Záchrana nosorožců bílých severních se mění. Z nejstarší žijící samice má být chůva

2 měsíce starý 16

Nájin byla ve dvorském safari parku do roku 2009. Potom odcestovala do rezervace Ol Pejeta v Keni. Od roku 2019 jí experti odebírali složitě vyvíjenými a nákladnými procedurami vajíčka, protože asistovaná reprodukce za pomoci člověka je poslední šance na přežití nosorožců bílých severních jako druhu. Techniky odběru vajíček vyžadují hormonální stimulaci, úplnou anestezii a následné vyhledávání a odebrání vajíček pomocí ultrazvukové sondy. Pro zvíře je to samozřejmě velmi náročné.

„U nosorožců je tento postup zcela nový, a přestože jej provádějí přední světoví vědci a veterináři z týmu BioRescue tím nejbezpečnějším možným způsobem, vždy existují určitá rizika pro zvířata,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

„Snahy o odběr oocytů od Nájin přinesly jen velmi málo vajíček a z žádného z nich se nepodařilo vytvořit a uchovat embryo. Po zvážení tohoto výsledku s potenciálními riziky je nejzodpovědnějším rozhodnutím přestat s ní pracovat jako s dárkyní vajíček,“ dodává Rabas.

Posouváme hranice ochrany přírody

Ultrazvuková vyšetření Nájin v první polovině roku 2021 odhalila mnoho malých, benigních nádorů na děložním čípku a děloze a také velkou cystu o průměru 25 cm v jejím levém vaječníku. Tento nález by mohl vysvětlovat, proč u ní odběry vajíček nebyly zdaleka tak úspěšné jako u druhé severní bílé samice Fatu. Nájin, narozená ve Dvoře Králové v roce 1989, zůstane i nadále důležitou součástí snah o záchranu nosorožců bílých severních, a to nejen jako ambasadorka svého druhu, ale také při případném předávání sociálních dovedností budoucím mláďatům. Pokud by se totiž unikátní metodou podařilo odchovat nové mládě, bylo by to pro vědce průlomové.

„Jsme si dobře vědomi skutečnosti, že posouváme hranice toho, co je možné v oblasti ochrany přírody, ale že to vyžaduje přemýšlet i o všech etických a morálních důsledcích,“ říká vedoucí projektu BioRescue Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat.

Druhou částí programu BioRescue jsou techniky spojené s kmenovými buňkami. Vědci usilují o vytvoření umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně severních bílých nosorožců. Například kožní buňky odebrané z Nájin se mohou v budoucnu přeprogramovat tak, aby se vyvinuly do umělých gamet, tedy vajíček nebo spermií. Na této vysoce pokročilé technice pracují týmy v Japonsku a Německu. Pro reprodukci nosorožců je metoda stále nedostupná, ale pokrok, kterého týmy dosáhly, přináší velkou naději, že v příštích letech by mohla embrya severního bílého nosorožce vznikat i z umělých gamet.

„Nemáme jinou možnost než přijmout fakt, že Nájin není schopna s ohledem na vysoký věk poskytovat další vajíčka. Je naší povinností ji nyní v rámci zachování jejího welfare z programu odběrů vyřadit. Jsme však přesvědčení, že v budoucnu sehraje významnou roli pro příští generace nosorožců bílých severních, ačkoli půjde o potomky její dcery Fatu,“ uvedl keňský ministr turismu a divoké přírody Najib Balala.

Zdroj