5 měsíce starý
33
Západní protiruské sankce a náhrada energetických surovin z Ruska se staly součástí války, kterou v současné době vede největší země světa v sousední Ukrajině. Už loni na podzim začaly ceny zemního plynu a ropy prudce růst a dosud nepoznaných výšin dosáhly po začátku invaze. V Česku se proto objevily názory, že by bylo dobré se kvůli rostoucím cenám s Ruskem dohodnout. Jak ovšem ukázala velká anketa Deníku, velká většina jeho čtenářů je přesvědčena, že by se Česká republika měla závislosti na ruských dodávkách co nejrychleji zbavit.
Kliknutím zvětšíte
5 fotografií v galerii ›
Čtenáři Deníku mají jasno. Česko se musí zbavit závislosti na ruské ropě a plynu. | Foto: Shutterstock
„Energetika je nejsilnější ruská zbraň. Asi málokdo má ruský smartphone, ruské auto nebo šaty,“ uvedl zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Kvůli tomu se také letos v březnu Evropská unie dohodla, že se této závislosti do pěti let zbaví.
Jen pro představu: V loňském roce EU dovezla 40 procent celkové spotřeby plynu, což představovalo 45 procent celkového dovozu z Ruska. U ropy to pak bylo 30 procent celkové spotřeby.
Žádný azyl utíkajícím Rusům, říká v anketě většina čtenářů Deníku
Evropský postoj má přitom mezi respondenty ankety Deníku značnou podporu. Téměř šedesát procent z nich si myslí, že se Česká republika musí závislosti na ruských energetických surovinách zbavit co nejrychleji. Smlouvu na dovoz levné energie by s Ruskem uzavřelo osmnáct procent čtenářů, a to jen za předpokladu, že by se jednalo o stanovisko v souladu s Evropskou unií.
Zdroj: Deník
Bartuška doplnil, že takovou závislost nemá ve světě nikdo a zbavit se jí bude složité v období příštích nejméně tří let. „Základní ruský mýtus je, že Evropa je chudinka, která byla svedena na scestí Amerikou a tuhle zimu bez ruského plynu nepřežije. Uvidíme. Bude pak zajímavé sledovat, pokud se nám to podaří, jak bude Rusko reagovat. Ta jistota, že se Evropa nemůže bez Ruska obejít, je absolutně rozšířena mezi ruskou elitou,“ řekl vyslanec.
Sankce? Ano, ještě zpřísnit
Začátkem října Evropská unie přijala už osmý balík sankcí, které obsahují například zavedení cenového stropu na ruskou ropu nebo zákaz vývozu strategických technologií do Ruska či naopak dovozu některých produktů jako dřevo a ocel. Stejně tak na sankčním seznamu přibyly tři desítky Rusů.
Pomáhejme uprchlíkům z Ukrajiny dál, říká většina čtenářů Deníku
„Otázku, zda sankce ubližují více Rusku, nebo Evropě, považuji za součást dezinformačních praktik. Sankce mají určitým způsobem smysl,“ míní Jiří Hylmar, ředitel Finančního analytického úřadu, který má v České republice provádění sankčních opatření na starosti.
Připustil, že se sankce dotýkají i českých firem. Ty ale podle něho musejí vystoupit z komfortní zóny a hledat odbytiště svých výrobků jinde než na ruském a běloruském trhu. Je však přesvědčen, že dopad sankcí je na ruskou ekonomiku mnohonásobně vyšší.
Zdroj: Deník
Hylmarův úřad na základě vyhlášených sankcí dosud zmrazil majetek v hodnotě deseti miliard korun. „Naší základní filozofií je, že nebudeme doplácet na správu zmrazeného majetku byť jednou korunou. Představa, že někde zmrazíme majetek a ještě jim ho budeme platit, je pro nás nepřijatelná. Pokud si takový majetek na sebe nevydělá, dává nám zákon možnost ho prodat a utržené finanční prostředky zmrazit na účtu,“ doplnil.
Se sankcemi se přitom ztotožňuje i většina čtenářů v anketě Deníku. Skoro sedmdesát procent z nich by je dokonce ještě zpřísnilo. Naopak pro jejich zrušení bylo téměř dvacet procent respondentů. Nejpřísnější jsou v tomto ohledu čtyřicátníci a Pražané. Pro jejich zrušení se pak nejčastěji vyslovovali respondenti z Moravskoslezského kraje.
