Žantovský: Trump si podepsal ortel, demokracie je křehká i v Americe

1 měsíc starý 11

Čekal jste, že se takovýchto událostí někdy dožijete?

Ne, nečekal jsem, stejně jako většina lidí, že může dojít k tak vyhrocené situaci v americkém Kongresu. Je to vážné varování, jak i v tak pevné demokracii, jakou Spojené státy jsou, je demokracie křehká.

Některé země, které jsou často považovány za nedemokratické, jako například Venezuela či Turecko, se po incidentu o USA otřely. Nepůsobí to trochu ironicky, když má být USA jakýmsi vzorem demokracie? Reportérka americké CNN také na to konto trefně poznamenala, že od této chvíle už Spojené státy nejsou zemí, která může někoho poučovat o demokracii.

Samozřejmě, že to tak působí. Bývalý prezident George W. Bush zase přirovnal situaci k něčemu, co se může dít jen v „banánových republikách“.

Myslím, že to hlubší varování je, že demokracie je křehká i v zemích, které považují demokracii za samozřejmou. A i když ve vyspělých demokraciích v poslední době k ničemu podobnému jako ve středu v americkém Kongresu nedošlo, tak když se podíváme na demonstrace, pokusy o vyhlášení nezávislosti a tak dále, které se odehrály i ve vyspělých demokratických zemích, tak je to pro nás poučení, abychom to varování brali vážně a nepovyšovali se nad takovou situací jako nad něčím, co se nám nikdy stát nemůže.

Jaký podíl nese Trump, který své příznivce k protestnímu pochodu ke Kapitolu doslova vybízel, na chováním svých voličů?

Ten podíl je nepopiratelný a jeho zodpovědnost je nepopiratelná. Přinejmenším od voleb, ale i předtím svou rétorikou a nesnášenlivostí, povýšeností nad demokratické principy, které řídí každou demokratickou společnost, přispíval k polarizaci a nesnášenlivosti.

Tímhle nad sebou podle mého názoru podepsal ortel a ta strana, pokud chce přežít, tak nemá jinou možnost než se ho zbavit, a taky se ho zbaví.

Tím, že odmítl uznat výsledek voleb až do poslední chvíle, své příznivce jen dále povzbuzoval k projevům nesnášenlivosti a společnost rozeštvával. Slušelo by se asi dodat, že to se dělo na pozadí celkově rozbouřené situace ve Spojených státech, dlouhodobé polarizace, loňských bouří kolem otázek sociální a rasové spravedlnosti, a i celkové frustrace společnosti z koronavirové krize, která bohužel není omezená jen na Spojené státy.

Prezident Trump sice své příznivce nakonec vyzval, aby šli domů, ale pokračoval v obviněních, že volby byly zmanipulované. Sociální síť Twitter mu zablokovala na 12 hodin účet. Měl by si moci říkat co chce, protože je to prezident Spojených států, nebo má Twitter právo zakročit a říct: „už stačilo“?

Měl by si moct říkat co chce, ale ne proto, že je to prezident Spojených států, nýbrž proto, že to je občan Spojených států. Je to občan demokratické země, která mu zaručuje základní práva včetně svobody projevu podle prvního dodatku americké ústavy, a to se týká Trumpa jako každého jiného Američana.

Osobně se nedomnívám, že pokusy sociálních sítí nebo některých médií a politických skupin omezovat škodlivost některých výroků tím, že je potlačíme nebo zakážeme, může vést k žádoucímu výsledku.

Takže si myslíte, že krok Twitteru bude kontraproduktivní?

Já se domnívám, že to není správný krok.

Jak by měli být potrestáni viníci? Mluví se o tom, že by mělo dojít k vyloučení republikánských politiků, kteří nabádali k tomu, aby lidé zakročili.

Tam se jedná o otázku individuální zodpovědnosti. Pokud někdo vyzýval přímo k násilí nebo porušování zákonů a ústavy, tak je samozřejmě trestně zodpovědný, a i když američtí kongresmani požívají určitých výsad imunity, tak je lze volat za těchto okolností k zodpovědnosti.

Pokud jde o ústavní žalobu samotnou, tak ta není realistická v této chvíli, když zbývá do konce toho mandátu třináct dní.

Na druhé straně nelze volat k zodpovědnosti člena Kongresu za výroky, které padnou v rámci zasedání toho parlamentního tělesa. To je výsada a imunita, která se považuje za nedotknutelnou a asi i z dobrých důvodů. Jinak by se členové parlamentu vystavovali pronásledování a trestnímu stíhání, což by omezovalo jejich demokratická práva.

Ocituji výroky některých politiků na středeční demonstraci, která útoku na Kapitol předcházela. Poslanec Brooks: „Nakopejte jim zadky“. Právník Guiliani, byť ten není členem Kongresu, zase vyzval k „soudu soubojem“. Tyto výroky tedy lidi nenabádají?

Jsou to výroky, které jsou na hranici toho, co je přípustné. Výzvu k bitvě nebo boji, (angl. termín trial by combat neboli starověký a středověký způsob soudního dokazování, při kterém se pravda určovala při souboji znesvářených stran, pozn. red.), to už je trošku něco jiného a jak jste správně podotkl, Giuliani není v tomto ohledu chráněn jinak než jako jakýkoli jiný americký občan.

Tam nevylučuji, že k pokusu o jeho trestní stíhání dojít může.

Jsou dva týdny před koncem Trumpova mandátu. Impeachment tedy reálný není? Mohla by mu ale být podle 25.  dodatku ústavy odebrána moc?

No, to je na knihu. Pokud jde o ústavní žalobu samotnou, tak ta není realistická v této chvíli, když zbývá do konce toho mandátu třináct dní. To je několikaměsíční proces, a i kdyby se uskutečnil, tak nemůže být jiný než čistě symbolický.

Je to velmi zvláštní typ člověka a jak se ukázalo, tak člověka, který je v některých situacích nebezpečím pro demokracii. Ale není duševně nemocný.

Pokud se týká dodatku 25 americké ústavy, ten stanovuje ve svém čtvrtém odstavci, že prezident může být odvolán, pokud viceprezident a většina ministrů pošlou úřadujícím předsedům senátu a sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není schopen vykonávat svou funkci. To „není schopen“ je tu klíčové, anglické slovo „unable“ je dokonce „není mocen“.

Je zřejmé, že se tím má na mysli zdravotní neschopnost, nebo zdravotní nezpůsobilost vykonávat svojí funkci i třeba z důvodu psychické nezpůsobilosti.

Vzhledem k těm textovým a právním nejasnostem by se tím otevřelo takové hnízdo zmijí a vedlo by to k takové ústavní nejistotě a krizi, že myslím, že ti co to dnes navrhují, by si to možná měli ještě rozmyslet.

Nabízí se otázka, jestli si vy myslíte, že je psychicky způsobilý.

Je to nebezpečně zjednodušené, ale řeknu to takhle: V psychologii nebo psychopatologii rozlišujeme mezi psychopatiemi a psychózami. Psychózy a neurózy jsou duševní onemocnění, které se v čase nějak vyvíjejí, a když je člověk vážně nemocný, tak skutečně není schopný dělat spoustu věcí včetně takto vysoké politické funkce.

Psychopatie je něco jiného. To je typ osobnosti, kdy člověk takový prostě je, bude takový, nevyvíjí se to v čase a nic s ním neuděláte. A takového člověka si občané Spojených států v roce 2016 zvolili a on se tak soustavně chová. Jinými slovy je to velmi zvláštní typ člověka a jak se ukázalo, tak člověka, který je v některých situacích nebezpečím pro demokracii. Ale není duševně nemocný.

Jak byste jakožto někdo, kdo je ve veřejném prostoru považován za konzervativce, odhadl, co musí Republikánská strana v následujících letech udělat, aby její příští kandidát na prezidenta mohl zvítězit?

Když dovolíte, nejprve bych upřesnil svoji pozici. Já jsem vždycky byl a vždycky jsem se považoval za liberálního konzervativce. To znamená konzervativec, který je pevně přesvědčen o liberálních svobodách a jejich důležitosti. To je proti takovým těm hodně radikálním konzervativcům trochu rozdíl.

Co se týče republikánské strany, myslím si, že situaci pro ni Trump zjednodušil. Tímhle nad sebou podle mého názoru podepsal ortel a ta strana, pokud chce přežít, tak nemá jinou možnost než se ho zbavit, a taky se ho zbaví. Bude se znovu seskupovat kolem nějakého nového lídra nebo skupiny lídrů.

Americký prezident Donald Trump s šéfem republikánských senátorů Mitchem McConnellem (vlevo) a viceprezidentem Mikem Pencem (vpravo)

Foto: Profimedia.cz

To, jak v posledních hodinách vystupují přední republikáni jako vůdce republikánské skupiny v Senátu Mitch McConnell nebo viceprezident Mike Pence, ukazuje, že se chtějí už viditelně distancovat od Trumpa a chtějí otevřít cestu k nějakému novému seskupení Republikánské strany.

To je možná trochu optimistická předpověď, protože toho Trump nenechá. On nemá jinou možnost, než být za toho vyvržence a desperada, což je role, která má v americké mytologii svoje místo. To je to jediné místo, které mu zbývá.

Zdroj