Zdá se, že Západu chybí pud sebezáchovy, a váhání Rusko posiluje, píše analytička

před 3 měsíce 34

Letos v únoru uplynulo 10 let od útoku Ruska na Ukrajinu a dva roky od plnohodnotné invaze do země. „Zdá se však, že Západu chybí pud sebezáchovy, který je nezbytný k tomu, aby překonal nekonečné diskuse a našel prostředky, jak čelit hrozbě, která je na dosah,“ píše analytička Jelena Davlikanova v článku v deníku The Moscow Times.

Anylytička z Center for European Policy Analysis připomíná, že západní spojenci Ukrajiny dlouho prosazovali neúčinnou strategii a děsili se, že by jakýkoli krok mohla Moskva mohla považovat za nebezpečnou eskalaci. Ačkoli je podpora, kterou Západ poskytl, označována za bezprecedentní, zdaleka nestačí.

„Místo obnovení Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích se definice vítězství posunula k zajištění toho, aby země zůstala „nezávislá a silná“. Tato definice však neposkytuje žádný podrobný pohled na to, jak bude Ukrajina po skončení války skutečně vypadat. Kolik Ukrajinců – vojáků i civilistů – musí zemřít, aby Západ inspirovali k tomu, aby přestal brzdit obranu demokracie?“ píše Davlikanova a záveň připomíná průtahy se schválením dalšího balíčku pomoci Ukrajině ve Spojených státech amerických.

Ukrajina sice může potenciálně obdržet až 60 letounů F-16, ale pro jejich řízení je vycvičen jen malý počet pilotů a zpoždění v dodávkách raketových systémů ATACMS spolu s jejich nedostatečným množstvím tento problém ještě zhoršují. Rusko využilo váhání Západu k výstavbě „Surovikinovy linie“, položení rozsáhlých minových polí, modernizaci svých systémů protivzdušné obrany S-400, přeskupení sil a dokonce i k nabrání dalších záloh. Ukrajina má na frontovou linii dlouhou 1500 kilometrů denně k dispozici jen dva tisíce nábojů.

„Šéf norské zpravodajské služby, viceadmirál Nils Andreas Stensens, zopakoval zřejmé – Ukrajinci budou potřebovat ‚značnou‘ vojenskou pomoc západních zemí, aby měli naději na změnu situace. Navzdory sankcím se Rusku podařilo zvýšit výdaje na obranu. S vojenskou podporou Íránu, Běloruska a Severní Koreje bude mít dostatek zbraní a munice, aby mohlo pokračovat ve válce. Stensens dodal, že potenciální počet lidí, které může Rusko mobilizovat, je třikrát větší než počet lidí na Ukrajině, což zdůrazňuje nerovnováhu mezi živou silou obou stran,“ píše Jelena Davlikanova.

Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sází na nalezení skuliny v obraně nepřítele v pravý okamžik, ale to bude podle expertů značně obtížné.

„Osud války leží v rukou Západu. Jejich dosavadní výsledky za poslední rok, kdy nikdy neposkytly Ukrajině to, co potřebuje k rozhodnému odstranění ruské hrozby, vyvolávají otázku, co bude Západ dělat, až na Ukrajině nezůstanou žádní lidé schopní pokračovat v boji,“ uzavírá analytička.

Profesor Anthony King z University of Exeter vidí situaci podobně. Také připomíná, že Rusko znovu vybavilo svou armádu, posílilo svá opevnění a bez obrovského nárůstu počtu ukrajinských vojáků, palebné síly a letectva je téměř nepředstavitelné, že by mohla být další velká ofenziva úspěšná. „Možná by dokonce nebylo moudré ji vůbec podnikat,“ míní King.

„Co by měl Západ dělat? Západ musí zvýšit výcvik ukrajinských jednotek. Měl by urychlit výcvik a vzdělávání štábních důstojníků, aby vytvořil velitelství na úrovni brigád, divizí a sborů schopná vést skutečné operace s kombinovanými zbraněmi – nejen taktické mise. Západ musí zvýšit výrobu a dodávky dělostřeleckých granátů; to je nezbytně nutné. Spojenci Kyjeva musí rovněž zvýšit dodávky moderních raket a dělostřelectva, jakož i stíhacích letounů k provádění úderů na Ukrajině. Musí být rovněž posíleno poskytování systémů protivzdušné obrany na ochranu ukrajinských civilistů. A konečně, což je nejkontroverznější, členové NATO musí souhlasit s přijetím Ukrajiny do aliance den po skončení války,“ píše Anthony King.

Mezitím částečně změnil rétoriku francouzský prezident Emmanual Macron, který nevyloučil v budoucnu nasazení pozemních vojsk proti Rusku. „Bavili jsme se o tom. V současné době ale nepanuje shoda ohledně vyslání vojsk. V budoucnu by však v této věci nemělo být nic vyloučeno. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom Rusku zabránili tuto válku vyhrát,“ odpověděl Emmanuel Macron po pařížské konferenci na otázku, zda Evropa pomůže Ukrajině nejen zbraněmi, ale i nasazením vojáků.

„Vidíme, že Rusko přitvrzuje, zejména v posledních měsících,“ řekl Macron a dodal, že Západ musí změnit svůj přístup a vzít v úvahu „proměnu hrozby z vojenského a strategického hlediska“.

Přečtěte celý článek