Zachraň se, kdo můžeš. Rusové před mobilizací prchají i do Gruzie či Mongolska

1 týden starý 11

Již druhý den Rusové ve velkém hledají všemožné cesty, jak svoji domovinu opustit. Jako první možnost by se nabízelo letět, ale zde nastává velký problém. Rusové mají kvůli válce na Ukrajině zakázaný přelet nad řadou evropských zemí. Možností tedy mají jen pár.

Během středy z Ruska mnoho letadel mířilo například do tureckého Istanbulu, arménského Jerevanu nebo gruzínského Tbilisi, jak dokládají data FlighRadar24. Zájem o letenky byl tak velký, že Istanbul a Jerevan byly během středy beznadějně vyprodané už jen chvíli po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém částečnou mobilizaci oznámil. Zaprášilo se také po letenkách do Baku, hlavního města Ázerbájdžánu. Vyprodány na několik dní dopředu byly rovněž lety do srbského Bělehradu.

Problémem pro Rusy, kteří chtějí odletět ze své domoviny, není pouze nedostatek letenek, ale nakonec i cena těch zbývajících. Po Putinově projevu raketově vystřelily vzhůru.

Aktuálně například za jednosměrný let do Istanbulu z Moskvy zaplatíte nejméně 85 tisíc rublů (asi 36 tisíc korun), přičemž odlet je až v pátek. Jednosměrný lístek do Jerevanu na pátek seženete nejméně za 103 tisíc rublů (přes 43 tisíc korun). Úplný extrém pak byla jednosměrná letenka do Istanbulu ještě během čtvrtka, jejíž cena přesáhla i hranici 200 tisíc korun. Rusové i tak zaplnili letiště. Dokládají to snímky například z moskevských letišť Šeremeťjevo či Vnukovo.

Kilometrové kolony u Finska, Gruzie i Mongolska

Mnozí Rusové tak museli místo letadel využít jiný způsob dopravy. Prchnout před mobilizací se řada z nich pokusila autem, jak uvedl twitterový účet Other Europe. Jejich cíl byl jednoduchý – dostat se k hranicím a zde přejít do jiného státu. Ještě během čtvrtka se tak vytvořila několikakilometrová kolona u hranic s Finskem. To je totiž jedinou zemí Evropské unie, které i přes dlouholeté napjaté vztahy s Ruskem ponechalo své pozemní hranice otevřené.

Jiní se podle Ekho Kavkaza vydali jinými směry. Rusové tak zamířili třeba na jih ke Gruzii. Paradoxní je, že vztahy obou zemí jsou dlouhodobě nepřátelské. V roce 2008 byla dokonce s Ruskem ve válce kvůli sporu o region Jižní Osetie, kde dodnes působí proruští separatisté. Tbilisi navíc před pár dny slíbilo vyhlásit referendum o vyhlášení války Rusku. Prchajícím Rusům to však zjevně nevadí.

Další destinací, která se nyní stala zemí zaslíbenou pro občany Ruské federace, kteří se obávají narukování do armády a poslání do války na Ukrajině, je Mongolsko, napsal účet Churchill. Přestože jde o jeden z nejzaostalejších států na světě, i sem míří velké množství aut s ruskou poznávací značkou. Údajně jde zejména o Burjaty, tedy etnikum pocházející z okolí rusko-mongolských hranic. Hlášené jsou aktuálně také tvořící se fronty aut třeba u Kazachstánu.

Rusové protestovali, na služebnách dostali povolávací rozkazy

Další Rusové dali svůj odpor najevo tím, že ještě během středy vyrazili do ulic svých měst demonstrovat proti Putinově rozhodnutí. Tisíců protestujících se však ruské bezpečnostní síly nezalekly. Podle ruskojazyčné BBC policisté zadrželi více než 1 300 protestujících. Zhruba kolem 500 jak v Petrohradu, tak v Moskvě.

Ruskojazyčná BBC uvedla, že část ze zadržených Rusů na policejních služebnách takřka okamžitě po příjezdu dostala své povolávací rozkazy. Přesto, že právě proti mobilizaci vyrazili demonstrovat.

Částečná mobilizace, kterou ve středu ráno v předtočeném projevu vyhlásil prezident Vladimir Putin, se oficiálně má týkat mužů, kteří za sebou mají vojenskou zkušenost nebo jsou členy záloh. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua se může týkat až 300 tisíc lidí. Kreml k tomuto kroku přistoupil kvůli neustále se zvyšujícím ztrátám na Ukrajině, kterou Rusko 24. února letošního roku napadlo.

Zdroj