5 měsíce starý
26
Zákon, který možní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU, nyní dostane k projednání Senát.
„Považuji to za výsledek naší sebevědomé zahraniční politiky,“ vyjádřil spokojenost nad schválením normy ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „V zahraničí se o zákon zajímají, je to pro nás dobrá vizitka,“ dodal před novináři.
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému resortu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Normu podpořilo 112 ze 130 přítomných poslanců, žádný z nich nebyl proti. Poslanci SPD se hlasování zdrželi, stejně jako Milan Brázdil a Taťána Malá (oba ANO).
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Česko se bude podle Lipavského opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé EU. „Pokud v EU nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na EU, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný,“ řekl. Připomněl plánovaný vznik nového oddělení sankčních politik na ministerstvu zahraničních věcí od začátku příštího roku.
