Záchranářka bojovala s virem. Nakazila se, ale pomáhá dál

2 týdny starý 9

„Při praxi na anesteziologicko-resuscitačním oddělení jsem viděla pacienty v kritickém stavu. Věřím, že to má smysl, a proto chci pomoct,“ vysvětlila Právu nadrotmistryně, proč neváhala s dárcovstvím.

Nakazila se, když letos na podzim testovala lidi na koronavirus v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. „Začalo to bolestí v krku, pak se přidaly bolesti hlavy a dušnost,“ popsala příznaky nemoci, která se jí nevyhnula ani přesto, že používala ochranné pomůcky a dodržovala hygienická opatření. Pomáhala také na jaře, když jako člen armádního mobilního týmu vyjížděla do domovů pro seniory a jiná sociální zařízení, kde odebírala vzorky na covid-19.

„Pohybovali jsme se hodiny v ochrannému obleku, několikrát denně jsme svlékali použitý a zase oblékali nový oblek, přejížděli jsme z jednoho zařízení do jiného,“ popsala Kaňuková.

Ovšem ani činnost u stacionárního odběrového místa, kde působila na podzim, nebyla jednoduchá. Zdravotníci zde testovali od rána do večera.
Lidé reagovali na odběry různě. „Někteří se ze začátku báli. Nevěděli, co mohou čekat. Díky opakovaným testům někteří strach ztratili, jiní ale byli pořád stejně vystresovaní. Odběr z nosohltanu bohužel není moc příjemný,“ připustila záchranářka.

Zmatení byli někteří klienti domovů pro seniory, kteří vzhledem k pokročilému věku nechápali, co se děje. Nejhůře ale reagovaly děti. „Odběrů se bály a brečely. Navíc se jim to špatně vysvětlovalo,“ zmínila Kaňuková.

Ke zdravotnictví tíhla od dětství

Nadrotmistryně, která vystudovala vojenskou zdravotnickou fakultu v oboru záchranář, prozradila, že do zdravotnictví ji to táhlo od dětství. „Vždycky jsem chtěla pomáhat lidem, aby moje práce měla smysl,“ svěřila se třicetiletá vojákyně.

Po maturitě odjela do Anglie, kde první dva roky pracovala jako au-pair, později nastoupila jako ošetřovatelka do domova důchodců. „Potkala jsem zde spoustu zajímavých lidí. Byli mezi nimi i pamětníci, kteří zažili bombardování Liverpoolu za druhé světové války. Moc ráda jsem poslouchala jejich vyprávění,“ dodala Kaňuková.

Zdroj