Zahraniční dělníci chtějí vysoké mzdy a hrazené ubytování. Na menší firmy je to už příliš

1 měsíc starý 16

„Dnes již skutečně neplatí, že zahraniční zaměstnanec je levnější, počítá se, že ho z dané země dokážeme zajistit,“ říká manažer zahraničního náboru Manpoweru Tomáš Řehák.

Zatímco výrobní podniky ve zpracovatelském průmyslu reagují na nedostatek uchazečů a hodlají zpomalit v náboru zaměstnanců v dalším kvartálu, stavebnictví chce aktivně nabírat i v příštím roce, vyplývá z analýzy Indexu pracovního trhu agentury Manpower.

Už dnes zůstává dlouhodobě neobsazena až desetina pozic ve stavebnictví, přičemž nejvíce scházejí dělníci, jak vyplývá z kvartální analýzy českého stavebnictví CEEC Research. Kromě toho je více než každý čtvrtý pracovník v oboru cizinec.

Podle údajů Českého statistického úřadu je to dvojnásobně vyšší podíl než před deseti lety s tím, že růst se pravděpodobně nezastaví ani v příštím roce. „Bez zahraniční pracovní síly se příští rok rozhodně neobejdeme,“ konstatuje vedoucí partnerka EY Martina Kneiflová. 

Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Většina zahraničních dělníků v Česku pochází z Ukrajiny, Bulharska a z Rumunska. Zatímco ukrajinských pracovníků bylo loni v Česku 183 tisíc, počet Bulharů a Rumunů se pohyboval kolem sta tisíc. I přes početné zastoupení v českém průmyslu a stavebnictví to už dávno není levná pracovní síla.

„Je důležité si uvědomit, že zaměstnanci musejí často na dlouho dobu opustit své rodiny a tento diskomfort musí být kompenzován,“ odůvodňuje Řehák růst platů zahraničních pracovníků.

Náborové příspěvky v příštím roce vzrostou. Armáda nabízí až čtvrt milionu

Kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly firmám nezbývá nic jiného než soutěžit o každé volné ruce v zahraničí. Mzdy kvalifikovaných dělníků proto podle zkušenosti Řeháka dosahují i nadprůměrných částek. „Odměna padesát tisíc korun za kvalitního svářeče není nic neobvyklého,“ uvádí.

Podobnou zkušenost mají i dřevozpracující obory včetně truhláren a firem vyrábějících nábytek. Chybějí jim pracovníci z východoevropských zemí, kteří kvůli pandemii odjeli domů. Nyní by se sice již mohli vrátit, ale překážkou je výše požadované mzdy.

„Situace je špatná a v dílně, kde nás dříve pracovalo pět, jsem nyní sám. Kolegové z Ukrajiny a Běloruska, kteří tu dříve pracovali, požadují 35 tisíc korun čistého a to si naše firma nemůže dovolit. Na domácím trhu volní truhláři nejsou, takže vidím budoucnost velice špatně,“ nastiňuje Petr Kunc, který provozuje truhlářství na Kladensku.

Naším největším problémem je pořád nedostatek čipů, říká Marek Jancák ze Škody Auto

Zatímco menší firmy si často zaměstnávání cizinců nemohou dovolit, velkým firmám se nábor stále vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky zahraničním pracovníkům dodrží nasmlouvané zakázky a objemy práce.

„Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je nedostatek,“ říká specialista na zahraniční nábor v personální agentuře Grafton Recruitment Vlastimil Václavík.

Potřeba zvyšovat mzdy zahraničních dělníků je dána i růstem mezd v zemích, odkud pracovníci pocházejí. Například v průběhu posledních pěti let se minimální mzda v Bulharsku, která je nejnižší mezi evropskými zeměmi, zvýšila o 35 procent.

„Některým cizincům se už nevyplácí cestovat do Česka za vyšším výdělkem, což byl kdysi primární účel,“ dodává manažerka mezinárodní mobility pracovní agentury Trenkwalder Olga Skopová.

Rozdíl v platech mezi Českem a Ukrajinou je ovšem stále dostatečnou motivací pro cestování za prací do zahraničí. Průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 dle dat společnosti Moody’s zhruba devět tisíc korun, což je v porovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina. Neustálým růstem životních nákladů v Česku se však ten rozdíl snižuje.

Nedostatek pracovních sil trvá. Firmy chtějí víc zahraničních pracovníků a podporu technických oborů

Kvůli nedostatku pracovní síly jsou proto čeští zaměstnavatelé často ochotní hradit všechny náklady spojené s prací. „Zcela standardem se stalo proplácení vízových poplatků a případně všeho, co s vízovým procesem souvisí, třeba placené ubytování po celou dobu pracovního poměru,“ uvádí Řehák.

Ve prospěch volby Česka jako pracovní destinace oproti dalším evropským zemím hraje spřízněnost českého a ukrajinského jazyka. „Cizinci se díky nízké fluktuaci a delšímu pobytu v podniku dokážou obvykle naučit poměrně rychle alespoň základy češtiny. Po určité době tak mohou být zaměstnaní i na vyšších pozicích, na kterých mohou řídit ostatní cizince bez jazykové výbavy,“ komentuje Václavík.

Na druhé straně zůstává silnou konkurencí Polsko, kde získávání pracovního povolení není tak administrativně náročné a dlouhé. „Jde o hlavní překážku, která odrazuje cizince od práce v Česku,“ tvrdí Kneiflová. Rychlejší proces vyřízení pracovního povolení v Polsku je ale podle Řeháka jednoduše zneužitelný. „Zaměstnanci kvůli tomu mají negativní zkušenost s tamními zaměstnavateli,“ domnívá se.

Napětí na Ukrajině může Evropě opět zdražit plyn. Dlouhodobé následky ale experti nečekají

V neposlední řádě hraje podle Řeháka velkou roli současná politická situace na Ukrajině. „O dlouhodobá pracovní povolení je nově zvýšený zájem. Kandidáti nevnímají práci v Česku pouze jako zdroj peněz, ale i jako možnost zcela nového začátku,“ konstatuje.

Možným důsledkem eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem může podle náborářů být zvýšený zájem o práci v bezpečnějších státech. „Zároveň však hrozí, že mnozí nedostanou víza, neboť budou povoláni k obraně státu,“ upozorňuje Skopová. Už dnes se náborové agentury setkávají se zájmem lidí, kteří mají válečné trauma, o práci v Česku. „Bohužel jim neumíme pomoci a tyto kandidáty nedokážeme kvůli jejich zážitkům uplatnit,“ dodává.

Zdroj