský plynárenský trh zcela zliberalizovala, ale na druhé nastavila velmi striktní pravidla pro fungování plynárenských firem, které chrání spotřebitele plynu. Nejde jen o tzv. 3. energetický/liberalizační balíček, který zabránil Gazpromu v zablokování evropských plynovodů a vyčlenil vždy 50 % kapacity dané infrastruktury pro jiné zájemce, ale zejména o 4 tzv. Network kódy, které nastavují pravidla pro celkové fungování evropského plynárenského trhu, a to včetně mechanismu nastavování cen, přístupu do infrastruktury, přeshraniční přepravy plynu či vybalancování sítí.

Díky výše uvedené legislativě je Gazprom nucen na evropském trhu fungovat jako všechny ostatní evropské společnosti, jako je RWE, E.ON, Shell, ENGIE, BP a mnohé další. Kdyby se totiž choval jakkoliv nestandardně, okamžitě ztratí možnost přístupu na evropský trh, což si nemůže dovolit, neboť jeho naprostá většina příjmů pochází právě z EU. Navíc Gazprom nemá prakticky na jiné trhy přístup. Kapacity plynovodů směrem do Číny jsou mizivé ve srovnání s evropským exportním směrem, a především Čína Rusku za plyn platí tak nízké ceny, že za tyto prostředky nebude možné ani zaplatit výstavbu už stojící infrastruktury.

Dále čtěte

F24

Kupte si knihu rabína Lionela Blue: Zadní vrátka do nebe

Na e-shopu FORUM najdete skvělou knihu – Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe, kterou vydalo nakladatelství TARTAROS. Lionel Blue (1930–2016) byl ...

číst článek »

Co se týče samotné ČR, k nám Gazprom dodává jen malé objemy plynu. Gazprom především využívá českou infrastrukturu pro tranzit ruského plynu dále do Evropy. Do ČR dodávají zemní plyn hlavně desítky až nízké stovky evropských firem, které kupují zemní plyn ne v Rusku nebo u Gazpromu, ale na evropských trzích a dováží ho do ČR z Evropy evropskou infrastrukturou. O závislosti na ruském plynu tak v případě ČR nemůže být vůbec řeč. ČR je v plynárenské oblasti naopak plně závislá na evropském plynárenském trhu, bez ohledu na to, jestli dovážené molekuly plynu pocházejí z Ruska, Norska, severní Afriky, USA, Kataru, nebo od některého z dalších světových producentů LNG.

Zcela nesmyslné je i spojování zvýšení spotřeby zemního plynu v  ČR s (ne)výstavbou jednoho nového jaderného bloku. Nový blok v Dukovanech má pouze částečně nahradit stávající bloky dukovanské elektrárny. Nicméně k nárůstu spotřeby zemního plynu dojde kvůli odstavování uhelných elektráren o instalovaném výkonu přes 10 000 MW. Již nyní se pracuje na přechodu mnoha těchto uhelných elektráren na zemní plyn a k jejich celkové transformaci dojde dávno před rokem 2036, kdy má být spuštěn nový blok v Dukovanech. Navíc na zemní plyn budou přecházet i teplárny a dojde k tomu opět mnohem dříve než v roce 2036. Zprovoznění či nezprovoznění jednoho nového jaderného bloku o výkonu 1200 MW v JE Dukovany někdy mezi lety 2036–2040 tak nebude mít na plynovou bilanci ČR prakticky žádný dopad v porovnání s transformací sektoru uhelné energetiky.

Nehledě na to, v Evropě má dojít k radikálnímu omezení spotřeby zemního plynu k roku 2040 (tedy prakticky k datu potenciálního spuštění nového dukovanského bloku) a k úplnému zastavení využívání zemního plynu k roku 2050. Zemní plyn založený na metanu má být zcela nahrazen vodíkem a dalšími obnovitelnými plyny.

Ač se to možná zdá jako utopická myšlenka, na tomto přechodu již nyní velmi intenzivně pracují veškeré plynárenské a energetické firmy v Evropě a Evropská komise připravuje řadu legislativních, regulatorních i finančních nástrojů, které umožní rychlý nástup vodíku po celé EU a splnění daných cílů k vytyčeným datům.

Přechod na vodík je dnes bez přehánění hlavním tématem EU v oblasti energetiky. Přechodem na vodík pak dojde k naprosté minimalizaci a postupnému úplnému odstranění závislosti evropského plynárenského trhu na Rusku a jeho zemním plynu. Navíc Evropská komise se již dnes shodla s evropskými plynárenskými firmami, že vodík vyráběný právě ze zemního plynu není cestou vpřed, a proto nebude využíván. Tím padá i poslední šance pro Rusko udržet se ve střednědobé až dlouhodobé perspektivě na evropském plynárenském trhu.

Myšlenka, že pokud nepostavíme jeden nový jaderný blok v Dukovanech, zvýší se kolem roku 2040 naše závislost na „nebezpečném“ ruském zemním plynu, je s ohledem na výše uvedené zcela nelogická, naprosto mylná a až úsměvná.

Tolik příslušná pasáž k jaderné a planové závislosti. Celý dokument naleznete ZDE.

Zdroj